Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Zdravím TMK! Už jsem ani nedoufal v pokračování života kapely. Co se dělo během pětiletého ticha?

Ahoj, můj příteli. No pracovali jsme. Ne zrovna tvrdě, ale hráli a nahrávali jsme ve správných chvílích a v ten pravý čas. V těch letech se taky změnilo pojetí naší hudby, kterou jsme do té doby hráli, a došli jsme k závěru mít úplně novou sestavu s více zainteresovanými členy. Takže ve výsledku jsme skončili jako kapela s muzikanty žijícími v Itálii, v Rakousku, Spojeném Království a v USA. Není to moc komfortní věc pro plánování tour, ale poměrně velká výzva, když se má zrodit nějaká skladba.

Jako TMK fungujete přes deset let, přesto o vás moc slyšet není a pro běžného posluchače zůstáváte spíš skrytí. Je to jen můj dojem? Nebo váš cíl?

Takhle nějak to skutečně je a je to stav, který nám vyhovuje. Lhal bych, kdybych tvrdil, že bychom nebyli šťastní, kdybychom prodávali milióny kopií našich nahrávek a žili bychom z tantiém, ale situace je prostě taková, jaká je. Vždycky jsme dělali muziku tak, jak jsme sami chtěli, vydávali jsme alba až tehdy, kdy jsme cítili tu správnou chvíli a nikdy jsme se nestarali o to všechno ostatní, co s sebou nevyhnutelně přináší profesionální hudební kariéra. Všechno je to prostě o prioritách a i když už stárnu, stále věřím tomu, že hlavní věc je skutečná inspirace. Celé mi to umožňuje netrávit čas a energii vytvářením nějakých dojmů, diskutováním s vydavatelem nad výší rozpočtu nebo nekončeného řešení čehosi jako veřejného mínění.

Dokážeš si představit situaci, že byste byli známější, objížděli velká podia, trávili týdny na tour, vydávali novou desku každé dva roky?

Absolutně ne. Objíždění velkých pódií a festivalů a trávení týdnů na tour je až někde úplně vespod na mém seznamu priorit. Nikdy jsem pořádně neměl rád koncerty ani z pozice fanouška, takže si asi umíš představit, jaké by to v mém případě bylo při dlouhodobém koncertním turné.

Kdysi jste začínali jako čistě blackmetalová kapela, která hledala svůj název, později i styl. Čím to, že byly počátky tak nestálé?

Jsem přesvědčen, že pomalý a opatrný vývoj vlastní hudební identity je přirozený. Každý jeden krok byl zásadní, každé jméno, které jsme si v minulosti vybrali, byl stavební prvek toho, co jsme vybudovali a co se nyní nazývá TMK.

Co bylo pro vás hlavním impulsem pro kompletní proměnu kapely z blackmetalové na industriálně avantgardní?

Každý z nás má mnoho tváří, mnoho odstínů, a to i případě, že základní „já jsem“ bezprostředně vnímáme jako jednoznačné. Proto měníme náš zvuk pokaždé, když máme pocit, že jiný styl efektivněji zprostředkuje základní jednotu celé koncepce, z níž se rodí TMK. V průběhu let jsme se dotýkali široké škály hudebních výrazů, protože si myslíme, že je naprosto nemožné se celoživotně zaměřovat na vnitřní témata a přitom zůstat omezen jednou hudební šablonou. Slunce, Saturn, Venuše, Mars mají výrazně odlišné vibrace a to celé samo o sobě je projev nikdy nekončící řady tvarů a barev. Samozřejmě je to naše cesta a osobně mám v úctě řadu kapel, které si pečlivě vytvořili svůj vlastní jednotný vzorec.

Jaký je Tvůj pohled na současný black metal? Posloucháš jej, sleduješ scénu?

Nic skutečně moudrého o aktuální scéně říct neumím, vlastně ani nejsem součástí nějaké scény. Jednoduše poslouchám muziku a něco z toho je black metal. Současně, kromě nějaké výborné staré klasiky, můj přehrávač točí hlavně Castevet, Krallice, Death Karma, Rorcal a pár dalších.

Proměny hudby TMK nebyly jednoduché a každá deska je svým způsobem jiná a odlišná. Experimentujete rádi? Je něco, co byste ještě chtěli vyzkoušet?

Těch hudebních směrů, které bych chtěl vyzkoušet a prozkoumat, je tolik, že jsem skutečně přesvědčen, že jeden život mi na to stačit nebude. Samozřejmě milujeme experimentování se zvukem, ale stejně tak se snažíme mít na paměti, že výsledné dílo musí nějakým způsobem fungovat. Ono ani tak moc nezáleží na tom, jestli muzikant chce na kompozici pracovat fyzicky, emočně nebo třeba spirituálně, ve výsledku to musí držet pohromadě. A to je určitě mnohem důležitější než jen tvoření něčeho podivného. Je totiž výrazně jednodušší tvořit něco, co je jenom divné.

Stejně tak i název kapely ušel velkou cestu. Na čas se ustálil v podobě Thee Maldoror Kollective, ale v případně minulé desky se změnil na Textbook of Modern Karate. Proč ta změna?

Protože jsme byli naprosto přesvědčeni, že západní svět se nutně potřebuje naučit renovovaným učebnicím nového (ale ve své podstatě trvalého) spirituálního karate. Musíme se stát duchovními sportovci.

Ve Vašich skladbách se odráží množství hudební vlivů od metalu po jazz a seznam vašich oblíbených interpretů je proto jistě pestrý. Jaké jsou Tvoje hudební inspirace?

Ve skutečnosti hodně vycházíme z tradiční hudby Asie, Evropy a Afriky a současně s tím souzníme s minimalismem a ranou elektronickou muzikou. Naše kořeny jsou samozřejmě v extrémech a v black metalu, ale stejně tak si myslím, že bych mohl jmenovat řadu nahrávek, které mě ovlivnily tak či onak, od ambientu ke klasické hudbě, od jazzu k folku, a že dát dohromady seznam interpretů, kteří mě ovlivnili, je nemožné. Mění se to ze dne na den a snažím se něco zachytit při poslechu Spectre, stejně jako u Scelsi, Nicka Cavea nebo Eleh.

Z vaší země mne letos hodně zaujala nahrávka „La Dittatura Del Rumore“ od kapely Infection Code (recenze zde)a je to pro mne jedno z top alb tohoto roku. Slyšeli jsi ji? Jaký na ní máš názor? Můžeš případně doporučit i nějaké další zajímavé kapely?

Samozřejmě jsem ho slyšel, dokonce jsem autorem jeho coveru a celého layoutu. Infection Code jsou skutečně dobří chlapíci a přátelé a jsem přesvědčen, že „La Dittatura del Rumore“ je jejich absolutně nejlepším albem. Ricky (bubeník) aktuálně pracuje na perkusích pro nadcházející album Shabda a slibuju si od toho naprosto výbornou práci. Myslím, že Itálie (a pravděpodobně každá země na světě) je plná skvělých kapel. Z toho, co mě v poslední době docela dostalo, bych vám doporučil asi tohle: „Ebb & Flow“ od Deram Weapon Ritual, což je docela působivé droning electronica album, pak „L’Anno dell’Odio“ od Hate & Merda, což je zase vynikající sludge práce bez žádných ozdob, a nakonec jednu starší, znovuobjevenou věc „Madrigali“ od Camerata Mediolanense, které - doufám - nemusím představovat.

Na vaší hudbě mne fascinuje její barevnost a současná šílenost. Jak taková hudba vzniká? Něco takového přece nevznikne jen tak samo sebou.

Hudba je v nás a taky mimo nás a není mezi tím nějaká ostrá čára. Je větší i menší než my v ten samý okamžik, ale zvuk jako takový předchází tvarům a barvám jeho provedení. Tak se k němu snažíme být obojí - aktivní i pasivní, stojíme jako antény a když přijmeme základní myšlenku, staneme se pouhými řemeslníky, kteří pečují o každý detail, který je třeba odhalit.

S odstupem času máš jistě také vlastní pohled na minulé nahrávky. Je některá, na níž bys něco nějak změnil? Osobně mám ve velké oblibě „Pilot“, o které si myslím, že jí neschází vůbec nic.

Něco bych rád změnil asi na každém albu, které jsme vydali, ale stejně tak si myslím, že je to spojené hlavně s jakousi vnitřní znalostí těch nahrávek z pozice jejich tvůrce. Třeba zvuk bicích ve většině skladeb „Need the Needle“ je hrozný. Zrovna tahle deska by s decentním zvukem bicích byla naprosto skvělá. Taky některé bubenické party na tomhle albu nejsou úplně v pohodě - v té době jsme měli hodně problémů s naším bubeníkem, který se tak úplně nesrovnával s jazzovým a obecně volnějším uchopením našich skladeb. Takže z toho mám pořád dojem, že některé pasáže na desce pokulhávají a jsou nejisté.

Co můžeme očekávat od následujícího alba? Je opět plné experimentů a změn, nebo bude přímočařejší?

V této chvíli vůbec netuším, jaké nové album bude a zda vůbec nějaké vydáme. Ale některé obrazy se už rýsují a můžu říct, že zatím předpokládáme zpracování určitého tématu z bohaté italské tradice, a to jak hudebně, tak i koncepčně.

Chystáte na podporu aktuální desky nějaké koncerty? Jak často TMK vystupuje živě, jestli vůbec?

Naprosto ne, na pódium se vůbec nechystáme. TMK vlastně není kapelou v pravém smyslu toho slova. Za vším v podstatě stojíme jen dva (já a Anna) a různě po světě máme nějaké přátele, kteří jsou velmi talentovanými muzikanty, s nimiž sdílíme naše nápady, vize a hudební struktury. Jak určitě víš, od naší blackmetalové minulosti vůbec živě nevystupujeme a taky nám to vůbec nechybí.

Dnes je to vše, děkuji za rozhovor a přeji jen to dobré!

My bychom chtěli především poděkovat za tenhle výborný rozhovor a stejně tak za podporu TMK. A taky doufám, že se spolu někde potkáme.

// ENGLISH VERSION

Hello TMK! I had no real hope in a continuation of your band, but you are back. What happened during this five-year silence?

Hello my friend. Yeah we've been working. Not really working hard, but playing and recording in the right moments and with the right times. A whole way of conceiving the music

we've been playing has changed in these years, and we felt the urge to have a brand new line up, with more conscious members involved, and we ended up being a band with musicians living in Italy, Austria, UK and USA. Not the most comfortable setting to plan a tour, but a highly challenging task when coming to composition.

You exist as TMK over ten years, but it doesn’t knows a lot about you and you are a little bit hidden for common listener. Is it just my impression? Or your goal?

It's the plain truth, and it's a situation we enjoy. I'd be a liar saying we wouldn't be happy selling a million copies and living by our royalties, but that's the way it goes. We've been always playing what we really liked, releasing an album just when feeling the need to do it, and we never cared about all the other contingencies that are usually unavoidable if you wanna build a musical career. But it's a matter of priorities, and even if I'm growing old I still believe inspiration is the real thing, and it allows no energies to spend in creating a look, discussing with labels for a bunch of cents, or endlessly taking care of public relations.

Can you imagine the situation that you were better known, toured the big stages and festivals, spent weeks on tour, released a new record every two years?

Absolutely not. Touring big stages and festivals and spending weeks on tour is at the very bottom of my supposed list of priorities. I never completely loved going to gigs as a fan, so you can imagine how it goes with touring.

Once you’ve started as pure black metal band that was looking for his name, later music style. Why were your beginnings so volatile?

I suppose it's natural to slowly and carefully develop a real musical identity. Every single step has been fundamental, and every name we adopted in the past has been a brick on which we built up what is now called TMK.

What was your main reason for complete transformation of black metal band in an industrial / avant-garde one?

Every one of us has many faces, many sides, even if the fundamental “I am” immediate perception is unambiguous, so we are transforming our sound every time we feel that a different style will more efficiently convey the basic unity of concept from which TMK is born. We've been touching a vast array of musical languages during these years, as we think that's impossible to really aim at the inwardness constraining yourself lifelong to a single pattern. Sun, Saturn, Venus, Mars have so different vibrations: it's the whole manifestation in itself demanding a never ending range of shapes and colors. Of course this is our way, and I personally love a lot of bands rigorously cultivating a single particular formula.

What is your meaning about current black metal? Do you listen new bands, watch current BM scene?

I can't say something wise about the actual scene as I'm not in any scene, I simply listen to a lot of music and to some black metal. Actually, beside some good old classics, my player is spreading Castevet, Krallice, Death Karma, Rorcal and few others.

Changes in TMK’s music were not simple and each record is somewhat different and distinct. Do you like experiments? Is there anything else you would like to try?

Well there are so many musical facets I would like to investigate that I really think a life isn't enough. Of course we love to experiment with sounds, but we try to always keep in mind that the final result has to work. It doesn't matter if a musician want the composition to work physically, emotionally or spiritually, but it has to work, and this is far more important than just building something strange. Creating something that's just weird is really easier.

Likewise, the name of the band has undergone many changes. It settled in the form of Thee Maldoror Kollective for a time, but specifically for last record it changed to Textbook of Modern Karate. Why this change?

Because we're passionately convinced that Western world is in need of a renovated textbook to learn a new (but inherently perennial) spiritual karate. We need to become spiritual athletes.

Many musical influences are reflected in your songs, form metal to jazz, and therefore is list of your favorite artist certainly varied. What are your musical influences?

Actually we're much into traditional music from Asia, Europe and Africa, and we're always vibrating with minimalism and early electronic music. Our roots, of course, are into extreme and black metal, but I think I could name so many albums that influenced me in a way or another from ambient to concrete music, from jazz to folk that a real list of influences is almost impossible. It's fluctuating day by day, and I try to catch something when listening to Spectre or to Scelsi, Nick Cave or Eleh.

From your country I’m very interested in Infection Code’s record “La Dittatura Del Rumore” and it is one of my best albums of this year. Did you hear that? What is your opinion about it? Alternatively, could you also recommend any other interesting bands?

Of course I heard that album, I'm even the author of its cover and layout. Infection Code are really good guys and friends, and I think “La Dittatura del Rumore” is their best album so far. Ricky (the drummer) is taking care of the percussive parts on the forthcoming Shabda album, and I can anticipate a very HUGE work. I think Italy (and probably any country in the whole world) is full of great bands. Recently I've been impressed by a bunch of works I can recommend you. “Ebb & Flow” by Dream Weapon Ritual is quite an impressive album into droning electronica; “L'Anno dell'Odio” by Hate & Merda is a powerful no-frills sludge work, and even if it's not recent I re-discovered “Madrigali” by Camerata Mediolanense, no need to introduce them, I suppose.

I’m fascinating with variety (colorfulness) and current insanity of your music. How do you create music like this? Something like this doesn’t arise just by itself?

Music is inside and outside of us, and there isn't a real dividing line. It's bigger and smaller than us at the same time, but sound is preceding both colors and shape in the manifestation. So we try to be both active and passive towards it: we stand as antennas, and when a seed-idea is received we are just like craftsmen, taking care of every single detail useful to unveil it.

With hindsight, you have also a view on your past records. Is there any one, which you want to change anything anyhow on? Personally, I’m very fond of “Pilot”, which I think it’s missing anything.

I would probably change something on every album we released, but I think it's something connected with knowing the record from the inside. But the drum sound on most of the “Need the Needle” songs is dreadful. That album with a decent drum sound would be a complete blast. Also some drum parts on it are not ok: we were beginning to experience a lot of problems with our drummer, and he felt not at ease with compositions turning on jazzy or more free fields. So I still feel some parts as limping and uncertain.

What can we expect from your new record? Is it again full of experiments and changes, or it will be more straightforward?

I don't actually know when and even if we'll release a new album. But some images are taking shape, and I can say this presumed work will put its hands in a particular and rich Italian tradition, both musically and conceptually.

Are you going to support new record with live concerting? How often do you perform live with TMK, if at all?

Oh no, we'll not hit the stage. TMK isn't actually a band in the common sense of the word. We are mainly two heads (me and Anna), and we have some friends around the world that are very talented musicians with whom we sometimes share ideas, visions and structures. We aren't performing live with TMK since our black metal years, you know, and we don't miss it.

That’s all for today, thank you very much for an interview and wish you only the best!

We just want to thank you for this super nice interview and for supporting TMK as well. Hope to meet you somewhere in time, dude.