Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Jirka D.  //

Tool - 10.000 Days (2006)  ochutnávka

V souvislosti s ohlášenou novou deskou Pink Floyd jsem si vzpomněl i na Tool. Obojí má pro mě společnou tu věc, že nic nového nechci, vystačím si s tím, co je. Protože to je dost. Pro jiné na tři životy. Kdybych si měl vzít na pustý ostrov pět desek, 10.000 Days by byla mezi nimi. Byla by i mezi třemi. Aspoň bych se na ni díval, stejně ji znám zpaměti.

A Perfect Circle - Thirteenth Step (2003)  ochutnávka

Skvělá nahrávka, křehoučká, jemná a přitom velmi silná. Maynard J. Keenan mě oslovuje ve všech svých podobách, klidně přidejme i Puscifer.

Opeth - Pale Communion (2014)  ochutnávka

Měsíc před datem vydání je deska na síti a vlastně ani nevím, jestli z toho mám radost. Těšil jsem se na ni jako v poslední době na nic a chtěl jsem čekat ... a přiznávám, že pokušení jsem neodolal a album stáhl. První dojmy jsou skvělé, ba přímo nadšené. Ty další budou až z vinylu. Počkám si.

Wovenhand - Refractory Obdurate (2014)  ochutnávka

Jde o moje první setkání s touto kapelou, setkání u skvěle zpracované edice pro gramofony a setkání veskrze příjemné. Víc chytrých slov nevypotím, seznamujeme se. Přesto doporučuju.

Autumnist - Sound of Unrest (2013)  ochutnávka

Deska už oslavila první narozeniny, ale dostala se ke mně až nedávno. I zde platí, že vinylová edice je krásný kus práce a dokonce i dobře hrající, což bych u víceméně elektronické produkce ani nečekal. Život je jako bonboniéra, znáte to...

Victimer  //

Enslaved - Ruun (2006)  ochutnávka

Dost možná nejlepší album kapely ve smyslu progresivního vaření v black metalovém kotli započatého někde na “Mardraum”. Úžasná energie, kompoziční lehkost a přehled - vše sedí a vyloženě nutí uznale pokyvovat. Od Enslaved si můžu pustit cokoliv, vždy vím, že nešlápnu vedle. A “Ruun” teď šlape po mně, to mluví za vše.

Opeth - Pale Communion (2014)  ochutnávka

Novinka Opeth mě baví, o tom žádná. Pořád jsme ale ve stádiu bližšího seznamování a k nějakým velkým závěrům je ještě brzy. Od začátku ovšem cítím, co potřebuji, a tím jsou naprosto nevyhnutelné návraty. Debaty na téma, jestli je to zase retro, nebo jestli to už není moc prog na úkor klasiky, jsou mi úplně šumák. Tahle deska píše a vypadá to, že její přínos ve mně zanechá hlubší otisk než některé předchozí nahrávky.

Aphex Twin - Chosen Lords (2006)  ochutnávka

Richard David James je mistr elektromechanik a když je, chuť hrajeme si spolu na údržbu zařízení u nás doma. Jako správný pomocníček a nohsled ho poslouchám na slovo a i když zdaleka nedosahuje mé dokonalé fyzické krásy, nikdy bych se nad něj nepovýšil a nezesměšňoval ho. Po šichtě a každodenním drobném poranění elektrickým proudem spolu chodíme k Hořínkům na gáblík a panáka. Když mi tuhle tancoval před svou bezva károu na parkovišti, málem jsem se podělal blahem. 

Depeche Mode - Ultra (1997)  ochutnávka

Tohle album mám prostě rád. Pamatuji si, jak se tenkrát spekulovalo, jakým albem, po odchodu Alana Wildera, “Ultra” vlastně bude. Mluvilo se o tvrdé elektronice, čemuž úvodní singl “Barrel Of a Gun” nasvědčoval. Album jako celek je ale jinde. Spíš jen podtrhuje, čím jsou DM jedineční a že pořád umí nahrát skvělé skladby. Je jich tady naprostá většina. Je tu s námi zajímavá a hodnotná deska skrývající svou předpokládanou tvrdost za mixem plachosti pár experimentů a typického rukopisu kapely. David Gahan si prožil svoje a jako střízlivění z dní mimo reál se vydání “Ultra” určitě vyplatilo. Že je teprve ve fázi nabírání kondice, je zřejmé z jeho ne úplně uspořádaného vokálu.

The Afghan Whigs - Do To The Beast (2014)  ochutnávka

K této kapele jsem nikdy neměl blízko, jediný kontakt z minulosti se jmenuje “Up in It” a tenkrát mi příliš nechutnal. Od té doby se ale hodně změnilo. The Afghan Whigs přestali dýchat a já se proplížil k většímu pochopení na širším poli hudby jako takové. Nečekané setkání po letech je po všech čertech sympatická záležitost, ač se jen těžko odvážím hodnotit přínos nového alba pro kapelu samotnou. Je mi s ním ovšem dobře.

Sarapis  //

Septic Flesh - Titan (2014)  ochutnávka

Stejně jako mi předchozí “Great Mass” nechtěla padnout do oka, tak mi letošní “Titan” vklouzl do náruče a já jej bez rozpaků přijal. Imponuje mi absence jakékoli podbízivosti a několik nepříjemných riffů a nervních akordů. Nejdůležitější je ale orchestr a skutečnost, že to všechno krásně drží pohromadě. Chcete-li definici symfonického metalu, tady je.

Persona Grata - Reaching Places High Above (2013)  ochutnávka

Nedávno u nás vyšla recenze na album českých progresivistů U.M.P. (kterou sesmolila moje maličkost), kteří mají se seskupením Persona Grata několik styčných bodů. Obě formace hrají prog rock/metal, obě vydaly loni svůj debut a oběma se nahrávka velmi povedla. Oběma také trvalo delší dobu, než nahrávku daly dohromady. Postupem času dávám čím dál víc přednost albu Slováků. Přijde mi barvitější a živelnější. Prakticky proti němu nemám výhrad. Na jedné straně úvodní pecka jako hrom “Ace”, na druhé straně skvělé dlouhé kompozice “Edge of Sanity” nebo “I Am You”. Ne nadarmo toto album sklízí chválu po celém světě. Mimořádná záležitost.

Flaming Row - Mirage: A Portrayal of Figures (2014)  ochutnávka

Ne že bych byl fanouškem rockových oper, popravdě řečeno se jim spíše vyhýbám. Jenže skladba “Burning Sky” mě přesvědčila, abych alespoň jeden dva poslechy věnoval celému albu. A tak se také stalo, dokonce těch poslechů bylo trochu více. Zajímaví vokální hosté, střídavě strhující a nudné přeslazené pasáže ve mně pomalu probouzejí nutkání zachovat si v paměti jenom to dobré. Což je mírná nadpoloviční většina. Uvidím, na kterou stranu se misky vah nakloní, až si prostuduji příběh.

Ulver - A Quick Fix Of Melancholy  (2003)  ochutnávka

Krátké a krásné. Poslouchám a oddávám se už léta, teď zas najednou přišla chuť. Krátké a krásné. Poslouchám a oddávám se už léta, teď zas najednou přišla chuť. Krátké a krásné. Poslouchám a oddávám se už léta, teď zas najednou přišla chuť.......

Emperor - In the Nightside Eclipse  (1994)  ochutnávka

Císař učinil do svého posledního alba obrovský pokrok od tohoto debutu, ale tím není “In the Nightside Eclipse” horší. Každé album z diskografie Emperor má své silné stránky, slabých jen pár (pokud vůbec nějaké, vy nekritičtí fanoušci!). U mě to je takhle - pustím si tuto desku, mrknu na obal a rázem jsem tam. A je mi fajn.

Bodin  //

Miasmal - Cursed Redeemer (2014)  ochutnávka

S touto úderkou jsem se seznámil poměrně nedávno. Švédové Miasmal hrajou klasický death metal ovlivněný starou školou Entombed, Grave, Dismember a jde jim to znamenitě. Pokud nedáte na zmiňované kapely dopustit je poslech "Cursed Redeemer" povinností. Určitě vás osloví jako mne.

Conquering Dystopia - Conquering Dystopia (2014)  ochutnávka

Instrumentální progresivní death metal, ve kterém nemá prsty nikdo jiný než Jeff  Loomis (ex-Nevermore), Keith Merrow a taky Alex Webster (Cannibal Corpse). Debutové album plné kytarových vyhrávek se zvukem na výbornou nelze jen tak obejít bez povšimnutí.

The Dagger - The Dagger (2014)  ochutnávka

Dismember jsou už nějakou dobu pohřbení. O to více bylo mé překvapení, když se na scéně objevila čerstvá kapela poskládaná z jejich členů. Pánové si nejspíše chtěli odpočinout od death metalu a vytvořili heavy metalový projekt The Dagger. Hudba to není nijak převratná, místy na můj vkus až moc jednoduchá s nijak převratným zpěvem. Ale i tak tohle album sjíždím docela často.

Wolves in the Throne Room - Celestite (2014)   ochutnávka   naše recenze

Mám pocit, že WITTR šlápli tímto albem docela vedle. Ambientní hudbu poslouchám rád a docela často, ale jaksi nemůžu tuhle změnu u mých oblíbenců překousnout. Celestite proto odkládám do šuplíku a nemám pocit, že bych se k němu jen tak brzy vrátil. Když ambient, tak určitě sáhnu po jiných interpretech.

Emperor - In the Nightside Eclipse (1994)  ochutnávka

Za poslední měsíc jsem poslouchal i pár věcí z mé sbírky. Představovat nepřekonatelné Emperor je zbytečné. Kapela, která zanechala nesmazatelný otisk na hudební black metalové scéně a ukázala směr jejich následovníkům. V dnešních dnech jak určitě víte vyšla reedice tohoto alba ve skvělém zpracování. Nutno podotknout, že Emperor právě objíždí světové turné k propagaci (nebo chcete-li vzpomínce) tohoto alba a jeden z jejich koncertů se objevil i na netu. Rád bych se ještě dožil doby, kdy tuto veličinu uvidím i u nás.

Bhut  //

Moshpit - Self-Proclaimed Kings Of Infamy EP (2006)  ochutnávka

Je léto a v létě se paří. A proč si zrovna nezapařit na takovouhle veselou smršť. Masakr po všech stránkách, který mě dost baví.

Nargaroth - Rasluka Part II + I (2002, 2004)  ochutnávka

Dvoudílná sága Rasluka je jedním z klenotů výpravného řezavého black metalu. Nargaroth v této době poukázal na svou jedinečnou hru, kterou naplno rozvinul na díle Geliebte Des Regens, které ostatně vyšlo v mezidobí obou Rasluk. Rasluka hladí folkovým duchem a mrazí syrovostí své hudby. Skvost!

Selbstentleibung - Null | Negativ (2014)  ochutnávka

Na recenzi jsem se nějak nezmohl, nepřijde mi totiž, že by si toto dílo zasloužilo samostatný článek. Nechci jej hanit, spíš mi přijde příliš obyčejné a nic nenabízející. Ostatně ani naživo mne kapela nepřesvědčila o svých přednostech. Takto tuto kapelu chápu jen jako jednu z mnoha...

Ikon - Everyone Everything, Everywhere Ends (2014)  ochutnávka

I tady jsem původně chtěl napsat recenzi a nenapíšu. Jenže u Ikon je situace jiná, toto album mne skutečně baví. Když si promítnu historii kapely, tak aktuální počin zní snad tím nejtemnějším způsobem, který nám doposud tito Australané nabídli. S kapelou jsem se seznámil před nějakým rokem na společném koncertě se XIII. stoletím a už tenkrát mne oslovili dosti silně. Nová deska vypovídá o neutuchajícím elánu a množství nápadů. Oddychovka, která snad nikoho nerozhněvá. Pro milovníky starého gothic rocku to jistě nebude žádná odpuzující záležitost.

Mhönos - Decembris Penitentia (2014)  ochutnávka

Rituál. Nic víc, níc míň. Půl hodiny rytmického tlukotu bicích, ambientích doplňků, smyslného trýznění kytar a nepříčetného zpěvu. Výplach prvního kalibru, podobně jako u Abruptum a jejich desky s tím šíleně dlouhým názvem. Pro Mhönos mám jen jediné slovo - rituál.

Sorgh  //

Seether - Isolate And Medicate  (2014)  ochutnávka

Jak se hraje lehký grunge v JAR ukazuje tato kapela na svém již šestém albu. Je to taková lehká a nenáročná letní záležitost. Vemte si Nickelback a řadu podbízivých poprockových melodií a máte rámcovou představu. Žádné velké ambice, ale jako kulisa...

Symptom  //

Old Soul / ██████ - split (2014)  ochutnávka

Nedá se říct, že by na nové desce plzeňští Nic překročili svůj stín a přehodili výhybku hudebního vyjádření někam jinam. Nevadí, na mladé kapely netřeba s vývojem spěchat, ten přijde sám a proč ho chtít zrovna teď, když novinka funguje výborně. Skladby V a VI nenechají fanoušky žánru na pochybách a najde se i pár, když ne překvapivých, tak určitě osvěžujících momentů. Ke druhé straně amerických souputníků Old Soul zatím nic nemám, čeká se na poslech…

Ron Wood - I've Got My Own Album To Do (1974)  ochutnávka

Kytarista stále živých The Rolling Stones spojil na své první sólové desce síly s legendárním „broukem“ Georgem Harrisonem a společně nahráli skladbu Far East Man, která mě tento měsíc vyloženě ovládala. Čtvrt roku po Woodově debutu vyšla skladba i na Harrisonově sólovce Dark Horse. Zbytek alba není nic než poctivý sedmdesátkový rock, který je radost objevovat.

David Lynch - Crazy Clown Time (2011)  ochutnávka

Hudební tvorba Davida Lynche působí stejně záhadně jako jeho kultovní filmové mystifikace. Ať už je to všednodenní pop nebo kreace hodné génia, jde o příjemně hypnotické melodie v podání tria Lynch (zpěv, kytara a efekty), Dean Hurley (bicí a ostatní nástroje) a Karen O (zpěv). Sám maestro rozhodně není kdovíjaký kytarista natož pak zpěvák, ale jeho sympatický přístup a výsledky se u mě setkávají s úspěchem.

Rivulets - Rivulets (2002)  ochutnávka

Eponymní debut a řadovka Debridement jsou to nejlepší, co Nathan Amundson vydal. V sugestivní atmosféře skladeb jako Barreling Towards Nowhere Like There’s No Tomorrow, Stead nebo Swans se ztratíte ani nevíte jak. Minimalismus kompozic s nedostatkem detailů i ne úplně čistý zvuk výslednému „underwater folku“ jen lichotí.

Explosions In The Sky - All Of A Sudden I Miss Everyone (2007)  ochutnávka

Z celé diskografie je pro mě právě tohle album největší záhadou a marně pátrám, proč mi stále nechce znít. Určitě je jen otázkou času, kdy si mě získá jako např. často vzpomínaná deska The Earth Is Not A Cold Dead Place z roku 2003. O čtyři léta zralejší muzikanti zde stále stavějí na výbušných bicích a echem násobených kytarách s cílem jako obyčejně – poskytnout nám prostor ztratit se v hudbě.

Lyriel  //

Wardruna - Runaljod - gap var Ginnunga (2009)  ochutnávka

Sebranka, která mě nepřestává bavit a přesto není pro každého. V mém případě není třeba se na nic připravovat. S každými tóny dokážu nasát atmosféru jakéhokoliv alba, ať už jsem v danou chvíli kdekoliv.

XIV Dark Centuries - Skithingi (2006)  ochutnávka

Pagan metal z úplně jiné doby. Většina skladeb vám ze začátku podává dobové doušky, využívá akustické formy a dává přednost hlubším vokálům. Ale ne každá píseň se tak nese v celé své kráse. Některé skladby jsou prokládány řvoucí elektronikou a chraplavým hlasem, jinde můžeme zaznamenat pokus o čistší zpěv. Není to sice nic výjimečného, ale neurazí to.