Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Split alba osobně moc nemusím, ale momentálně jsem se rozhodl udělat malou výjimku. Důvodem není kvalita a věhlas kapel na albu se podílejících, nýbrž jeho koncepční náplň. Kdybych měl totiž shánět všelijaká split alba, kde se nachází nějaký můj oblíbený interpret, číslo položek v mém seznamu hudby by se poněkud značně zvětšilo. Proto vydávání split alb spíše přehlížím, ale přeci jen jsem nyní neodolal a udělal drobný ústupek. Nebudu zde dále rozebírat proč a co mě vlastně vede k nelibosti splitek, o tom snad někdy jindy. Teď je mým úkolem vám představit dílo vydané 24. prosince roku 2011. Krásný dárek na Vánoce. Není jím nic jiného než A Tribute To GG Allin od smeček Forgotten Tomb a Whiskey Ritual. 

Zaujalo Vás to také? Nebo jen neznáte GG Allina? Nebo snad znáte a patříte k těm, kteří ho nemají v oblibě? Ať už je vaše odpověď jakákoliv, jisté je, že GG Allin je pro spoustu lidí modla. A právě proto také vznikl tento tribut. Malinko si tedy přiblížíme, kdo že to ten tajemný GG Allin vlastně je. Možná že si myslíte, že tuhle postavu představovat snad ani nemusím, ale tuším, že s touto legendou se ne každý nesetkal.

GG Allin se narodil roku 1956 v Americe a jeho vlastní jméno bylo Jesus Christ Allin. Jeho přezdívka GG vznikla tím, že jeho bratr Merle neuměl pořádně jeho jméno vyslovit. Nejprve mu říkal JeJe, což se později přerodilo v dnes notoricky známé GG. Přeskočíme školní výsledky a podobné záležitosti a přejdeme k jeho zálibě v hudbě. Miloval špinavý rock and roll a chtěl jeho současnou tvář navrátit k undergroundu. Sám se považoval za posledního pravého představitele tohoto žánru. Kolem roku 1980 už si GG vypěstoval krásnou závislost na alkoholu a heroinu. Jakožto správná hvězda, že?! Nechtěl pracovat a tak nahrával svá hudební díla, která následně prodával. Měl velký obdiv vůči americkým vrahům, však také osobně navštěvoval Johna Wayne Gacyho, který namaloval jeho portrét. V životě i na jevišti byl velmi, velmi aktivní. Neustále putoval mezi vězením a svobodou. Často končil s četnými zlomeninami, otravou krve apod. V roce 1989 prohlašoval, že se jako správná rocková hvězda na Halloween v roce 1990 při koncertním vystoupení zabije. Bohužel pro něj byl zrovna v této době ve vězení. Sice pak sliboval, že se zabije zase za rok, ale policie ho pro jistotu na toto období vždy zavřela. Po značném ublížení na zdraví jedné ženě se GG ocitá na delší dobu ve vězení, z toho je propuštěn až roku 1991. Byl psychiatricky vyšetřován a našly se vcelku pěkné závěry o jeho maličkosti. Od masochismu a narcismu začínaje a u bipolárních poruch a poruch osobnosti konče. Po vypuštěný zpět na svobodu se o něm započal natáčet dokumentární film pojmenovaný jako Hated: GG Allin And The Murder Junkies. Během natáčení byly tak zaznamenány kultovní záběry koncertů, kde pobíhá nahý, vylučuje na zem (nutno podotknou, že v tom se vyžíval, neb před každým vystoupením s chutí pojídal projímadlo), následně své exkrementy rozmazal po svém těle a vhazoval na fanoušky, které taktéž fyzicky notně napadal. I sám sebe atakoval a tak když si dáte do vyhledávače GG Allin, málokde ho uvidíte čistého bez krve a bez hoven. Kvůli těmto a jiným excesům byly jeho koncerty předčasně ukončeny vpádem policie. Není proto divu, že počet jeho zatčení byl značný, někde jsem četl, že numero přesáhlo hranici čísla 50. Tímto způsobem koncertní šou se umělec proslavil, řekněme nejvíce. Nicméně po jednom opět neplánovaně ukončeném vystoupení se kapela odebrala do bytu, kde notně holdovala heroinu a alkoholu. GG zde přebral a v jistém okamžiku usnul vsedě na pohovce. Kapela, v domnění že tvrdě spí během této pařby, s ním nafotila pár snímků. Druhý den ráno však záchranáři konstatovali smrt. Byl mrtvý už během večerního focení. A cože bylo příčinou? No přece předávkování. Stalo se tak roku 1993, jeho věk dosáhl hranice 36, vskutku Kristova léta. Pohřeb měl krásný, kdo by si jej nepřál jinak. Jeho tělo museli umýt, jelikož silně páchlo výkaly, které na sobě umělec zanechal během posledního koncertu. V rakvi na sobě měl koženou bundu a slipy. V ruce třímal láhev Jima Beama a do rakve mu byl přidán text jeho ručně napsané písně When I Die. Po bouřlivém rozlučovacím večírku s jeho mrtvolou došlo k samotnému obřadu. Těsně před zavřením rakve mu jeho bratr Merle nasadil sluchátka a pustil walkman s nahrávkou alba The Suicide Sessions. Jeho hrob později navštěvovalo spousty fanoušků, kteří jeho památku patřičně „uctili“. Demolovali náhrobek, močili na něj, zvraceli a tak podobně, což vedlo k tomu, že byl odstraněn. Záznam z pohřbu byl nakonec ještě vsazen do výše zmíněného dokumentu Hated, který pak vyšel roku 1994. Nuže to bylo opravdu velmi zevrubné a stručné seznámení s králem punku a rock’n‘rollu. 

Kapely, které se rozhodly vzdát tomuto umělci hold, jsou vcelku dobře známé. Forgotten Tomb. Někdejší výborná depresivní záležitost na poli black metalu. Po loňském značně pokleslém albu si mou přízeň oddálili. Nyní si jí však snaží vyžehlit tímto splitkem. A Whiskey Ritual? To je příjemný black’n’roll s občasnými vstupy hardcoreových prvků a podobných kreací. Ti jsou na scéně sice teprve krátkou chvíli, ale myslím, že mají vykročeno správným směrem. Jejich debutové album In Goat We Trust je vskutku osvěžující materiál.

Toto split album má dvě verze, první má pouhé čtyři písně a ta druhá (limitovaná) je o dvě skladby rozšířena. My se dnes budeme dívat po té delší. První set odehrávají Whiskey Ritual a začnou hned pěkně od podlahy. První song, který si vzali na paškál, jest Die When You Die. Poté nasadili dost zásadní kousek Bite It, You Scum, což je má nejoblíbenější věc od GG Allina. A jako bonus přihodili Drink, Fight And Fuck. Hudba je to svým způsobem pro Whiskey Ritual vlastní. Však když slyšíte jejich song Black’n’Roll, máte pocit, že inspirace je jistojistě brána i od Allina. Pěkně odvedená práce, bez jakéhokoli škobrtnutí. Ke slovu se dále dostávají Forgotten Tomb. Ti mi k danému žánru příliš nesedí a ani vlastně pořádně nechápu, jakým směrem se hodlá kapela ubírat. Nicméně pro úvod do svého vyhrazeného prostoru vybrali Expose Yourself To Kids. Pak zazní nenávistná avšak bonusová Gypsy Motherfucker. A nakonec krásná rozlučka v podobě I Kill Everything I Fuck. Set Forgotten Tomb se mi jeví jako neslaný, nemastný. Jsou to sice energické písně, ale podání kapely je příliš strohé a bezduché. Celkovému splitku tak strhávají něco málo bodů. V pomyslném souboji tak zvítězili Whiskey Ritual. 

Vesměs se nejedná o žádnou zásadní nahrávku ani nějak jinak převratné dílo, ale líbil se mi fakt, že stále někdo myslí a uctívá legendu a pojem, kterým GG Allin rozhodně je. Ať si říká kdo chce co chce, pro mne je to král punku. Proto je vcelku příjemné spatřiti tento tribut.