Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Rotting Christ - Kata Ton Daimona Eaytoy

Rotting ChristKata Ton Daimona Eaytoy

Garmfrost31.3.2013
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: Philips MCD183, Koss Porta Pro
VERDIKT: ROTTING CHRIST natočili jedno ze svých nejlepších alb. Jejich současná podoba má schopnost posluchače roztrhat na cucky, ale také uvolnit vědomí atmosférickým prouděním.

Vzteklý Sakis zůstal nakonec jen se svým bratrem, se kterým to ostatně táhne už od počátku RCH. Co stálo za redukcí sestavy doopravdy, netuším, Sakis sám v rozhovorech tvrdí, že osobní důvody. Nicméně RCH vždy stál na bedrech svého zlého principála, takže se vlastně nic moc nestalo. Kapela má v současnosti již členy nové, kteří se na desce sice nepodíleli, nicméně dle Sakise do skupiny skvěle zapadli.

 

Po třech letech po nemastném, neslaném „Aealo“ jsou divocí mystici z Athén zpět, aby nás rozcupovali na padrť. „Κατά τον δαίμονα εαυτού“ jde ve své cestě za starodávnými mýty ještě dál a neinspiruje se pouze v Řecku, ale můžeme se těšit z vyprávění o Rusalce ze slovanské mytologie („Русалка“), ze sumerských eposů („Gilgameš“), Persie se připomene taktéž („Ahura Mazda-Aŋra Mainiuu“), dokonce zavítáme až ke starým Mayům („In Yumen – Xibalba“), či Inkům („P’unchaw kachun“). Sakis se nikdy nebál ani magie a okultních věd („Grandis Spiritus Diavolos“). Obrovskou sílu má „Cine iubeşte şi lasă“ ověnčená šíleným klavírem s tradiční rumunskou melodikou. Suzana Vougioukli, která na tento nástroj zahostovala i v „Ahura Mazda-Aŋra Mainiuu“ je majitelkou čarodějného hlasu a ten také vetkla do těchto songů. Je děsivější než sám Sakis. Nečekejte tedy žádné sladké cvrlikání ani školené soprány. Hrubý hlas staré věštkyně, se do vás zakousne a vpustí do vás jedovatou slinu.

 

Hostů si tentokrát Sakis pozval hodně. Ať to jsou sboristi nebo sólový kytarista George Emmanuel v „Gilgameš“, který se k RCH přidal na turné a byl s RCH i ve studiu jako zvukový inženýr, či hráč na dudy. Sakis má rád vše po svém, takže si album sám produkoval, mixoval i masteroval. S tím, že vedle sebe měl věhlasného pana producenta Jense Bogrena.

 

Nyní přistupme k tomu nejdůležitějšímu, tedy k muzice samotné. Nebudu se rozepisovat o tom, jak mám dlouhá léta RCH rád a ne vždy jsem byl spokojený s tím, co nám přinesli. Jen zmíním, že jsem se bál, jak „Κατά τον δαίμονα εαυτού“ bude pokračovat v nudném stylu, který nabízel jeho předchůdce. Národní hrdost a folklórní vlivy, které do hudby RCH Sakis vetkl už na geniálním opusu „Theogonia“ a na „Aealo“ v tom pokračoval, už ze své tvorby nevymazal. Naštěstí od „Aealo“ přidali opět na barevnosti a svěžesti. Současný sound RCH umí být hodně agresivní a brutální, ale zároveň atmosférický a citlivě melodický, aniž by se ztrácel a přestal být uvěřitelný. Nádherně pisklavá kytara, tolik typická pro RCH, zůstává i na tomhle díle přednostní. Šlapavá rytmika Themise Sakise s pevným basovým spodkem, tentokrát hraným samotným Sakisem, je parádní. Hned úvodní šlapačka s temným začátkem plným zaříkání „In Yumen – Xibalba“ nabízí chytlavé bicí, které svojí stavbou nabízí posluchači zážitek, ke kterému se bude rád vracet. Že je Sakis originální řvoun, kterého rozeznáte na sto honů, je jasná věc, ale potěšily mě jeho hloubky právě v „In Yumen – Xibalba“. Sakis už dávno opustil jen vzteklé štěkání. Křičí, zpívá, sípe, zaklíná. Stejně jako jeho instrumentální dovednosti jeho zpěvy rostou. Je s nevírou, jak může být přes čtvrt století stará kapela neustále současná, inspirativní a hlavně inovativní. Netvrdím, že se na nové desce dočkáme progrese k nepoznání, ale ve svém stylu (až na zmiňované „Aealo“) nestojí nikdy na místě a jakkoli je poznáte i se zacpanýma ušima, vždy vás něčím překvapí. Nyní třeba i zvukem. Ten si myslím, je jejich nejpovedenější. Překvapením jsou i vzácně povedené odkazy ke své celé tvorbě, kde slyším i „Non Serviam“ nebo „A Dead Poem“ či prostorově volné peckoidní dílo „Khronos“, tak současný směr moderního dark metalu a k tomu opět kousek nových postupů a melodií. Nejtypičtější píseň RCH nacházím kupodivu až v bonusové „Welcome to hell“. S razantními kytarami, rockovou melodikou a oním štěkotem, který mám tak rád, je tato píseň tím nejlepším, co deska přináší.

 

Jak už to bývá, ani RCH se neubrání slabších míst. Není jich mnoho, ale mnohdy divně znějící úvod shazuje celkový dojem z písně o dost dolů. Zrovna tak „Cine iubeşte şi lasă“ jakkoliv je výtečná, v pár momentech jsem měl chuť píseň ukončit. Suma sumárum mně to dává nadprůměrnou sbírku moderního extrémního metalu. Sakis si do pažby své zbraně může zarýt další výrazný milník a já s uspokojením znovu dostal moc pěkný dárek od hnijícího ježíška. Děkuji.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

BATHORY / 16.4.14 12:35odpovědět

Zdravím.Muj nazor je,že tahle deska je suprová.

Milan "Bhut" Snopek / 4.4.13 8:57odpovědět

Ačkoliv mám pro tuhle kapelu slabost - nová deska mi nic moc neříká. Čekal jsem asi příliš. Přijde mi, že se to celé nějak nemůže rozhýbat... Snad příště.

Ruadek / 2.4.13 12:46odpovědět

Rozhodně ano. Setsakra dobrý počin od skupiny, kterou jsem v době jejích počátků nebral protože působila jako vtěrlá tlačenka od Nuclear Blast - k jejím deskám se dávalo bonusové CD s výběrem podobných souputníků. Aby se to lépe prodalo. Jsou to všechny tři desky posledních let, ve kterých chytili nový dech a jejich hudba se usadila v první lize. Dokonalý pokračovatel Aeoly, od kterého jsem čekal hodně a je to dokonce ještě lepší.

Tomáš / 27.12.15 20:04odpovědět

Nebylo to bonusové CD od Nuclear Blast, ale od Century Media ( a tam taky RCH vycházeli)!

Jirka D. / 31.3.13 16:04odpovědět

Tuhle desku neberu. Aealo mě baví, ale tady si říkám sakra proč.

Victimer / 31.3.13 11:47odpovědět

Mně se tahle fošna líbí hodně. Tak nějak jsem na ní našel to, po čem jsem u RCH léta toužil. Rád bych zmínil krajany Septic Flesh, kteří se mi po Sumerian Daemons už zdají překombinovaní a přezdobení. Tohle je tak akorát, symfo aranže, hřebíky do rakve i anti-religiózní aura. S citem. Milý Ježíšku, hnít se dá příkladně, jen co je pravda.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky