|
|
||||||||||
Recenze na předchozí album „Metazoa“ nevyšla začátkem tohoto roku jen čirou náhodou. Jeho následník už byl toho času po jeden lunární cyklus na světě a potřeba rozpitvat jeho staršího sourozence nabyla nesnesitelných hodnot. A tak to muselo všechno ven jako když arménský horal zahlédne ovci. Teď je to podobné – desku „Dwellings“ už mám tak nahltanou, až mi v hlavě vznikl přetlak, takže můžu přijít s nějakými těmi hodnotícími závěry. Kormoránům se debut nesmírně vydařil a kdo si oblíbil jejich zajímavý mix metalových a nemetalových odnoží, určitě doufal v pokračování v nastoleném směru a ve vytříbení všech nosných prvků.
I já jsem doufal, ale ono to nakonec dopadlo krapet jinak. Vnímám pozitivně, že tentokrát nejde o téměř sedmdesátiminutový zápřah jako minule, ale o necelou hodinku. Na „Metazoa“ představovala koňská stopáž jednu z mála slabin. Rovněž oceňuji udržení vysokého standardu grafické stránky díla. I „Dwellings“ je zdobeno krásným obalem, jehož přednosti zdaleka nekončí u frontcoveru. Do jisté míry se mi líbí i přitvrzení a větší přímočarost materiálu, ale zde už nemohu zůstat jen u chvály. Bohužel se přitvrdilo na úkor melodií a aranžérských bonbónků, takže v tomto ohledu je album „Dwellings“ poněkud hubenější. Ale ještě neodcházejte s flintou odhozenou do žita. Je něco, co mě k nahrávce neustále přitahuje (jak jsem vlastně psal už v prosincových choutkách). Ta atmoška, ten nevšední odér tkvící v dřevním zvuku mě pořád láká a tu a tam se přistihnu, jak mhouřím kritické oko nad některými nudnějšími pasážemi.
Ano, celých 55 minut hudby není plně zábavných a strhujících, objevují se i vatové momenty, oproti debutu ve větších chuchvalcích. Všechno podstatné je v rukou kytar, což je na jednu stranu sympatické (žádná aranžérská bublina), ale na druhou stranu zrádné, neboť samotné riffy ne vždy utáhnou celou desku. Kytarový tandem Cohon-Solis jich ze svých rukávů sype stále dost a velká část z nich má ty správné atributy, ovšem existuje tu i menší skupinka, která tak záživná není. Album začíná nemastnou neslanou skladbou „The First Man“, která hned zkraje deklaruje, že ne všechno z tvůrčí kuchyně Cormorant si zaslouží stupně vítězů. Skladba není špatná, ale chybí jí výrazné motivy, které by se vryly do paměti. S druhou „Funambulist“ už je to o dost lepší, zejména od druhé minuty se dějí věci, které je radost poslouchat. Komornější pasáž s bluesovou basou a rytmem a teskným čistým zpěvem pomalu přechází do emotivního kytarového sóla a odsud to už jsou Cormorant přesně tak, jak je mám rád. Následující rozverná instrumentálka „Confusion of Tongues“ splňuje má očekávání se stejnou intenzitou. Další rozsáhlejší věc „Junta“ je však ještě o kus lepší než její dva pochválení předchůdci. Skladba začíná temným doomovým riffem, který se táhne jako med, decentní sbor v pozadí mu přidává na ponurejší atmosféře. Zhruba ve druhé třetině se skladba láme a z komorního prostředí se dostáváme na bojiště, kde se situace mění z minuty na minutu.Velmi variabilní kompozice a v konečném součtu asi nejlepší položka z aktuální sbírky.
Následující „The Purest Land“ bych taky zařadil k tomu lepšímu z desky, kdyby mně na ní nevadil monotónní uřvaný vokál. Ten sice vypráví příběhy na celém albu, ale konkrétně zde by se lépe vyjímala jiná, méně „naturalistická“ poloha. S „A Howling Dust“ už je opět všechno v pořádku. Ze všech skladeb má nejsilnější folkový nádech a může se pyšnit jedním z TĚCH riffů, které můj sluch stimulují nejvíce. Závěrečná 12-minutová kompozice „Unearthly Dreamings“ by mohla být zlatým hřebem, borcem na konec. Nadpozemský začátek tomu i nasvědčuje, jenže následující minuty se docela vlečou a skladbu zachraňuje až její finiš, který jakoby chtěl dát zapomenout všemu nevýraznému na desce. Naštěstí toho není tolik, aby se to nepovedlo.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:vlastní vydání
Vydáno:Prosinec 2011
Žánr:folk/doom/black
Arthur von Nagel - baskytara, zpěv
Brennan Kunkel - bicí, zpěv, klávesy
Nick Cohon - kytary, zpěv
Matt Solis - kytary, zpěv
1. The First Man
2. Funambulist
3. Confusion of Tongues
4. Junta
5. The Purest Land
6. A Howling Dust
7. Unearthly Dreamings
Cormorant
Metazoa
Cormorant
Diaspora
Cult Of Occult
Hic Est Domus Diaboli
Farsot
Fail·Lure
FakeTown
FakeTown
Six Degrees Of Separation
Simple
Marthe
Further in Evil
Akercocke
Renaissance in Extremis
Year Of The Goat
Novis Orbis Terrarum Ordinis
Vofa
Vofa
Squalus
The Great Fish...
17. května vyjde páté řadové album pražských retropsychedeliků pojmenované Weird In A Weird Way. Křest proběhne 24.5. v Praze (Kasárna Karlín) a den n...
24.4.2024Psychedeličtí prog/blackers Hail Spirit Noir vydají 28. června u Agonia Records své páté dlouhohrající album, pojmenované Fossil Gardens. V současné c...
21.4.2024Pražské metalové vydavatelství a čím dál aktivnější nakladatelství MetalGate ohlašuje další knižní titul, kterým se na konci dubna stane kniha americk...
18.4.2024Hanging Garden streamují své live EP Citylight Sessions, které vychází u Agonia Records. Na koncert mrkněte na TOMHLE odkazu.
18.4.2024Ze svého nadcházejícího alba Cutting the Throat of God, které vyjde 14. června na Debemur Morti, zveřejnili Ulcerate nový singl To Flow Through Ashen ...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.