Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Aleši, zdravím tě! Počasí se nám konečně udobřilo a vypadá to, že přišlo dlouho očekávané jaro. Měla na tebe letošní dlouhá zima nějaký vliv? Připadáš si unavený, nebo sneseš pár zvědavých dotazů?

Osobně mám zimu rád, ale nejsou mi příjemné dlouhé dny bez slunce. Unavený osobně nejsem. Nebo ne tak, abych nemohl odpovědět na pár otázek.

Má první otázka směřuje k vašemu žánrovému zaměření. HC scéna je protkána politickými názory a antinázory, ale jsou i fanoušci, kteří prostě chodí na akce, jejichž podstatu nijak neřeší. Měli jste někdy na akcích nějaký problém s fanoušky?

Specifikuj problém. Ať už je fanoušek jakéhokoli názoru na jakoukoli věc, a to je, problémem se stává jen jeho chování vůči ostatním. A takový problém jsme neměli.

Nikdy se vám nestalo, že by vás kdokoliv z fanoušků nějak omezoval během vystoupení?

Mám raději užší kontakt s publikem, s nikterak vysokým pódiem a zahuštěným prostorem. Proto je v těchto situacích normální, že se Ti lidi motají "pod nohy". To, kolik prostoru jim dáš ve svém prostoru, je zase na tobě. Ale, ano, někdy to tu hranici překročí. Pak se s ním jemně dohodneš, ať už ústně nebo posunkama a chápavý člověk tě vyslyší. Jo, jsou i lidi, kterým všechno dochází pomaleji. Ale, nikdy jsme neměli žádný incident, jenž by skončil potyčkou.

K HC neodmyslitelně patří i filosofie „straight edge“. Jak se na tuto myšlenku díváte vy? Řídí se jí někteří z vás?

Kluci na téhle straně scény začínali a dlouho ji brali jako bernou minci, která má svoji velkou hodnotu. Avšak postupem času se od ní upustilo. Není to věc, která Ti něco přidává v tvorbě muziky, snad až na to, že ten názor předáváš v textech, kde se zmiňuješ o svém postoji k životu. Straight Edge však pro nás určitě není mrtvé jen proto, že si zajdeme na pivo. Jde o myšlenku čistoty. A čistý je člověk, pokud se tak v mnoha směrech chová (zodpovědnost za své činy atd.), a to snad může být velmi dobrou přidanou hodnotou, ale i tady se najdou lidé ne zrovna dobrého zrna.

Koukám, že alkohol pro vás není tabu. V takovém případě se chci zeptat, jestli máte oblíbenou značku piva. Případně jaký druh piva, pivovar apod. preferujete?

Pilsner Urquel. Už druhým rokem plánujeme společnou cestu vlakem do plzeňského pivovaru na exkurzi. Nadšení pro společný výlet tu je značné, a tak doufám, že letošní jaro či léto to vyjde. Nejde ani tak o to pivo v tomhle případě, nýbrž o tu myšlenku společně stráveného času.

Trávíte spolu mimo kapelu hodně času, anebo si čas od času jen tak někam společně vyrazíte?

Ono je dost obtížné si společně vyrazit mimo plánované koncerty nebo zkoušky. Přeci jen má většina z nás rodiny nebo podniká, a to se právě opírá o ten zbylý čas, který máš. Avšak když jedeme hrát, to je pro nás ten správný směr, co chceme ponejvíce dělat. A kdybychom neměli prima partu, těžko bychom si rozuměli třeba jen na pěti kilometrech. To, že si rozumíme jako lidi, je super k tomu, že si rozumíme jako muzikanti.

Ovlivňuje vaši tvorbu současná politická situace? Ať už u nás, nebo v zahraničí?

Nevím, jak kluky při skládání muziky, určitě si doma i na cestách zaklejí. Politika je dost ošemetné a chytlavé téma. Nemám už víc jak dvanáct let telku, takže všechny informace sbírám z rádia, novin a od lidí, s kterými se setkávám, hovořím, pozoruji je nebo jen tak se prodýchávám v sauně. Vyhýbám se bulváru, ten není ani trochu vypovídající o ničem. A texty pak píši o tom, co ze mě vyrazí, ve chvíli, kdy slyším povětšinou kytarový nápěv.

Máš nějakou inspiraci, na které jsou založené tvé texty?

Život.

Nedávno jste měli koncert v Kašperských Horách v rámci akce Wake up the Mountains vol. 2. Jak hodnotíte tenhle večer?

K Šumavě máme hodně blízko všichni. Navíc oba moji rodiče pochází z nedalekých vesnic u Kašperských Hor. Když jsem tam cestoval, neuměl jsem si ani trošku představit, kterak to tam bude vypadat a kolik lidí se zúčastní, ačkoli jsem se podíval na vytvořenou událost na FB a odhadl si možný průměr. Kašperky mi vyrazily dech několika způsoby. Jednalo se o objekt s bytovými jednotkami a obývaný, avšak nikdo nevznesl žádnou stížnost a navíc jsem se dozvěděl, že je to povoleno do 3. hodiny ranní. Za další byl super zvuk (šikovný zvukař). Catering. Bože, tohle vůbec není tady zvykem. To byl komfort, který těžko v našich klubech někde jinde hledat. A pak lidi. A ať už je to se vším jakékoli, lidi dělají z večera to, na co se rychle zapomíná, nebo byste chtěli zapomenout, nebo to, čemu se říká show jako prase.

Máte za sebou také několik koncertů mimo ČR. Jaké jsou vaše vzpomínky na zahraniční koncerty? Můžete případně prozradit nějakou historku apod.?

Vždycky, když se jede za hranice, je to "svátek". Člověk se těší nejen na ty koncerty, ale i na to, co uvidí, co pozná, co ho ohromí, zarazí a vrací se s tím domů. Každý výlet má svoje dobré stránky, ale i černé. Snad nejpovedenější zážitek na obě tyto strany byl přejezd hranice mezi Srbskem a Makedonií, kde jsme strávili osm hodin a nakonec museli podplatit šéfa, který si o úplatek řekl. Mám pocit, že to bylo 150 éček.

Jde srovnávat české klubové akce a ty zahraniční?

S odstupem času spíše porovnáváme tak, že máme místa, kam se rádi vracíme nebo bychom se velmi rádi vrátili a kde už bychom ani hrát nemuseli. Ale ano, rozdíl tu je. Když se vrátím ke Kašperkám, pořadatelé předvedli to, co je v zahraničí zvykem, a to je skvělé zázemí pro účinkující. Pak je tu další rozdíl. V zahraničí jsou ti lidé povětšinou živelnější v projevu, takže ty koncerty dostávají ten správný náboj. Ale ze zkušenosti z posledních pár měsíců musím uznat, že i fanoušek v Čechách sebou umí hýbnout, tak že tě nenechá odpočinout a vyždímá tě k orgasmu.

Teď se odkloním od toho, co je vidět zvenčí a zeptám se, jací jsou Delusion v soukromí? Jsou buřiči, nebo spíš splývají s okolím?

Tohle je otázka na každého jednotlivě. Mohl bych tu kluky popsat jako anděly nebo naopak jako rozdivočelá zvířata. Každý má v sobě kus jednoho i druhého a každá ta část získává v určité situaci navrch, takže v letmém závěru lze říci, že jsme normální i nenormální. 

Co pro vás znamená 18 let existence, popřípadě jaké máte plány do budoucna? Je pro vás výročí nějakým zlomem, kdy si říkáte, že je čas něco změnit?

Hlavně neměnit to, že existujeme. Hudba pro nás není jen koníček, je to něco, co nám naplňuje naše bytí, o co se opíráme, když je nám nejhůř, a to i z hlediska přátelství uvnitř. Je to droga, která nás činí šťastnějšími. To, že Delusion slaví 18 let existence, není jen 18 let zábavy, ale i 18 let soudržnosti, ačkoli kapela za tu dobu doznala několika personálních změn. 27. dubna jsme měli k tomuto výročí koncert ve Volenicích společně s polskými Wounded Knee, Dead set Against a Delikvencí 11. Před nedávnem jsme zahájili nahrávání ve studiu HellSound, z kterého vyleze to, k čemu by mnozí mohli říci: "Změna". My to však cítíme jako další naše kroky kupředu do dalších společných let.

Zrovna jsem na tebe chtěla vybalit otázku týkající se očekávaných alb, ale už si mě předběhl. Můžeš mi prozradit, jakým směrem se budete ubírat a na co se můžeme těšit?

Když napíšu, že šlapeme to samé zelí, nebude to tak docela pravda. Složení kapely se po poslední desce “Never...Ever...Forever…“ změnilo. Na jednu z kytar přišel Filda a samozřejmě co hráč, to jiné nápady, no a odlišné to bude i se zpěvem. Kluci hned po posledním koncertu v Kašperkách odjeli ke Kapákovi a o víkendu nahrával Jimák s Fildou kytary na ono chystané EP (6 songů).

Sbírá někdo z vás vinyly? Případně jakékoliv jiné hudební nosiče?

Nevím, zda má někdo z kluků nějakou větší sbírku černých desek, ale pamatuju, že si Filda koupil desku od Wake the Dead, s kterými jsme hráli na 007. S pohledem na retro, v autě máme kazeťák (Battery, 108). Jinak si hudbu přehráváme na smartech, pokrok nezastavíš a navíc nabídka velikosti, množství muziky, jíž do toho vložíš, to hovoří jednoznačně pro malou, šikovnou krabičku.

Existuje nějaké heslo nebo moudro, kterým se vaše kapela řídí a které vás pohání dál?

Moudro? "Někdy víc, je míň." Zmiňuju to z vlastní zkušenosti, kdy mi to dlouhé měsíce opakoval Meyla. Měl a má pravdu. Řekl jsem tu - Hlavně neměnit to, že existujeme. Každý motor na něco jede. Delusion jedou, protože existují takoví lidé jako je Meyla, který se stará jako táta, Tomáš Śmída (ÚL!), Positive Mind, New World Order až po lidi, co chodí na koncerty.

Na závěr dodej cokoliv, co bys rád, třeba vzkaz fanouškům. Z mé strany je to vše, díky za rozhovor a ať se daří!

Já Ti mnohokrát děkuju za rozhovor z mé strany. Přeji Ti krásný den i všem ostatním a GO! To MOSH PIT!