Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Zdravím kapelu Exit Empire. Na úvod rozhovoru bych se rád zeptal, jak v úplném počátku došlo k rozhodnutí založit kapelu a jak došlo k tomu, že jste se poskládali v sestavě, v jaké fungujete?

Rafael (zpěv): Mít kapelu byl odmalička můj sen a kluci to mají dost podobně. Jsou to bráchové a poprvé jsem se s nimi setkal před 6 lety. Přema tehdy už bubnoval, jeho bratr Timmy (dnes kytarista) hrál na basu, měli k sobě dva kytaristy a hledali zpěv. Jednoho večera jsme na sebe shodou okolností natrefili a vzpomínám si, jak jsem se tehdy Přemovi svěřil, že zpívat ve světové kapele je mým celoživotním snem. On mi na to řekl, že bych to měl zkusit a ať za nimi přijdu do zkušebny. Tak jsme tady :)

Timmy (kytara): Postupem času, kdy jsme se hudebně i lidsky vzdělávali, jsme kapelu určili jako naši životní prioritu. Oba kytaristi to tak necítili, z kapely odešli a my zbylí tři jsme zformovali Exit Empire. Zcela nový začátek, připraven pro seriózní fungování.

S tím pak souvisí i otázka baskytaristy, kterého v sestavě nemáte a pokud jsem poslouchal dobře, na vaší debutní desce buď baskytara není vůbec, nebo je hodně upozaděná především kytarou. Není to škoda?

Timmy: Tady se jako původem basák musím ohradit :)  Baskytara na albu samozřejmě je všude, bez ní by to tedy znělo dost divně. Máte spíš na mysli absenci nějakých výraznějších baskytarových vyhrávek a sól. Je si ale potřeba uvědomit, že víc jak půlku alba jsme skládali, ještě když jsem byl čistě baskytarista. Její role je tak v songách určená záměrně, celá aranž se podřizuje sdělení dané písničky jako celku.

Rafael: A vlastně v Shut Up nebo Who Can Blame Us jsou části ve slokách, kde je basa hlavní nástroj, bez kytar.

Vaše stránky jsou primárně v angličtině a stejně tak texty o tom, co hrajete a jak byste se rádi prezentovali, ukazují na to, že cílíte víc na zahraniční než domácí fanoušky. Je to jen můj dojem, nebo tomu tak skutečně je?

Rafael: Cílíme na všechny fanoušky po celém světě. A na všechny stejně. Jde nám o to předávat myšlenku stojící za Exit Empire dál a zvolili jsme tu nejvíc srozumitelnou metodu.

Jaká myšlenka stojí za Exit Empire? Respektive co byste svým fanouškům prostřednictvím hudby rádi předali?

Rafael: První Vám vysvětlím název. Empire, protože máme rádi velikost, epičnost a víc než kapelu, jsme chtěli vybudovat komunitu. Proto Empire, jako impérium. Exit, jelikož jsme se v životě rozhodli, že bylo dost poslouchání ostatních v tom, jak by náš vlastní život měl vypadat. Místo toho si zařizujeme, jak náš život bude vypadat.

Jsme to nakonec my sami, kdo žije náš život. Když budeme staří, říkat si, co by bylo kdyby, už bude pozdě. Také jsme nikdy nežili v lepší době než dnes. Máme možnosti, o kterých se generacím před námi ani nesnilo. Přijde nám, že lidé si často nevěří dost a přitom by mohli. Každý má potenciál dosáhnout velkých věcí.

Asi se shodneme na tom, že dneska je muziky obrovské množství a prosadit se, pokud je to vůbec možné, je strašně těžké. Co podle vašeho názoru nabízíte jiného nebo navíc, abyste zaujali?

Timmy: Stejně jako je více muziky, je ale také více posluchačů. Obliba streamovacích služeb roste každým dnem, rekordy v počtu zhlédnutí videoklipů na YouTube padají jako hrušky. Lidé ovšem vyžadují kvalitu, jsou zmlsaní tou vyšperkovanou produkcí, která se na ně line z těchto zdrojů. Proto jsme ohromné množství energie věnovali studiu kvality našeho zvuku. V kombinaci s autentičností tvorby - totiž srozumitelná témata songů, kde dáváme důraz na osobní názory a zážitky - věřím, že máme potenciál zaujmout obrovské množství lidí.

Rafael: Taky neděláme nic extra náročného na poslech. Věřím v sílu jednoduchých melodií. Zároveň si také nemyslím, že musíte dělat něco jiného, abyste uspěli. Tím chci říct, že když zkombinujete swing s metalem a technem, tak vám to nutně nezaručí srdce posluchačů. Tématika, se kterou se mohou ztotožnit, však může.

Pokud jde o mě, tak jednou z věcí, která mě na vaší muzice hodně zaujala, je suverénní Rafaelův zpěv. V souvislosti s tím mě napadají dvě otázky – jak dlouho a s jakou průpravou už Rafael zpívá a koho by on sám označil jako svůj pěvecký vzor?

Rafael: Toho si moc cením. Celý život jsem chtěl zpívat, ale odstartovala to až kapela před 6 lety. Poslední 3 roky se učím z kurzů Kena Tamplina. Mou touhu zpívat odstartoval v mládí Russell Allen, který je do teď mým obrovským vzorem. Dalšími jsou třeba Layne Staley, Chris Cornell a Chester Bennington.

Když už jsme u těch vzorů, jakou muziku jako kapela posloucháte? Ve své vlastní tvorbě propojujete jak tvrdší kytarové postupy, tak i silnou melodiku a řekněme přístupnost. To vše v poměrně současném zvuku. Takže kdo vás jako muzikanty a autory hudby oslovuje?

Timmy: Současnost je pro nás důležitá. Pozor, tím ale nemyslím, že se zaprodáváme trendům - to už bychom dávno hráli Kryštofy :) Jen je ty trendy ve vašem žánru potřeba mít na paměti a umět s nimi pracovat tak, aby vaše myšlenka se do uší posluchače dostala v co největší současné kvalitě. Jedině tak se můžeme vypracovat do situace, kdy ty trendy můžeme určovat.

Rafael: Nikdy jsme neměli striktně vyhrazený styl. Pokud ze skladby cítíme emoce, pak je jedno, jestli jde o pop, house, soundtracky, metal, jazz, … Snad skoro každý hudební styl má své kouzlo a dá se z něj něco naučit. Kouzlo pak spočívá v prolínání těchto prvků s vlastní tvorbou. Jen tak může vzniknout něco skutečně osobitého.

Jednou ze zajímavých souvislostí vaší debutní desky je i to, že vznikala ve vašem vlastním studiu a za sebe dodávám, že výsledek nedopadl vůbec špatně. Pokud jde o studio, o jak velký projekt se jedná a co všechno nabízí?

Timmy: Díky moc. Je to projekt, který vznikl čistě kvůli naší kapele. Abychom mohli nabízet hudbu schopnou světové konkurence bez toho, aniž bychom spoléhali na ostatní. Audio produkce se pro nás stala vášní, proto mixing a mastering nabízíme i ostatním.

Rafael: Děkujeme. A kromě audio produkce skládáme i soundtracky. Zrovna na jednom pracuju, ale k tomu se ještě vrátím později v rozhovoru.

Jak moc je dneska složité naučit se svépomocí pracovat se zvukem řekněme od nahrání přes mix a mastering na úrovni, která stojí za řeč? Byla to pro vás výzva, nebo něco, co šlo úplně samo a přirozeně?

Rafael: Výzva to byla a stále to výzvou i zůstává, ale není to nic nemožného. Není to nic, co by se nedalo naučit, a tak je to u všeho. Za sebe musím říct, že je to více o uších, vašich schopnostech, než jako o vybavení, které používáte a hlavně, jak své vybavení umíte používat.

Timmy: Jde o to, že se musíte naučit s tím, co máte. A až pak si umět odůvodnit, proč je potřeba nové a lepší vybavení.

Zvažovali jste možnost nahrávání i někde jinde? Případně i možnost jakékoliv další spolupráce v osobě producenta či někoho, kdo by za vás udělal profesionální postprodukci? Kdo by případně přicházel z vaší pozice v úvahu?

Timmy: Profesionální produkci už máme právě in-house, včetně mixu a masteringu. Proto jsme nahrávání jinde v podstatě nezvažovali. Respektive na začátku jsme volili mezi investicí do cizího studia a investicí do vlastního vzdělání a vybavení.

Místní producenty mám v ohromné úctě a pořád se máme od nich co učit, vůbec neříkám, že bychom byli lepší než všichni kolem. Kdybychom se ale nevěnovali vlastní produkci a nakráčeli do nějakého cizího studia, naše vlastní nezkušenost a nevědomost by celou nahrávku podryla.

Rafael: Ano, můžeme se zde bavit o jménech jako Taylor Larson, David Bendeth nebo Joey Sturgis. I kdybychom nahrávali u těchto lidí, bez znalosti produkce bychom nevyužili jejich plný potenciál. Produkce není každopádně něco, co se naučíte za pár let a jste hotoví na celý život. Tím chci říct, že jde o celoživotní učení a zdokonalování se a úrovně, kde se vidíme v budoucnu, jsme ještě zdaleka nedosáhli.

Podobná otázka se nabízí i ohledně vydání desky, které proběhlo ve vaší režii. Jak vydavatel? Zvažovali jste? Nebo mít věci zcela pod kontrolou je pro vás priorita?

Timmy: Prioritou ani není to, mít každý detail pod kontrolou, jako mít pod kontrolou ten big picture. Toho se nechceme nikdy vzdát. Na internetu jsme desku distribuovali do všech digitálních obchodů velmi snadno. Mít CD a vinyly ve všech kamenných prodejnách by sice bylo super, ale za ty náklady nám to na této úrovni zatím nestojí. Jak budeme růst, budeme spolupracovat s více a více partnery ve všech oblastech.

Teď budu možná trochu škarohlíd, ale praxe taková bohužel občas bývá – jste připraveni i na možnost, že růst nebudete?

Rafael: Ne.

Timmy: Připravovat se na tu druhou možnost je mnohem větší zábava.

Když byste měli jednoduše shrnout dosavadní reakce na vaši nahrávku, o čem vypovídají? Liší se nějak ty domácí od zahraničních? Jsou pro vás některé natolik zásadní, že by ovlivnily vaši tvorbu do budoucna?

Rafael: Musím říct, že si neskutečně vážíme reakcí, které se na nás ze všech stran hrnou. Ať už jde o Česko, Dubaj, Hong Kong, Brazílii, Ameriku, Rusko, Indii, … reakce jsem velmi pozitivní. Ale hlavně, vždycky jsme říkali, že pokud může naše tvorba ovlivnit i kdyby jednoho člověka a mít pozitivní dopad na jeho život, tak jsme uspěli. A přesně takové jsou reakce bez ohledu na původ. Zatím se ovšem nebavíme o masách lidí, jako spíš o jednotlivcích.

Jakým způsobem se zkoušíte prosadit v zahraničí? Stačí pasivně vyvěsit desku na portálech typu Spotify a čekat, nebo oslovujete konkrétní lidi, magazíny a podobně?

Timmy: Pasivní čekání by nám nepřineslo vůbec nic. Snažíme se využít každé možnosti, kterou nabízí internet. Oslovujeme bloggery, magazíny, YouTube channely, kurátory playlistů…

Pak tvoříme obsah pro sociální sítě. Děláme vlogy, píšeme články do blogu a tak. No a úplně nejvíc chceme hrát hlavně koncerty. Minulý měsíc jsme hráli v Dubaji, což bylo super. Pořadatelé začínají konečně chápat, že se toho nebojíme.

A když jsme u té budoucnosti, co plánujete a co naopak neplánujete v žádném případě?

Timmy: Teď chceme hrávat co nejvíc koncertů. V plánu je v následujících měsících i Brno, tak nás sledujte na Facebooku nebo BandZone pro konkrétní data. V současné době hlavně pracujeme na deluxe edici našeho alba, kde bude jako bonus jedna akustická verze a jeden house remix. Denně jinak pracujeme na obsahu pro sociální sítě (vlog o koncertu v Dubaji ZDE) a nové tvorbě.

Rafael: Zrovna skládám soundtrack pro inscenaci Velkého Gatsbyho divadla Tramtarie v Olomouci, což mě hodně inspirovalo. Co určitě neplánujeme, je zajímavá otázka. Nenapadá mě nic, co bych mohl kategoricky odmítnout, jsme totiž připraveni využít příležitostí, které se nám naskytnou.

Děkuju za rozhovor a prosím o případné doplnění čehokoliv, co byste rádi vzkázali fanouškům nebo prostě komukoliv.

Timmy: Naše album si můžete poslechnout a stáhnout zdarma na https://exitempire.com/download. Děkujeme moc všem, kteří nás poslouchají a podporují taky další nezávislou hudbu.

Rafael: Díky za rozhovor.