Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
A Thousand Sufferings - Bleakness

A Thousand SufferingsBleakness

Bhut20.4.2019
Zdroj: CD //promo od Satanath Records
Posloucháno na: Denon DRA 625, Denon DCD 625-II, Grundig Box 660a
VERDIKT: A Thousand Sufferings sice do vašich sluchovodů nepřivedou nic, co by bylo pro black/doomovou scénu inovací, ale dělají to po svém a především s vlastním vkladem do muziky, což je stopa, kterou člověk vlastně vždycky hledá.

Je radost objevovat neznámou muziku. Respektive neznámou kapelu hrající oblíbenou muziku. O to zajímavější je, když takový materiál dorazí jako promo. Je mi proto velkou ctí představit kapelu A Thousand Sufferings z Belgie, která světu dopřála povedené album Bleakness, jež je jejich druhé v pořadí. Na kontě sice mají ještě jedno splitko, ale to je druh nahrávky, který dvakrát neuznávám. To už musí bejt.

 

A Thousand Sufferings se usadili v black metalu, do kterého rádi vstřikují volnější zádumčivější injekce, které odpovídají doom metalu. I přes více jak pětiletou existenci věřím, že jde o poněkud neznámé jméno na scéně. Nyní si jej však můžeme připodobnit ke kapelám jako je třeba Kalmen, se kterým sdílí určitou tajuplnost a dobrou hru v pomalejších tempech. Spojitost zde vidím i v případě vokálu, jehož způsob řvavého frázování v čistější poloze dodává hudbě neobyčejný ráz. Je pravda, že mi to občas přijde až moc nervní a trochu rozčilující, ale toho zpěvu zde zas není tolik, aby to začalo dlouhodobě překážet. Druhá asociace, která mi v mysli vytryskla, je s kapelou Der Weg Einer Freiheit. Ti dnes zažívají velmi vzestupnou tendenci a jsem za to vcelku rád a kapele to přeju. Podobnost mezi Belgičany a Němci však nyní vidím především v kytarové hře. Specifické riffy, svižný pohyb zápěstí a klasický zvuk, který mají v Německu na podobný black metaly snad patentovaný.

 

 

Tahle nahrávka báječně roste od prvního poslechu. Nejdříve dokáže zaujmout tím, kterak si pohrává s náladou a skvěle vyvažuje svižné pasáže těmi klidnějšími. Respektive úplně dokonale působí intro, které pozvolna nabývá na gradaci, aby se pak hudba rozohnila s druhou skladbou. Ta hned od začátku seká skvělé kytarové kejkle a dusá klasickým tempem podobající se kontejneru na sklo jedoucím po kolejích. Na druhou stranu nejde o tolik tradiční black metal, který by se v mladých rukou jevil jako další variace Wolves In The Throne Room potažmo Deafheaven. Takže žádnou další kopírku typu Daerrwin nečekejte. A Thousand Sufferings sice do vašich sluchovodů nepřivedou nic, co by bylo pro scénu inovací, ale dělají to po svém a především s vlastním vkladem do muziky, což je stopa, kterou člověk vlastně vždycky hledá. Doom / blackové vody jsou hodně tmavé, někdy mělčí, někdy hodné Mariánského příkopu. Tůňka, kde se Belgičani cachtají, už nějakou plaveckou zdatnost vyžaduje.

 

Upřímně jsem to vážně nečekal. To, že si mne nějaké neznámé promo takhle získá. Ale já jsem od přírody nedůvěřivý a nejdřív pochybuji, než se do daného plně ponořím. Takže pokud to máte podobně, hoďte předsudky stranou. Album Bleakness vás sice neuhrane, ale jistě zaujme. Dokáže nabídnout kvalitní zážitek s nápaditým black metalem.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Lomikar / 24.4.19 18:01odpovědět

Jojo, fakt to tam je. Dám si to ještě několikrát. Jakkoli promo žvást "A Thousand Sufferings is combining black and doom metal to bring you the ultimate experience of discomfort and misery. " zní jak reklama na francouzský auto a potřebu zařadit na album cover na Ghost Riders taky nějak nedávám.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky