Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Tenhi - Airut:aamujen (reedice)

TenhiAirut:aamujen (reedice)

Jirka D.20.5.2013
Zdroj: CD, digibook (# ab 017lu)
Posloucháno na: Technics SL-PG390 / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82
VERDIKT: Nejexperimentálnější deska Tenhi, nahraná spontánně, během několika setkání, s minimálním počtem nástrojů i hostů. Klavírní album. Airut:aamujen.

Byl to nezapomenutelný zážitek, když jsme uprostřed jedné tmavé noci cestovali do našeho studia a autobus nás vyložil i s našimi nástroji do silné vrstvy sněhu. Společnost nám dělal jen svit měsíce, ve studiu byla nepříjemná zima, ale atmosféra pro nahrávání hudby byla možná nejlepší, s jakou jsme se kdy setkali.

 

Nahrávání alba „Maaäet“ bylo zhruba v polovině, když se začaly vyskytovat překážky, které znemožňovaly další práci. Nálada v kapele byla mizerná, problémy v osobním životě dostihly skoro všechny a představa pokračujícího nahrávání byla stejně děsivá jako fakt, že by se od té doby mělo o Tenhi mluvit v minulém čase. A pak jedné mrazivé noci dorazili do UTU studia Ilmari Issakainen a Tyko Saarikko, dva z trojice hlavních členů, a společně začali hrát, vytahovat staré motivy a nápady, z nichž některé  ležely na dně času i deset let. Prázdný dům uprostřed plání sněhu a hudby.

 

A tehdy vznikla nejexperimentálnější deska Tenhi, nahraná spontánně, během několika setkání, s minimálním počtem nástrojů i hostů. Klavírní album. Airut:aamujen. Na albu se kromě Ilmariho a Tyka podílela pouze Janina Lehto a Tuukka Tolvanen, oba skromnou porcí hlasů pro jinak zcela samostatnou Almariho hru na klavír, bicí a baskytaru, a pro uhrančivý a velmi silný Tykův hlas, jehož barva vystihuje všechno to, co už se nevejde do slov samotných.

 

Výše uvedenou poznámku o experimentální nahrávce je třeba vnímat v kontextu tvorby kapely, protože sama o sobě působí zcela naopak nejpřirozenějším dojmem uvolněného hraní, během něhož se nepřemýšlí nad propracovaností aranží, ale kdy se prsty samy rozbíhají po klaviatuře piana a mysl zcela oprošťuje od všedního světa. Jednoduchost, s jakou se skladby ubírají vpřed, vzbuzuje dojem čisté esence umění, zcela prosté lidské touhy po vyjádření svého vnitřního světa pomocí několika nástrojů a potřebného umu. Atmosféra alba je zcela v souladu s naturelem kapely temná, melancholická a mrazivě uhrančivá, takže výsledný dojem nijak nevybočuje ze zažité linie, která je jen tentokrát protkána minimalismem a čistotou.

 

Tehdy v sobě členové Tenhi nalezli sílu pro další cestu, která kromě odchodu Ilkky Salminena pokračuje dodnes. Airut:aamujen vyšlo nejdříve v roce 2004 vlastním nákladem kapely, o rok později u Irond v Rusku a až v říjnu 2006 u sub-labelu domovského vydavatelství, u něhož se v roce 2010 dočkalo, společně s ostatními deskami, krásné reedice ve formátu malé knihy.

 

O návratu mluvit nelze, nikdy jsem neodešel.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Martin / 22.5.13 15:53odpovědět

Ten už chápu, proč je Maaäet tak skvělá :-)

Jirka D. / 21.5.13 10:01odpovědět

Nevím, jestli to ta recenze vystihuje, ale hudba Tenhi umí hodně, to je fakt ... aspoň se mnou. Je vůbec zajímavé sledovat, jak se mi postupně mění pohled na ty desky, které se při prvním seznamování mohou zdát až nebezpečně stejnavé, ale ono je v nich hodně a stále je co hledat. Jo, Tenhi mám rád.

Radek / 20.5.13 13:43odpovědět

Tato recenze vystihuje dokonale vše, co hudba Tenhi umí. Výborně, Jiří.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky