Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

V sobotu se udělalo konečně krásné počasí a bylo třeba si jej patřičně užít. Nic lepšího než slíbený a znovu se navrátivší Adipocire Fest ani nemohlo přijít do cesty, a tak se stalo, že jsem přesně ve čtyři odpoledne spatřil specifickou budku zastávající vchod do Exit-Usu. V klubu bylo dosud celkem prázdno a tak jsem zůstal v horním patře za doprovodu zrzavého moku ve sklenici a pro zkrácení dlouhé chvíle očumoval velmi obsáhlé distro Lecter Music Agency. Mezitím hlavní oslavenec a pořadatel Richard připravoval zázemí pro gulášek - dal nahřívat obrovský kotel veganské pochoutky a označil jej cedulkami "zdarma". Ani nevím, proč jsem nebyl ochutnat. Škoda, moje blbost. Klub se začal plnit a tak jsem zamířil do koncertních prostor, koupil lupen, lístek na tombolu a samozřejmě další pivo. Netrvalo dlouho a vše se pozvolna rozjelo.

Jako první rozehřívala publikum brněnská hoblovačka High Purity. Na začátek, řekl bych, adekvátní porce živelného grindu. Lidí však bylo stále málo, takže jediná odezva byl potlesk mezi písničkami. Nicméně dorazivší byli skvěle naladěni a tahle muzika jim pěkně sedla. Tedy alespoň z mého pohledu to byl skvostný start.

Druzí v pořadí byli Choked By Own Vomits, kteří si libují v exkrementní tématice. Jejich tvorbu jsem nějak zaspal, neb poslední počin, který od nich znám a mám, je splitko o Mírně nakřáplém Teletubiesi za kinem. Byl jsem zvědav, jak se výraz kapely posunul ... a on se skutečně změnil – směrem k lepšímu. Kapela sázela vypalováky jeden za druhým a na proslovy mezi skladbami nebyl moc čas. Zpěvák jen vyhrkl název skladby a už se brousilo. Byl jsem nadšen, paráda.

Zábava gradovala a skvěle pokračovala. V hoveném prostředí jsme se pohybovali i nadále s famózní kapelou Gutalax na podiu. Zasrané (doslova) kostýmy, zábavný šílenec-frontmen a energický výbušný grind s notnou dávkou humoru. Tohle mě bavilo a díky průpovídkám od zpěváka jsem se i pobavil. Bezchybné vystoupení, vůbec bych se nedivil, kdyby se komukoliv během setu začalo chtít srát.

Čtvrtá kapela dokázala, že i ve třech se dá udělat pořádnej bordel. Bowel Fuck s vynikajícím (sice zefektovaným) hlasem basáka patřičně udržovali hlavy diváků v pohybu. Grind ve své nejsyrovější a nejhrubší podobě. Když jsem kdysi slyšel kapelu prvně, už tehdá jsem si říkal, že je to masakr, jak má být. Dnes se mi má slova jen potvrdila.

Needful Things bych uvítal někde více na začátku. Ne že by hráli špatně, ale jejich set se oproti již odehraným kapelám jevil slaběji. Síla festu se totiž nenápadně stupňovala směrem vzhůru a i když to tahle kapela nijak nepohřbívala (naopak, šlo jim to výtečně), bez urážky – průměrný grind klasického střihu. Fajn vystoupení, ovšem kule to nervalo.

Na podium se začal potácet vysoký Iny a všichni hořeli nedočkavostí. A tak Gride potvrdili svůj vyhlazovací věhlas a během chvíle dokázali přítomné zlikvidovat. Alespoň já se zmítal poměrně divoce... Vynikající bubeník Čert do nás sypal samopalné tempo, a jestli tohle nechalo někoho chladným, tak je ... no raději nic. Bomba, pecka, dosud nejlepší vystoupení tohoto dne. Jen mi to celé nějak rychle uteklo.

V tento okamžik nastalo vyhlášení tomboly, v níž se ukrýval slušný počet cen s velice atraktivním obsahem. Tombolu vyvolával samotný Richard a každému výherci ještě daroval kompilačku z Obscene Extreme festivalu 2012. Krom klasických hudebních nosičů mohli návštěvníci vyhrát mikinu i tričko GNWP, lístky na OE (nebo jinam? teď už nevím) a hlavně vinyl Master’s Hammer – Ritual prvotní vydání. Možná, že pro přítomné grindery zhola zbytečná výhra, ale pro vyznavače black metalu relikvie se statusem legendy a nevyčíslitelnou hodnotou!

Po vyhlášení výsledků si do strun hrábnul i Richard, ale dle jeho slov to bylo na dlouhou dobu naposledy. Ve své kapele Valury, však bude mít patřičného náhradníka. Svou hudební cestou kráčela tato trojice trochu jiným směrem než zbytek dnes vystupujících. Mohli jsme více slyšet hardcoreové a crustové postupy, i texty byly více do punku a směřovaly ke konkrétním problémům. Každopádně na síle se nijak neubralo a kapela i přes svůj odklon od grindu dokázala dav pod podiem rozmetat.

Sázkou na jistotu rozhodně byli předposledně hrající Jig-Ai. Naprostý vrchol večera a vůbec celého dne! Živelný, divoký, nespoutaný set, který prostě nemůže zůstat bez odpovídající odezvy. Ačkoliv blbnout by se dalo určitě i víc. Grind toho největšího kalibru a prvotřídní jakosti. Tahle kapela patří na špici tuzemských zástupců daného žánru a živě jsou naprosto strhující. Závěrem si ještě stihli fiknout cover La Ley De Plomo od uhrančivé Brujerie, před kterou si před nějakým časem zahráli ve Futuru. Dokonce ji přišel odezpívat i maskovaný Juan Břicho (Brujo). Dokonalost byla dosažena a mé očekávání skupina opět naplnila. Dokonce jej i předčila díky závěrečnému coveru.

Jako poslední vystoupili Cruel Face Of Life, mající úděl dotancovací kapely. Ačkoliv minimálně polovina lidí už byla ta tam, zbytek přítomných nechtěl posledního interpreta úplně vyšplouchnout. Patřičně se tleskalo a mlátilo hlavama. Odezvou z podia tak byla kvalitní porce organického grindu tvořeného polovinou lidí z Choked By Own Vomits. Je těžké hrát po Jig-Ai a tak se kapela zdála jakoby slabší. Ale i tak si všichni ještě vykřičeli přídavek, a jelikož kapela odehrála kompletní repertoár, musela tak jednu věc opakovat. Příjemné ukončení výtečného dne. Únava se ozývala a tak jsem po posledním tónu prachsprostě zmizel.

Tolik skladeb jsem na jeden zátah dlouho neslyšel. Nebudu se ostýchat a vyzvednu i vynikající organizaci a skvělé zpestření (tombola, guláš, bohatý merch). Ať hledám, jak chci, žádné negativum nenacházím. Naprosto dokonalá akce s výtečnou sestavou kapel. Už teď se těším na příští ročník, který by měl, dle Richardových slov, zapadat do dvou dnů a žánrově se rozvinout o HC a punk. Tak dodatečně všechno nejlepší Richarde! Zase za rok…