Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Vyrážíme ráno společně s Pichlatým (hudebním znalcům určitě tahle přezdívka není cizí) žlutým vlakem RegioJet z Ostravy směr Praha, kde přijíždíme krátce po poledni. Volný čas trávíme v zapadlé hospůdce někde nad Pražským hradem a poté se přemísťujeme do Dejvické nádražní restaurace kde se i nadále občerstvujeme. Poté už vyrážíme směr Klánovice, kde vystupujeme z vlaku s dalšími potemnělými dušemi.

Klub Black pes se nachází opravdu jen kousek od nádraží a toto je má první návštěva Klánovického klubu. Přicházíme již do rozjetého setu pražských zasmužilců Et Moriemur, kteří zrovna servírovali svou porci doomu/deathu stále ještě prořídlému sálu. Tuto kapelu jsem měl čest vidět prvně a byla slyšet sehranost a propracovanost skladeb. Moc toho o nich nemohu napsat, jelikož 15 minut je opravdu málo na nějaký větší názor.

Další kapelou večera byli hamburští OPHIS. Jejich death/doom je přímého ražení hrubšího zrna, které je mi více po chuti. Jejich set se skládal většinou ze skladeb zatím jejich poslední desky Withered Shades a tito přístavní zbloudilci do nás natlačili dokonale své rozsáhlé valivé songy. Myslím, že ten kdo je neznal či viděl poprvé jako já musel být s jejich projevem spokojený.

Třetí v pořadí a mnou velmi očekávanou kapelou byli další němečtí námořníci AHAB. Byl jsem velmi zvědav na jejich skladby z aktuální (podotýkám vynikající) desky Giant a také jaký bude čistý zpěv Daniela Drostea. AHAB začli skladbou The Divinity of Oceans z minulé stejnomenné desky a já hltal každý jejich tón. Poté následovala Further South z poslední fošny. Můžu říct, že čistý  hlas zněl naprosto dokonale a já byl opravdu nadšený. Třetí skladbou v pořadí byla skladba Old Thunder z jejich debutové desky The Call of the Wretched Sea. Tato skladba je opravdu těžkotonážní a tlačí vás pod pomyslnou hladinu oceánu. Začla čtvrtá skladba Antarctica the Polymorphess a již při prvních tónech začlo obecenstvo hlasitě aplaudovat. Tenhle song se myslím stane nestárnoucí hymnou při dalších vystoupeních kapely. Velmi silný song, při které máte v očích děs a zježené chlupy na celém těle! AHAB se s námi rozloučili songem The Hunt opět z první desky a po skončení jejich setu jsem ještě chvíli stál jako v transu, neschpný si zajít ani pro pivo. Nemůžu porovnávat s předchozími vystoupení kapely, ale to co pánové předvedli bylo tak cosi silného a emotivního, prostě doometal jak řemen. Tečka

Poslední kapela večera! Britští ESOTERIC. Na tuhle veličinu na doometalovém poli jsem se těšil nesmírně a byl zvědav s jakým výběrem skladeb z desky Paragon of Dissonance nás překvapí, jelikož předem slibovali, že se dostane i na nějaký ten starší song. Esoteric tvoří doom/death metal s velmi psychedelickými vyhrávkami. Tři kytary, šestistrunná baskytara, klávesy a bicí slibujou nevšední poslech. Hlavní mozek kapely Greg Changler si zakládá na preciznosti a propracovanosti skladeb, a je velkým odborníkem i na poli produkčním. Světla pohasínají a představení začíná. Zaznívají první tóny Abandonment a začíná peklo a ráj v jednom. Tento song je i úvodním na posledním dvojalbu Paragon of Dissonace a jeho druhá polovina graduje s neuvěřitelnou razancí. Následuje malé intermezzo (které vyplňuje mezery mezi všemi skladbami) tvořeno improvizací kytar a efekty. Začíná song Cipher z předchozího alba The Maniacal Vale a pochmurná beznaděj pokračuje na plné obrátky. Tenhle song musí rozhýbat i nejvíce netečného a nehybného doomaře. Hltám každou vteřinu skladby, sleduji Jima Nolana (nového kytaristu) jak mu půjdou i starší songy. Tento chlapík přinesl do Esoteric svěží vítr a má nesmírný podíl na tvorbu kapely. Kytarista Gordon Bicknell stál i zrodu kapely a jeho styl hraní je taktéž výtečný. Nesmím zapomenou i na Marka Bodossiana - baskytaristu, který se mihnul v takových veličinách jako jsou Pantheist či Mournful Congregation. Velkou neznámou je nový klávesák Jan Krause, který zvládnul taktéž vše na výbornou. Bylo vidět, že si pánové muzikanti stejně lidé pod pódiem koncert náramně užívají. Další song je Disconsolate kde pan Nolan předvadí umění na plné obrátky. Další malé intermezzo a další překvapení večera začíná. ESOTERIC nezapoměli ani na 14 let starou desku The Pernicious Enigma a vybrali pro nás skladbu A Worthless Dream! Nastala ale velká kaňka, jelikož asi po 5 minutách hraní nastal výpadek v celém sále a bylo po atmosféře. Tohle mě opravdu velmi zamrzelo, jelikož spousty lidí tahle situace vytrhla z atmosféry. Greg obrací oči v sloup. bicman Joe Fletcher a Mark se tomu ale odhlečeně zasmějí a po chvíli se pokračuje dále. Posledním songem tohoto večera je Aberration a já si naprosto užívám poslední melodie. Koncert končí, lidé děkují k nevšednímu zážitku a loučí se s kapelou.

 
Abych to závěrem trošku shrnul... Vyplnil se nám fanouškům, kteří nelenili a dorazili ze všech koutků republiky výborný, nevšední zážitek a malý doometalový svátek. Jedna věc mě ještě velmi zamrzela, a to byl počet náštěvníků, který čítal zhruba jen 70 hlav. Tohleto si tyhle kapely a kluci z ET MORIEMUR, kteří koncert organizovali opravdu nezasloužili. Nebýt lidí z Brna, Chebu, Plzně, Ostravy byla by tahle návštěva opravdu ještě více tragická.

Poslední vlak do Prahy nám samozřejmě ujel a my s Pichlatým chvilku ještě sedíme v klubu a pak se strastiplnou cestou vydáváme nocovat do pražských Dejvic. Ale to už je jiný příběh.