|
|
||||||||||
Ne všechny francouzské komedie jsou zábavné, ale když se do toho obuje šílený IGORRR se svým domácím slepičím miláčkem a nepřebernou škálou nápadů jak nebohého posluchače, pokud ne rovnou nepopravit, tak alespoň připravit o rozum, je o zábavu postaráno. A nemusí to být zrovna a jenom komedie, i když komické momenty sebou tento hudební tyran bezpochyby nese a je třeba s nimi počítat. Přístup a očekávání vůči tvorbě experimentálního pošuka (v civilu Gautier Serre) prostě dokonale vážné argumenty, jak všechen ten unikátní bordel uchopit, povětšinou postrádá. Převažuje škodolibá radost z toho, kdy operetní diva schytá nejedno black metalové žihadlo, jak se šansonový večírek za nesnesitelného smradu z cigaret promění v breakcorovou extázi do časných ranních hodin. A když poslední seriozní cyber metalový riff odkvoká spolu s drůbežím hrdinou, je třeba zapnout kuchyňského robota a pomocí něj spustit další árii ponížené pěvkyně. Zcela upřímně - hlavním hrdinům IGORRRova hudebního terorismu do smíchu zřejmě moc nebude.
Je to něco málo přes dva roky, co jsem si způsobil něpěknou duševní indispozici, kdy jsem místy opravdu nevěděl na čem vlastně jsem. Stalo se tak ve společnosti minulé IGORRRovy záležitosti s názvem "Nostril". Tento, bohužel kreativní chovanec ústavu breakcorové poruchy organismu, ve mně zanechal řádný zmatek a jeho následky si nesu dodnes. Nesmazaly se, jen je paměť na chvíli odsunula do pozadí. Když už to vypadalo s věčným zapomněním nadějně, rozkopla dveře mého bytu silně věřící sousedka. To by nebylo až tak divné (je zlá), ale vidina řinoucí se krve z jejich odstátých uší a nebývale aktivní slepice trčící ze starobního pozadí, ve mně vyvolala docela hodně údivu. Vysílená žena mi třesoucí se rukou podala nově staženou mp3 nahrávku a stačila jen zachroptit "Hallelujah". Nevím, zda tento francouzský klistýr přežila, zda si dokázala zavolat pomoc a zda jí bylo pomoženo, neboť to už nebylo předmětem mého zájmu (jsem zlý).
Hlavní pocit z novinky je směřován k ještě většímu rozevření již tak napěchovaného výrazu. IGORRR na "Hallelujah" dotáhl nepochybně více metalu (black metalové výjezdy jsou skutečně poměrně časté) a celkově sound otevřel dalším novým prvkům a jejich nezbytným kotrmelcům. Ještě k tomu black metalu - jaký jiný styl než právě black je naprosto nevhodný ke zvolání "Hallelujah"? Pak je vše vpořádku... Albu se celkově dostává širšího a bohatšího rádia, čemuž dopomohli hlavně angažovaní hosté. Některé z nich určitě stojí za to zmínit. Je zde možné slyšet, jak se v tomto extrémním ruchobordelu vznáší citlivý barokní vokál Laure Le Prunenec (jinak avantgardní duo Öxxö Xööx), kytarové řezivo zase na počkání dodal Teloch (Mayhem, The Konsortium) a zde bych dodal, že velmi vydatně a jen slaboši si nepřiznají, že kope zcela nesvatě. Dalších pár pozvaných následuje, ale není nad IGORRRovo souhrnné charisma a schopnost navrstvit do jedné skladby několik druhů vzájemně se vylučujících motivů.
Na "Hallelujah" se v tomto ohledu dostal zjevně nejdál. Je to o tom, že IGORRR je nadále tím IGORRRem, který kroutí uši do kroužku, jen ví kudy se vydat a kam se posunout. Komu se nebude novinka pozdávat právě z důvodu snadné identifikace pokaženého vkusu francouzského umělce, nemohu s ním souhlasit. Až se zdá (není to tak úplně pravda), že mimořádná kvalita předchozího alba "Nostril" strádá. Ono ve skutečnosti jen tak trochu zůstává, i přes všechny své evidentně ukočírované přemety, stát v jedné rovině a vůči novince není tak dobrodružné. A když si dokonce vzpomenu a pustím ještě starší desku "Moisissure", tak ta mně ve srovnání s novinkou připomene spíš rozčepýřený minimalismus, než stylovou ekvilibristiku. "Hallelujah" je jinde. Je živější, údernější a představuje momentální IGORRRův vrchol tvůrčí vyšinutosti. Když už extrém, tak tento, se vším všudy.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Michal Z / 22.7.13 21:48odpovědět
Vyzkoušel jsem, zbystřil jsem a zažral se, ten bordel má smysl a konstrukci v nekonstrukci. Nahraji slepice s husami na dvorku, ale obávám se, že kýžené pošahanosti nedosáhnu ani po litru destilátu. Teď vážně - výtečný materiál.
Radek / 24.1.13 10:05odpovědět
Jo, baví mě to se vším všudy. I se slepicí. Minulá díla neznám, tohle si užívám. Opět výborně sepsáno :-)
Label:Ad Noiseam
Vydáno:Prosinec 2012
Žánr:breakcore / baroque / metal
Gautier Serre - zpěv, všechny nástroje
+ hosté
1. Tout Petit Moineau
2. Damaged Wig
3. Absolute Psalm
4. Cicadidae
5. Vegetable Soup
6. Lullaby for a Fat Jellyfish
7. Grosse Barbe
8. Corpus Tristis
9. Scarlatti 2.0
10. Toothpaste
11. Infinite Loop
Igorrr
Savage Sinusoid
Skrika
Fifth Nature
MindThorN
Eat My Hell
John Grant
Pale Green Ghosts
Anohni
Hopelessness
Carcass
Surgical Steel
Sorrow
Death Of Sorrow
Queensrÿche
Operation Livecrime
Deftones
Adrenaline
Master's Hammer
Fascinator
Therapy?
Cleave
17. května vyjde páté řadové album pražských retropsychedeliků pojmenované Weird In A Weird Way. Křest proběhne 24.5. v Praze (Kasárna Karlín) a den n...
24.4.2024Psychedeličtí prog/blackers Hail Spirit Noir vydají 28. června u Agonia Records své páté dlouhohrající album, pojmenované Fossil Gardens. V současné c...
21.4.2024Pražské metalové vydavatelství a čím dál aktivnější nakladatelství MetalGate ohlašuje další knižní titul, kterým se na konci dubna stane kniha americk...
18.4.2024Hanging Garden streamují své live EP Citylight Sessions, které vychází u Agonia Records. Na koncert mrkněte na TOMHLE odkazu.
18.4.2024Ze svého nadcházejícího alba Cutting the Throat of God, které vyjde 14. června na Debemur Morti, zveřejnili Ulcerate nový singl To Flow Through Ashen ...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.