Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Shuffle - #WontTheyFade?

Shuffle#WontTheyFade?

Sorgh28.12.2018
Zdroj: CD (promo od vydavatele)
Posloucháno na: Technics SL-PG 490, Dual CV 1400, PC
VERDIKT: Velkou neznámou jsou v našich končinách kluci z kapely Shuffle. Promo jejich druhé desky pojmenované #WontTheyFade? je tak cestou do neznáma, na jejímž konci může čekat cokoliv.

Informace o Shuffle jsem pochytil jen z promomateriálu, který byl vlastně jen zkopírovanou biografií staženou ze stránek kapely. Napovědět mohl název labelu, pod který Shuffle spadají, Klonosphere. S těmi už jsme měli tu čest. Tak jací jsou?

 

Shuffle se přiznávají se svým obdivem ke kapelám jako Porcupine Tree, Riverside, Pink Floyd, ale také Opeth, Linkin Park nebo RATM. A podobně široký záběr můžeme najít i v jejich vlastním hudebním cítění, i když samozřejmě v jiných konstelacích a vazbách. Je evidentní, že se v nich sváří touha hrát tvrdě a zároveň se nechat balamutit silnými, emotivními výlevy. K oběma pólům se snaží přistupovat spravedlivě a nesklouzávat jen do jedné brázdy, takže ve výsledku jsme svědky rozpolceného vnímání světa Shuffle.


Album má hodně silných momentů a dokáže vyvolat silné emoce. Nejpůsobivější se mi jeví v místech, kde se kapela vykašlala na experimenty a drhne svoji verzi progresivního rocku, který může nezávazně připomenout slavné Porcupine Tree. Tady přes nepatrnou inspiraci vsadili hlavně na své vlastní zdroje, neohlíželi se okolo a díky tomu skladby mají nevšední, originální rukopis, který svůj půvab přesto odkryje až na druhý, třetí pokus. Sebevědomé riffy generují základní osnovu, hodně o sobě dává vědět baskytara a bubeník víc než na tempo musí přemýšlet o tom, kdy do toho má praštit. Je to chvilkama zajímavá stavebnice, která je bohužel mezi ostatními skladbami v menšině.

 

Dejme tomu tak tři, čtyři. Vypíchl bych Faded Chalk Lines a Oh, Glop D´eternitat, to jsou hodně dobré věci. V těch ostatních dochází k neblahým jevům zvaným sladká vata a ani snaha zatraktivnit některé pomocí rapování mi nevoněla. Zahledění se do nitra spolu se ztrátou vědomí a snaha o přesun osobních pocitů směrem k posluchači se úplně nepovedla a vede k rozmělněnému a zdlouhavému zážitku. Dostáváme se do oblasti, ve které hrají třeba Klone, Airbag a jiní. Promítá se tak před námi už několikátá variace na smutek a melancholii a Shuffle z tohoto porovnání vycházejí s kalhotama u kolen. On ten rozkrok na gatích proklatě nízko se někde nosí, ale to já radši přejdu ulici na druhou stranu. Tyhle komedianty jsem nikdy nepochopil. A stejně tak mi nic neříká rap, který Shuffle zkouší místy roubovat. V jiných ohledech zajímavou skladbu jím poškozují a svádí na scestí kšiltovek s rovným kšiltem. Brrr.

 

Shuffle asi zůstanou lokální kapelou, která na svém pískovišti může dosáhnout jisté popularity, ale na medaile ze světa prostě nemá. Což nevadí, ne každý může být mistr a hudba spojuje. I Shuffle tak patří dík a určitá pozornost.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky