Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Jirka D.  //

 

The Who - Story of The Who (1976, kompilace)  ochutnávka

Návraty v čase jsou u mě stále častější a pocit marnosti ze soudobé hudební produkce zřetelnější (výjimkám čest). Tahle dvojdeska vyšla v roce ‘76 na Polydoru a poměrně slušně mapuje předchozí desetiletí The Who, kapely, která se nesmazatelně zapsala do dějin rockové muziky. A nebyl v tom jen likvidační přístup Pete Townshenda ke kytarám. Kurt Cobain? Ale jděte...

 

Savages - Silence Yourself (2013)   ochutnávka   naše recenze

Tahle deska je sice aktuálního data, ale obsahově se našla někdy na začátku 80. let, v éře post punku. Holkám to žeru i s navijákem, s každým poslechem víc a víc. Nebýt té zvukové prasárny Mikeho Marshe (či jak se to skloňuje), s koupí neváhám ani chvíli.

 

Greenleaf - Trails & Passes (2014)  ochutnávka

Spojení stoner a hard rocku nemohlo dopadnout lépe. Jestli máte rádi takové Graveyard (myslím ty ze Švédska) a stoner v jakékoliv podobě, bude se vám “Trails & Passes” líbit. Navíc tady nejde jen o nějakou “jakoukoliv podobu”, tahle deska je vymazlená a dotažená jako málokterá, se kterou jsem v poslední době měl tu čest.

 

Wolfmother - New Crown (2014)  ochutnávka

Wolfmother to se svými dvěma předchozími deskami napálili hodně vysoko, ale neustálé personální rošády kapelu zastavily na několik let. Ve znovu poskládané sestavě vydávají novou desku, ze které mám zatím spíš rozpačité pocity, ale teprve se oťukáváme. Dopřejeme si čas.

 

Mike Oldfield - Man On The Rocks (2014)  ochutnávka

Další deska rockového veterána, který má evidentně stále co říct, minimálně svým věrným fans. A těch není málo. Přehlídka nových skladeb nepřináší nic moc nového, ale po většinu hrací doby se poslouchá dobře. Na můj vkus v některých pasážích toho štěstí prší už docela dost, ale těm, kteří stárnou společně s Oldfieldem, to jako problém asi nepřijde.

 

---

 

Victimer  //

Death In Vegas - Scorpio Rising (2002)  ochutnávka

 

Svartidauði - Flesh Cathedral (2012)  ochutnávka

 

Thy Catafalque - Róka Hasa Rádió (2009)  ochutnávka

 

Morowe - S (2014)  ochutnávka

 

Leprous - Coal (2013)  ochutnávka   naše recenze

 

---

Sarapis  //

 

Porcupine Tree - Recordings (2001)  ochutnávka

Co na tom, že už jsem tu o této kompilaci kdysi psal. Už se v ní zase topím a je to jako návštěva u starého známého, kde jenom sedím, popíjím a na všechno reaguji jen spokojeným přikývnutím. Opravdu pozoruhodný výběr "béčkových" skladeb, intuitivně poskládáný a se spoustou momentů, u nichž se hodně divím, jak je možné, že to bylo na desku málo.

 

Lux Occulta - Kołysanki (2014)  ochutnávka

Tak tohle bude fakt oříšek. Polské avantgardní unikum se po čertvíkolika letech vrací s novým albem a dostat se mu na zoubek nebude žádná sranda. Jestli si vzpomenete na peckovní záležitost "The Mother and the Enemy", tak "Kołysanki" je ještě větší magořina. Jenže je lákavá jak Siréna na pokraji orgasmu a to já si nemůžu nechat ujít. Do tohoto jablíčka si kousnu ještě mnohokrát, i když ještě nevím, jestli mně bude chutnat.

 

Sodom - Agent Orange (1989)  ochutnávka

Zasloužená kultovka. Ty songy prostě jedou. Prostor pro mentální oddech.

Haruki Murakami - Norské dřevo  (1987, česky Odeon 2002)  ochutnávka

Někde hluboko v mysli mám zakořeněnou zvláštní myšlenku, že milostné romány jsou jen pro ženy nebo pro gaye. Řekl jsem si, že s tím blokem něco udělám a odvážil jsem se vstoupit na šikmou plochu (hehe, nenarážím na původ autora) lásky v literatuře. Norské dřevo není tak úplně milostný román, ale dělají to tam docela často a poté řeší svoje city. S tvorbou známého a uznávaného autora jsem se stejně chtěl seznámit už dřív, takže to jsou vlastně takové dvě mouchy jednou ranou. Murakamiho postavy mají opravdu duši, nejsou to na papíře vyšpekulovaní dvounožci, kteří bez logiky a emocí dělají to, co po nich autor zrovna chce. Častým vyústěním vztahu je pak sebevražda, což připisuju především kulturnímu dědictví. Ono nemyslet každé ráno na harakiri asi stojí pořádné přemáhání. Ale vážně, kniha mě bavila a občas se vracím k některým myšlenkám v ní obsažených. K takovým, které bych v červené knihovně (brrr) hledal marně.

 

---

 

Garmfrost  //

Inferno - Omniabsence Filled By His Greatness (2013)  ochutnávka     naše recenze

Poslední počin našinců Inferno doslova roste před očima. Z prvotního nadšení se klube zásadní počin black metalu. Hudební a skladatelské umění společně s emocionálním nátlakem způsobuje dílo zkázy přepisující dějiny.

 

Agrypnie - Aetas Cineris (2013)  ochutnávka     naše recenze

Epické plochy a monumentální nálady písní německých progesivních blackers zřejmě nezestárnou, naopak i po roce působí čerstvě a neokoukaně.

 

Enslaved - Ruun (2006)  ochutnávka

Enslaved miluju a v podstatě by se každý měsíc mohla objevit v mém žebříčku jakákoliv jejich deska. Tentokrát je to nádherně pochmurná, neotřelá perla Ruun.

 

Ageless Oblivion - Penthos (2014)  ochutnávka

Z všedního tipu k poslechu technického deathu se vyloupl docela nečekaný umělecký zážitek. Zatím se Penthos prokousávám, ale už nyní jsem nadšený z různých přesahů, které pak činí s obyčejného moderního death metalu nezařaditelnou muziku.

 

Valkyrja - Contamination (2010)  ochutnávka

Surovost, zběsilost a vznosné melodie v rukou mladé krve ze Švédska. Je třeba něco dodávat? Hodinová jízda černou cestou nikdy nenudí.

 

---

 

Bodin //

 

Raison d'être - Mise en Abyme (2014)  ochutnávka 

Za léta x-poslechů se nemůžu zbavit závislostí na hudbě Petera Anderssona. Nové album Raison d'être nabízí k poslechu pouze čtyři introvertní songy a jsou mým dobrým společníkem.

Hail Spirit Noir - Oi Magoi (2014)  ochutnávka

 

Hail Spirit Noir a jejich Oi Magoi mě baví ve všech směrech. Oproti předchozímu albu se mi líbí více progrese a celkový posun ve směru hudebním i zvukovém.

Birds of Passage - Winter Lady (2011)  ochutnávka

Ambientní hudba lehce načichlá post-rockem z Nového Zélandu.

 

The Black Angels - Phosphene Dream (2010)  ochutnávka

Dodnes je mi záhadou, jak jsem mohl minout tuhle geniální psychedelicko rockovou záležitost. Oči mi otevřel až soundtrack k seriálu True Detective

 

True Detective (Soundtrack 2014)  ochutnávka

Závislost na tomto krimi serálu a výborně složený soundtrack ze známých interpretů, který obsahuje 46 songů.

 

---

 

Bhut  //

The Hives - Veni Vidi Vicious (2000)  ochutnávka

Další příjemný přírůstek do sbírky. Říkají tomu garážový rock, což je možná fajn přirovnání, ale osobně mu moc nerozumím. To však není podstatné, důležité je to, že jde o pestrou porci energie, která vjede pod kůži jako málo co.

 

Jig-Ai - Rising Sun Carnage (2014)  ochutnávka

Nejen pod kůži však krásně vjelo i zbrusu nové album českých grindových drtičů Jig-Ai. Deska, která postrádá úchylné, či jinak podivné vsuvky a čistě řeže a řeže a řeže...

 

Kataklysm - Serenity In Fire (2004)  ochutnávka

Nemálo do toho řežou i takoví Kataklysm. Tedy v době, kdy jsem k jejich tvorbě přičichl a která mi dodnes voní nejvíce. Ačkoliv na této nahrávce možná začali trošku stagnovat, furt je to dílo, které mně oslovuje a rozhodně mi něco nabízí. A já s chutí beru.

 

Lux Occulta - My Guardian Anger (1999)  ochutnávka

S chutí se i těším na obnovenou činnost formace Lux Occulta. Záměrně poslouchám, dle mého soudu, nedoceněné dílo, které v celé diskografii stojí drobátko mimo. Třebaže nedosahuje kvalit svých předchůdců, rozhodně bych jej nezatracoval a neházel do koše.

 

Ater Era - Beneath Inanimate Grime (2013)  ochutnávka

Do koše bych také neházel poslední desku Slovinců Ater Era. Jejich dílo zní příjemně a uvěřitelně. Pro black metalového fandu to jistě bude fajn poslech.

 

---

 

Ruadek  //

 

Charles Bradley - No Time For Dreaming (2011)  ochutnávka

Tenhle chlápek chtěl celý život zpívat a dostal se k tomu až na sklonku života, v 63 letech. Jeho debutní album z roku 2011 je jednou obrovskou ódou na štěstí, kterého si v životě užil skutečně málo. Charles, žil dlouhý čas na ulici a několikrát doslova slezl hrobníkovi z lopaty rozjíždí nejšťavnatější funk se soulem, jaký jsem kdy v životě slyšel. Tohle je v současné době nejprotáčenější nahrávkou u mě doma i v práci, elektrizující věc od pána, který mě totálně rozsekal svou přirozeností a talentem.

 

Guillaume Perret & The Electric Epic (2012)  ochutnávka

Perret je jazzový saxofonista z Francie, který tvoří výbušnou směs hardcoreu, jazzu a world music. A dělá to po svém a živelně. Ta hudba je neskutečně hravá. Tohle album je definicí napětí, kdy nikdy nevíte co přijde v další sekundě a nemusí to nutně být jen živelný válec podpořený elektro hrátky nebo rockovou rytmikou. Guillaume Perret & The Electric Epic je albem výrazných kontrastů a skvělým propojením mnoha stylů, které umí Perret podat hodně svérázným způsobem.

 

Mike Oldfield - Man On The Rocks (2014)  ochutnávka

Nový Oldfield je především ohlédnutím za svou minulostí, do dob Heaven's Open nebo Discovery, tedy zpívaných alb s jednoduchou rytmikou a výraznými refrény. Man On The Rocks je příjemným překvapením, Oldfield totiž konečně opustil pátrání v dálavách elektroniky, world music nebo ambientu a nahrál desku, která jako by pocházela z jeho slavných písničkových dob. Oldfield nezapoměl na tvůrčí styl, který jeho hudbu formoval a z níž se vyvinul. Přitom stále cítíte, že posloucháte tvůrce Tubular Bells.

 

Alan Parsons Project - I Robot (1977)  ochutnávka

Alana Parsonse jakožto pro mne jednu z vůbec nejvýraznějších postav progressive rocku poslouchám už léta letoucí. Začínal jsem na jeho sólovce Try Anything Once (1993) a postupně se zamiloval. V současnosti, kdy jasně cítím totálně upadající progresivní scénu (až na pár výjimek), se navracím k lidem co to uměli předvést ve vší parádě. A I Robot je jasným příkladem inovátorství a gejzíru nápadů. Samozřejmě že co se týká textů, pak Asimov tu je jako hlavní ovlivnění a celková hudba s robotickými vyhrávkami tomu odpovídá. V ukázce je kompletní album.

 

---

 

Symptom  //

 

Virus – Oblivion Clock (EP, 2012)  ochutnávka

První setkání s Virus byla příslovečná láska na první poslech. Od té doby lačně vyhlížím každou další novinku, kterou se Carl-Michael Eide chystá vydat. Způsob, jakým obrací harmonii na ruby, mě prostě baví.

Samaris – Ég Vildi Fegin Verda (Singl, 2014)  ochutnávka

Dívat se na pop skrz prsty není zdravé, zvláště pokud jde o ten artový a z Islandu. Fonetika a hlas zpěvačky Jófríður Ákadóttir hladí po duši. Pokud nevystříleli všechen prach na singlu, mají se svou druhou studiovkou na úspěch zaděláno.

Goldmund – Two Point Discrimination (2007)  ochutnávka

Prazvláštní a pochmurné klavírní album, kde dává Keith Keniff volný průchod melancholii. Krátké, jakoby nedodělané skladby, bez výraznějším momentů, pokojně plynou, svádí ke snění a doznívají dlouho po tom, co album dohrálo.

 

Glass Harp – Glass Harp (1970)  ochutnávka

Debut amerických Glass Harp představuje kus historie, ke kterému je radost se vracet. Trio v čele se legendárním Philem Keaggym zachytilo esenci své doby neopakovatelným způsobem. Klasika pogresivního rocku.

Marnost – Pukající svět (2011)  ochutnávka

Mé blackmetalové já jásá, protože tohle je vážně paráda. Špinavý a přesto dynamický zvuk, silná atmosféra a melodie. Za Marností stojí protřelí muzikantni, kterým se tu povedlo skloubit klasiku s modernou a svépomocí nahrát opravdu přesvědčivý materiál.