|
|
||||||||||
Nothing jsou z Philadelphie a my tady u nás na Echoes jsme zatím psali o obou jejich předchozích deskách, z čehož určitě cítíte lehkou ironii toho, že reálný dosah těchto snah končí někde v Bílých Karpatech. Je dobré to vědět a je dobré na tom stavět. Nothing jsou současně kapelou, která nahlodala náš Echoes vyhledavač, kam když napíšete „nothing“, nenajdete skutečně nic. Zkuste si to.
Od minulého alba Tired of Tomorrow uběhly dva roky, což je stejně krátce jako mezi prvními dvěma nahrávkami, a aby těch jistot nebylo málo, o vydání se opět postarali na Relapse Records. Stejnou jistotu pak představuje hudební obsah alba, kterým je rock zamlžený v shoegaze, bez zcela jasných kontur a postavený na základech noise rocku. Pokud jde o sestavu, krátce po nahrání kapelu opustil basák Nick Bassett (ex-Deafheaven), kterého nahradil zpěvák hardcorové kapely Jesus Piece jménem Aaron Heard. Takže aspoň nějaká změna.
Pokud jste se doposud s muzikou Nothing nesetkali, doporučuji vrátit se k naší recenzi předchozí desky Tired of Tomorrow (2016), kde pár užitečných slov najdete. Stručně - něco pro fanoušky My Bloody Valentine, měkčích Junius, Alcest v období pro levicové rádoby-intelektuály desky Shelter a podobně. Neboli snivá rocková hudba, která nemá ambice člověka nakopnout, ale spíš pohoupat na vlnách melancholie a odpočinku. Pokud snad z toho výčtu a přirovnání máte dojem, že se opakuju, tak ano, ale pouze proto, že se hodně opakují právě Nothing. A tentokrát ne až tak dobře.
Dance on the Blacktop je především deska s hnusným obalem, u kterého nevím, co má znamenat nebo co mi má říct, ale nelíbí se mi. Druhak je to deska, která v plné míře staví na minulosti kapely a tu více méně recykluje povedenějším i méně zdařilým způsobem. Album lze celkem snadno přijímat jako jeden klidně plynoucí a nijak zásadně nepulzující celek, jehož 43 minuty člověk může dělat cokoliv dalšího, dokonce i poslouchat. Jako kulisa je deska tím pravým. Jako hudební nahrávka, v níž by měl někdo snahu se pitvat, je Dance on the Blacktop průměrným shoegazingem s jasně danými žánrovými pravidly a minimem invenční práce. Navíc s dost nechutně ořezanýmzvukem.
Silnou stránkou kapely jsou jednoznačně lehce houpavé, kytarově plné a zpěvné pasáže, v nichž se snoubí silná melodika s nakřáplým zvukem kytary (kořeny v noise rocku nepopírá), které plynou se samozřejmostí všedního dne. Typickým zástupcem by mohla být skladba I Hate the Flowers, ale stejně tak i hromada dalších, které staví na stejném principu. Je jich dost, fungují přirozeně a spontánně, ale i lehce nastavovaně a tápavě (You Wind Me Up). Navíc je místy té pohody na můj vkus až moc, kapela působí hodně unaveně (Plastic Migraine), nebo dokonce až ospale (The Carpenters Son).
Jako logické rozřešení se samozřejmě nabízí to, že přesně tak album mělo a má znít a že přesně tak to kapela chtěla. V podstatě souhlas, v rámci žánru se něco takového očekává a jeho přísní vyznavači budou nejspíš víc než spokojeni. Pro mě je ale Dance on the Blacktop v mnoha ohledech slabším článkem diskografie Nothing a obecně albem, jehož silné stránky budou muset hledat jiní.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Relapse Records
Vydáno:Srpen 2018
Žánr:shoegazing / noise rock
Domenic Palermo - zpěv, kytara
Brandon Setta - zpěv, kytara
Kyle Kimball - bicí, perkuse
Nick Bassett / Aaron Heard - baskytara
1. Zero Day
2. Blue Line Baby
3. You Wind Me Up
4. Plastic Migraine
5. Us/We/are
6. Hail on Palace Pier
7. I Hate the Flowers
8. The Carpenter's Son
9. (Hope) Is Just Another Word With a Hole in It
Nothing
Tired Of Tomorrow
Nothing
Guilty of Everything
Kadavar
Berlin
Mare
Ebony Tower
Aetherius Obscuritas
Mártír
The Stone
Kosturnice
Primus
Conspiranoid (EP)
Code
Lost Signal (EP)
Ashes of Ares
Well of Souls
Shogun Tokugawa
Y3ARS
Temple of the Fuzz Witch
Apotheosis
17. května vyjde páté řadové album pražských retropsychedeliků pojmenované Weird In A Weird Way. Křest proběhne 24.5. v Praze (Kasárna Karlín) a den n...
24.4.2024Psychedeličtí prog/blackers Hail Spirit Noir vydají 28. června u Agonia Records své páté dlouhohrající album, pojmenované Fossil Gardens. V současné c...
21.4.2024Pražské metalové vydavatelství a čím dál aktivnější nakladatelství MetalGate ohlašuje další knižní titul, kterým se na konci dubna stane kniha americk...
18.4.2024Hanging Garden streamují své live EP Citylight Sessions, které vychází u Agonia Records. Na koncert mrkněte na TOMHLE odkazu.
18.4.2024Ze svého nadcházejícího alba Cutting the Throat of God, které vyjde 14. června na Debemur Morti, zveřejnili Ulcerate nový singl To Flow Through Ashen ...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.