Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Ozvěny roku 2017 - redakce 2/2

Ozvěny roku 2017 - redakce 2/2

Sarapis8.1.2018
Melodie a rytmy roku 2017 v podrobném přehledu dle našich preferencí a chutí. Druhá část redakce.

// Garmfrost

 

Top alba

Inferno - Gnosis Kardias (Of Trascension and Involution) //  recenze  ochutnávka

 

Blut Aus Nord - Deus Salutis Meae  // recenze vč. ochutnávky

 

Aosoth - V: The Inside Scriptures  // recenze vč. ochutnávky

 

DSNKT - Phsphr Entropy  //  ochutnávka

 

Enslaved - E  // recenze vč. ochutnávky

 

Ulver - The Assasination of Julius Caesar  // recenze vč. ochutnávky

 

Impetuous Ritual - Blight upon Martyred Sentience  // recenze vč. ochutnávky

 

The Ruins of Beverast - Exuvia  // recenze vč. ochutnávky

 

Morbid Angel - Kingdoms Disdained  // ochutnávka

 

Dodecahedron - Kwintessens  // recenze vč. ochutnávky

 

Acrimonious - Eleven Dragons   // ochutnávka

Reverorum ib Malacht - Ter Agios Numini  // ochutnávka

Paradise Lost - Medusa  // recenze vč. ochutnávky

White Ward - Futility Report  // recenze vč. ochutnávky

Anathema - The Optimist  // recenze vč. ochutnávky

Totalitarian - De Arte Tragoediae Divinae  // recenze vč. ochutnávky

Throane - Plus Une Main A Mordre  // ochutnávka

Master’s Hammer + Umbrtka - Brno, Fléda 7.10.  //  report

Paradise Lost - Brno, Fléda 10.10.  // report

Depeche Mode - Praha, Eden 24.5.  //

 

Zklamání a negativa roku

Clandestine Blaze - City of Slaughter  // ochutnávka

Moonspell - 1755  // ochutnávka

Mord'A'Stigmata - Hope  //  recenze vč. ochutnávky

 

Svým ohlédnutím na uplynulým rokem nechci a nebudu mentorovat, nebudu psát o tom, že byl tenhle rok významnější, než ten předešlý. Byl bezesporu zajímavý a byl plodný co do nahrávek jakékoliv kultovní a legendární kapely, na kterou si jen vzpomenete. Žádná z mých srdcovek nenahrála přelomové album, ale minimálně vynikající jsou všechna. Jen těch objevů, nové krve je čím dál míň. Je to škoda, protože scéna, která stojí jen na zavedených jménech, není živena čerstvým masem, nemůže vydržet do nekonečna. Jsem nadšen, že můj žebříček zdobí na prvním místě (nejen) domácí klenot black metalu Inferno. Gnosis Kardias za skoro rok nezestárlo ani o minutu a stále roste. Nádherná práce! To nadšení vlastně platí i pro BAN, kteří už pár let nenatočili desku, co by mě bavila tak moc jako Deus Salutis Meae. Ostudu si udělali snad jen Moonspell, u kterých zbývá jen užaslé pokrčení ramen, ohrnutí nosu a povzdechnutí, že snad příště. Clandestine Blaze mě zklamali hodně, ale vím, že v kruhu těch nejvíc ortodoxních sbírá City of Slaughter slušné uznání. O to víc mě zamrzelo, že musím to stejné říct o talentovaných Polácích Mord'A'Stigmata. Hope je nudné a zdaleka nedosahující kvalit svých předchůdců. Koncertů jsem moc nenavštívil. Ani ne tak kvůli nedostatku času, jako spíš chuti. Ale ty co jsem měl možnost vidět, byly úchvatné a všechny si užil. Ať už to byl koncertní návrat Master’s Hammer, doprovázeni UmbrtkouDepeche Mode nebo klubový náser s hrozným zvukem Götterdämmerung v m13ce.

 


 

// Ruadek

 

Nejlepší desky roku se nevybírají zrovna snadno a já nejsem zrovna uctívačem velkých počtů, ze kterých bych nedokázal nic vyřadit. Naopak. Desky, kterých si opravdu cením jako TOP roku, těch vyjde každoročně minimum. Takže tento rok budiž příkladem. Desku jsem totiž vybral opravdu pouze jednu jedinou. Je to zároveň jediné dílo roku, co mě posadilo na zadek.

 

Top alba

Algiers - The Underside of Power / recenze / ukázka

 

 

Asaf Avidan - The Study on Falling  //  ochutnávka

Kauan - Kaiho  //  recenze vč. ochutnávky

Bjørn Riis - Forever Comes to an End  //  recenze vč. ochutnávky

Enslaved - E //

Leprous - Malina  //  recenze vč. ochutnávky

Kreator - Gods of Violence  //  ochutnávka

Soen - Lykaia  //  recenze vč. ochutnávky

Otis Taylor - Fantasizing About Being Black  //  ochutnávka

Shpongle - Codex VI  //  recenze vč. ochutnávky

Fox Capture Plan - Fragile  //  ochutnávka

The War on Drugs - A Deeper Understanding  //  recenze vč. ochutnávky

UNKLE - The Road, Pt. 1  //  ochutnávka

Ulver - The Assassination Of Julius Caesar  //

 

Obrovská spousta muziky, kvalitní a po všech stránkách vynikající, tou jsem se obklopoval po celý rok. Těžko vybírat adepty, které bych sem vypsal. Je toho ranec a tohle je pouze zlomek z toho výčtu, který mi zůstal v paměti a zároveň jsou to desky, ke kterým se vracím a které jsem si pořídil. Z Avidana se stal velký muž, který uhranul každou větou a z Riise zase velký muzikant, co dohání své vzory. Největší radost asi mám v současnosti z Antona a jeho Kauan. Velká kapela a velice velké tvůrčí nasazení. Rok 2017 byl rokem návratu k mým kořenům, nadále se budu věnovat i metalovým odnožím, ale už opravdu jen výjimečně. Každý posluchač má svůj vývoj, ten můj se nachází jinde a tak se můžete těšit na trochu jiné věci. Rád bych chtěl Echoes jako vše-žánrový zine, s velkým přesahem, kam chodí pro tipy široká posluchačská škála lidí.

 

Zklamání a negativa roku

 

Jsem ve stádiu, po těch letech strávených se sluchátky na uších, kdy se nenechávám zklamávat. Jak už napsal Jiří (a lépe to už napsat ani nejde): špatných a srandovních desek bylo dost, tím nemá smysl ztrácet čas. Dobré na tom je to, že máme svobodu a nikdo mě nenutí je poslouchat.

 


 

// Sarapis

 

Top alba

Akercocke - Renaissance In Extremis  // recenze vč. ochutnávky

Jako by nikdy neodešli. Po několika letech narkózy se Akercocke vrátili ve velkém stylu. Úžasné album.

 

Bjørn Riis - Forever Comes to an End  //

Sólovku kytaristy Airbag jsem zprvu zvažoval zmínit maximálně o patro níž (nebo vůbec), má totiž v sobě leccos nepůvodního, co mě překáželo. Bjørn Riis mě ale nakonec přesvědčil pocitově. A hudba je především o emocích, které by měly mít přednost před vším, co se dá změřit, spočítat a svázat.

 

Leprous - Malina  //

Progresivní metal v pravém slova smyslu - tedy vyvíjející se a postupující kupředu. Kombinace kompoziční a technické vyzrálosti s citem pro melodie ve špičkovém provedení. Leprous už několik nahrávek neomylní a navzdory čím dál větší přístupnosti stále ojedinělí.

 

Pain of Salvation - In the Passing Light of Day  //  recenze vč. ochutnávky

Vlivem kapelních událostí v průběhu roku (vykopnutí Ragnara za podivných okolností) jsem na album na čas ztratil chuť. Později jsem to ale zase zkusil a ten oheň v nahrávce mě zase sežehnul. Má mouchy, ale i přesto jde pravděpodobně o mé osobní album roku 2017.

 

The Great Old Ones - EOD: A Tale of Dark Legacy  //  recenze vč. ochutnávky

Lovecraftovské vize přenesené z pera do strun a blan tak uhrančivým způsobem, že to bere dech, spletá z něho uzlíky a pak ho vrací zpátky do krku. Konzistentní hudební stísněnost, která odvádí mysl mimo aktuální realitu.

 

 

Iced Earth - Incorruptible  //  recenze vč. ochutnávky

S heavy, resp. power metalem jsem letos strávil čas hlavně skrze výrazně starší nahrávky, ale našla se i výjimka. Iced Earth mě překvapili svou lehkostí a chytlavým materiálem, který jsem od nich na předchozích deskách potkával v omezeném množství. Na Incorruptible Schafferův “ověřený” songwriting zase funguje. Ruku v ruce s Blockovým pěveckým přínosem si u mě zajistili žánrové prvenství.

Mastodon - Emperor Of Sand  //  ochutnávka

Dlouholetí fanoušci možná nehýří nadšením, protože progres se zastavil. Ani já vyloženě nehýřím, ale pomlaskávání se taky počítá. Mastodon upekli uvolněnou a nebojím se říct hitovou desku.

Pallbearer - Heartless  //  recenze vč. ochutnávky

Album Heartless nese cejch nahrávky, jejíž předchůdce mi chutnal více. Kolega Jirka není v obhajování Pallbearer určitě sám, i pro mě je tato kapela zpestřením jídelníčku a Heartless JE vydatná porce, ale raději mám předchozí Foundations of Burden.

Sanctuary - Inception  //  recenze vč. ochutnávky

Zrestaurovaná vykopávka by asi neměla figurovat v bilančních žebříčcích, vždyť ani nejde o řadové album. Přesto je zde uvádím, za ten záslužný čin, za energii desítky let pulzující v krabici od bot, za mistra Danea, jehož kruh uměleckého života se tímto symbolicky uzavřel.

Scratches - Before Beyond  //  recenze vč. ochutnávky

Velké překvapení ze Švýcarska. Hlavně asi proto, že se nejedná o metalovou ani rockovou záležitost, ale spíš o alternativní pop, s nímž přijdu do styku jen občas. Je tedy logické, že nemám mnoho srovnání, ale to pro sympatie není důležité. Before Beyond je křehké album, které svou dominantní vlastností modeluje náladu posluchače.

Sons Of Apollo - Psychotic Symphony  //  ochutnávka

Řekl bych pravý opak Leprous. Zakonzervovaný prog metal libující si v klišé zahraný lidmi, kteří by klidně mohli posouvat hranice. Ale co když nechtějí? Nebo nemohou? Jejich věc, jejich rozhodnutí. V tomto případě zhudebněno tak, že mě i přes určité protimluvy začalo časem nesmírně bavit. Tuhle zavařeninu nemohu opomenout.

Steven Wilson - To The Bone  //  ochutnávka

Oproti dvěma předchůdcům je loňský popový výlet skromnější, ale i tak mě nenechává chladným a zejména v druhé polovině alba je to Wilson, jakého já maximálně respektuji.

Threshold - Legends of the Shires  //  ochutnávka

Dvojalbová nálož Threshold je další zástupce tradičnějšího přístupu k progu (totiž postavit si svůj hrad a pak z něj nevytáhnout paty) a kupodivu stojí oběma nohama pevně na zemi. Má-li nahrávka nějaké mouchy, tak to jsou hlavně ty, které od Threshold už dlouho známé a stejně je neváháme spolykat i s hlavním chodem.

Ulver - The Assassination of Julius Caesar  //

Ulver jsou málokdy špatní, málokdy šlápnou vedle. Loni nejen že nešlápli vedle, ale také udělali krok vstříc posluchači. To by jinde mohlo smrdět výprodejem a snahou zalíbit se, nicméně u Ulver je to zase jen jedna z poloh, kterou nelze než milovat. Navíc nic není tak jednoduché, jak se může na povrchu zdát…

Sólstafir - Berdreyminn  //  recenze vč. ochutnávky

Toto album mám v druhém sledu jen a pouze kvůli strašnému zvuku, jinak by bylo výš. Skousnu ledacos, ale za toto bych fackoval. Přitom tak dobrá deska. Opravdu mi to vadí a od mnoha poslechů jsem nakonec couvnul. Škoda.

 

Zklamání a negativa roku

Každé předčasné úmrtí jako každý rok. A ten zbytek? Škoda řádek...

 


 

// Sorgh

 

Top alba

Sepultura - Machine Messiah  //  recenze vč. ochutnávky

 

Cormorant - Diaspora  //  recenze  ochutnávka

 

The Ruins Of Beverast - Exuvia  //

 

Atrox - Monocle  //  recenze vč. ochutnávky

 

Immolation - Atonement  //  recenze vč. ochutnávky

 

The Faceless - In Becoming A Ghost  //  recenze vč. ochutnávky

 

Anathema - The Optimist  //

Ulver - The Assassination Of Julius Caesar  //

Amenra - Mass VI  //  recenze vč. ochutnávky

White Ward - Futility Report  //

Enslaved - E  //

 

Zklamání a negativa roku

Moonspell - 1755  //

 

Smrt ikony - Ch. Cornell

 

Letošní rok se vydařil hned na několika frontách. Vyšel dlouho očekávaný návrat a nebyl to žádný propadák (Atrox), ikoničtí Enslaved vydali další super album, které neklopýtá někde na chvostu diskografie a Anathemě se podařilo znovu mě nalákat do jejich snových příběhů. Z objevů jsem žasnul při poslechu Futility Report od Whire Ward, úzkost mi vyvolávali letošní The Ruins Of Beverast, skvostné zlo. Naproti tomu Moonspell ztratili soudnost a natočili “cosi”, těžko to popsat, ale poslouchat to nehodlám. Cornell to zabalil, stylový konec legendy, ale přesto je to škoda, mohl toho ještě hafo natočit. Co se mi taky nepodařilo, byla účast na letních festivalech. Krom tradiční Besedy se mi podařilo už jen nahlédnout na letní Masters Of Rock, což není moje krevní skupina, ale zase vidět legendární Kreator nebo Saxon nebylo k zahození. Příští rok to bude, doufám, lepší. Náš zin valí dál, hezky se usadil a bez výkyvů pluje tou naší louží. Potěší každý pozitivní ohlas, stejně tak ale beru ty negativní, hlavně že se mluví, ne? Takže s Echoes je u mě spokojenost. Jen bych občas potřeboval elektrošok do hlavy, aby víc plodila. A taky víc času. Silná opora je v našem týmu, který podrží, pochopí, nakopne.

 

// První část přehledu zde, top 10 roku 2017 zde.



  DISKUZE K ČLÁNKU

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky