Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Batushka - Litourgiya

BatushkaLitourgiya

Garmfrost24.1.2016
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: všude a na všem možném
VERDIKT: Kritickým uchem je snadné odsoudit nahrávku za to i ono, ale Batushka vše válcuje ohněm v sobě i kolem sebe. Jak pak kritizovat něco, co hoří takovým žárem?

Černý svět je ohromen (asi) polskou (zřejmě) kapelou, senzací zvanou Batushka. Jistý je pouze vydavatel Witching Hour Productions a evidentní je působivá síla nahrávky „Litourgiya“. Protože vyšla až koncem roku, nestihl jsem ji v termínu řádně naposlouchat, jinak bych ji v mém osobním žebříčku TOP roku 2015 dosadil na vysokou příčku. Přitom hned od začátku je jasné, že se nic převratného nestalo. Nebo ano? Pojďme se tedy na pravoslavnou bohoslužbu plnou ikon a fousatých kazatelů mrknout trochu blížeji a položme si otázku: Vo co tady de?

 

 

Vzhledem k tajnostem kolem Batushky nevíme, kolik a kdo v ní hraje, tudíž se přes tento otazník přeneseme rovnou do duchovní sféry. Stejně jako rozkol mezi křesťanskými církvemi, panuje konflikt i uvnitř písní na „Litourgiya“. Jednotně nazvané „Yekteníya“ odlišené pouze číslicemi zas tak pospolitě nefungují. Nemáme v rukou texty a polštině rozumím jakžtakž mluvené slovo ve zprávách; nebudeme proto řešit ani texty, ani zda se jedná o křesťanskou kapelu, nebo bojovníky druhé strany. Při poslechu vám bude jasné, že je to jedno. Základem je atmosférický black metal s tu zuřivějšími, tu emociálnějšími výpady. Kytary jsou natolik podladěné, že musíte dávat velký pozor, abyste všechny vyhrávky a harmonická propojení zaregistrovali. Ostatně hudební virtuozita není nejdůležitějším prvkem nahrávky.

 

Ta stojí a padá se zpěvy. Ani ne tak nádherně sžíravými screamy, které umí pěkně zaseknout drápy do tváře. Nejvýznamnějšími jsou úžasné až dech beroucí barytonové zpěvy, chorály, sbory. Silnou duchovní atmosféru dělají vedle všeho toho rituálního cinkání a zvonění mocné zpěvy. Ty jsou doslova lahůdkové. Často kouzlí natolik bolestné melodie, až vám slza ukápne. A o smutku nahrávka rozhodně je. Ne o smutku z lidského hlediska, ale toho esoterického. Některá místa můžou ostřeji orientované maníky a máničky štvát, ale melancholikům podlomí kolena. Zejména jsem měl problém ustát emoce v „Yekteniya 5“, kdy v polovině Batuska dosáhují lehkou změnou melodie až sladký pocit v nohou, který nastává krátce před omdlením.

 

Nebojte se však, že dostanete všechno na talíři předložené bez potřeby vyvíjet jakýkoliv náznak intelektuálního vhledu. Právě z té přemíry melodií může jednomu přecházet sluch, že si nevšimne úžasné práce s intenzitou, která má mnoho variant. Hodně se uhání, šlape na pedál, ale i zde jsou změny v náladách natolik maximální, že je třeba se často vrátit a zkoumat, co všechno nám běží kolem mysli. Variabilní jsou i změny mezi děsem a duchovním ponorem. Jako byste byli zároveň na mši křesťanské a přitom jste zakládali oheň v zákristii. Chcete najít boha, promluvit s ním. Věříte, že nevěříte a uvěříte-li, chcete ho za svojí slabost zabít. Poláci jsou katolická velmoc, kde církev zasahuje do fungování státu. Proto ortodoxní rituály pronášené v mateřštině a asi i ruštině, podpořené výstavní blackmetalovou zuřivostí, mohou působit jako dráždidlo římským katolíkům.

 

 

Blast beaty a tremola jsou střídána doomovými pasážemi. Dá se říct, že stejný scénář panuje ve všech písních, kterých je osm. Po téhle stránce není „Litourgiya“ žádný zázrak. Nevíme, zda se jedná o projekt zkušených matadorů, nebo naopak mladé krve, ale cítíme, že radost ze hry převyšuje nad jejich schopnostmi. Nebýt geniálních zpěvů a nátlakové atmosféry, šly bychom po stupnici hodnocení podstatně níže. Ale jsou zde, musíme s nimi počítat a začíná mi být jasné, že se v podobě této nahrávky děje něco mimořádného. Něco, co se ještě za mnoho let bude citovat, něco, co se možná bude napodobovat. Duchovního black metalu je v posledních letech mnoho a hodně z kapel, věnujících se rituálům všech barev, je nadprůměrná po všech stranách. Dle mého názoru je ale Batushka jedinečná právě pro tu radostnou vášeň v projevu. Nesází na profesorský přístup plný originality (vzpomenete si na pár jmen, která v jejich tvorbě slyšíte), ale nedostatky vyvažuje divokostí a hlubokým ponorem. A je v podstatě jedno, zda tak činí z vypočítavosti, (protože trend, že) nebo svému umění opravdu věří. Nechme proto být lichého zvažování a pojďme si užít výborného metalu!


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Mrakomor / 13.8.17 19:13odpovědět

Troubo, driv nez neco napises, tak sis mohl aspon zjistit, ze zpivaji rusky!

Victimer / 25.1.16 8:09odpovědět

Batushka mě bavili bohužel strašně krátce. Tak pět poslechů. Při šestém jsem zjistil, že tu desku znám nazpaměť, tak jsem šel zas o dům dál. Ale jinak klobouček, nakopávající matroš se správně temnou aurou.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky