Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Kekal - Deeper Underground

KekalDeeper Underground

Victimer24.5.2018
Zdroj: mp3 (320 kbps) // promo od kapely
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone
VERDIKT: Jedenácté studiové album experimentálních Kekal ve znamení propojení dávných kořenů s futuristickým soundem pokroku a typickým koktejlem protikladů.

Věřím tomu, že je u nás doma málo takových, kdo by byl schopen s prstem v nose vyjmenovat všechna alba indonéských Kekal a krátce pohovořit na téma jejich experimentálně laděné produkce a poměrně bohaté diskografie. Věc se má tak, že jsou to cca tři roky nazpět, co jsme si na zdejších stránkách povídali v rámci recenze na předchozí album Multilateral, jehož materiál mne zaujal natolik, že to v podstatě ani nemohlo dopadnout jinak a celkově trvalo dost dlouho, než jsem jej byl schopen a ochoten vyndat ze sluchátek. Kekal platí za veterány experimentálně / avantgardní metalové scény, jsou z dalekého východu a obecně se o nich ví méně, než by možná bylo vhodné.

 


Tři roky staré připomenutí jejich kariéry bylo spouštěcím mechanismem k sepsání recenze na aktuální, pár dní staré album Deeper Underground. Po minulém počinu jsem existenci nového alba přijal velmi pozitivně, načež se ozvala sama kapela a poslala k tanci a poslechu promo. A bylo vymalováno. A proč Deeper Underground? Nejspíš proto, že jde o jakousi formu spojení dávné minulosti a prazačátků kapely s jejich současným, elektronikou prostoupeným servisem notně pokřiveného metalového souznění se scénou.


Sestup do podzemí je prokládán zuřivým metalem, mnohdy opravdu až nečekaně, vedle těchto návratů do historie je třeba vnímat i silnou futuristickou přednášku na téma budoucnost bez života na Zemi, ale abychom nebyli úplně za robotické křupany, je tady také pověstná špetka lidství a porozumění. Možná aby se neřeklo, možná spíš proto, že přes všechen ten future bordel není novinka jen moderním przněním starých mechanismů, ale také deska, co umí celou větou říct, co potřebuje a nemusí u toho být nutně přerušována mašinkami, či starými potoky anarcho krve skze jejich kabely.


Ano, Kekal trochu rezignovali na všeobecnou pohodu a chytlavost předchozí nahrávky, aby řádně přitvrdili a oprášili staré pořádky. Ovšem po svém. Je složitější Deeper Underground hned přijmout a dělat, že je vše v pohodě. Ono to tak ze začátku totiž není. Dobrý dojem na první dobrou se vytratil, je třeba se ponořit hlouběji, sestoupit spolu s kapelou a vynaložit o něco větší úsilí, jako tomu bylo v roce 2015.


Až pak se dostaví jisté uspokojení, které se přímo nerovná nadšení z minulé desky (to ani nejde), ale dá se říci, že jsme zase doma. Kekal si znovu hrají, akorát dnes více zkouší naši trpělivost a vrací se někam, kde by je možná už nikdo nečekal. Já třeba moc ne... Deeper Underground je dobrá deska. Není výborná, ani neobvyklá a v rámci historie se už Kekal také vytáhli víc, ale proč si neužít tohle aktuální menu. Nic tomu nebrání.

 


Od čirého extrému pramenícícho někde mezi black metalem a anarcho punkem po popové popěvky na pozadí ostřejšího strojírenství. Co je jednoznačné a dobré znovu připomenout, je velká záliba Kekal v elektronice a jejích odnožích. Deeper Underground nabízí celou škálu elektronických odstínů, někdy velmi zručně zakomponovaných, jindy trochu topornějších, ale vždy na úrovni, která nemůže urazit. Na chvíli pookřejí i náruživí zlo-metalisté, ale mám zato, že právě ona elektro masáž je po čase stejně odradí. Vítězí opět duše experimentátora, člověka prahnoucího po fúzích a protikladech. Závěrečný sumář? Myslím, že si Kekal zkušeně pohlídali co je jim vlastní, zkusili to zase trochu jinak, ale drasticky neuhnuli. Neexcelují, ale potvrzují svůj status.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Zdistav / 19.6.18 11:10odpovědět

Takhle zběsilí jako jsou místy na novém albu Kekal nikdy nebyli, možná za časů demáčů, nevím, slyšel jsem snad jen torzo jednoho ale to už si nevybavuju (jestli toužíte slyšet nářez s lehkou příchutí této bandy, pořiďte si nahrávky se jmenovkou Mournphagy, projekt jednoho ze členů Sianturiho,ale to už je trochu někde jinde..)... Jsem rád že jste tuhle bandu vytáhli, ona je to sice těžká exotika, z Indonésie mne dále krom hromad death/grindu a podobného haraburdí(v dobrém), napadají snad jen Vallendusk, kteří už mají venku tři desky plné chladně severských melodií, až se člověk diví kde se to v těch klucích šikmookých a opálených bere, ale vím že fanoušků kultu "Věčnosti" je u nás až nečekaně hodně...

Victimer / 19.6.18 13:54odpovědět

Díky za tip, Mournphagy si určitě poslechnu. Kekal jsou sví, jiní a sluší jim to :)

stupor / 31.5.18 8:03odpovědět

"I´m goin, I´m goin, I´m goin deeper underground."

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky