|
|
||||||||||
Utopia je deváté studiové album, které jistým způsobem uzavírá kruh v tvorbě Björk. Dominantou tohoto alba je flétna, na kterou se jako na první nástroj v životě naučila ještě jako dospívající hrát. Nástroj, o kterém si po většinu svých tvůrčích let myslela, že je ve svém výrazu omezující. Utopia mění její pohled a dělá z flétny dominantní nástroj desky jako celku, není to však jediná změna, kterou Björk na novém počinu prošla. Utopia je deskou oslavy života, radostnou, je novou érou po velmi těžkém rozvodu a osobním trápení. Je to prostě deska po Vulnicuře, která byla o bolesti a mluvila nejsmutnějšími tóny její hudební kariéry.
Pokud si pustíte Utopii a Björk bude pro vás pouze do té doby divná ženština z Islandu, nebudete schopni nejspíše pochopit téměř nic. Její muzika se už dlouho nedrží žádných pravidel pro stavbu skladby (příliš svazující proces), miluje disharmonie a prakticky nemá už žádné jasné refrény. Její skladby jsou příběh, hudební podoba myšlenek a emotivních stavů. Každá skladba má svůj vývoj, svou náladu a svou paletu zvuků. Utopia je postavena na spolupráci Björk s producentem Arcou, který s ní dělal už předchozí počin, Vulnicuru. Tady ale spolupráce s Venezuelským experimentátorem přešla do nové roviny, jakou minule nastavenou ještě neměli. Řekl bych, že je to možná úplně poprvé, kdy Björk dělá pouze aranže a zpívá a veškerý zbytek tvoří druhý tvůrce. Arca je bezesporu extrémně talentovaný muzikant a byla mu svěřena důvěra, kterou proměnil ve vesmír rytmů a hluku, odvážnější a jiný, než by se mohlo minule zdát.
Arcova práce je velice citlivá, hlas Björk, její flétny a její harfy jsou v těsné – až intimní – souhře. Je úžasné pozorovat vrstvení nových zvuků, které jsou natolik nové a zvláštní a přitom dokonale vystihují Björk jako takovou. Arca dokáže pouze jemným způsobem podporovat dominantní Björk, nechat plynout pouze hlas a nástroj a zároveň být všude. Obklopovat umělkyni závojem svých rytmů a ruchů (Blissing Me s harfou) a zároveň umí převzít otěže a pořádně se opřít do hlukových vod (Loss je hutné sousto). Björk se s Arcou dokáže opět dostat do „svých kolejí“ zvukového vesmíru, kde už je drahně let. Stále nezařaditelná, nepolapitelná, od posunu na Medúlla a hlavně Volta (kde opustila běžnou stavbu písní) už kráčí jen po svých cestách. Nikým a ničím nenásledována, což jen vyzdvihuje její unikátnost. Druhým dechem zároveň konstatuji, že současná tvorba už je opravdu jen pro otřelé posluchače, kteří Björk berou jako součást svého hudebního života.
Deska, kterou Arca vydal v minulém roce, je přehlídkou dost podobných poloh a jeho výraz je evidentně dlouho pilovanou záležitostí. Elektronické nástroje nejsou dominantou a stejně jako je tomu u Björk, je tu zásadní spolupráce výrazného hlasu a elektronického podkresu. Ten ne vždy přechází do beatu, ne vždy existuje rytmus a pokud ano, je natolik rafinovaný, že ho sotva vnímáme jako definici opakujících se smyček nebo perkusí. U nové desky Björk bych viděl jako důležitou věc vzestup Arcy jako umělce, který tímto získal sebevědomí a vystoupil ze stínu. Stal se z něj velice kreativní muzikant, který bude ve světě hodně slyšet. Samotná Björk v něm získala kreativní nástroj pro novou éru sebevyjádření. Vlastně oba nějakým způsobem povstali k novodobé tvorbě, která nemá hranice.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Corvus / 10.3.18 14:15odpovědět
Naprosto výstižná recenze! Bravo.
Label:One Little Indian
Vydáno:Listopad 2017
Žánr:electronic / folktronica
Björk - zpěv, flétna, aranže
Arca - elektronika, syntenzátory, beaty
hosté:
Katie Buckley – harfa
Júlia Mogensen – cello
Hávarður Tryggvason – contra bass
The Hamrahlid Choir + 13 hráčů na flétny
1. Arisen My Senses
2. Blissing Me
3. The Gate
4. Utopia
5. Body Memory
6. Features Creatures
7. Courtship
8. Losss
9. Sue Me
10. Tabula Rasa
11. Claimstaker
12. Paradisia
13. Saint
14. Future Forever
Björk
Vulnicura
Björk
Fossora
Hannes Grossmann
The Radial Covenant
Cave In
Final Transmission
Nocturnus AD
Paradox
Nothing
Tired Of Tomorrow
Bloodbath
The Arrow Of Satan Is Drawn
A Noend of Mine
The Serenity's Eve
Albez Duz
The Coming of Mictlan
Noctambulist
The Barren Form
Beránci a vlci
Beránci a vlci
17. května vyjde páté řadové album pražských retropsychedeliků pojmenované Weird In A Weird Way. Křest proběhne 24.5. v Praze (Kasárna Karlín) a den n...
24.4.2024Psychedeličtí prog/blackers Hail Spirit Noir vydají 28. června u Agonia Records své páté dlouhohrající album, pojmenované Fossil Gardens. V současné c...
21.4.2024Pražské metalové vydavatelství a čím dál aktivnější nakladatelství MetalGate ohlašuje další knižní titul, kterým se na konci dubna stane kniha americk...
18.4.2024Hanging Garden streamují své live EP Citylight Sessions, které vychází u Agonia Records. Na koncert mrkněte na TOMHLE odkazu.
18.4.2024Ze svého nadcházejícího alba Cutting the Throat of God, které vyjde 14. června na Debemur Morti, zveřejnili Ulcerate nový singl To Flow Through Ashen ...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.