Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Zrní - Jiskřící

ZrníJiskřící

Symptom28.2.2018
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC / Creative GigaWorks T40 / Beyerdynamic DT 770 PRO 32 Ohm
VERDIKT: Slovy klasika bych pocit z nejnovější desky shrnul tak, že počáteční rychlost byla sice dobrá, ale přechod do druhé fáze letu už se tolik nezdařil. Jiskřící jiskří, co jí síly stačí, ale k úplnému vzplanutí prostě nedošlo.

Poslech kladenské stálice je vždy poučný a obohacují, a to zejména při bližším ohledání celé diskografie, kdy na člověka vypadne slušná porce dobrých až vynikajících skladeb, ne-li přímo hitovek na druhou. V případě Zrní není možné o starých nahrávkách mluvit v duchu vzpomínkového optimismu, návrat ke kořenům – minimálně pro mě – bývá vždy stejně intenzivní. Z Jiskřící (2017) je cítit chuť vydat se novým směrem, vymanit se ze starých vzorců, být spontánní a překvapit publikum náporem nově vydobyté invence. To se celkem daří a ve světle tuzemských poměrů máme co do činění s nadprůměrnou deskou, která v mnohém dostála svým ambicím.

 

Restart osvědčeného zvuku spolu se změnou estetiky textů, směrem z přírody do města, se projevil větší měrou elektroniky, kterou vítám jako příjemné rozptýlení. O něj se zasloužil mladý slovenský producent a hudebník Jonatán "Pjoni" Pastirčák a tato spolupráce přinesla dobrý výsledek. Občas to dokonce zní, jakoby se tým poučil poslechem kolegů z Radiohead. Radikální kontrasty pod taktovkou Ondřeje Ježka jsou promyšlené tak, aby jednotlivé motivy pro sebe měly dostatek místa a vše znělo co možná nejpřirozeněji. Jde však o proces hledání nové hudební identity, kde zbyl také prostor pro tápání, jak přesně vyjádřit téma desky, kterým je krize osobní i ta světová.

 

Osobitý projev zpěváka Honzy Ungera je opět jako maják, na který se dá spolehnout a jednodušeji psaná hudba není nic, co překáží. Jiskřící obsahuje přehršel nápadů, které spolu fungují anebo taky ne. Občas mám takový dojem, jakoby se z té kakofonie vytrácel dřívější drive a hloubka prostých rockových skladeb. Na druhou stranu energická Jiskřící bůh láska jest, dobře rozložený singl Jiskřící raketa TOTO a rozvláčná úvodní skladba Před náma potvrzují post tvůrců nekonfekční hudby. Nádech světovosti skladbám vtisklo španělské studio, kam Zrní vyrazili nahrávat ve své pistáciové dodávce a kdyby nic jiného, tak za hrubiána Igora Pelecha děkujeme, kluci!

 

Novou desku jsem si musel nechat trochu rozležet, abych se vyhnul unáhleným soudům. Hodnotím odvahu riskovat posun směrem, kde může být led až příliš tenký a s přehledem to ustát. Ale i tak pod Jiskřící místy povážlivě zapraskalo. To když slavíci z Madridu příliš šetří notami tradičních nástrojů nebo nezáživným podkresem táhnou dolů jinak celkem příjemný popěvek jako v Silnici od ní. Pětka Někde tam venku je učiněná vražda na posluchače. Energie skladeb bohužel není taková, jakou od tak sehrané a tvůrčí party očekávám, byť věřím, že živá vystoupení mohou poskytnout pohled v úplně jiném světle. Rád bych své oblíbené kapele adresoval přívětivější slova, ale z karet, které tentokrát rozdala, horko těžko skládám postupku.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky