Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Zapomenutá dema? 15. díl: Změna názvu

Zapomenutá dema? 15. díl: Změna názvu

Bhut10.7.2012
V minulém díle jsme si naťukli problematiku názvů kapel, u které tématicky zůstaneme i dnes. Některé spolky si zkrátka za nějaký čas uvědomily, že jejich název nebude to pravé ořechové a bylo nutno učinit radikální zákrok...

Tak vás tu vítám zase po měsíci u dalšího z dílů snad oblíbeného seriálu Zapomenutá dema. V minulém díle jsme si naťukli problematiku názvů kapel, u které tématicky zůstaneme i dnes. Některé spolky si zkrátka za nějaký čas uvědomily, že jejich název nebude to pravé ořechové a bylo nutno učinit radikální zákrok. Tentokrát však nebude řeč o kapelách, které změnily hudební styl a ruku v ruce i svůj název. Nyní se bude jednat o jev jakéhosi přirozeného vývoje. V uvozovkách „pouhý“ přerod názvu s sebou do budoucna pro kapely nenesl totiž žádnou změnu hudebního zaměření. Až v pozdějších letech fungování pod novým jménem, kapely jaksi krystalizovaly jiným směrem. To ovšem v současnosti již není naším středem zájmu. Pro dnešek zůstaneme v Evropských zemích a shodou náhod se podíváme hned na tři poloostrovy - Pyrenejský, Balkánský a Skandinávský. Tak vzhůru na ně.

 

Lloth – Dancing In The Dark Lakes Of Evil


V Řecku se v roce 1995 zrodilo uskupení jménem Lloth. Za svou nedlouhou – dvouletou existenci stihla kapela vydat jediné demo, než došlo k přeměně názvu. A právě o demíčku z roku 1997 Dancing In The Dark Lakes Of Evil si nyní něco málo povíme. Nahrávka v sobě ukrývá osm stop, z nichž dvě tvoří neodpustitelné intro a outro. Hned po doznění intra se na posluchače vrhne zběsilý koupelnový klávesový black metal. Proč koupelnový? Protože ten zvuk tomu jednoduše odpovídá. Zkuste si natočit nějaké libé zvuky z koupelnových prostor, či vlastní békání a uvidíte výsledek, na který sází jistá část black metalových kapel ve svých začátcích. Tehdy byla kapela Lloth tvořena třemi členy, z nichž asi nejzajímavější je basačka a zpěvačka v jedné osobě – Tristessa – táhnoucí celé těleso (pochopitelně pod jiným názvem) dodnes. Krásná blond diva s pekelným hláskem, který se jen tak nevidí, respektive neslyší. Hned jsem si jej oblíbil ostatně jako celou hudbu této kapely. Na klávesy a kytaru zde hrají taktéž dívky Queen Of Hades a Nemesis. Všechny tyto dívenky se nám pak představily v další kapele, která funguje dodnes. Jejich jméno zatím záměrně neprozradím, ale možná, že již někteří tuší. No, ale stejně nám tu chybí osoba za baterií. Jakožto bicmen se představil hostuící Aithir Psychoslaughter, kterého můžeme znát z několika kapel. Uvedu jen malý příklad a to, že zpíval v řadách Naer Mataron na výborném albu Up From The Ashes. Ale zpět ke kapele Lloth a jejich jediné nahrávce – demu. Hudebně jsem již výše nastínil, že se jedná o klávesový black. Málokterá kapela však uměla do svých melodií a pasáží vetknout tu správnou esenci temnoty. Těmto dívkám se to povedlo. Ačkoliv zvuk nahrávky je tak trochu nouze s bídou, lze si užít její atmosféru do sytosti. Šumící moře za doprovodu kláves ve čtvrté …In The Weep Of The Ocean má prostě něco do sebe a jisté kouzlo. Není to jen strohé ratata blackování za doprovodu nesourodých a snad zbytečných kláves. Ne, tady má vše hlavu a patu a nebýt toho podivného bathroom soundu, zasloužilo by si celé dílo lepšího a většího zájmu. Toto je skutečně zapomenuté demo, které je právem vyzdvihováno a nemělo by zůstat bez povšimnutí. zde zasílám ukázku pro dokreslení patřičného obrázku. A jakže se to vlastně kapela dnes jmenuje? Astarte jméno jejich, ovšem od roku 2007 nám poněkud stagnují. Hodnocení dema: 8/10

 

 

Morbid God – Promo 92


Čert ví, proč vlastně tato kapela v Portugalsku vznikla a natočila jednopísňové demo – promo. Samotný název Morbid God o originalitě příliš nevypovídá a vypocená jedna skladba jakbysmet. Takže si toho tady moc nepovíme, ale na druhou stranu se kapele podařilo do oněch šesti minut vtisknout nemálo zajímavých prvků a momentů, které pak po delší dobu zůstaly charakteristickým znakem pro kapelu. Demíčko s názvem Promo 92 tedy logicky pochází z roku 1992 a ukrývá v sobě jednu skladbu Serpent Angel. Kapela samotná existuje od roku 1989 a v čase vydání své prvotiny se přetavila pod jiný název. Na tomto demu ukázala světu zvláštní verzi black metalu, který byl mnohými označen přízviskem folk. Já tu moc folku neslyším, snad jen v letmých náznacích kláves, které tu však příliš prostoru nemají. Teprve na svém debutu pod novým jménem bych toto označení přijal. Cítím z toho více tajemný temný black s jedinečnou atmosférou a kouzlem, než jen nějaké zavádějící folk blackové křepčení. Zvuk je zkrátka demíčkovitý a není nad čím dále přemýšlet a co rozvíjet. Ukázku tedy tvoří pouze skladba Serpent Angel, jakožto jediná dochovaná nahrávka celé existence Morbid God. Snad každému došlo už při vyřknutí lokality, že se jedná o současné Moonspell. Hodnocení dema – skladby 8/10.

 

 

Treblinka – Crawling In Vomits


Důvod k přeměně názvu je vzhledem ke kontroverznosti názvu celkem patrný. Přesto nám Treblinka zanechala nemálo svědectví o svém působení na scéně. Kapela vzniknuvší ve Švédsku roku 1987 se zpočátku oddávala kombinaci death black metalu. Vzhledem k lokalitě a stavu tehdejší scény celkem pochopitelné. Tato drsná kapela po sobě zanechala dvě dema a jedno EP. My se nyní jukneme na prvotní demo z roku 1988 Crawling In Vomits. Nahrávka obsahuje čtyři svižné skladby v typickém death blackovém štěkavém provedení. Je obdařena nádherně pitomým obalem, který vykouzlí maximálně úsměv na tváři. Ale což, každý nějak začínat musel a proč nezaujmout drsným klišé, jako je hnijící lidská hlava a obrácený kříž a další tajemně temné malůvky. Treblinka nastolila osobitý styl death blackové jízdy s důrazem na deathovější zvuk a celkovou kompozici. Do dalších let si také tuto podobu lehce přenesla. Nemůžu jim odepřít dobrou poslouchatelnost a melodickou barevnost. Opět je vše podupáno zvukem, ale i tak lze z této mlhavé deky vyčíst a vytřepat ojedinělé a originální songy. Občas nám sice chlapíci sklouznou do nudných pasáží deklarující jakousi drsnou a tvrdou jízdu, ale naštěstí v ní dlouho nesetrvají a dokáží z ní vybruslit nějakou melodickou vyhrávkou, či dobrým riffem. Nejlepším momentem však jsou poslední minuty celého dema. Kapela zde natočila jedinečný autentický záznam… odložte prosím příbor, pokud jíte… zvracení, ale tak nádherně zaznamenané, že i přes nežádoucí šum a při troše představivosti vás bude škrábat v krku. Ukázkou se raději podíváme na věc jménem Hail To Cruelty. Chytlavá písnička, které tady jsou ještě tři do počtu. Zdařilá nahrávka a dobrý rozjezd kapely, která se dnes nejmenuje jinak než Tiamat. Hodnocení dema 8/10.

 

 

Inearthed – Implosion Of Heaven


Jako poslední kapelu jsem vybral smečku z Finska, která má z dnešních kapel asi největší obdiv a počet posluchačů. Záměrně tvrdím, že není nejoblíbenější, jelikož je to celkem sporné, ale vím, že merchandise s logem této kapely se hledá daleko snáze než u ostatních výše uvedených. Inearthed vznikli v roce 1993 a zanechali nám taktéž tři pohrobky. Všechno to jsou dema, takže vybírat bylo z čeho, a my se pochopitelně podíváme na to nejstarší Implosion Of Heaven zrozené roku 1994. Všehovšudy se tu nachází jen čtveřice stop, z toho ta poslední je jen takové podivné outro. Z dnes probíraných nahrávek má tato nejlepší (rozuměj nejlépe čitelný) zvuk a i celkově zní více tvrdě. Už tady kapela poprvé předvedla svou kytarovou zručnost a moc melodických vyhrávek. Co se týče kytar a změn nálad, je to vesměs velmi pestré dílo. Myslím si, že když uvedu jméno kytaristy, tak mnohým rozčeřím kalnou vodu nad jménem současným, ale já tak neučiním. Až ku konci prozradím název současných Inearthed. Celé se to poslouchá hezky a nejméně nervozně, jako tomu bylo u předchozích dnes vybraných kapel. Krom výše zmíněné kytary musím ještě vypíchnout zvuk baskytary, která sice trochu kopíruje Iron Maiden, ale to nám zas tolik nevadí, jelikož celkově tato hudba zní jinak. Kompozice skladeb je postavena na netradičním materiálu. Není to zajeté klišé death metalu, je to různorodé, pestré dílo. Však si kapela také později vysloužila škatulku melodic death. Co je zvláštností a kuriozitou na tomto demu, je jeho poslední song – outro. Po porci třech řízných věcí kapela zvolila trochu nadsázky a humoru. Závěrečnou skladbu pojmenovanou jako Tss, Ahh!!! totiž tvoří melodická kytarová vyhrávka a záznam z reklamy na lehké pivo, která tehdy běžela ve finských televizích. Zvuk tss je oblíbené citoslovce otevření lahváče a ahh je už jen projev dojmu z prožitku této slavnostní chvíle. Nebudu Vás už dlouho napínat a představím vám ukázku jménem Shards Of Truth a jméno kapely, které zní: Children Of Bodom. Hodnocení dema 8/10. 

 



  DISKUZE K ČLÁNKU

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky