Report: Crowbar

REPORTY

/ zpátky na seznam reportů

Crowbar

Jirka D.4.3.2015

Crowbar na Melodce za tři stovky patří k úkazům dnešní doby, o které se už kolikrát psalo ve smyslu „nosičů se prodá míň, takže mazej hrát“. Po příčinách nijak plného klubu už nepátrám, nerozumím tomu a zapátrat by měl každý sám.

Kromě muziky samotné to byly přesně dvě skutečnosti, které mě v sobotu posledního února zaujaly a potěšily - jednak přítomnost pouze jedné předkapely a tedy dostatek mých sil na kapelu hlavní, a pak hlavní prostor Melodky alespoň u vstupu písemně a jinak teoreticky vyhlášený jako nekuřácký. A to je pokrok. Ne všichni ten pokrok přijali, ne všichni ho pochopili a některé možná zaskočil tak, že si na to museli zapálit, ale vývoj směřuje dobrým směrem. Buďme rádi aspoň za to málo.

Brněnskou předkapelu Six Is The God’s Number jsem už jednou viděl a bylo to ... hledám, hledám ... téměř před čtyřmi roky společně s Morgue Son a Somnus Aeternus. Nebudu tvrdit, že bych si něco pamatoval, že bych si je od té doby někdy poslechl nebo že se na ně těšil. Nic z toho. O to příjemnější teď je, že jejich vystoupení mi přišlo k duhu, jejich muzika se líbila a snad až na přílišnou zpěvákovu seberealizaci nemám mnoho co vytknout. Vlastně jsem ani nezachytil jejich loňskou desku (která je mimochodem celá k poslechu na Bandcampu - což doporučuju zkusit), která zní trochu jako zpomalená Pantera nebo Down, ale která je podobně překvapivá jako jejich sobotní vystoupení. Nechci tu šermovat žánrovými pojmy, spokojme se s podladěnou kytarovou hudbou, spíš pomalejší, místy možná příliš nataženou na úkor zdravého základu, ale většinou sebejistou a zahranou s patřičnou dávkou dravosti a jistoty. Víc po mě nechtějte.

Vousáči Crowbar jsou pojem. Pojem starý pětadvacet let, který od úplných počátků tlačí už jen Kirk Windstein, ani ne padesátník, vypadající na šedesát a pět let na ulici k tomu. Crowbar jsou taky sví, nic nikomu nedokazují, nikam se příliš netlačí, znají své hranice a v nich se pohybují. Crowbar na Melodce hráli na jistotu, bez větších emocí a bez přešlapů. Sázeli jeden song za druhým, Kirk se tvářil jak hráč pokeru a kdo chtěl, mohl si tohle všechno naplno užít. Já jsem chtěl. Nedivím se poznámce mého kolegy, kterému závěr koncertu přišel už příliš stejný jako všechno předtím, a přitom já se začal teprve rozehřívat a závěr mi přišel výborný. Crowbar jsou buldozer, hrnou se pomalu, ale pořád, směr mění těžce nebo vůbec, ale marně hledám důvod, proč by to měli dělat. Mají svou linii a svůj přístup. A toho se drží a umí ho dobře. Zapomeňme na žánrovou špičku a koncert roku, zapomeňme na trendy a módu, protože nic z toho se na Melodce nedělo a nestalo, i když zážitek to byl skvělý. A o nic víc mi tuhle sobotu nešlo. Vousáči Crowbar jsou pojem.

DISKUZE K REPORTU

Milan "Bhut" Snopek / 4.3.15 8:38odpovědět

V Praze to bylo +/- podobné. Potěšila volba strahovského klubu 007. Předkapela King Keporkak dokázala strhnout a zaujmout. Crowbar pak hráli sebejistě a odevzdaně svému žánru. Samozřejmě se hrálo nejvíc ze Symmetry In Black. Jako přídavek jsem čekal Like Broken Glass (ani nevím proč, asi proto, že ji mám nejradši), ale zazněla The Lasting Dose. Víc už opravdu nebylo třeba. Sytý zážitek, který končil ke krásné desáté večerní.

jenda / 4.3.15 16:01odpovědět

Samozřejmě, že v Praze se ani náhodou nehrálo nejvíce ze Symmetry In Black (jenom dvě skladby), ale z eponymního alba (pět skladeb, konkrétně I Have Failed, High Rate Extinction, All I Had I Gave, Self-Inflicted a No Quarter). A co se samotného reportu týče, možná by stálo za to věnovat více prostoru hlavní kapele - a ne jen skoro stejně krátký odstavec, jako úvod pochvalující si zákaz kouření v klubu. Takovýhle nicneříkající obecný blábol fanouškovi, který koncert nestihl, neřekne vůbec nic, a vyplodí to v podstatě kdokoliv, aniž by na koncert vůbec musel chodit.

Milan "Bhut" Snopek / 4.3.15 16:29odpovědět

Já se přiznám, že kdo ví jak dalece naposlouchanou hudbu Crowbar nemám. Proto jsem nabyl dojmu, že hráli hlavně z poslední desky.

Sorgh / 5.3.15 19:52odpovědět

Zákaz kouření - pro někoho blábol, pro nekuřáky navštěvující Melodku pozitivní zpráva.

septime / 6.3.15 8:11odpovědět

Bohuzel jsi to nepochopil. Za blabol je povazovan nicnerikajici odstavec o hlavni koncertu, ktery by nebyl problem napsat z domova a neobtezovat se vubec chodit na koncert. Cekal bych, ze autor reportu bude vice popisovat, co se opravdu delo na koncerte, setlist atd atd...

Jirka D. / 6.3.15 8:46odpovědět

Je to otázka vkusu - stejně jako mě nebaví z pozice čtenáře reporty připomínající scénář, obdobně recenze popisující jednu skladbu po druhé (čest výjimkám), tak ani jako pisálek (aspoň většinou) nic takového nepíšu. Navíc jsem časem došel k tomu, že je složitější napsat jeden odstavec než tři stránky, ale respektuju, že někomu se to nemusí líbit. Jak jsem uvedl, je to otázka vkusu. A jen tak mimochodem - dneska se běžně setlisty zveřejňují, takže s trochou fantazie by dokázal napsat report bez účasti na koncertě asi každý. O tom to prostě není.

septime / 6.3.15 11:16odpovědět

Ano, mas pravdu. Ale mne osobne je vice sympaticky tento report (http://www.mortemzine.net/show.php?id=4602), ze ktereho dokazu lepe nasat atmosferu, ktera panovala behem vecera. A ano, setlisty si muzu dohledat, ale behem trune se casto meni. Ono se to tezko hodnoti z pozice zaryteho fandy. Kazdopadne to byla vyborna akce, na tom se asi shodneme vsichni :-)

Jirka D. / 6.3.15 12:23odpovědět

No jooo, když to jsou kolegové z Mortemu, s něma se nemůžu rovnat :)) Akce to byla výborná, o tom žádná ... po dlouhé době zase něco dobrého v Brně.