Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Ahoj! Zdravím kapelu ENDLESS, na jejichž novinku se stále čeká a čeká .... Je fakt, že už jsem si kolikrát říkal, jestli ještě nějací ENDLESS vůbec jsou... Tak jak jste na tom dnes a v jaké sestavě jste akční?

Zdar, stávající sestava je stejná jako v posledních, tuším že už skoro osmi letech, kromě jedné změny a to na postu basáka, kdy po poslední desce "Refuse to Shine" z kapely ze zdravotních důvodů odešel basák Romek. Další personální trable nám bohužel znemožnily nějakou kontinuitivní mediální masáž a návaznost na další desku a museli jsme znovu veškeré snahy o prosazení odložit a opět absolvovat kolečko s hledáním nového člena kapely. Do konkurzu na post basáka se přihlásil i náš bývalý člen kapely Petah Hutín, který s námi nahrál desku Perfect Message. Po zralé dohodě se zbytkem kapely jsme jej vzali zpět. Samozřejmě jsme mu to hustě osladili, protože nevstoupíš 2 x do stejné řeky (smích).

S každou personální změnou v kapele dojde vždy ke změně chemie, vnímání muziky a i způsobu skládání, takže jsme se museli znovu všichni sehrát a hlavně poznat, což taky nebylo hned. To je v rychlosti popis našich minulostních trablů, takže teď zpět k sestavě. Stále hraju na kytaru a zpívám, dále v kapele jsou kromě basáka Petaha, kytarista Vláďa Míča a bubeník Michal „Mischka“ Milták.

Od zatím poslední desky "Refuse To Shine" uběhla docela šílená doba. Nebyli jste si nově vznikajícím materiálem natolik jistí, že bylo lepší počkat a nechat věci definitivně uzrát? Nebo se objevily i další překážky, co novinku oddalovaly?

Po vydání poslední desky v roce 2008 jsem měl pocit osobní stagnace a celkem i vyhoření. V kapele jsem od roku 1994 a nesu si sebou na jednu stranu všechny úspěchy v podobě cen Anděl, Břitva a spousty skvělých koncertů (např. s Opeth, Anathemou..), ale hlavně i držkopády, opakující se problémy se sestavou a neustálé hledání nových muzikantů. Poslední deska „Refuse to Shine“ nás stála spoustu sil a 4 roky před jejím vydáním jsme se pohybovali v neustálém kolotoči ustálení sestavy jak na bubenickém postu, kdy bylo potřeba sehnat adekvátní náhradu za Radka Šlachtu, tak i na postu kytaristy Jardy Adámka a basáka Petaha, protože během jednoho roku se stará sestava v důsledku předchozích let vyčerpala a kluci po desce "Perfect Message" z kapely odešli.

Dalšími důvody byla moje osobní nespokojenost (jsem téměř vždy nespokojený) s tím, jak byla poslední deska přijata, jaké jsme měli peripetie s nahráváním desky a s tím, co vůbec dál. Neuměli jsme v té době moc dobře reagovat na změny, které přinášel rozmach internetu, facebooku, myspace, zánik klasických tištěných médií a taky ztráta „starých“ kontaktů. Dále pokles prodejů desek a tím i ztráta dosavadní hřejivé podpory vydavatelské firmy, takže jsem i bloumal nad rozpuštěním kapely. Narodila se nám během posledních let taky spousta dětí, takže jsme museli ustát i tuto, pro spoustu kapel vražednou kombinaci (smích).

Mě osobně z mé „studny“ dostali Periphery a rozšíření obzorů o djent. Ta kapela v čele s mimořádně talentovaným Mishou Mansoorem mě úplně rozsekala. Vždycky jsem byl fanouškem Fear Factory a jejich cyber metalu a Periphery byli pro mě logickým pokračováním toho, co FF předtím začali. Takže jsme začali znovu hustě drtit, museli jsme úplně změnit zaběhlé postupy skládání a nahrávání. Vymýšleli jsme něco, co nikdo z nás neuměl pořádně zahrát (smích). Nechali jsme si postavit na zakázku nové kytary s fanned fret pražci, celkově těch změn byla spousta. Do toho jsme si řekli, že chceme mít své vlastní studio. Zainvestovali jsme do něj s tím, že nás to sice bude stát jako natáčení několika dalších desek, ale že se to nějak vrátí. Takže jsme se museli naučit úplně celou komplikovanou problematiku recordingu, což nám zabralo a stále zabírá stovky, možná tisíce hodin. Vycházel jsem z toho, co řekl Boris Carloff a to, že „to nejdůležitější je mezi židlí a klávesnicí“ a hlavně musíš tu svou muziku milovat, mít chuť se v tom ty stovky a tisíce hodin vrtat. Samozřejmě to znamenalo výrazné časové zdržení, ale řekli jsme si, že to děláme v této fázi hlavně pro sebe a nemáme co ztratit a hlavně nás to mega bavilo a baví. 

Ještě se vrátím k myšlence o rozpuštění kapely, kdy jsme uvažovali nad spoustou věcí i kvůli započatému trochu jinému hudebnímu vývoji než tomu bylo doposud. Vnímali jsme, že jsme se poprvé trochu víc odklonili od našeho směru. Nevěděli jsme, jak bude nová deska znít a jestli nebude lepší založit nový band s novým jménem a začít od nuly. Další věcí, která tomu napomáhala je vlastní název kapely. V roce 1994 nám pro název kapely slovo ENDLESS připadalo jako originální a skvělý nápad. Nechtěli jsme složitý název kapely skládající se z více slov a toto nám tehdy naprosto vyhovovalo. Dnes je to ale úplně jinak a název kapely nám to dost komplikuje v tom, že je poměrně problém nás podle „ENDLESS“ na sociálních sítích najít. Nicméně teď už to těsně před novou deskou asi nemá smysl řešit, takže pro mnohé true fans bude nová deska v návaznosti na starší kousky poměrně těžkým oříškem (smích).

Pokud se nepletu, nacházíte se s chystanou novinkou skoro ve finále, je už možné to dnes takto říci...?

Aktuálně máme natočené bicí, dokončujeme kytary a připravujeme natáčení basy, které se nám trochu zpožďuje, kvůli stále nedokončené zakázkové výrobě. Ale snad se to podaří urychleně vyřešit a co nejdříve začneme točit. Pak texty, zpěvy, mix, mastering… Chceme to stihnout vydat do konce roku, protože na podzim budeme mít strašidelných 20 let, takže bychom to rádi spojili a udělali křest v klubech v Ostravě, Brně a Praze.

Kolik věcí máte hotových, rozpracovaných, popř. kolik věcí ještě chybí dotáhnout?

Na desce bude 11 songů, 10 už má hotové aranžmá, jeden musíme ještě dotáhnout. Chci tentokrát udělat zpěvy jinak a nevymýšlet zpěvovou linku jako vždy při hraní a skládání, což tě vždycky nějak omezuje, ale jako sólový zpěvák. Z historických důvodů jsem se vždycky cítil víc jako kytarista a začal jsem zpívat až po definitivním odchodu poslední zpěvačky. Takže jsem se k potřebě psaní textů dostal tak trochu omylem a jelikož se moc jako textař necítím, tak jsem vždy na desku přispíval jen pár texty a zbytek zajišťovali kámoši Fifes a Pavel Čechmánek. Pár textů aktuálně máme, nicméně se nám teď nějak nedaří navázat na ověřený způsob skládání a na textech to teď docela stojí.

Takže tímto bychom rádi nabídli spolupráci komukoliv, kdo má chuť své myšlenky a nápady vyřvat do světa, něco říct a své texty zrealizovat prostřednictvím naší kapely. Budeme moc rádi za vaše nápady. Najdete nás na https://www.facebook.com/endlesscz

Už jste přemýšleli nad názvem nové placky, přišla už chvíle ho odtajnit?

„If The Universe Is The Answer…“, my ten vesmír prostě milujem (smích).

Poslouchám-li ukázky nových věcí, je tam hodně energie, hodně tvrdých, technických kytar. Bylo jednou z priorit držet se moderny, až "math" propracovanosti a dodat jí něco ze starých ENDLESS?

Prioritou bylo to zkusit udělat jinak. Opustit zaběhané postupy, překonat se. Je to výzva. Například koncem roku 2010 jsme měli téměř hotové skladby na nové album, ale byly pochybnosti, takže jsme všechny songy smázli a začali skládat znovu. Cítili jsme, že kapela musí vyzrát. Pořád jsme se cítili jako kukla a ne motýl (smích). Aktuálně nás samozřejmě ovlivňují věci, které posloucháme a naše muzika se za těch 5 let dost změnila, nicméně ten „starý“ endlessovský xicht nám vždy zůstane. Jde nám o to, udělat ENDLESS 2014 pro nás i ostatní zábavnější a aktuálnější. Je nám jedno, jestli a ke komu budeme přirovnáváni. V dnešní době se musíš muzikou hlavně bavit a to se nám daří.

V minulosti jste využili možností studia Šopa, je to dnes tak, že se spoléháte jen na domácí studio? Vzhledem k dlouhé době na vznik nových skladeb, je pravda taková, že jste si s experimenty s novým zvukem ENDLESS užili asi své...?

Teď se spoléháme pouze na vlastní studio, které uvažujeme do budoucna využít i pro natáčení jiných kapel, ale to je zatím daleká budoucnost. Zatím se soustředíme jen na novou desku. Naše nové studio nám hlavně přináší pocit svobody a to, že nejsme časově nijak vázáni a můžeme zkoušet a více experimentovat s novými nástroji a zvuky. Velký dík za zkušenosti z nahrávání minulých desek patří hlavně Honzovi Němcovi z Magic Minds, ale i Tomáši Raclavskému z Modern Day Babylon a Kubovi Strakovi ze studia Maks, se kterými některé věci konzultujeme a posunuje nás to dál. Díky moc všem!

Máte už v hlavách, jakým stylem novinku vydat a prezentovat? Kompletně DIY, nebo dojde na spolupráci s nějakým místím labelem? Využijete i digitální servery jako např. bandcamp?

Je pravděpodobné, že s ohledem na dnešní prodeje desek, možnosti nebo spíš nemožnosti ofiko distribuce, na digitální servery iTune, Spotify, Google Play, Bandcamp, net v každém mobilu, si desku vydáme sami. Doba firem nějak přirozeně skončila. Ještě to ale nemáme stopro vyřešené.

Když se mrknem hodně let zpátky, najdeme ENDLESS jako součást perfektně promazaného stroje Redblack. Tedy labelu, pod který svého času patřily nejrespektovanější kapely rock/metalového ranku. Jak na tyhle časy vzpomínáte?

Byly to dobré roky a vzpomínám na tu dobu jen v tom nejlepším. Redblack pro nás dělal první poslední a s Tomem Prekem jsme navíc zůstali kámoši, i když se vše pro kapelu i label změnilo.
Bylo naprosto nemyslitelné, aby kapely jako Fear Factory, Brujeria nebo Soulfly, Dillinger Escape Plan hráli v malých klubech u nás a lidi tudíž více chodili na ty „své“ místní kapely. Platily určitá pravidla, vycházely hudební časopisy a ziny. Každá kapela měla kontakty na lidi z celého světa, posílali jsme dema a kazety na Kubu, do Japonska…. Bylo obecně více peněz mezi sponzory, více festů. Nebylo tolik možností pro lidi ani kapely, takže fungovaly věci, které dneska jsou úplně mimo. Lidi chodili na koncerty, nic jiného moc nebylo. Koncerty si místo toho, aby na kapelu pařili a užívali si to, nenatáčeli na mobil (smích). V Redblack se navíc sešla skvělá parta lidí ze všech různých kapel a výborně to fungovalo.

Teď vlastně můžeš vše, ale neplatí žádná pravidla, každý se musí o své zapromování porvat sám a neexistuje žádný univerzální recept na to, jak to udělat. Přijde mi, že spousta kapel valí jen na sebe a bojí se „konkurence“, což je celkem na tom našem malém písečku k pousmání. Ale doba to byla skvělá. Zůstala spousta kontaktů a spousta kámošů a hlavně spousta kapel, které stejně jako my, valí dál. Show must go on (smích).

Díky za prostor a přejeme tobě i všem ostatním nadále neutuchající chuť k objevování nových kapel a poslouchání nové, ale i staré muziky, protože už to tady vše párkrát bylo, jen v trochu jiném hávu.