Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Ad Hominem - Antitheist

Ad HominemAntitheist

Bhut24.7.2015
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3
VERDIKT: Chtěl bych trochu víc naštvanosti, chtěl bych daleko intenzivněji cítit, že témata jsou skutečně palčivá a pobuřující.

Kolem kapely Ad Hominem koluje spoustu řečí, které tak odpuzují váhavé zvědavce šmátrající po něčem zajímavém. Kapela zajímavá určitě je a teď mířím hlavně k její muzice, která dokáže silně oslovit. Pokud jste do dnešních dnů neměli tu čest, zkuste bez nějakých předsudků řadové desky typu Dictator nebo Climax Of Hatred. Dnes se však podíváme na album zcela nové, v pořadí již páté, se zvučným názvem Antitheist.


Pokud vám zrovna v hlavě šrotuje, čemu se to v onom popisu neustále vyhýbám, tak věřte, že jde o mýtické pravicové zaměření kapely. Texty zaobírající se problematikou stádovitosti a dogmat v jakékoliv podobě, vyzdvihující především osobnost jako takovou a divokou kritiku ZOGu nejsou levici po chuti. Zároveň i militantní image vyvolává dojmy jisté příslušnosti. Pokud jste dostatečně vnímaví, zjistíte, že tyhle klepy jsou zcela mimo mísu. Téhle kapele totiž věřím, že má názory srovnané a utříděné a nezavádějící. Vycházím ze zážitku z jejich koncertu, kde odmítli vstoupit na podium před hromadně hailujícím kotlem. Ale zpět od kravin k hudbě.


Antitheist už svým názvem jasně ukazuje, že půjde o jasnou kritiku jakéhokoliv náboženství. Řekl bych, že v současných dnech je tato otázka více než otevřená. Kritizování křesťanů a hanobení jejich symbolů už je tak směšné, že už postrádá sebemenší dojem vzrušení. Ostatně i církev samotná už nemá takovou moc a obracení křížů je už dnes tak všední záležitost, že to ze židle zvedne jen málokoho. Myslím, že netřeba zdůrazňovat, který směr duchovního přesvědčení je aktuálně nebezpečný a značně radikální. Právě proto ten obecný název Antitheist, chápu-li to dobře.

 

Dle názvu by člověk hádal i hodně agresivní náplň desky. Jenže věc je trošku jinak. Tempo je převážně střední a klade důraz na frázování slok. Působí tak takovým válcujícím dojmem. Samozřejmě dojde i k prudším výpadům, ale celkově mám občas pocit, že se deska nějak nemůže rozhoupat. A to je její kámen úrazu. Tváří se poněkud nesměle a na kapelu, která má za sebou tak razantní díla, jde vlastně o takové přešlapování. Je to škoda, protože potenciál tam je jasně cítit. Naproti tomu jsou momenty, které odsýpají pěkně zostra a dokážou na oplátku zpříjemnit jistou monotónnost. Co se mi však zamlouvá, je nástup alba, který by báječně sedl mezi různé industriální spolky. Vlastně nejen intro, ale i outro se nese v tomto duchu. Hezky tak rozráží výsledný výraz alba.


Jak už asi sami cítíte, Antitheist nebude zrovna ideální společník. Ale lze se výmluvně odkázat na vkus. Někomu pomalejší tempo sedne lépe, stejně jako vesměs stejný způsob frázování napříč skladbami. Osobně bych chtěl trochu víc naštvanosti, chtěl bych daleko intenzivněji cítit, že témata jsou skutečně palčivá a pobuřující. Takhle to zkrátka nemá tak silný efekt, jak bylo patrně zamýšleno. Přesto věřím, že skalním fandům tahle deska rozhodně kapelu nezoškliví. Osobně ji však vidím jako nejslabší dílek, ale kdo ví, třeba právě čas odkryje její doposud skrytou sílu.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky