Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Ahoj Tome, která cestovatelská mise je právě ta poslední a jaké zážitky z ní máš ?

Ahoj, naposledy to byla zářijová cesta po západním Balkánu. Vždycky jsem opovrhoval lidma, co tam jezdí, ale jižní Dalmácie s dozrávajícími fíky, pálenkou z nich, skvělým vínem Dingač, neskutečně průzračný moře a každodenní lov chobotnic mě tam přikoval na místě, že místo plánovanejch 12 dní jsem odtud odjel až po měsíci. Bydlel jsem v pitoreskním přístavu v rodině šéfa policie celýho ostrova, kterej mě denně vozil po setmění na lovy chobotnic, ze kterejch pak připravoval úžasný hostiny. Přes den mne vozil loďkou do panenských zátok u kterejch má své tajné ústřicové sádky, které jsem mu neustále plenil. Jeho žena Danka mi vždy na cestu přibalovala několik lahví vína z vlastních vinic a lahev ořechovice. Po celým ostrově jsem měl co se týče páchání trestných činnů díky svému hostiteli imunitu. Byl to blažený čas.

Poslední cedko "Musik aus Ordinationen" je od "Bukkake Express" jinde hlavně tím, že není hozený jenom jedním směrem. Bylo pro tebe prioritou udělat desku , která ukazuje KAVIAR KAVALIER se vším všudy?

Ano, je to nejpestřejší KAVIAR KAVALIER deska. Použil jsem vše, čím si KK kdy prošel a hlavně jsem se na něm vyřádil se svým hlasem. Jsou tam všechny výrazy a rejtříky, které mé hlasivky momentálně zvládají. Tím, jak si furt zpívám, svoje limity posouvám dál a dál. I když název alba zavádí do nemocnic, je to tématicky o perverzi všeho druhu, jak ji mám rád.

Jak se vůbec dneska díváš zpátky na "Dreams Of Caviar" a "Klinik"? I ty časy jsou na novince slyšet...

To období samozřejmě zbožňuju. Tehdy se to všechno vařilo a míchalo a rodil se KAVIAR KAVALIER styl. Byl jsem ovlivněnej veškerou možnou muzikou, hlavně gotikou, něm. pornem a vším možným. Začátek devadesátek je neopakovatelnej.

Kde se vzal tu se vzal - Sambar, jak se mu po letech líbilo být znovu součástí KAVIAR KAVALIER? Kde jsi ho znovuobjevil?

Líbilo se mu to. Stýkáme se nepřetržitě. Rybaříme spolu, jezdíme spolu pravidelně do Grobu na Husy a jiný skvělý akce. Před pár lety jsme si postavili u Karlštejna v lese ve skalách takovou tajnou boudu, kam jsme pak tahali omámené holky z nádraží. Z boudy se pak do noci ozývaly divný zvuky. Místní z toho měli strach, až nám nakonec tohle semeniště neřesti vypálili.

Na novince se podílelo poměrně dost hostů, mohl bys je trochu představit?

Bubnuje Pitterling, kterej je spíš než hostem regulerním členem KAVIAR KAVALIER. Jeho vášní jsou opuštěné industriální budovy, kam se vloupává se svým psem. Má v sobě 50% německé krve a člověk obzvlášť citlivý jako on to cítí. Chris Magos, hlava kyperského labelu Necroterror Records si tam rád řecky zařval v jeho nejoblíbenější "0:50". Stojí za 7ep‘Urinoterapií, co vyšla předloni na jeho značce. Je tam Honza Kapák. Je tam ke slyšení roztomilá asiatka Apple, známá z poslední desky mýho projektu Night Vision. Malej kluk Vojta, s kterým se už pár let kamarádím. Má žena a pár kurviček z Amatérů.

O čem vlastně je skladba "0:50"? Ta funerální atmosféra je jako vystřižená z Necrocokových lesních hymen.

Jednou jsem spal na Šerlichu v Orlických Horách a dopoledne v dešti a mlze vyrazil na tůru na Velkou Deštnou. Neskutečná atmosféra plná strachu a smrti. Každou chvíli jsem čekal z mlhy vystoupit nějakýho lesního vraha, když tu najednou z lesní cesty vyjela ambulance. To už jsem celej rozklepanej vzal nohy na ramena a pelášil zpátky mezi lidi. Něco se tam stalo, ale dodnes nevím co.

Má oblíbená je "Ermitáž", která se odehrává v Petrohradě. Můžeš přiblížit i její příběh?

Je to inspirovaný příběhem z vejletu do týhle ruský perly, kam jsem se o bílých nocích zalít podívat na zvedání mostů. Je to o návštěvě úžasnejch nekrotickejch sbírek Petra Velikýho v Kunstkamera ( lampičky z dětských kostřiček, anomální embrya a mrtvolky v lihu…). Pak se setkávám s místní holkou Mášou, kterou jsem si už z domova před odletem našel na inzerát. Na hotel jsem měl trošku strach ji tahat a Ermitáž byla za rohem. Zamykáme se tam spolu na toaletě, odkud oproti příběhu v písničce odchází zdravá a veselá.

Bonus na desce je věnovaný Thajsku - Pattaya. Vracíš se tam každoročně? Co tě zrovna na Thajsku nejvíc fascinuje a nutí tam znovu a znovu létat?

Už jsem to psal mockrát. Já už neci.. plííííssss.

Tak aspoň ve zkratce.

Sloni, jídlo, podnebí, chrámy, atmosféra a snadno a rychle dosažitelnej, nekompikovanej, veselej sex a perverse na každým rohu.

Ohlasy na "Music Aus Ordinationen" jsou samé pozitivní? Je něco, kdy by někdo něco té desce vytýkal? Já narazil jen na nadšené reakce. Jak jsi s odstupem pár měsíců spokojen ty sám?

Já jsem naprosto spokojen a dodneška desku poslouchám a slzím nad její dokonalostí. Je přesně taková, jakou jsem ji chtěl. Každá skladba je nějakej osobní příběh a kus mýho života. Zaznamenal jsem samý nadšený reakce, vyjma nějakýho belgickýho přiblblýho zinu, kterej nic nepochopil.

Kdopak je to nebohé děvče na titulní straně obalu?

Krmička prasat z jedný vesnice na Berounsku.

Fotka pochází ze staré gynekologické čekárny, ze které jde trochu husí kůže. Jak tě tohle napadlo, bylo těžký se tam dostat?

Je to gynekologie v bývalý, chátrající tovární nemocnici v Karlově Huti. Vozil jsem tam mámu na gyndu a byl jsem tou čekárnou okouzlen. Je to jak vystřižený z filmů s detektivem Kalašem. Ikdyž tam už gynekologie není a straší tam jen cigoši, zastavím se tam, když jedu kolem. Takovejch míst už dnes moc není.

Master probíhal ve FatDog Studio Karlštejn, zkus ho prosím krátce představit. Patří Marcelovi?

Patří Marcelovi. Je to dobrý studio. Všem ho doporučuju. Nedávno jsem se tam ve dveřích srazil dokonce s Karlem Gottem.

Taky sbíráš různé staré nástroje a pak je používáš i k nahrávání, je to pravda? Kterej z nich by stálo za to připomenout, nějakej nejbizarnější?

Možná flexaton. Bez něj nedám ránu. Všude si ho vozím s sebou.

Co sbírání vinylů, ještě tě to drží?

Už né nak fanaticky jako dřív. Občas si něco koupím na discogu, ale nejvíc mě baví kupovat desky na saských, příhraničních blešácích.

Máš ještě doma ten vyřazenej operační stůl z berounský nemocnice? Jaký nový neobvyklosti jsi zakomponoval do svého sídla? Měl jsi někdy problém s vývozem nějakých předmětů, když zůstanem u menších věcí? Třeba právě z Asie?

Nemám. Dál než do garáže jsem ho nedostal. Vážil několik metráků a neprošel ani zahradním schodištěm. Nikdo na něm v garáži moc nelehával, nohy mu začaly reznout, že jsem ho nakonec prodal jednomu pánovi z Buštěhradu. Jednou mi na Zanzibaru na letišti chtěli vyhodit z kufru velkou lebku delfína, ale nechalo se to snadno uplatit. V Hanoji mi zas z kufru vzali několik lahví s kobrama v alkoholu. To uplatit nešlo.

Jak vůbec snášíš přesun do daleké země a první hodiny tam, jak reaguje tvoje tělo? Bývají první dny složitý?

Normálně. Dva dny se jenom klepu, mám strženej metabolismus a rozjetý nervy. O to ale intenzivnějc všechno vnímám. Různě usínám a omdlívám, ale je to fajn. Teď už těmhle stavům předejdu novou, polštářovou, plyšovou maskou (viz. titulní foto), která má jen orální otvor a v uších díry na ruce. V ní bych měl do destinace dorazit svěží a vyspalý.

Když zůstanem u Čech, vím že rád zajíždíš do Krkonoš, do Krumlova a na jižní Moravu za vínem. Jsou další lokality, který si nenecháš ujít a rád se tam vracíš?

Na Moravu spíš než za vínem jezdívám na Školu staré hudby do Valtic, kde jsem letos navštívil třídu gregorian. chorálu. Snad mi to něco dalo. Jinak jsem začal víc poznávat Šumavu. Nečtu teď jic jinýho než Klostermanna. Dost jsem tam byl teď v létě, ale nebylo to ono. Kouzlo Šumavy funguje až v podzimních mlhách a deštích. Budu tam teď trávit dost času. Vnutil jsem se tam v létě do jedný několikagenerační rodiny v lesích kousek od čáry. Mladý dcery, rybář, tchýně hudrmanice, dědek s fajfkou. Všichni dopoledne na dvorku škrábou brambory. Mají vlastní sádky se štikama a línama a připravujou z nich neskutečný pokrmy. Poprvé jsem je objevil po čichu náhodou při svých prázdninových toulkách, kdy mne k nim přivedla vůně linoucí se z jejich kuchyně a přinutil jsem je ubytovat mě u sebe v ložnici. Teď už mi připravujou cimřičku v bývalý maštali a nedočkavě mě každý týden volají a těší se na můj příjezd.

Musím se taky samozřejmě zeptat na nové gastronomické objevy z cest, co tě v tomto směru teď nejvíc rajcuje?

Ještě teď mám na jazyku chuť černého rizota se sépiovým inkoustem.

Je tady podzim, nebude to dobrá doba vejít do lesů a nasát atmosféru na mykologické NECROCOCK album?

Přesně to teď skoro každej den dělám. U každý houby se než ji vydloubnu položím a broukám si. Co mě napadne, zaznamenám. Skvělej motiv mne napadnul u bílého kozáka.

Nebo je na řadě něco jiného? Která další podoba Toma Kohouta bude po KAVIAR KAVALIER aktivní?

Nejspíš to bude NECROCOCK album. Hlavu mi bolestivě rozpíná spousta nápadů, ale brána mého studia zatím zůstává zamčená. Chci se nechat dostatečně vyhladovět po nahrávání, abych se s o to větší nadržeností a chutí na to co nejdřív vrhnul. Myslím, že zámek odemknu za týden.

Můžeš prozradit jestli máš nějaký další nápady kromě mykologie, který by bylo dobrý pod hlavičkou NECROCOCK udělat?

Chci zvěčnit atmosféru psychiatrických pavilónů, ve kterých jsem pobýval koncem 80. let. Dvě otextované skladby už mám v hlavě, ale promíchávaj se tam i s těma houbovejma nápadama, tak nevím, co z toho zrealizuju dřív. Nevím.

Samostatnou kapitolou jsou taky tvoje osobité covery a remixy. Slyšel jsem od tebe covery skledeb M. Hammer, Deathstars, M. Papalescu… Baví tě to? Můžeme se zas na nějakou povedenou předělávku těšit?

Čas od času se někdo ozve a protože to nezabere moc času, většinou se do toho pustim. Je to někdy zábavný zprznit již hotovou skladbu k obrazu svému. Naposledy jsem udělal remix songu "Dobře organizovaná tlupa" pro Vanessu. Dal jsem tomu trochu metalově funerální rozměr a vyjde to teď na jejich nový desce.

Nesmíme zapomenout ani na čerstvé sexturstické zážitky z cest, doufám, že se neomezuješ. Máš něco akutního, co by bylo dobrý připomenout? Píšeš stále o svých misích na Norníka?

Píšu tam, když je o čem psát, ale tohle léto není o čem psát. Na záp. Balkáně tohle nefunguje.

Co Tom Kohout a jeho úplně nově objevenej novej koníček? Na čem teď nejvíce ujíždíš?

Od jara na ornitologii a migraci ptáků. Moji oblíbenci už sice odtáhli, ale teď se zas nesmírně těším na barevné návštěvníky mých dobrotama napěchovaných krmítek, záchranných to stanic plných hojnosti. Už se na to horečnatě připravuju a objednávám fotopasti.

Nebudeš čistě náhodou dělat nový video k některé z nových KAVIAR KAVALIER skladeb? Nebo už tě ty klipy tolik neberou?

U mě každý video vzniklo spontánně, když jsem potkal ňákej zajímavej xicht, nebo objekt. Nápadů na klipy jsou mraky, vybavení taky, ale pořád tomu ňákej článek k realizaci chybí. Nejsem ten, kdo dělá konkurzy a rád s někým spolupracuje. Nedělám klipy programově. Čekám na chybějící článek, kterej mi dá impulz.

Díky za tohle nové provedení po KAVIAR KAVALIER chlípným světě, díky za rozhovor. Ať to stojí, ať to chutná, ať to harmonizuje. Měj se skvěle.

Děkuju.