Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  ROZHOVORY

zpátky na seznam rozhovorů
Fields Of Locust

Fields Of LocustCesta dnešního hudebního průmyslu je úplně opačná než naše.

Jirka D.12.5.2011
O řeckých metalových kapelách se poslední dobou mluví celkem hodně, i když nejčastěji skloňovaná jména jsou jistě Rotting Christ a v těchto dnech samozřejmě Septic Flesh a jejich novinka The great mass. K těm méně známých jménům paří i mladá formace Fields of locust (FOL), jejíž vznik se datuje do roku 2008 a na kontě má zatím jedinou nahrávku z loňska nazvanou Subtopia. FOL jsou kapelou, která dělá spoustu věcí jinak, než jak tomu jsme zvyklí na oficiální scéně a pokud někteří najdete paralelu s tradičním samizdatem, nebudete daleko od pravdy.

Ahoj kluci. Jste zpátky z velikonoční dovolené, odpočatí a plní síly :-) Prozradíte, kde jste byli, jak ses měli a tak?

 

Ahoj Jirko. Zatím jsme všichni ještě studenti ve stejném městě, takže během našich prázdnin jsme se navrátili do svých domovů a strávili je se svými kamarády a příbuznými. Byl to pro nás takový čas relaxace a pohody...

 

Když jsem zmínil ty Velikonoce, napadá mě čistě ze zvědavosti – jak se slaví tradiční Velikonoce v Řecku?

 

No, většina lidí stráví velikonoční týden v rodinném kruhu, navštěvují své známé a tak. Ale pod vlivem ortodoxního křesťanství jej někteří slaví tak, jak se slaví jakákoliv náboženská událost – se slepou vírou, omezeně a směšně, prostě jako jakákoliv náboženská tradice.

 

Jdeme ale na muziku. Kapela FOL byla založena v roce 2008. Kdo stál u zrodu? Mohl bys představit aktuální sestavu a prozradit případnou hudební historii (zkušenost) jednotlivých členů?

 

Od počátku fungování kapely zatím nedošlo k žádným změnám a line-up je stále stejný. Založení kapely nebyla idea jednotlivce, prostě to přišlo během našeho občasného hraní; byli jsme vždy přáteli a v té době nikdo z nás v žádné aktivní kapele nepůsobil. Takže nynější sestava je: Michael (zpěv, kytara), Ilias (kytara), Thanos (baskytara) a Nikos (bicí). A co se týče předchozí hudební zkušenosti, já a Nikos jsme nikdy v jiné kapele nebyli, Ilias a Thanos spolu hráli ještě v black metalové partě, která je aktivní i dnes.

 

Předchozí otázka byla podmíněna celkem skromnými informacemi o kapele na síti (našel jsem pouze Myspace profil a jeden blog). Není pro vás podobná prezentace důležitá nebo je za tím něco jiného?

 

Nemyslíme si, že informace typu „kdo jsme“ nebo „kdo jsme byli před tím“ mají pro náš profil význam, takže odpověď je taková, že nepokládáme za důležité prezentovat podrobné informace o kapele nebo jejích členech. Kromě toho nezamýšlíme žádnou reklamu nebo propagaci kapely „komerčním“ způsobem. Nejdůležitější věc, o kterou bychom se měli starat, je naše hudba. Naneštěstí cesta dnešního hudebního průmyslu je úplně opačná než naše, v profilech kapel nebo interpretů má hudba samotná podružnou úlohu.

 

I z toho mála jsem nabyl pocitu, že vaše kapela není jenom o muzice, ale i o vyjádření určitých názorů a přesvědčení o soudobém světě a společnosti. Ono to asi není nic nového pod sluncem, ale váš přístup mi přijde trochu jiný. Můžeš o tom říct něco víc?

 

Především si myslím, že je to zcela přirozené, tohle neplánuješ dopředu. Jako všichni čelíme stejným sr***ám každý den a musíme se s touto situací nějak vyrovnat. Pak je asi zřejmé, proč jsme se vydali touto cestou. Z našeho pohledu je tady hromada věcí, se kterými chceme skoncovat, poukázat na ně a eventuálně třeba dát nějakou „potravu“ k přemýšlení. Především to není jenom o nás, spousta dnešních kapel myslí a tvoří podobně, tohle není nic nového.

 

S tím jistě souvisí i celková D. I. Y. produkce vaší zatím jediné desky. Žádný label, žádná distribuce, žádná reklama, žádný čárový kód – prostě jen vy a fanoušci. Tahle cesta vám určitě vyhovuje, jak moc je těžké po ní kráčet?

 

Určitě je to způsob, kterého se chceme držet. Pravda je, že pokud z toho nechceš vytřískat peníze a nestaráš se o celou tu „rock star“ pózu, není to nijak složitá cesta. Na druhé straně je samozřejmě jednoduší, když za tebou stojí nahrávací společnost nebo nějaká agentura, která produkuje nahrávku, zamlouvá koncerty, ale v tom případě se hranice mezi hudbou a byznysem stává hodně neurčitá. Náš pohled je takový, že mezi hudbou, kterou hrajeme a lidmi, kteří ji poslouchají, není žádný prostředník, který tohoto spojení pouze využívá.

 

Když jsi mi posílal album, nechtěl’s mi ho podepsat – to s tím jistě taky souvisí, že? :-)

 

Jo, je to tak. Nejsme žádné rockové hvězdy, nemyslíme si o sobě, že bychom byli něco víc než lidé, kteří chodí na naše koncerty a kupují si naše desky. Jsme jen parta kluků, která hraje muziku pro další party lidí. Nechceme, aby si o nás naši fanoušci mysleli, že jsme něco víc než oni.

 

Je těžké dát dohromady album ve vlastní režii – zajistit grafiku, produkci, výrobu a vlastně všechno? Asi je to i hodně o penězích... Jinak se musím přiznat, že digipak k Subtopii se vám hodně povedl, většinu desek českých vydavatelů z poslední doby hravě strčíte do kapsy :-)

 

Ve skutečnosti to o těch penězích ani tolik nebylo, nestálo nás to tolik, jak si možná představuješ. Jsme šťastní, že tady v Patras (město na severu Řecka – pozn. aut.) jsou nahrávací studia s hodně slušnou technikou, která jsou buď financována univerzitou a ve kterých se dá zkoušet nebo dokonce nahrávat zdarma, a nebo nezávislá studia. A navíc jsou zde lidé, kteří vzájemně sdílí D. I. Y. filosofii, a kteří nám pomohli s tvorbou nahrávky s vynaložením malých nebo vůbec žádných nákladů. Alex nás provázel po celou dobu nahrávání a je zodpovědný za celou produkci desky. Produkoval i jiná alba celé řady místních kapel jako Bohemian Grove, No Hand Path, I Want You Dead a dalších. No a náš dobrý přítel Ultragrim (www.myspace.com/ultragrim) nám udělal grafický návrh pro artwork alba.

 

Ptát se, jestli se tyto vaše názory promítly do textů skladeb je asi zbytečné. Mohl bys ale o nich napsat něco bližšího, co přesně se snažíte svým posluchačům sdělit?

 

Především nechceme našim fanouškům dělat nějaké kázání. Naše texty pojednávají o různých subjektech našeho vnímání a myšlení, většinou jsou o společnosti a o našem lidském bytí coby součásti formování společnosti jako celku. A hlavně je to jeden z nejlepších způsobů, jak naše názory sdělit a jak je jednoduše „dostat ven z hlavy“. To je úloha textů obecně bez ohledu na obsah. Většina z nás čtyř se podílí na psaní textů a tak asi nejde najít nějaký specifický rys. Posluchači v nich můžou najít všechno možné.

 

Jak se promítá vaše smýšlení do živého vystupování. Odmítáte booking agentury a domlouváte si všechno sami, nebo v této oblasti trochu slevujete ze svých názorů?

 

Kdepak, agentury opravdu nejsou náš případ, to je jasné. Nemáme žádné iluze o „úspěchu“ a nehrajeme tak často, abychom živili někoho dalšího, který by pro nás dělal nějakou „práci“. Nejčastěji hrajeme na akcích ve squatech, které si organizujeme sami a kde je vstupné zdarma. Případně jsme pozváni jinými kapelami / squaty a nebo uspořádáme akci tady v Patras a pozveme další kapely z Řecka. Takové akce se opírají o podporu lidí, kteří je navštíví a podpoří a naprosto minimální výdělek (někdy i žádný) je získáván levným pitím. Nějakou chvíli jsme hráli v klubech, kde byla návštěvnost čím dál menší, takže nikdy víc...

 

Jak často se vám daří vystupovat? Máte nějaké zkušenosti se zahraničním vystupováním případně i po boku nějaké známé kapely, nebo se zatím zaměřujete pouze na domovinu?

 

Za poslední dva roky od prvního vystoupení jsme hráli na dvanácti koncertech převážně v Partas, což je odpověď na tvou otázku. Teď uvažujeme o hraní na koncertech v různých částech Řecka, dokud nenahrajeme naše další album. Tour „kolem Evropy“ je něco, o čem jsme uvažovali do budoucna (společně s našimi přáteli z Dala Sun), ale teď na to není čas. (Ale jak víš, v lednu jsme měli vystoupení s dalšími kapelami I Play With a I Want You Dead v Klubu 007. Ale nedostali jsme se k prohlídce Prahy, prostě nezbyl čas, ale koncert byl skvělý!).

 

Když se bavíme o Řecku, nemůžu se prostě nezeptat – Evropa mluví o krachu řecké ekonomiky a tak sháním informace, až budeme řešit stejný problém. Na jednu stranu se šeptá téměř o apokalypse, na stranu druhou se prý nic moc neděje. Jak to vlastně vypadá v samotném Řecku? Co soudobá situace znamená pro běžného člověka, případně pro Tebe osobně?

 

Je to opravdu deprimující. Lidé přicházejí o práci nebo přichází o podporu a ekonomická krize slouží pouze jako výmluva. V ten samý čas si vysoce postavené figurky v korporacích znovu vyplácejí nabubřelé bonusy. Neustále rostou daně a pomalu se stávají neúnosné především pro rodiny s nižšími příjmy. Do popředí se stále víc prosazují různé fašistické organizace, jak tomu bylo ve všech dobách chudoby. Lidé jsou na ulicích a protestují – ale málo, pokud jde o mě – a většinu času se potýkají s policií. V takových situacích stále horlivěji provokují nejrůznější policejní přepadové sbory. Shit doesn’t just happen (nepřekládám - reakce na mou otázku, jestli “shit happens”). Největší vinu na tom mají zkorumpovaní zlodějští státní úředníci – ačkoliv sami nepotrestaní – ale tady je taková iluze demokratického systému. I když tvrdíme, že je všechno špatně na tisíc způsobů, většina ze všech nedělá nic, aby to změnila ... Hey, but shit happens, eh?

 

Prolíná se tato situace i do hudebního průmyslu? Jeho úpadek je výrazně patrný i u podstatně „bohatších“ států v Evropě... Není vlastně váš postoj k hudebnímu průmyslu jakou si protiakcí k tomuto vývoji?

 

Nejsme z těch, kteří by mluvili o dopadech na hudební průmysl a naše filosofie nemá co do činění přímo s tímhle globálním problémem. Náš názor je, že hudba a byznys se nerovná. I když rocková a metalová hudba začala fungovat jako underground a distancovala se od populární kultury, stala se nemocným a chamtivým průmyslem zaměřeným na profit a cesty, jak jej co nejlépe dosáhnout. Největším problém je asi fakt, že my, hudební fanoušci, jsme přistoupili na to, že kupujeme desky za nehorázné ceny (samozřejmě přes prostředníky atd.), chodíme na strašně drahé koncerty (dokonce i v Řecku) a především jsme se ztotožnili s tím, že většinu věcí dělají labely. Všechno by to mělo fungovat trochu jednodušeji, kapely by se měly víc zapojit do toho, co vlastně dělají a nechat stranou „ikonu hvězdy“ nebo „anti-star“ pózu.

 

Přemýšlel’s někdy, že by se tou vaší self-made cestou vydávalo stále víc kapel?, síla internetové propagace v tomto ohledu asi nezná mezí... Je vůbec taková cesta možná ve větším měřítku, aniž by se zase pár lidí / kapel dalo zase dohromady a nevytvořili něco jako dnešní hudební vydavatelství?

 

Jak jsi už zmínil, tohle není naše cesta. Je to způsob, kterým ve světě funguje nespočetně kapel. Naprosto nemáme problém s malými labely, které dělají hudbu pro hudbu. Tohle je OK, ale nikoliv pro nás. Internet je velká možnost, jak poslat hudbu ven a pokud to někomu vyhovuje, je v tom velká síla, jak o sobě dát vědět. To je způsob, jak to funguje a pokud lidé mají rádi tvou hudbu, je to skvělé a jakákoliv reklama je zbytečná. A pokud ne, žádný problém. Mimoto víme, že stahování je k ničemu, ale pomůže kapele dostat její muziku ven. A pokud někdo chce kapelu podpořit a desku si koupí, je to jeho volba – a s ohledem na hromady svinstva kolem je asi lepší si koupit něco, co znáš a co se ti líbí.

 

Sami jste nahrávku asi žádnému labelu neposlali, ale neoslovil někdo vás? Funguje dneska ještě něco jako scouting, nebo je to už mrtvá disciplína?

 

Nic takového jsme neudělali. Pár měsíců po vydání nahrávky nás kontaktovaly dva menší labely, že by rádi vydaly naši další desku, ale rádi jsme řekli ne.

 

Michaeli, vyčerpal jsem otázky i sebe. Díky za rozhovor, přeju kapele Fields of locust vše dobré a zdravím do Řecka.

 

Děkujeme tobě, Jirko, za rozhovor a samozřejmě za support. Pokud by kohokoliv něco zajímalo, rádi bychom tu zmínili blog, na kterém fungují undergroundové kapely z Patras a kde se dají stáhnout různé nahrávky místních kapel. Tady je odkaz:

 

http://thecrawlingroach.blogspot.com/

 

Cheers to everyone, live fast / play slow.

 

 

 

...::ENGLISH VERSION::...

 

Hey Michael. You’re back from Easter vocation, relaxed and full of power :-) Can you say where you were, how did you spent your vocation and so?

 

Hello Jirka. Since we‘re all students in the same city, this vacation was a chance for us to visit our hometowns and see our friends and relatives. In general, this was some free time for us to relax…

 

When I’ve spoke about Easter, I’m just curious – how do the people in Greece celebrate the Easter traditionally? And what about you?

 

Well, most people spend the week of Easter with their families; visit their villages and so on. But apart from the Christian-orthodox approach, they celebrate it the same way most people celebrate religious events, with blind faith, narrow-mindedness and ridiculous, in some ways, religious traditions.

 

But let’s talk about music! The band Fields of locust was found in 2008. Who did it found? Can you introduce actual line-up and say a few words about history (musical experience) of you and other members?

 

There haven’t been any changes in the line-up since we formed the band. It wasn’t someone’s own idea, it just came up while jamming, as we were already friends, but without any of us having an active band at the time. So, the line-up is: Michael (vocals-guitar), Ilias (guitar), Thanos (bass), Nikos (drums). As for previous musical history, me and Nikos had never been in a regular band, Ilias and Thanos were (and still are) playing together in a black metal band, almost inactive at that time.

 

The previous question was contingent on reserved information about the band on network (I’ve found only Myspace profile and one blog). The presentation like that is not important for you or there is another reason for it?

 

We don’t think that who we are, or what we did before, has much importance to the profile of the band, so yes, we do not think it is important to give out that much information for the band or the members. Besides that, we do not mean to advertise and promote the band in a “commercial” way. After all, the most important thing to care about should be the music you play. And unfortunately, this comes to contradiction with the way the modern music industry works, where music itself tends to play a less important role in the profile of a band or an artist.

 

Nevertheless my feel of it is that your band is not about music only, but it is about expression of some opinions and conviction about today’s world and population. I think it isn’t something new under sun, but I find your attitude a little bit different. Can you say something more about it?

 

I think it just comes out naturally. It’s not something that you plan beforehand. We face the same shit each day and we have to deal with this situation. So it’s kind a obvious why this comes out this way. From our point of view, there are many things we want to do away with, criticize and eventually maybe even give some food for thought. After all it’s not just us, there are many more bands that think and work in similar ways. It’s not something new.

 

Finally, your D. I. Y. production of your first record is very close with this attitude. No label, no official distribution, no adds, no barcode – only you and fans. Of course you are satisfied with this way, but how difficult is keep this way?

 

Well it’s exactly the way we wanted it to be. Truth is that if you don’t want to make money out of it and you don’t care about the whole “rock star” attitude, it’s not difficult at all. On the other hand, it’s easier if you have a record company or agency to produce your records or book you shows, but at some point the lines between music and business become somewhat fuzzy. Our thoughts are that between the music you play and the people who listen to it there is no room for middlemen who want to exploit this connection.

 

When you’ve sent me the album Subtopia, you didn’t want to sign it – I think it’s connected with your philosophy, isn’t it? :-)

 

Yes, it is. We are not rock-stars, we do not think of ourselves as something more than the people who come to our shows or buy our records. We‘re just a bunch of guys playing music for another bunch of guys. We don’t want the people who listen to our music to think of us as anything more than that.

 

Is it difficult to make an album in own overhead – ensure graphic, production, manufacturing and indeed everything? I guess it is a lot about money... But I have to admit, the digipak of Subtopia is made very well, it overshadows no small part of records of Czech labels in those poor days :-)

 

Actually it was not so much about money. It didn’t cost us as much as you might think. We are lucky that here in Patras there are some music studios, financed by the university, that you can rehearse or even record for free with pretty decent equipment, as well as some self-organized studios. Apart from that, there are people who share this d.i.y. philosophy, who helped us make this album for little or no cost at all. Alex guided us through the recordings and is responsible for the whole production of the record. He has also produced records for other local bands such as Bohemian Grove, No Hand Path, I Want You Dead and more. Also a good friend of ours, Ultragrim (www.myspace.com/ultragrim), did the graphic design for the artwork of the album.

 

The question, if your opinions are included in lyrics is needless. But can you tell me some details about them, what do you want exactly say to your fans?

 

Well we don’t want to preach to “fans” or anyone. Our lyrics deal with various subjects through our perceptions and ideas, mostly about society and about us (as human beings) being part of and forming that “society” and one of the best ways in our opinion to communicate or to simply “get out of our heads” those thoughts is this way. That is the role of lyrics regardless of subject to begin with. Almost all four of us write lyrics and they are neither too vague nor too specific so that people can get whatever they please out of them.

 

Is your philosophy included (express in) live-shows? Do you refuse the booking agency and you settle everything by “own forces”, or you compromise a little bit in this sphere?

 

No, a booking agency is not really our thing, that’s for sure. We have no illusions of “success” and we don’t play live that often so that we have to hire someone else to do the “job” for us. We play in self-organized events in squats mostly etc. where shows have free entrance, either by being invited by other bands/squats or by organizing a show ourselves here in Patras and inviting bands from around Greece. Gigs like these rely on voluntary economic support of people who attend them and in small -if any- profit that is gained through cheap booze. We‘ve played a couple of times in clubs with low entrance fees in the past, but it didn’t fell right, so no more…

 

How often do you make a live-show? Do you have any experience with shows in other countries or with some famous band from the world? Or do you survey only for Greece?

 

In the two years since our first gig, we’ve made about 12 live-shows, mostly in Patras, if this answers your question… For now we guess we’ll keep making shows in different parts of Greece, until we record our next album. A tour around Europe is something we’ve talked about (along with our friends from Dala Sun) in future plans, but for now there is no time for it. (Just so you know, we had a gig with another band I play with, I Want You Dead, in Klub 007 in January. Though we didn’t get to see Prague because we didn’t have any time, the show was pretty cool.)

 

When we talk about Greece, I have to ask – the Europe talk about failure of Greece economy and I’m just searching the information for that time, when my country will try to find a solution to the same :-)  At the fist side some people speak about apocalypse of Greece, at the other side some speak about “shit happens”. What is the situation in Greece in fact? What this situation means for normal people, and for you?

 

It’s bleak at best. People are losing their jobs or their pensions all over, with the excuse of the economic crisis, when at the same time high-ranked corporate figures get their bloated bonus once again. Taxation grows more and more and becomes insufferable, especially to low-income families. Elements of fascism are becoming even more obvious, as always in times of poverty. People are out on the streets protesting-not enough of them if you ask me- and most of the times clashing with the police. Various police riot teams are always eager to provoke in such situations. Shit doesn’t just happen. Corrupt thieving state officials may take most of the blame -though they go unpunished- but there is also this illusionary democratic system we claim we have that is flawed in so many ways, and most of all there’s all of us who did nothing to change it… Hey, but shit happens, eh?

 

Does this trend influence into the music-market? We can see its coming down in the other states (and more rich than Greece) in Europe... Is your opinion to he music-market and business something like counteraction against this trend?

 

We are not the ones to talk about the impact on the music market and our philosophy has nothing to do with this global problem directly. Our opinion is that music and business don’t match. Even though rock and metal music started off as being “underground” and distanced from the pop culture it has become a sick and greedy industry, focusing on profit and the best ways to make it. With the worst problem being the fact  that us, the fans, accept it as the only way, buying records for ridiculous prices (the middlemen etc we mentioned earlier), going to extremely expensive live shows (in Greece at least) and generally accepting the fact that record labels etc should work that way without realizing that things could be at least a little simpler and bands could be a little more devoted to what they do, leaving aside the “rock-icon” or the fake “anti-star” attitude.

 

Did you sometimes think about the future, that more bands would follow (not only) your D. I. Y. way? The power of net-propagation is without limits... Is this way possible in great dimension without joining a few of people / bands and creating something like today’s music label?

 

As you said it’s not our way, it’s a principle that countless bands worldwide share. Look we don’t actually have a problem with small labels that do what they do for the sake of music. It’s ok but not for us. The internet is a great way to put out your music and if someone likes it then they might mention you to someone else. This is how it works and if people like your music that’s great and advertising is simply redundant. If not, then no harm done. Moreover, we feel that downloading can do nothing but help a band to get its music out there. If someone wants to support the band and buy the record that’s his choice and, with all the crap out there, it’s a lot better to buy something you know is good for you.

 

I think you didn’t sent your record to any label, but did some one address you? Is scouting just the “running discipline” at those day or it’s definitely dead?

 

No we didn’t. A couple of months after the release, there was one or maybe two small labels that showed interest in releasing our next effort, but we nicely said no.

 

Michael, I’m wear out and my supply of questions is empty. Thanks for interview, I whish the whole band Fields of locust everything good and I send a greetings to the Greece!

 

We thank you for the Interview Jirka, and for the support as well. If anyone is interested, we’d like to mention here a blog that deals with the underground scene in Patras and you can download records of local bands. Here’s the link: http://thecrawlingroach.blogspot.com/

Cheers to everyone, live fast/play slow.



  DISKUZE K ROZHOVORU

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky