Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Agos - Irkalla Transcendence (EP)

AgosIrkalla Transcendence (EP)

Garmfrost25.8.2015
Zdroj: mp3 (320 kbs)
Posloucháno na: Sencor SFP 6260, Audio-Technica CK S50
VERDIKT: Ten, který byl proklet bohy, nemůže být citlivý a zamyšlený. Je vzdorný, agresivní a bádá v tajuplných vodách

Další super porce kvalitní krmě řeckého původu má název Agos. Jedná se o prozatím neznámý pojem, který ve svých útrobách skrývá protřelé veterány tamní scény. Van Gimota můžete znát z různých kapel, z nichž nejznámější bude zřejmě Acherontas, ve kterých před časem působil. Van Gimot je Agos, chtělo by se říct. Obsluhuje všechny zpěvy i nástroje. Jeho kumpán není nikdo menší než Astrous (Aenaon, Katavasia). Perličkou je, že tento zajímavý zpěvák zde nezapěje ani notu, nezahraje si na žádný instrument. Jeho úkolem bylo napsat texty a starat se o uměleckou režii, jako je layout.

 

 

Nebudu chodit kolem horké kaše a psát recenzi delší než je EP samo. Na ploše necelých dvaceti minut máme tři skladby, jenž mi dostatečně učarovaly, abych se jim věnoval trochu víc než jest letmý pohled, což si bezesporu zaslouží. Ačkoliv se tváří všechny tři jako ryze deathmetalové s lehkou příměsí černoty, poznáte záhy, že jsou ponořeny do nitra temnoty a je jedno, zda se jedná o tu či onu část ponurého metalu. Nazvučení kytar je jasně deathmetalové, o tom není pochyb, stejně tak growl má tendence klouzat do hloubek. Tempo písní je pak spíše pomalejší, chcete-li groove rozhoupané a razantní. Od začátku vyvolávají pocit stísněnosti, kterému lze uniknout agresí. Bicí jsou velice intenzivní. Slabinou může být rozvláčný rozjezd, kdy se už už chystáte na uvolňující refrén s vybuchující extází, zatímco se vrátíte zpět k úvodního riffu. Hustá atmosféra s brutálními, avšak civilizovanými nápady jde v ruku v ruce s názvem kapely. Ten, který byl proklet bohy, nemůže být citlivý a zamyšlený. Je vzdorný, agresivní a bádá v tajuplných vodách. Vzpomeňte si při poslechu „Irkalla Transcendence“ na staré Bolt Thrower a podobné buldozery. Na mysl mi občas přijdou rovněž i současní Osculum Infame, ovšem bez jejich melodiky.

 

Zda časem dokáže Van Gimot obsáhnout dlouhohrající plochu, si budeme muset ještě posečkat, ale už z pouhého tria skladeb je znát um zkušeného skladatele, který ví, kterak hrát smrtelně chorobný metal s filozofickým podtextem. Rovněž se může zdát pozoruhodné propojit v jeden monolit progové postupy s přímočarostí starého hašišáctví. Celé je to pak zabalené v přívětivém obalu zajímavé produkce, která hleděla jak na zatěžkanost, tak vzletnost detailu.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky