Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Zapomenutá dema? 37. díl: Český metal II

Zapomenutá dema? 37. díl: Český metal II

Bhut14.6.2014
Zapomenutá dema se štrachají v českých truhlách, odkud vymotávají pásky tvrdě metalové a vlastně už i kultovní.

V dnešním díle se opět navrátíme do českého hájemství a připomene si, jak jinak než, opravdové skvosty kazetových archívů. Vložíme se do nahrávek, které mají dnes punc výjimečnosti zejména díky tomu, že žádná kapela již nehraje. Buď došlo ke změně názvu, nebo se celkově dala celá věc k ledu. Jde o žánry tvrdého kovu, takže se budeme pohybovat mezi doomem, deathem a blackem. Věřím, že nejen pro mne mají tyhle kusy hodnotu vesměs klenotnickou. Však považte jména jako Bigotry, Bitterness, Black Rain a Dark. Že vám to nic neříká? Tak to směle do dalších řádků…

 

Bigotry – Step To The Grave

 

Někdejší Dissolving Of Prodigy zřejmě nebude pro našince žádná velká neznámá. Zvlášť, když tohle staré demo vyšlo na druhé straně druhého LP reedice alba Time Ruins Also Beauty. Je to jediná nahrávka, která oficiálně pod hlavičkou Bigotry vznikla. Poprvé byla vypuštěna roku 1993 a obsahuje čtyři skladby.

Ve vlastní podstatě nejde o nic jiného, než o klasické demo. Však jej také zdobí stylový xeroxový obal a i zvuk má patřičné kontury. Je zahuštěný prachem a některé hluboké tóny jsou téměř neslyšitelné. Ovšem to už je několikrát zmiňovaná záležitost a každý, kdo k nějakému takovému demu kdy přistoupil, se s tím určitě setkal. Přiznám se, že mi mnohdy právě tohle na soudobých sterilních nahrávkách chybí.

Co se týče hudby, tak tu mají na svědomí doomařská esa naší scény, čili jde skutečně o slušnou práci. Táhlé melodie teskného vyznání zkrátka mají své kouzlo. Zárodek ducha budoucího nesmazatelného konání DOP měl už tenkrát velkých rozměrů. Dnes o tomto díle můžeme hovořit klidně jako o kultu.

Ukázka: Over The Grave Of My Love

 


 

Bitterness – Sign Of Our Extinction

 

Jednou ze zapomenutých a zaniklých kapel je česká smečka Bitterness z Třince. Vyznačovala se razantním death metalem kořeněným blackovou přísadou. Šlo o agresivní pojetí žánru, které mělo razanci a šmrnc. Hrubé sypačky byly střídány nápaditými melodiemi a specifický mrtvolný vokál si nic nezadal s grindovou scénou. Velice osobité a vkusné pojetí muziky bylo zaznamenáno roku 2006 na jediný materiál, který kdy oficiálně kapela vydala. Šlo právě o toto demo čítající sedm skladeb. V dobách, kdy banda ještě fungovala, bylo možné si na jejím webu stáhnout pět skladeb zaznamenaných ve zkušebně nebo někde live. Všechny se nachází i na tomto demu, ovšem ty ze zkušebny mají daleko větší říz, díky ostrému a syrovému zvuku bez studiových úprav. Škoda, že je dnes kapela neaktivní, našlápnuto měla opravdu výtečně.

Ukázka: Bliss Of Solitude zkušebna vs demo

 


 

 

Black Rain – Bez ohně

 

Black Rain ve své době byl jen a pouze boční projekt Honzy Kapáka a Rámuse z Avengeru. Dílo vzniklo rychle, co se tedy týče jeho hudební náplně. Vlastní vydání se táhlo, což má za vinu výrobna kazet. Obal desky má na svědomí mecenáš českých metalových obrázků – Deather. Později však nahrávka vyšla v reedici s rozdílným, tajemnějším obalem. Pokud jde o hudbu, tak ta zde má nejblíže k black metalu, ačkoliv Avenger se k němu oficiálně nikdy nehlásili, což stvrdili vydáním výtečného alba Bohemian Dark Metal. Black Rain je však projekt, drobné úlety jsou zde povoleny a proto celek vyznívá víc jako black. Pokud bych měl desku k něčemu přirovnat, tak určitě k debutové práci Shadows of the Damned, jednak zvukem, jednak stylem hraní a nápady. Konstrukce některých věcí je citelně podobná. Však se nelze ničemu divit, když ji vytvořilo hlavní jádro Avenger. Jde tedy o takové zpestření a osobně bych některé kusy uvítal na jejich koncertě i dnes. Bylo by to zajímavé zavzpomínání. Rozhodně bych jej nenechal zapadat prachem, neb se jedná o kvalitní počin, který už tenkrát dosahoval originálních mezí.

Ukázka: Vše v prach obráceno jest

 


 

 

Dark – Zlá krev

 

Přeměna názvu kapely není nic neobvyklého, zvláště když si nejprve do emblému vloží jméno, jež nosí někdo jiný, nebo jednoduše nemá sílu zaujmout, či snad zanikne v záplavě podobných. Stejně tomu bylo i v případě kapely Dark, která vznikla roku 1990 a o šest let později se přejmenovala na dnes dobře fungující Dark Gamballe. Společně se jménem šel i hudební vývoj, ale ten necháme nyní stranou a zaměříme se na prvotinu skupiny, kterou je demáč  Zlá krev z roku 1991. Desatero skladeb je pro demosnímek přeci jen velké sousto a i čtyřicet minut hrací doby spíše vypovídá o debutové desce, leč stále jde o demo.

První co zaujme je jednoznačně obal snoubící onu zlou krev, kterou se do dnešních dnů snaží jistí jedinci uctívat. Nejhlavnější protagonisté daných hodnot mají sjednocenou tvář a ve své podstatě i stejně pitomé záměry. Zlá krev je ještě slušný název. Ale nechme politické spektrum spát a vnímejme hudbu, kterou se zde hudebníci představili.

Jakou jinou hudbu k danému tématu přihodit než ošklivý hrubý death metal s thrashovým vokálem. Hutné kytary stavějí hradby, čemuž adekvátně sekundují šlapavé bicí. Podobný střih metalu se u nás v té době hrával vcelku ve velké míře a jen někteří jsou mu věrni dodnes. Dark je právě ta kapela, která si prošla vývojem, kdy se v mládí vybouřila a dnes byste jim takovouhle muziku jen stěží připsali. Nicméně to demo je tady a není od věci si jej připomenout, protože nelze říct, že nic nepřináší. Jde o syrový a zlý death thrash metal hodlající posluchače přímět k mlácení hlavou. Klasické sypačky, kvílivá sóla, trhavá tempa ala Slayer a další a další možné kombinace, které dávají vzpomenout na death a thrash metalové spolky. Je to mazec a víc netřeba rozmazávat.

Ukázka: Černá křídla války

 



  DISKUZE K ČLÁNKU

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky