|
|
||||||||||
Jste-li příznivci kapel Ravelin 7, Thema eleven, GNU či v této době hibernujících Esazlesa, zbystřete. A pokud nejste, je načase s tím něco dělat.
Le Bain de Maid se řadí k služebně mladším spolkům, stejně jako poslední kapela zmíněná v úvodu. Právě jejich hudba mě při poslechu debutní desky „Mlčím, zapomínám“ napadla jako první a není to dáno jen tím, že obě kapely bydlí stejně daleko od Brna. Jistá podoba mi zvonila v uších od počátku, i když s nabývajícím počtem poslechů LBdM nesměle vystoupili z prvotního stínu a začali fungovat když už ne zcela osobitě, tak alespoň poznatelně a upřímně. Vyhnu se disputaci na téma, jestli je jejich hudba víc emo core nebo post rock, nebo něco úplně jiného; poslechněte a sami si zalistujte učebnicemi hudební výchovy.
Od předchozího demáče prošla nirvánovská sestava jednou změnou a namísto odejité bubenice se usadil Buchtass ze spřízněných Mossambic. Tím sice utrpěla krása kapely a narostl průměrný věk jejích členů, ale zkušeností určitě přibylo a na výsledku je to znát. Rovnou tak zapomeňte na tápající bend, který si před koncertem dává dva panáky na kuráž, a pokud se pije, tak jen kvůli chuti.
Pevný postoj v teniskách je znát především na kompoziční práci, jejíž plody v podobě až desetiminutových skladeb překvapují v nejednom momentu alba, stejně jako přirozeně fungující skládačka motivů různých barev a velikostí. Velmi povedeně působí práce s atmosférou desky, dynamické řazení pasáží intenzivních a zklidňujících funguje, kvapíkové části nenápadně ale funkčně tažené Buchtassovým bubnováním jsou střídány jemným trylkováním kytary (první polovina „16“) a zaposlouchat se není vůbec náročné. S dobrým výsledkem je využita i gradace, konec třetí „17“ tlačí na představivost posluchače neuvěřitelně a při současném vstřebávání textů se z toho může našinci zatočit hlava. Vrcholem tracklistu je již zmíněná „16“ a to nejen díky své ukrutné délce a využitím všech výše zmíněných fíglů. Tahle skladba prostě funguje jak má a kromě – svým provedením – mírně naivní mluvené vsuvky v druhé části jde o výbornou a intenzivní skladbu.
Album samotné je z velké části instrumentální záležitost založená na kytaře a možná odtud to post rockové stigma. Zajímavé je sledovat, jak si kluci poradili s aranžemi pro jednu kytaru, protože co si budeme říkat, většina těchhle kytarovek funguje se dvěma a někdy i třemi kytarami a tak vám produkce LBdM možná přijde taková ostrouhaná a jednoduchá. Tomuhle dojmu napomáhá i zvuk, ze kterého je cítit lo-fi a underground jak měsíc starej sejra, a především mix, kterému se moc nepodařilo propojit všechny nástroje do funkčního celku. Poslouchat tuhle desku je jak jíst právě uvařený guláš, který potřebuje ještě den dva ležet v chládku. Občas se tak stane, že basa chvíli duní jak o život a pak kamsi vypadne a zvuk funguje od středů výš. Přirovnání ke garážovkám dnes není úplně mimo a to nemyslím až tak špatně.
Výtky mám tři, slovy t ř i. Standardně jde o natlakování zvuku a špatně udělaný mix v čele s baskytarou, jejíž tóny mi trhají membránu reproduktoru, a pak o celkem okleštěnou digipakovou edici CDčka, která mohla být pojata přece jen bohatěji co do grafiky i množství papíru (jen ne prosím žádná sponzorská loga místních řeznictví a prodejen zahradních potřeb). Třetím projevem mého ega je zmíněná žánrová podobnost s dalšími spolky, což je ale v kontextu dnešní doby problém relativní a pro mnohé hltače téhle produkce minoritní. Jinak ale fajn, mám rád promo alba, po kterých si nemusím brát na dva dny dovolenou.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Jirka D. / 4.2.13 19:22odpovědět
Rosťa - no ne, Buchtass je taky moc pěknej :) to jsem tomu dal...
-rosťa- / 4.2.13 16:30odpovědět
Krása kapely utrpěla? Tím, chceš říct, že Buchtass je nějaká šereda nebo co? :D :D
Michal Z / 3.2.13 14:25odpovědět
Povedené album, na debut slušné. Jedna kytara v tomto stylovém zákoutí mi přichází vhod a není to až taková ponorka, naopak se mi hudba lépě "čte" a vychutnává. Le Bain de Maid je pro mě nová tvář, která vytlačí z pozornosti nejedno strnulé domácí těleso. Kdyby byl vinyl k mání v podobné kvalitě spřízněných ILLILL, táhnu kešénku na prkénko. Je sic pravda že za světem pokulháváme o nějaký ten sviňský rok, ale to nikoho asi nepřekvapí...
Dan / 2.2.13 15:30odpovědět
Do LMdb se musí člověk zaposlouchat, chvíli to trvá, ale kdž to přejde, tak je to zážitek a další poslech je lepší a lepší
Label:Venus Flag records
Vydáno:Říjen 2012
Žánr:emo core / post rock
Kosi - kytara, zpěv
Buchtass - bicí
Rosťa - basa
1. 18
2. 16
3. 17
4. 15
5. 19
6. 12 (bonus)
Le Bain de Maid
V hudbě je dovoleno vše, neplatí tu žádné měl bys, musíš, nesmíš.
Swallow The Sun
When a Shadow Is Forced into the Light
Už příští sobotu, tedy 2. března se v Praze v Klubu 007 chystá společný koncert Dance With the Dead a Lebrock.
20.2.2019Devět přírustků hlásí již tak napěchovaná sestava 24. ročníku festivalu Brutal Assault. Těšit se můžeme na Nordjevel, Combichrist, Violent Magic Orche...
19.2.2019K příležitosti vydání multimediální knihy Kacířův kancionál vyráží Insania na stejnojmenné tour, jehož tiskovku a rozpis zastávek dohledáte níže:
19.2.2019Magazín Pařát svým 86. číslem vplouvá do dvacáté sezóny a přináší s sebou kromě tradičního metalového čtení (Cryptopsy, Obituary, Max Cavalera, Amorph...
18.2.201930. dubna v brněnském klubu m13 proběhne Sjednocení kultů - Root s Infernem! Myslíme, že není nutné pitvat jejich dopad na domácí i světovou scénu. Te...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.