Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Darkthrone - Hate Them

DarkthroneHate Them

Victimer5.8.2019
Zdroj: CD, mp3
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone
VERDIKT: Rez, špína a nenávist albové relikvie Hate Them a norského kultu Darkthrone. Osobní vzplanutí a vzpomínka po letech, na kterou se dnes hodí poukázat.

Ještě než dostane slovo Bhut a jeho sobotní recenze na nové album norské veličiny Darkthrone, pustíme se o pěkných pár let zpátky, až na přelom tisíciletí. Čistě (vlastně špinavě) z osobní nostalgie k danému období, jenž mám spojeno s totálním propadnutím norskému podhoubí, takové druhé vlně úplného vtažení do tamní komunity, kdy už mi bylo jedno kolik kostelů padlo popelem a kdo koho zabil. Norský black metal té doby byl tenkrát křísen industriálním chladem oceláren a moderními technologiemi vůbec. Nemohl jsem dostat z hlavy zásadní alba kapel jako Thorns, Mysticum, Satyricon nebo Ulver a bylo těžké si nevšímat také dalších, v devastování všeho původně syrově pudového a lesního zběhlých spolků.


Vedle všech těchto vlivů, osudových setkání a výrazného posunutí pohledu na žánr, které prakticky zbouralo vše odmítavé a nehodící se škrtněte raději dvakrát než vůbec, jsem se nechával duševně uspokojovat starými dobrými Darkthrone. To abych úplně nezvlčel a nadobro neodešel se všemi kapelami až moc daleko za práh černého kovu. A Darkthrone se s tím tenkrát příliš nepárali a mrskali po nás jednu desku za druhou.


Vemte si tu albovou rychlopalbu ve sledu čtyř let - Ravishing Grimness, Plaguewielder, Hate Them a Sardonic Wrath. Pak bych ještě zmínil mé veleoblíbené The Cult Is Alive z roku 2006, na které nedám dopustit s maximálním důrazem rovnajícím se připravenému prstu na spoušti zbraně. Ha! Darkthrone mají na kontě moře desek a každý nechť si dle svého vkusu vybaví svůj žebříček oblíbenců. I já mám ten svůj. Vedle starých klasik typu Under a Funeral Moon a Panzerfaust, je z pozdějšího období právě album Hate Them, které se mi nesmazatelně vrylo pod kůži a dalo, sice neviditelně, ale s definitivní platností navěky vykérovat to nejlepší blackmetalové logo jaké znám někam do oblasti mého nitra. Říkejme tomu třeba srdce.

 


Hate Them je album, na kterém jsou Darkthrone o něco odcizenější a chladnější, ale pořád silně prorostlí kořeny starého metalu. To by jinak ani nešlo, vždyť právě v něm tkví od nepaměti jejich hlavní devíza. Z mého pocitu a celkového postoje k desce jsem si vyvodil jediné důležité. Ono období kapel kolem Satyrova labelu Moonfog (přidal bych ještě krutě dobré Gehenna nebo Khold) a celková inklinace ke spojení původního odkazu s tím novým, až morbidně nenávistým industriálním pozadím, které se u některých kapel dostalo do samého popředí a u dalších se spíš drželo zpátky. Ale bylo tam. Darkthrone se tohle příliš netýkalo, ale i jejich metalová pradávnost měla své právo přijít na světlo (tmu) světa až o něco později, než prozrazovaly deathmetalové začátky a pozdější blacková, hystericky primitivní blasfémie.


Hate Them vidím jako nahrávku, která stojí někde uprostřed toho všeho. Je na ní kus starého a špínou dušeného metalu, který se v podání kapely dá směle definovat jako black metal (u některých dalších alb už to je docela na hraně, však víme) a je na ní také taková možná až nechtěně strojovější podoba Darkthrone samotných (a nehraje v tom nutně roli to elektronické intro a outro). A potom je to hlavně syrová nespoutanost a nenávist, co pohání charakter desky a ukazuje proč byla pojmenována právě Hate Them. Je to spojení čvachtavého metalu a ostře těkavé blackmetalové látky, která možná pramení někde v lesích, ale její tok vede kolem rezavého plotu starého vyřazeného bloku nečinné fabriky. Pocitově zcela určitě. I ten obal desky mluví jasnou řečí - ozubené kolo cirkulárky představuje trochu něco jiného než pohledy na noční oblohu se svící v rukou.


Vydavatelství Moonfog a kapely z této stáje jsem tehdy bezmezně obdivoval a hltal. Byla to skvělá doba. A k Darkthrone se váže o dost delší a osobnější příběh, ve kterém sice tahle kapela není mým osobním no.1, ale moc dobře vím, kam sáhnout, když se duši zasteskne po starém dobrém black metalu. Hate Them plní funkci zahnání stesku po té druhé vlně spojené s Moonfog a lidmi kolem. A skvěle se hodí si ji připomenout právě teď. Pár dní před vydáním recenze na Old Star. Tak dneska vzpomínejte a klidně vyvolávejte duchy svých albových relikvií temnotářství trůnu. A v sobotu zpátky do reality!


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky