Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Tento díl bude opět věnovaný pouze jedné kapele. Jak logicky vyplývá z názvu, bude to „kolébka špíny“ Cradle Of Filth. Myslím, že kapelu jako takovou snad představovat nemusím. Asi každý alespoň jednou zavadil o její jméno. Ale jaké byly její začátky? Jestli pak vyznavači této skupiny znají její kořeny? Hudební původ „kredlů“ si dnes malinko poodhalíme.

Tato anglická kapela vznikla roku 1991 v Anglii, konkrétně v městečku Suffolk. Do dnešních dnů prošla za tu dobu řadou proměn. Způsobem, kterým Dani Filth nakládá s kapelou, může být obdivuhodný, či naopak zavržení hodný. Dnes má tato kapela zcela jinou tvář než tomu bylo v jejích začátcích na počátku let devadesátých. Ale k samotnému vývoji kapely se ještě dostanu. Nebude to sice dnes, ale i tak se bude doufám na co těšit. Dnešním dílem Zapomenutých dem chci odstartovat sérii recenzí celé diskografie Cradle Of Filth. Nejspíš se budu lehce opičit po vzoru svých kolegů, kteří se věnují veličinám jako Anathema, či Immortal. Nuže na svou obranu chci říci, že cítím jisté nutkání (ne-li povinnost) probrat hudební historii této bandy podrobněji. Přijde mi, že současná tvorba je více než jen přeceňovaná. Ale to už zbytečně předbíhám. Nejprve je nutné projít si obdobu křížové cesty. Jen místo svatých ikon a obrázků, či jiných výjevů ukřižování budou našimi zastávkami jednotlivá alba Cradle Of Filth. 

Momentálně zavzpomínáme na tvrdé death metalové počátky těchto špinavých rarachů. Ano, death metalové. První tři dema, která kapela natočila, se totiž nesla v tomto žánru. Teprve až na čtvrtém okusila kouzlo black metalu. K tomu se však pozvolna prokoušeme. 

Orgiastic Pleasures Foul

První oficiální nahrávka skupiny sahá do roku 1992, kdy tedy vyšlo demíčko Orgiastic Pleasures Foul. Obsahem byl zlý temný death metal přikrášlený o klávesy. Kapela byla tehdy ještě pětičlenná, chyběl druhý kytarista. I tak se jim ale povedlo natočit vcelku obstojný materiál, až na pár drobných úletů. Zvuk dema nebyl zrovna dvakrát nejlepší. Ovšem i přes tento zamumlaný materiál, lze jednotlivé nástroje rozpoznat a odlišit. Zpěvu sice není pranic rozumět, ale to přece nevadí. Nejvíce uslyšíme kytaru a bicí. Tu a tam své růžky povystrčí basa, která hezky vrní soudobým dechovým zvukem ála Carcass. Občas do toho všeho ještě zasáhnou klávesy, jakožto podbarvující prvek. Dani špindíra ještě nezpívá tím svým ječákem, nýbrž pěkně chroptí, tak jaksi death žádá. 
Celé to otevírá klávesové intro, což se později stalo jakousi tradicí. Druhá píseň už krásně ukazuje osobité pojetí death metalu. Chci se však zmínit o páté Graveyard By Moonlight, kde v čase 1:20 uslyšíme krátkou klávesovou mezihru. Tato pasáž zní jak znělka pro krimi seriál z raných devadesátek. Nevím, co přesně měla tato vsuvka znamenat, ale do kompozice dema se absolutně nehodí. Možná lehký náznak humoru. Celý materiál zakončuje opět klávesové souznění, čili outro – taktéž zárodek zvyklosti a tradice. A po necelých čtyřiceti minutách máme sedmi písňové demo za sebou.
Ukázka - Graveyard By Moonlight

Invoking The Unclean

Natočeno taktéž roku 1992. Oproti svému předchůdci má toto demo pouhých pět písní. Celkově bylo přijato více chladně. Materiál představuje ještě horší zvuk, než jak tomu bylo posledně. Booster kytary zní sice více drsně a hned od začátku, tak nabádá mysl a budí dojem tvrdšího pojetí. Hlavní motiv hudby je nezřízený death s občasnými melodickými vyhrávkami. Do jistých pasáží kouzelně veplují i klávesy. Dani už objevuje další rozměry svého ojedinělého hlásku. Celkově vzato není příliš o čem hovořit. 
Po obsahové stránce se setkáváme se znovunatočenou skladbou Darkly Erotic, kterou jsme měli tu čest slyšet, již na demu předchozím. Zde má však lehce pozměněnou strukturu. Jisté detaily, však příliš patrné nejsou, vzhledem ke kvalitě zvuku. Opět se pozastavím u jakéhosi pokusu o vtip. U závěrečného outra Dead Orchestra byly použity výhradně klávesy. Nicméně poslech je to hrozný, jak zvukově, tak materiálně. Zajímavý moment však obsahuje chvíle, kdy se objeví plačící dítě. A úplný závěr? Tady si neodpustím poznámku, že je zde použita znělka snad z nějaké Nintendo hry. No prostě děs.
Ukázka - Chewing Your Guts

The Black Goddes Rises

Ve svých začátcích byla kapela hodně aktivní. Proto během roku 1992 vzniká i další demo The Black Goddes Rises. Znovu se setkáváme s příšerným, kolísavým, šumivým zvukem. Znovu se shledáváme s další variací písně Darkly Erotic. Další opakování, i když jemně poupravené zaznamenáme i s dvěma posledními skladbami. Ty totiž pocházejí z prvotního dema a zde se jim dostalo novějšího kabátku. Co je však novinkou, je použití převzatého songu. Historicky první cover (kterých se v budoucnu nabažíme do sytosti) byl na píseň Dawn Of Eternity od bandy jménem Massacre. Všehovšudy má nahrávka pět stop, takže poslední nejmenovaná je jak jinak než staronová Chewing Your Guts původně z dema Invoking The Unclean. Zvláštností je, že dnes bychom očekávali přítomnost věhlasné skladby The Black Goddess Rises, vzhledem k titulu dema. Opak je pravdou, tato skladba se dostala až na další demo počin. Celkově se zdá, že tento materiál působí příliš urychleně a jakýsi „výběr toho nej“. Nutno zmínit se nyní o obalu. Všem dostupný a vyhledatelný vypadá jako fotka ledabyle pohozeného trička s motivem black metalové postavy, soudobého loga Cradle Of Filth a samotného názvu dema. Nevím, zda-li je to úmysl, nebo jsem to nepochopil, nebo ještě někdy někde existuje původní vyžehlená verze. Jisté však je, že hezké to příliš není.
Ukázka - Darkly Erotic

Nyní bych měl napsat cosi o demu jménem Goetia. To ovšem nikdy nevyšlo a původní nahrávky byly vymazány. Existuje fáma, že label, u kterého měl materiál vyjít, zanikl. Do jaké míry se jedná o pravdu, netuším. Jisté však je, že tento počin skutečně existoval. 

Total Fucking Darkness

V průběhu roku 1993 tu máme další demo nahrávku. Opět špinavý zvuk rozprostírá útroby tohoto dema. Nicméně i tak můžeme hudbu stále rozeznávat, sice ne příliš zřetelně, ale což. Otvírákem je píseň The Black Goddess Rises, čili jméno předchozího demíčka, v budoucnu se této písni dostalo většího zájmu. Následují tři živelné, tajemné písně v obdobném duchu. Závěr pak utváří takové malé obvyklé outro. Už nyní je patrně slyšitelné, že death metalové postupy lehce doznívají a kapela využívá více black metalových. V hudbě se už hojněji pohybují tóny kláves. Ovšem stále se nejedná o nosný prvek, jen o štětec dobarvujíc pozadí a celkovou atmosféru. Tempo už není toliko zběsilé a divoké, ale spíše temné a ďábelské. Nyní můžeme plně hovořit o black metalové kapele Cradle Of Filth.
Ukázka - Unbridled At Dusk

Kapela tedy objevila hudební styl, který jim sedí jako ulitý. Proto se rozhodla jej dále vyvíjet. Ale o tom až v příštích recenzích.