Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Kaple 19

Kaple 19

Bhut17.5.2023
...aneb uvolnění nashromážděné zloby, vzteku a jinak bujaré energie, kterážto takto vypuštěna uštědřuje lísknutí do zátylku málo očernělých přívrženců a proto zatracenců a heretiků.

Nynější černá nabídka je protkaná chmury a těžkostí. Ostatně bavit se budeme opět o black metalu, tak se přeci není čemu divit. V prvních dvou kapelách si ukážeme, kterak si skvěle stojí polská scéna, která dokáže nabídnout vskutku líbivé kousky. Oboje propojuje vřelý vztah k syrovému blacku a štvavému zpěvu, který se dokonale snoubí s mohutnou energií, kterou tento materiál rozdává. Třetí kapelu jsem zvolil z trošku jiného těsta, aby malinko rozstřelila ten živelný náraz na ortodoxnost. Tam najdeme kapelu s několika protichůdnými prvky jako je němčina, industriální chlad, melancholická smyslnost a země původu, kterou je Brazílie. V samotném konci článku najdeme poutní lokalitu, která se proměnila doslova k nepoznání, a právě proto jsem do povídání zahrnul i další body z mapy. Vše se nachází v těsné blízkosti, což turistovi učiní snadné zdolání. Ono je toho v nedalekých místech ještě drobátko víc, ale o tom si povíme třeba příště. Tak šup šup do poslechu a rozjímání.

 

Wesele
Fine De Si​è​cle

 

2023
Polsko
MA / BC

 

Pro fanoušky: Furia, Taake, Forgotten Tomb (do roku 2010)

 

 

 

Začneme vesele, tedy s Wesele. Polský jednočlenný projekt člověka, který si říká Czarnuch a který má za sebou ještě několik dalších projektů, jak jinak. Album Fine De Siècle​ je však nahrávka dobře rozpoznatelná ve smyslu určení lokace původu. To bez ohledu na zpěv, který je v polštině a obecně tu pozornost dost strhává a vlastně i nutí si vzpomenout na příbuzné slovanským jazykem disponující kapely. Myslím, že díky způsobu frázování si vzpomenete i na tuzemské kapely jako je třeba starší Inferno, nebo současná Kletba. Pokud se podíváme na ryze hudební dispozice, tak tady je to docela pestrý rozstřel, který chvíli válcuje jak Mgla a jindy zas hraje na táhlejší skoro depressive black metalovou notu ve stylu klidně takových Nargaroth. Převažuje burácení a divoké dupání kopáků, což nenechá posluchače úplně jednoduše v klidu. Ačkoliv není tempo likvidačně svižné, tak to má obrovskou sílu. Nejspíš právě v tom, že si autor vystačí s pomalejší hrou, kterou dokáže vyplnit dobrými nápady a skvělým řemeslem. To ovšem neznamená, že by tu chyběla salva dvoušlapky. Pokud ještě lovíte propojení mezi názvem alba odkazujícího na dekadenci francouzského umění, či obal mající secesní muchovskou smyslnost (a nejspíš to i dílem slavného zednáře je, ale neověřoval jsem si to), tak tu najdete spíš v té lyrické podobě. Hudebně je to black metal. Dobrý black metal.

 


 

Petit Nuage Noir
Among The Graves

 

2023
Polsko
MA / BC

 

Pro fanoušky: Nansarunai, Svarttjern, Horna

 

 

 

V Polsku ještě chvíli zůstaneme a podíváme se pod pokličku vroucího alba Among The Graves kapely Petit Nuage Noir, což je kapela rovněž nová a také tímto albem debutující. Oproti předchozí skupině je tato o poznání živelnější a syrovější jezdec. Častěji tu vybíhají typické blackové vyhrávky a vokál je řezavější a štěkavější. Ovšem popisovat tu typické atributy black metalu je patrně zhola zbytečné, protože se stačí mrknout na ten obal a každému je jasné, že tohle bude blasfemické peklo ve stylu Gorgoroth nebo Carpathian Forest. A tak to prostě je. Takže jak vlastně dál pokračovat? Asi nijak… prostě je to materiál, který je žhavý a fest kope. Nikam nic neposouvá, neobjevuje, jen představuje kvalitní řemeslo ve svém žánru, což dělá sice bambilion dalších mudrců, ale když to někomu jde tak krásně od ruky, tak by byla škoda se o tom nezmínit. Moc líbí se.

 


 

Motherwood
Im Zeichen Der Dunkelheit

 

2023
Brazílie
MA / BC

 

Pro fanoušky: Darkspace, Borgne, Iperyt

 

 

 

Závěrem mocný přesun do Brazílie a k tamější německy zpívající kapele Motherwood. Album Im Zeichen Der Dunkelheit je jejich druhé a disponuje nezvykle atmosférickou náplní. Vedle hutného blacku se tu totiž najde i prostor pro industrial, který výrazně kuchá nožem do stávajících blackových ploch. Prostor je v případě téhle kapely celkem důležité slovíčko, protože určité lokace a místa bude váš mozek generovat hned při prvním industriálním koketování. Hned vám to připomene nějakou opuštěnou fabriku. Prostor je i široká plocha pro valivý black v pomalejším těžkotonážním smyslu. Ale aby autoři nenechali svého posluchače úplně zdeptat, protkali dílo i svižnějšími kousky, což výrazně pozvedne náladu a zvýší tep. Jen mi k tomu všemu nějak nepasuje ta němčina (ostatně k čemu tenhle jazyk vlastně pasuje), ale na to se dá zvyknout a docela dobře přijmout. Je tu docela znát, že kytarista působí jako live member kapely Thy Light, což je smyslná melancholická blackovka, jejíž harmonie a způsoby působení atmosféry se právě odráží i zde. Je to mrazivé a zároveň hřejivě uspokojivé. Ucítíme i závan Rebel Extravaganza od Satyricon nebo studené doteky Thorns. Alespoň já jsem si tyhle vesmíry propojil, včetně Darkthrone riffů z nejčernější éry.

 


 

 

Kaple Panny Marie Lurdské

 

Na vrchu jménem Vysoká, jehož výška činí 563 mnm. je stále patrná kaple vytvořená v umělé jeskyni. Ta je zasvěcena Panně Marie Lurdské, ale ještě, než si povíme něco o této památce, připomeneme si jiné poutní místo, které je od tohoto vzdálené jen několik málo metrů.

 

Na mysli mám kapli Panny Marie na Vysoké, která dnes již neexistuje. O osudu tohoto stavení se dnes těžko hledají prameny, přesto se lze dozvědět, že zde stála dřevěná kaple již v roce 1730. Projekt přestavby na kamennou kapli byl dokončen roku 1899 a téhož roku byla i kaple vysvěcena. Ve stejný čas vzniká i vytvoření menší umělé jeskyně ve svahu nedaleko této budovy. Jedná se o malebný oltář zasvěcený Panne Marii Lurdské, která se, jak známo, zjevila v jeskyni poblíž francouzské obce Lourdes. To se odehrálo v roce 1858 a úžas, který tento úkaz s sebou nesl se šířil rychle. Proto i zde vznikla malá připomínka zázračné jeskyně. Jen ten léčivý pramen tu jaksi chybí. Nicméně, jak šel čas a svět počaly zmítat války a různorodé ideje a hodnoty, kaple pustla a hroutila se. Vše bylo dokonáno v roce 1961, kdy byla ruina stržena. Později bylo v prostoru zbudováno dětské hřiště, které je jako snad žertovné memento vytvořeno do podoby menšího půdorysu kaple a v jeho pískovišti děti mohou objevit třeba betonovou lebku. Kamenné náznaky ruiny v rozích pískoviště ještě doplňuje dřevěné brána, což celé evokuje pocit, že právě zde lze započít archeologickou činnost. Z přilehlého vršku sem dokonce ústí menší skluzavka. Právě umělý návršek působí dojmem, že v jeho nitru budou nejspíš zbytky kvádrů z kaple. Nedaleký oltář vložený do poloumělé skály je však opečovávaný a vypadá slušně.

 

I takhle některá poutní místa doznávají konce. Ale pokud vás takové prostředí vyloženě nenalákalo, pak zkuste blízkou rozhlednu Vysoká. Ta zde stojí od roku 2014 a má svým tvarem připomínat přesýpací hodiny. V každém případě je to pěkná stavba, ze které je výhled zejména na přilehlé město Tachov.

 

Fotografie jsem pořídil 16. dubna 2022.

 



  DISKUZE K ČLÁNKU

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky