Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Zdravím Tě, Vargu. Jak se Ti daří v těchto dnech?

Výborně, díky.

Právě Ti vychází nová deska Burzum, třetí v průběhu posledních tří let. Jsi teď v takové tvůrčí a skladatelské pohodě, že pro Tebe není problém vydat desku v tak krátkém intervalu?

Na počátku 90. let jsem nahrál čtyři alba a jedno EP během méně než roku a půl, takže bych vlastně mohl říct, že v této době  dělám „pouze“ jedno album každý rok. Uvidíme, jestli se mi podaří to udržet nebo ne. Možná jsem jen jedno z těch světel, které hoří velmi intenzivně a pak umřou podstatně dříve než ta světla ostatní.

Novinka se jmenuje Umskiptar – můžeš čtenářům, kteří nevládnou norštinou, přiblížit název alba a jeho význam, je-li nějaký?

Umskiptar pochází ze staré norštiny (v moderní norštině by se to psalo „Omskifter“), v překladu to znamená „Přeměny“ (angl. „Metaporphoses“) a tento název popisuje textový obsah nahrávky. Všechny texty na albu pocházejí z Voluspå, což je velmi známá skandinávská báseň napsaná ve středověku. Ta báseň se zabývá proměnami přírody z mytologického pohledu.

Dá se říct, že nová deska je přirozeným pokračováním předchozích dvou alb Belus a Fallen? Z desky cítím postupné zklidňování, dají se na ní najít pozvolnější a zamyšlenější skladby ... a podobný pocit jsem měl i z Fallen, když jsem ji přirovnával k Belus.

V tom máš asi pravdu. Vidím to asi tak, že se navracím ke kořenům v Evropě klasické a tradiční hudby, postupně měním výrazové prostředky a zvolňuji. Vztek a zuřivost jsou nahrazeny ohleduplností, agrese uvažováním a rozjímáním.

Už na Fallen jsem si všiml, že poměrně často využíváš ¾ takt a na novém albu je situace obdobná. Mají pro Tebe tyto „valčíky“ nějaké zvláštní kouzlo?

No, to bych ani neřekl. Nikoliv vědomě. Nechávám hudbu, aby se sama ujala vůdčí role a pak ji jen následuji, kamkoliv mě zavede.

Už u předchozího alba jsem zaslechl ohlasy, že by podobná hudba měla vycházet pod jiným jménem než Burzum, protože Tvoje nynější tvorba je podle nich úplně jinde. Řekl bych, že nové album s sebou přinese podobné reakce -  jak se stavíš k takovým ohlasům?

Asi tak, „Filosofem“ je více odlišné ve srovnání s „Hvis Lyset tar oss“ než je „Belus“ ve srovnání s „Filosofem“. A „Umskiptar“ je v každém případě více podobné „Filosofem“ než jakékoliv jiné moje album – v pomalém tempu a silném výrazu nemetalové hudby. Největší změna hudebního stylu (pokud tedy neuvažujeme „Daudi Baldrs a „Hliðskjalf“) přišla tehdy, když jsem vydal album „Hvis Lyset tar oss“ po předchozím „Det som engang var“.

Někteří jedinci se prostě snaží být negativní jedno z jaké příčiny, pouze proto, že chtějí být negativní. Kompletně ignorují realitu, takže naprosto nevěnuji pozornost tomu, co říkají. A navíc, pokud nechtějí rozumět tomu, že muzikant nemůže pouze opakovat to, co udělal dříve, tak je to jejich problém. Někteří z nich dokonce chtěli – dokonce se dožadovali – abych použil artwork od Kittelsena (Theodor Severin Kittelsen – norský malíř žijící v letech 1857 až 1914 – pozn. aut.), jako tomu bylo na „Hvis Lyset tar oss“ a „Filosofem“. Jako kdyby Kittelsenovo umění bylo součástí Burzum. Pokud bych nedělal věci nově, mohl bych vlastně přestat dělat hudbu.

Mimochodem si dokonce stěžovali, když jsem znovu nahrál nějaké starší věci.

Kupodivu je tu jedno náboženství pro ty, kteří si neustále stěžují a kňourají. Jmenuje se židovství a dokonce mají i svoje vlastní místo, kde mohou narážet hlavou do zdi a přitom si stěžovat a kňourat dle libosti... :-)

Jsou pro Tebe důležité reakce Tvých fanoušků a hudebních kritiků? Mnoho hudebníků jakýkoliv vliv popírá a tvrdí, že hudbu dělají především kvůli sobě, ale určitá zvědavost na zpětnou vazbu od publika tam musí být, nebo ne?

Zpětná vazba je jistě důležitá, ale určitě ne všechna. Jasně, můžu říct, že především a prvotně dělám hudbu hlavně pro sebe a skutečně nemám žádnou snahu dělat nějaké pokusy, aby se líbila co nejvíc. Samozřejmě čím více lidem se bude líbit, tím to bude lepší, ale já to vidím tak, že Burzum  (stejně jako všechny ostatní kapely) se zaměřují pouze na určitý typ jedinců. Nepromlouvají ke každému, Burzum promlouvá k lidem určitým způsobem podobným nebo k těm, kteří jsou z nějakého dalšího důvodu schopni ocenit podobný druh hudby.

Reakce těch, kterým se ta hudba líbí, je důležitá proto, že inspiruje umělce k tomu, aby pracoval na dalších a (dokonce) lepších věcech. Osobně ani neočekávám, že by moje hudba oslovovala všechny, takže negativní reakce není překvapující. Hudba nebude v žádném případě rezonovat stejně u každého a to je dobře. Co je v každém případě důležitější, je to, že se moje hudba líbí hlavně mně; že umělec má rád svoje umění. Snad bych ještě doplnil, že příliš mnoho pozitivních ohlasů je docela katastrofa, protože ego umělce pak může narůst až příliš... a může se z něj stát úplný kokot. Jako příklad uvedu Bona z U2.

Jaké jsou vlastně Tvoje motivy pro skládání hudby? Ptal ses někdy sám sebe, proč děláš hudbu, jakou děláš, co je příčinou a cílem toho všeho?

Motivace, myslím, hlavně promlouvá ze všeho umění a kultury jako celku; je zoufalá; motivací je i pocit, že žijeme ve světě disharmonie a že musíme udělat něco, aby byl harmoničtější. A nebo že my sami jsme disharmoničtí a že to potřebujeme nahradit tím, že předáme více harmonie do světa, ve kterém žijeme. Metafyzická závrať (angl. vertigo) nás nutí tvořit, ne proto, že se bojíme pádu, ale proto, že se právě máme odrazit.

Osobně silně věřím, že Zlatý věk naší minulosti někdy skutečně byl, skutečně jsme žili v harmonickém světě, mírumilovném Elysiu (dle antické mytologie součást podsvětí, do kterého se odebíraly duše počestných lidí, nyní v přeneseném smyslu chápeme jako azyl či útočiště – pozn. aut.). A všechno jsme ztratili, když se náš šťastný, inteligentní, krásný, čestný, veselý a harmonický neandrtálský předek smíchal s Homo sapiens z Afriky. Zachovali jsme si většinu našich genů, až 99,7 genů Neandrtálce, ale malá část genů Homo sapiens, zhruba 0,3 % našich dnešních genů, naše životy hodně ovlivnila. Dosud ještě máme inteligenci k tomu, abychom porozuměli, že vesmír je nekonečný, ale ztratili jsme schopnost obsáhnout a pochopit ono nekonečno. To vyústilo v metafyzickou závrať a bylo to základem pro všechno umění  a kulturu – která, jak bys měl vědět, dala vzniknout místu, kde se potkávají a mísí dva lidské druhy. Stále ještě tvoříme umění a budujeme kulturu, abychom nahradili tuto ztracenou schopnost skutečně pochopit vesmír. Neandrtálec to nedělal, protože nepotřeboval. Byly zde pouze harmonická stvoření žijící v souladu s přírodou.

Na stránkách www.atala.fr si o tom můžeš přečíst víc.

Do svědomí druhých nikdo nevidí, ale když by ses měl pokusit a podíval se na dnešní hard & heavy hudební scénu, myslíš, že se vše točí výhradně kolem hudby a nebo jde pouze o byznys?

No, musím se teď přiznat, že hard & heavy scénu vůbec nesleduju. Moje oči jsou upřeny na zcela jiná témata. O metalovou scénu vždy zavadím jen málo, když dělám rozhovory, jako je tento a ty dělám je tehdy, když propaguji svou novou nahrávku. V téhle scéně nemám žádné přátele a přemýšlením o ní netrávím ani minutu času. Nevím, o čem je tvrdá hudební scéna. Promiň.

Ještě se vrátím k aktuálnímu albu a konkrétně promo fotkám, které máš na stránkách. Co symbolizují ty obrázky válečníka z do dávno minulých a vojáka z dob ještě nedávno živých?

Předně musím uvést to, že pokud by to bylo podle mého, žádné promo snímky by vůbec nebyly. Udělal jsem je pouze proto, protože mám jisté povinnosti k mým distributorům, kteří mají dojem, že promo fotky jsou velmi důležité v rámci promotion nové desky.

Raději než udělat nějaké moje bezvýznamné pozérské snímky, usoudil jsem, že bych v nich mohl zkusit vyjádřit ony „přeměny“. Ten starověký válečník je Pohan (jak vidíš z jeho modrého oblečení), který bojuje a nebo se chystá k boji proti věčnému nepříteli Evropy. On je příklad bojovného evropského ducha. Můžeš ho porazit, zabít ho a zapomenout na něj, ale vždycky se vrátí, přeměněn, znovu narozen v novém členu rodu, možná narozenému o mnoho generací později. Ten druhý válečník je současný, nebo možná budoucí, představující stejného bojovného ducha Evropy.

Jinak sám o sobě uvádíš, že kromě toho, že jsi muzikant, jsi rovněž spisovatel. Vycházejí Ti články mapující historii pohanství a rovněž články nazvané „Válka v Evropě“. Co je myšleno tou válkou?

Zde v Evropě panuje jistý konflikt, který vychází ze srdcí a myslí takzvaných pravicových extrémistů. Židé chápou dnešní Evropu tak, že se obrací k nacionalismu, a že se pomalu ale jistě zbavuje svého sociálního a kapitalistického „jha“. Jejich velkou snahou je toto nacionalistické hnutí zachytit a udělat z něj svůj nástroj, který bude sloužit jejich zájmům. Oni vždy měli kontrolu nad takzvanými nacionalistickými politickými stranami, např. „Freedom party“ v Holandsku s jejím leaderem, sionistickou loutkou Geertem Wildersem, a ve Velké Británii např. BNP (British national party – pozn. aut.) a skupiny jako EDL (English defence league – pozn. aut.) a podobné.

Ono se jim to nakonec nepodaří, i když si víc a víc našich nacionalistů dává velkou práci s tím, aby nás informovalo o tom, co se děje. Ono je to jednodušší pro nás než pro ně, i když na různých nacionalistických fórech tvrdí a předstírají opak. Nejznámějším příkladem je asi postava zvaná „Fjordman“, který předstírá, že je norským nacionalistou a přitom je to sionistický Žid.

Skutečná válka, proti Evropě, naší kultuře a naší rase, je vedena židy – jak nám odhalují neslavně proslulé „The Protocols of the Elders of Zion – Listy sionských mudrců“. Ta kniha může být podvrh, jak tvrdí ruská tajná policie, ale i tak nám říká pravdu o židech a jejich úmyslech.

Podle všeho sleduješ události v Evropě opravdu podrobně. Mnoho lidí teď mluví o multikulturalismu, liberální politice mnoha evropských zemí k otázce imigrace, většinou z muslimských zemí, diskutují se otázky náboženských sporů mezi křesťanstvím a islámem. Můžeš v několika větách popsat svůj postoj k těmto evropským událostem?

Všechno o mém pohledu na tyto události je k přečtení na těchto odkazech:

http://www.burzum.org/eng/library/war_in_europe01.shtml

http://www.burzum.org/eng/library/war_in_europe02.shtml

I v naší zemi byl hodně diskutován čin spáchaný Andersem Breivikem, se kterým v těchto dnech probíhá soudní proces. Četl jsem Tvůj postoj k této události a rád bych se teď zeptal, jestli sleduješ tyto události i nadále a jestli se v Norsku díky tomuto činu něco změnilo?

Zdá se, že něco se opravdu mění. Z pohledu „zametání tohoto případu pod koberec“ byly noviny ze 100 % tak říkajíc „Sovětské“, ale před několika dny se to začalo měnit. Byly vystaveny velkému množství negativních reakcí norské veřejnosti a tak už ani nešlo pokračovat v této šarádě. Nebyl to samostatný disident, který by hlásal svůj názor, ale velká část norské veřejnosti pochopila jeho (Beivikovu) frustraci, i když nesouhlasí s použitými metodami a katastrofickým rozhodnutím zabít teenagery. Před několika dny se začaly objevovat články, které se tímto problémem zabývají podstatně citlivěji a dokonce pro pana Breivika nacházejí i několik polehčujících okolností.

Uvidíme, jestli budou schopni podpořit své lidi a jejich názory spíš, než se snažit podstrčit jim marxistické myšlenky proti jejich vůli, což se děje od druhé světové války.

Jen bych ti rád připomněl, že vy jste se zbavili svých komunistických vůdců na konci studené války. U nás k tomu nikdy nedošlo. Stále tím trpíme, protože naši komunističtí vůdci vstoupili do NATO namísto Waršawského paktu, a stále jsou podporováni od USA.

Mají všechny tyto události, které jsme teď probírali, nějaká vliv na Tvou hudbu? Zachycuješ nějakým způsobem stav dnešní společnosti ve své muzice, anebo tyto dvě věci zásadně nespojuješ?

Po pravdě, hudba je pro mě reakcí na Zlatý věk a svět, ve kterém dnes žijeme, se Zlatým věkem opravdu nazvat nedá ... takže ano, můžu říct, že zásadně tyhle dvě věci nespojuji.

A na úplný závěr – co bys popřál Burzum do dalších let? :-)

V době, kdy kradení hudby ohrožuje kariéru každého i amatérského hudebníka, je to přežití.

Vargu, díky Ti za Tvůj čas. Zdravím Tě do Norska a přeji vše dobré!

Děkuji moc za Tvůj zájem. Přeji rovněž Tobě vše dobré a českým lidem hodně radosti a štěstí!

...::ENGLISH VERSION::...

Hi Varg. How do you do in these days?

Fine, thank you.

You are just releasing a new Burzum’s record, third in last three years. Are you in such a creative wellbeing just now, that there is no problem for you to release record in that short time there?

In the early 90ies I made four albums and an EP in less than 1,5 years, so you could say that I am actually only making one album each year these days. We will see if I can keep this up or not. Maybe I am just one of those lights who burn very intensely, and then die out sooner than other lights do. 

New album is called Umskiptar – can you tell to listeners, which do not speak Norwegian, something closer about the title - what it means, is there any deeper meaning there?

“Umskiptar” is Old Norwegian (modern Norwegian would be “Omskifter”) translates as “Metamorphoses”, and is a description of the lyrical contents. All the lyrics on this album are from Voluspå, a famous Scandinavian poem recorded in the Middle Ages. The poem deals with the metamorphoses of nature, from a mythological perspective.

Can I say, that new record is natural continuation of previous two albums Belus and Fallen? I can feel gradual calming from the music, I can find some slower and more thoughtful songs ... I had a similar feeling from Fallen, when I had compared it with Belus.

You are probably right. As I see it I am returning to my roots in European classical and traditional music, and I both slow down and change focus too. Fury is gradually being replaces by thoughtfulness. Aggression by contemplation.

I noticed on Fallen too, that you quite often use a ¾ bar and the situation is similar in new album. Have these kind of waltz got some special charm for you?

Ah, well, I wouldn't say that. Not consciously anyhow. I let the music take the lead, and I follow it wherever it takes me.

I heard some voices in connection with previous album, that this kind of music would be released under another band name, because your today’s music is different that the old music. I think the new record causes similar reactions – what is your position against those statements?

Well, you know, “Filosofem” is more different compared to “Hvis Lyset tar oss” than “Belus” is compared to “Filosofem”, and “Umskiptar” is in any case more similar to “Filosofem” than any of my other albums – with the slow pace and strong focus on non-metal music. The biggest change in music style (if we ignore “Daui Baldrs” and “Hliðskjalf”) came when I made the “Hvis Lyset tar oss” album after I had made “Det som engang var”.

Some individuals just want to be negative no matter what, for the sake of being negative, and they ignore reality completely, so I pay no attention to what they say. Besides, If they don't understand that a musician cannot just repeat what he did before then that is their problem. Some of them even wanted – or actually demanded – that I used artwork by Kittelsen, as used on “Hvis Lyset tar oss” and “Filosofem”. As if Kittelsen's art was an integral part of Burzum. If I don't make something new I can just as well stop making music.

They complained when I re-recorded some the old music too, by the way.

Funnily enough there is a religion for those who enjoy complaining and whining all the time. It is called Judaism, and they even have their own place where you can bang your head against a wall and whine and complain as much as you like... :-)

Are the fan’s reaction and critic’s reviews important for you? Many musicians denies any influence a they say, that they make music especially for themselves, but I think that the feedback is important, isn’t it?

Feedback is important, but not all feedback is important. Sure, I can say I make music first and foremost for myself, and I really make no attempts to make as many as possible like my music (or me...). The more who like it the merrier, of course, but as I see it Burzum (just like all other bands) only talks to a certain type of individuals. It does not talk to everyone; Burzum mostly talks to human beings similar to myself in some way or the other, or individuals who for some other reason are able to appreciate this particular music.

Feedback from those who like it is important, in the sense that it inspires the artist to make more and (even) better music. Personally I don't even expect everyone to like my music so negative feedback is not interesting. The music will in any case not resonate with everyone's personality, and that's fine. What is the most important in any case is that I like my own music; that the artist likes his own art. I can add that too much positive feedback can be quite catastrophic, because it can boost the ego of the artist too much... and turn him into a complete prick. I use to name Bono from U2 as a very good example of this.

What is your motivation for compose music? Did you ever ask yourself, why you make music that you make, what is the reason and goal of all?

The motivation, I think, generally speaking for all art and culture as a whole, is despair; the feeling that we live in a dis-harmonic world and that we have to do something to make it more harmonious. Or rather that we ourselves are dis-harmonic and that we need to compensate for this by adding harmony to the world we live in. This metaphysical vertigo causes us to create, not as much because we are afraid to fall, but because we are afraid we might actually jump.

I personally strongly believe that the Golden Age of our past was once real; we really did live in a harmonious world, a peaceful Elysium, and we lost this when our happy, intelligent, beautiful, fair, kind and harmonious Neanderthal forefathers mixed with Homo sapiens from Africa. We retained most of our genes, as much as 99,7% of the Neanderthal genes, but the small portion of Homo sapiens genes, making up some 0,3% of our genes today, caused great damage to us as human beings. We still have the intelligence to understand e. g. that the universe is endless, but we lost our ability to really fathom this endlessness. This resulted in a metaphysical vertigo and was the origin or all art and culture – that as you might know all originated in the meeting zone, where the two human species met and mixed. We still create art and build culture to compensate for this lost ability to really fathom the universe. The Neanderthals didn't because they didn't need this. They were harmonious creatures living in harmony with nature.

You can read more about this on atala.fr.

Nobody can see conscience of other people, but if you look at today’s hard music scene, do you think, that it is about pure music or hard business?

Now, I have to admit that I don't really see the hard music scene. My eyes are fixed on other topics. I only ever gaze into a tiny part of the metal music scene when I give interviews like this one, and I only do when I promote a new album. I have no friends in that scene and spend no time thinking about it. I do not know what the hard music scene is about. Sorry.

I come back to actual record and specifically to promo pictures, which are on your web. What symbolize the pictures of warrior from very old times and soldier from historical period, that is still alive for someone?

Let me start by saying that if it was up to me I wouldn't take any promo shots at all. I did only because I have certain obligations towards my distributors, who think promo photos are so important in relation to promotion for the album.

Rather than take some meaningless posers shots of me, I figured I should try to show a metamorphosis there too. The ancient warrior is a Pagan (as seen from his blue clothes) fighting or preparing to fight the eternal enemy of Europe. He is an example of the European fighting spirit. You can defeat him, kill him and forget about him, but he will always return, metamorphosed, re-born in another individual of the kin, perhaps born many generations later. The second warrior is contemporary, or possible of the future, possessing the same European fighting spirit.

You presents yourself as a musician but as a writer too. You publish articles about a history of paganism in Europe, “Lords of lies” and articles called “War in Europe”. What you mean  this war?

There is currently a conflict going on for the hearts and minds of the so-called right wing extremists in Europe. The Jews have understood that Europe is turning nationalistic, and slowly but surely ridding itself of the socialist and capitalist yoke, and are doing their best to high jack the nationalistic movement, to make it too into a tool working for them. They already have control of several so-called nationalistic political parties, e. g. the Freedom Party in the Netherlands and their Zionist puppet leader Geert Wilders, and in England with the BNP and groups like the EDL too. 

They will fail, though, as more and more of us nationalists work hard to inform others of our kind about what is going on, and it is easier for us than it is for them, even though they often pose as and pretend to be European nationalists in different nationalistic forums. The best known example of this is probably the Fjordman character, who pretends to be a Norwegian nationalist, but who in reality is a Zionist Jew.

The real war is that waged against Europe, our culture and our race, by the Jews – as unveiled to us in the infamous “The Protocols of the Elders of Zion”. The book might well be a forgery, by the Imperial Russian secret police, but it still tells us the truth about the Jews and their plans for us.

Are you watching closely the events in Europe? Many people are speaking about multikulturalism, liberal policy of European countries to immigration, especially from Muslim countries, they are discussing religious disputes Christianity vs. Islam. Can you describe in few sentences your position to these events of today’s Europe?

You can read about my views in this context here;

http://www.burzum.org/eng/library/war_in_europe01.shtml

and here;

http://www.burzum.org/eng/library/war_in_europe02.shtml.

The act of Anders Breivik is very discussed too (also in my country) – which is ongoing trial. I have written your statement to his act, but I want to ask you, if you continue to watch the events in connection with this man and if something changed in Norway because of his act?

It seems something is changing. The newspapers have been 100% Soviet, to so speak, in their coverage of this case, until a few days ago, and I think they changed a few days ago because they received so many negative reactions from the Norwegian public that it was impossible for them to keep up the charade. Not a single dissident opinion was voiced, but a majority of the Norwegian people perfectly well understands his frustration (they just don't agree with his methods and his catastrophic choice to kill teenagers). A few days ago they started to print more nuanced articles and even admitted that Mr. Breivik has a few valid points.

We will see if they are able to start supporting their people and their people's opinions rather than try to forced Marxists ideas down their throats against their will, as they have been doing ever since WWII.

I can remind you of the fact that you got rid of your Communist rulers when the Cold War ended. We never did. We still suffer from this, because our Communist leaders joined NATO instead of the Warsawa Pact, and are still supported by the USA.

Have the events, you watch and write about them, any influence to your music? Are you reflecting your attitudes to today’s society to your music, or you fundamentally don’t join these things together?

Well, music is to me a recreation of the Golden Age, so to say, and there is not much Golden Age about the world we live in today... so yes, you could say I fundamentally don't join these two things together.

Well, and the very end – what would you wish to Burzum to coming years? :-)

Survival in an age when theft threatens to ruin the career of each and every amateur musician on this planet.

Varg, thank you for your time. My hello to Norway and I wish you all the best!

Thank you very much for your interest. All the best to you too, and much joy and good luck to the Czech people!