Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Na státní svátek Dne boje za svobodu a demokracii se do Prahy chystala ještě jedna, snad úzce související akce. Vše bylo šifrováno do ostravské hantýrky, z níž vyklouzl cíl této mise, který zněl: Praha musí být zničena. Není pochyb, Malignant Tumour chystali koncert, během kterého pokoří hrdost pražských pepíků a majestátnost jména metropole. Na pomoc bylo přizváno ještě pár dalších aktérů, kteří ochotně přidali ruku k dílu.

Vinohradský klub Hoodoo sliboval na datum 17.11.2012 hned dvě akce naráz. Tou stěžejní pro mne byl koncert pěti kapel hromadně pojmenovaný "Praha musí být zničena". Druhá akce se jmenovala Plechová huba, což je ojedinělá degustační soutěž chilli papriček. Ačkoliv má přezdívka nabízí jisté sympatie k pikantním záležitostem (avšak záměr a její původ je někde jinde), do něčeho podobného jsem se namáčet nechtěl. Ostrá jídla mám rád, ale nejsem šílenec s plechovou hubou, hehe.

Začátek koncertu byl plakátem slíben na 19.00 a něco po půl sedmé jsem si už na baru objednával vskutku dobré pivíčko a šmejdil po klubu, kde dosud nebylo příliš fanoušků. Program oznamoval, že první kapela začne hrát v 19.20...

…a tak se i stalo. Na pódium nastoupili Beast Within The Sound. Koncertní prostory se více zaplnily a čtveřice divokým šelem spustila. Kapela rozpálila vzduch hned ze začátku, což byla na samotný start večera dost silná injekce, ale musím přiznat, že tato porce hardcore, thrash metalu a špetky death metalu, mě příjemně oslovila. Se skupinou jsem se dosud nesetkal a prvotní kontakt pro mne byl celkem pozitivní zkušeností, i když jsem místy zaslechl vliv Anthrax, Hatebreed, či Obituary. Sice jsem pouze vyjmenoval loga kapel, jenž měli členové kapely na tričku, ale když vám to někdo takhle okatě strká před obličej, prostě to tam slyšíte. Muzikanti se sice celkem rozvášinili, jen ten dav fanoušků dosud ještě nerozmrzl, a tak spíše zpovzdálí v bundách sledoval jejich běsnění.

Počet přihlížejících notně zhoustl, ovšem na chodbičkách se stále dalo pohybovat celkem bez omezení. Na podiu začala zkoušet pro mne druhá neznámá věc – Brutally Deceased. Při zvuku kytar jsem nabyl dojmu, že uslyšíme něco krásného z devadesátek, o tom nebylo pochyb. Ty kytary prostě zněly jako staří Entombed, ale kapela hodně pokukovala i po raném death metalu amerického střihu. Do davu přihlížejících počali sypat divoký death metal a mise začala nabírat na síle, aby snad došlo k naplnění názvu akce. Paráda, půda byla připravena pro následující tři hvězdy večera.

Gride… Další otázky? Masakr na slovo vzatý. Osobitý grindcore matadorů žánru. Snad neexistuje člověka, poslouchajícího tento styl, co by neznal Gride. Krátké úderné songy s pointou. Žádné bezhlavé řezání, nýbrž cílená přesnost podobající se cirkulárce. Není divu, že se počet dorazivších opět navýšil a až nebezpečně rozpohyboval. Strhl se divoký mosh. Z podia zněly divoké výstřely smrtelnou kadencí. Nevím, co o nich vlastně napsat, protože takováhle vystoupení se prostě musí vidět živě, aby se dalo pochopit. Fanoušci grindu jistě chápou. No, užil jsem si to :)

Lidí jak … rejže v pytlíku. Dojít si pro nové pivo – téměř nadlidský úkon. Situace si vyžádala nekonečné vystání ještě nekonečnější fronty. Ale nakonec to tak nějak v pohodě postupovalo a každý od baru odcházel spokojen. Na merchandise plácku se už objevily vlastní distra kapel, no vlastně jen Brutally Deceased a Malignant Tumour. Vedle nich pak bylo možné zakoupit cd, dvd, placky, nášivky, trika a mikiny snad všech extrémně metalových žánrů. Ale kdo na to má furt brát prachy?

Předposlední kapela dne a pro mne malý vrchol večera, na který jsem se dosti těšil - Avenger. Nastoupili ve čtyřčlenné sestavě, chyběl tympánista Jarda, kterého kapela omlouvala osobní vytížeností. Atmosféra si stejně příliš epických momentů nežádala, spíše přímočaré drcení. Na začátek si dovolím pár negativních poznámek a začnu u zvuku. Honza sice chtěl, aby měl na svůj zpěv echo, ovšem výsledek zněl dost nesrozumitelně a spíše hlas kompletně rozsypal v jeden velký bordel. I když znám texkty takřka zpaměti, místy jsem se ztrácel. Pak tu byly Honzovy trable s kytarou. Několikrát musel přeladit, jelikož údajně koupil špatné struny a jako třešnička na dortu mu během jedné skladby povolil popruh, takže kytara samovolně sklouzla. Oprava byla však rychlá a zbytek koncertu se odehrál bez další úhony. No a pak tu máme naše milé publikum. Chápu, že večer byl laděn spíše do death metalu, grindcoreu a snad i thrash metalu, čili samá špína. Na temný black metal tu moc prostoru nebylo a tak se lidé prostě ne a ne rozhýbat. A ani nebudu zveřejňovat věty, které jsem zpoza zad slyšel… Ohlas fandů nebyl tedy nejlepší. Škoda. I přes krátký set však dokázala kapela zaujmout a rvát do lidí potřebné množství energie. Vystoupení zahájili hymnickou věcí Dark Metal  a stopy krve byly cítit všude kolem. Následovala Radost z beznaděje, kterou střídala nesmrtelná hitovka Godless. Tuhle věc prostě musíte milovat. Přišla i skladba Duševní chirurgie, což je jedna z největších pecek posledního počinu Bohemian Dark Metal. Dále tu v pořadí visel Rituál Hněvu, majestátná koncertní záležitost a set uzavírala monumentální Před bouří. Bylo to čtvrté vystoupení, které jsem měl možnost vidět a faktem je, že zde kapela sklidila nejmenší fanouškovské ohlasy.

Samotný závěr a dokončovací práce na hromadném ničení hlavního města si do rukou převzala parta z Ostravy. Kdo jiný by měl Prahu likvidovat než samotní Malignant Tumour! Na podium se postavilo nutné propagování posledního počinu Earthshaker a vlasatí pardálové spustili svůj Motörhead-punk’n’roll. Hned na začátku se strhlo divoké běsnění fandů pod podiem. Je to už nějakej ten pátek, co jsem je viděl (těsně po předání Anděla) živě a musím říct, že to bylo zase to samé. Jsem z řad tupců, co jejich humoru nerozumí a muzice tolik neholdují. Já chápu, že je to všechno sranda, okatý odkaz na Motörhead je záměr a tak podobně. Ale nějak mi to nelahodí, sorry.

Nebylo zbytí, po pár vypalovačkách jsem se odebral směrem domů. Důvodem nebyli Malignant Tumour, ale únava ze dne minulého, který jsem strávil v Kainu v rámci Žižkovské noci. Unaven a zdecimován odcházel jsem směr postel, avšak s dobrými pocity uvnitř.