Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Judas Iscariot - An Ancient Starry Sky

Judas IscariotAn Ancient Starry Sky

Victimer10.8.2018
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone
VERDIKT: Nikdy nevydané, zapomenuté album oživené aktivními labely, kterým nebylo lhostejné nechat znovu zažehnout hnusný plamen Judas Iscariot. Sláva jim. A sláva nám, kdo tento hnus rád.

Od plamenů ovšem dál. Záda slévá děsný letní pot, chladící zařízení je příliš daleko a jakýkoliv zbytečný pohyb by mohl přivodit spalující žár. Smrt prázdninám a letním radovánkám! Navíc mám takový vtíravý, neodkladný pocit, že urputné poslechy kapel jako Judas Iscariot, osvěží mé tělo mnohem víc, než teplá voda v bazénu, kde přede mnou nachcalo pár roztomilých harantů a jejich ještě milejších domácích mazlíčků. Smrt prázdninám a letním radovánkám znovu! Z kapel jako Judas Iscariot jde totiž chlad, mysl devastující zlořád a těžká undergroundová primitivnost bez jakýchkoliv ambicí. Tedy kromě těch být ultrazloduch a temný průvodce spoře osvícenou nocí. Stín a hustá mlhovina vítězí nad předměstskou výhní a teplou svalovinou plavčíků.

 

Judas Iscariot jsem začal brát za své poměrně pozdě. Kdosi mi tenkrát nakukal, že nestojí za to. Nechť ho spálí všechny paprsky letního slunce a duše jeho zadávena je chlorem. Naštěstí mě svého času trefila do nosu nějaká kompilace a tento vnucený názor jsem si poněkud poupravil. Tedy úplně. Bůh žehnej kompilacím. I když boha bych zrovna sem, do recenze Judas Iscariot tahal jen nerad. I on to má nahnuté...

 

 

Judas Iscariot jsou mrtví. Poslední album To Embace The Corpses Bleeding (mimochodem skvělé) bylo vydáno v roce 2002, ale do té doby to solili hodně slušně. Klidně vyšlo několik desek během roku. Taky proč ne, když se na nějaké velké přípravy házel bobek. Judas Iscariot, to je Andrew Jay Harris aka Akhenaten, mrzký to průvodce vším, co jeho touha po nihilismu a blasfémickém konání byla s to evidovat a vrhnout na tento svět. A hlavně se s tím moc nemazlit. Dohromady má tento projekt na kontě osm alb a dalších nepočítaně menších nahrávek a kooperací. Rok 2002 byl také tím, kdy Akhenaten oznámil konec Judas Iscariot a přesídlil do Německa. Zde ještě krátce vedl label Breath Of Night a ukázal se na pár albech jako host, ale jeho další kroky zmizely ve tmě a nejspíš se už black metalu nijak významně nevěnoval.

 

Dnes si tedy o žádné novince nebo znovuvzkříšené kapele nepovídáme. An Ancient Starry Sky je zapomenuté album pocházející z roku 1998, jehož vydání se nikdy nepodařilo realizovat. A když už se k tomu schylovalo, dostal přednost tehdy čerstvější materiál Heaven In Flames. A pak se šlo tak rychle, že se nehledělo napravo, nalevo a dnes oživená nahrávka zkrátka nedostala zasloužený prostor. Až nyní. Pochválen buď tedy ten, kdo se o její opětovné oživení zasloužil. Je to radost.

 

Dnes je k mání CD verze a digitální záznam se vzájemně odlišným pořadím skladeb. To je ale myslím to poslední, co by mohlo někoho trápit. Podstatné je, že je venku osm nikdy nevydaných songů, které se pohybují v typických parametrech špinavého a primitivního černého kovu. Diskutovat o jejich přínosu nemá valného smyslu, neboť tahle diskuze je tak maximálně o přínosu do nenasytného chřtánu blackmetalových zhýralců, kteří nedbají novinek a trendů a hledí si pravosti a zlé aury zkaženosti. Black metal Judas Iscariot, to je ryzí jednoduchost, omšelá kvalita a ztrouchnivěle staré bigbítové zlo.

 

 

Nejede se rychlíkem jako smyslů zbavený, pěkně se zahnívá, zpomaluje a s pohrdáním sleduje život tam nahoře. Jako třeba v líně hnusné Black Eternal Winds, jejíž větry jsou možná věčné, ale nemají sílu meluzín, jako spíš starých duchů, kteří dlí mezi stromy. Oproti podobným skladbám jsou tu ale také takové jako třeba Unholy Victory nebo In Den Qualen Der Hölle, ve kterých se vaří krev a pedál je téměř na zemi. Mě ovšem nejvíc baví věci jako Extincion nebo Armageddon, ve kterých je cosi kouzelně staře metalového, jako by Manowar slezli ze svých nablýskaných motorek, půl roku nešli do posilovny a žili ve věčném zatracení v lesní rozvalině. Bum čvacht basou i bubnem, pár gest směrem k nebi a je vymalováno. Je to prosté a prostým to má zůstat.

 

Judas Iscariot uctívají ti, kterým koluje v žilách pravý a nezkažený black metal a An Ancient Starry Sky je album, které jim doteď scházelo ve výčtu diskografie. Už nebude.  


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky