Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 115

Nedělní poslech 115

Sarapis13.10.2019
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Gawthrop a její Demo.

Nedaleko od demarkační linie rozdělující Korejský poloostrov na dvě nesmiřitelné části vznikla nahrávka, která svou zlověstnou náladou a kanalizačním dialektem vyvolává znepokojení. Kapka v moři, tohleto demo. Ale svým způsobem přitažlivá, jen ji nechat rozpustit na jazyku a sledovat, jak se žaludek nelibě kroutí. Na svědomí ji má především činorodý chlapík jménem Sungun (nebo jinak též Pyha), kterému se v domovském Soulu sice daří seberealizovat, ale většinou z toho jsou pěkně extrémní a naštvané věci (sludge, grind a tak dále).

 

 

Gawthrop je pomalé a bahnité podzemní vyprávění, které rezonuje obývákem a shazuje origami na zem jako otrávené holubice. Vokál nepřipomíná nic lidského, spíš jde o agónii pohádkového draka, kterého pálenkou posilněný Kim Bajaja prošpikoval mečem jako sváteční svíčkovou. Bicí s vokálem dohromady zní jako zoufalá ozvěna z černé díry a nářek těch, kteří měli tu smůlu a ocitli se u okraje dřív než vy. Jednoduchá struktura přisuzuje zodpovědnost rozbitým tónům basy, která to všechno tak nějak vede a diriguje. Zkrátka v žánru nic neslyšeného,ale cítím, že Sungunova partička má za lubem něco víc.

 

Něco mezi řádky mě přitahuje zpět; v první řadě je to stěna zvuku a hustota bahna, které se valí z reprobeden, pak i nenápadné aranže - třeba hučení v pozadí Blowtorch působí tisnivě (i když jde nejspíš o vysavač u sousedů). Nakonec toho není zas tak málo. Rozhodně to stačí na nedělní zlomení bandcampovského srdíčka. A dál se uvidí.


 

Kapela: Gawthrop

Album: Demo

Styl: sludge/doom metal

Vydáno: 08/2019

Země: Korejská republika

Vydavatel: vlastní vydání

Odkazy: bandcamp / facebook

 

sestava:

Sunggun - baskytara, zpěv

Hyunwoong - kytara

Owen - bicí



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 20.2.18 8:26

Jako pořád to jsou ceny Anděl. Předávání hudebních cen má vždycky tu specifiku, že s nimi není ve výsledku spokojený vůbec nikdo. Jinak v současné době hudební distribuce a přístupu je Anděl taky už jen takový nešťastný topící se, který plácá do vody a snaží se udržet co nejdéle nad hladinou, ačkoli ví, že už to má prostě spočítaný. Pozitivista ve mně řekne, že můžeme být rádi, že vůbec nějaké žánrové ceny jsou, když pak člověk vidí, jak hlavní kategorie neustále ovládají marasmy jako Chinaski, Kryštof či Petr Kolář (kdo vůbec vybírá hlavní kategorie? Mainstream osvědčení hudební kritici? Kdo to jsou?). Jinak ono spojení oněch žánrů dohromady do jedné kategorie dává smysl s tím, jak čile různé hudební tvary fúzují prostřednictvím všemožných projektů, které se nebojí překračovat hranice a propojovat zdánlivě nepropojitelné. Navíc rušení speciální kategorie pro ska & reggae bylo nabíledni, protože to nejsou hudební žánry, nýbrž diagnózy.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky