Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Korn - Issues

KornIssues

Jirka D.9.8.2010
Zdroj: CD (# EPC 496359 2)
Posloucháno na: Technics SL-PG390 / Technics SA-EX140 / Dexon Adagio 70
VERDIKT: Naprosto vynikající album a poslední z diskografie Korn, které hodnotím tak vysoko. Proč dnes nedám plný počet? No protože Follow The Leader mám ještě o chlup raději.

Jak už jsem sliboval v předchozí recenzi, druhým a posledním albem backersfieldské party Korn, o kterém se v rámci mého seriálu zmíním, bude Issues. V kontextu diskografie se jedná o čtvrtou řadovku, která vyšla v polovině listopadu 1999, tedy v době před velkým třeskem masivně populárního nu metalu - Hybryd Theory od Linkin Park byla stále ještě hudba budoucnosti, Papa Roach se teprve chystají vydat svou výbornou desku Infest, Deftones pozvolna opouští nu metalová hájenství a svou chystanou řadovkou White Pony (2000) mají dát jasně najevo, že jejich další směr bude jiný, a popularita Limp Bizkit se má rovněž ještě navýšit po vydání Chocolate Starfish And The Hotdog Flawored Water. Hlavní konjunktura nu metalu je tedy ještě rok před námi a jak je pro velké kapely příznačné, bývají většinou někde jinde, a když se mnozí následovníci dopachtí na jimi vydobyté pozice, ony jsou už zase na cestách. Pokud se totiž pozorně do Issues zaposloucháte, budete překvapení, jak málo je to nu metal a jak si Korn zase vyšlapávají svou vlastní cestičku. Jako vždy, stále o krok napřed a stále před ostatními.

 

Issues mě zachytilo v plném běhu gymnaziálních studií a už tenkrát mě dokonale odrovnalo a to v mnoha ohledech. Tím prvním byl bezesporu obal nahrávky, o který se bojovalo ze všech sil – jeho návrh byl tentokrát v rukou fanoušků, kteří mohli svoje grafické vize poslat do MTV soutěže – a který mám z těch korňáckých asi nejraději. Jen pro úplnost uvedu, že tento medvídkovský motiv byl vytvořen člověkem jménem Alfredo Carlos a v bookletu desky najdete ještě další tři návrhy, které se propracovaly nejen do finále soutěže, ale i na speciální edice alba a dokonce i na nějaká trička; sám jsem takové měl. Zbytek stran celkem obsáhlého bookletu je pěkně ujetá záležitost plná hromady ještě ujetějších fotek ... tak se mi to líbí.

 

Jak už jsem naznačil v úvodu, hudebně se Korn posunuli zase trochu jinam a pokud bych se měl pokusit tento posun shrnout do nějakého jednoduchého sdělení, uvedl bych, že se kapela výrazněji a slyšitelněji oprostila od vlivu hip hopu, zní mnohem víc metalově, zatěžkaně, rify jsou hluboké a řízné, i když stále je dobře čitelná typická Korn-rytmika pohupující se v lehkých vlnách, basa opět zní, jak když hrajete na gumu od trenýrek a v tomto ohledu je zvuk kapely zcela patrný a zřejmý. Přesto nejde o klasický heavy metal (v širším pohledu), typických kytarových sól se nedopátráte, naopak kytary budete kromě hlubokých rifů hledat v lehkých kreativních linkách a jakoby nenápadných vyhrávkách. Význam těchto hravých a barvitých pasáží je veliký (třebas „Hey Daddy“), je radost v nich při poslechu hledat, rozkrývat je a neustále objevovat něco, co dříve zůstávalo snad utajeno. Kde je hledat? No mohl bych tu jmenovat všechny ty hutné skladby, začít u „Falling away from me“, pokračovat přes „Trash“, „Beg for me“, „Make me bad“, „Wake up“ a vlastně projet celý tracklist až do konce. Tedy skoro celý, protože mezi tyto úderky jsou vloženy skladby odlišné, pomalé, nástrojově lehké, pocitově těžké jako ty předchozí – ať už vezmu úvodní dudácké intro „Dead“ nebo další jako „4U“ a „It’s gonna go away“.

 

Další důležitou a neopomenutelnou věcí, která mě k tomuto albu i po létech tak táhne, je jeho atmosféra. Dojem asi diskutabilní, silně subjektivní, ale snad sdílený i někým dalším. Issues je temné (i když tak možná navenek nevypadá) a svou náladou se dle mého blíží desce Life Is Peachy, která v tomto ohledu v diskografii Korn hodně vyniká. Naprosto zásadní vliv na tomto stavu má především Johnatan Davis, který se za ty roky propracoval v ikonu (kdepak, skromnost tentokrát není na místě) a jeho projev je jistý ve všech předvedených pasážích, stále tak naléhavý, tajemný, sklíčený i zničující. Vokální projev páně Davise je proste sugesce sama, dopady na posluchače jsou těžké, následky odeznívají pozvolna. Je vůbec radost sledovat, jak si album hraje s posluchačem, jak ho trýzní pomalými pasážemi, aby následně bez varování přešlo v pasáže těžkotonážní, téměř drtivé a bolestné („Somebody someone“). Vlastně si tak neustále poutá posluchačovu pozornost, nenechává jej vydechnout, dynamicky střídá tempa i mohutnost aranží a to vše balí do zásilky deprese a sklíčenosti a poste restante adresuje všem zájemcům; stačí si ji vyzvednout.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

šimi / 25.10.16 15:42

Jo, jo, moje milované Issues! Těžko říct, kterou z trojice alb Korn, LIP a Issues bych označil jako nejlepší, každá je jiná a má kvality někde jinde, ale Issues je jednoznačně mooje nejoblíbenější deska. Právě pro tu tebou zmiňovanou tíživou a temnou atmosféru (Trash miluju dodnes). Pro mě vrchol jejich tvorby (i když aranžema a produkcí byli na vrcholu u Untouchables). Jinak je docela zajímavé, ža ačkoli jsem se ke Korn dostal s FtL, nikdy mě ta deska nevzala tak jako ty tři zmiňované. Možná mi trochu vadí ta určitá (žánrová) roztříštěnost. 2016 a já píšu příspěvek ke Korn, kdo by to byl řek :)

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

šimi / 25.10.16 15:42odpovědět

Jo, jo, moje milované Issues! Těžko říct, kterou z trojice alb Korn, LIP a Issues bych označil jako nejlepší, každá je jiná a má kvality někde jinde, ale Issues je jednoznačně mooje nejoblíbenější deska. Právě pro tu tebou zmiňovanou tíživou a temnou atmosféru (Trash miluju dodnes). Pro mě vrchol jejich tvorby (i když aranžema a produkcí byli na vrcholu u Untouchables). Jinak je docela zajímavé, ža ačkoli jsem se ke Korn dostal s FtL, nikdy mě ta deska nevzala tak jako ty tři zmiňované. Možná mi trochu vadí ta určitá (žánrová) roztříštěnost. 2016 a já píšu příspěvek ke Korn, kdo by to byl řek :)

Jirka D. / 26.10.16 11:13odpovědět

Na KoRn není nikdy pozdě, ani v r. 2016 :) Osobně si líbí FtL právě kvůli té žánrové otevřenosti ... a Issues jsem díky tomuto komentáři včera večer musel opět poslechnout a jo, je to skvělé album, s vynikající atmosférou, v rámci diskografie už nikde nezopakovanou. Díky za reakci, JD

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky