|
|
||||||||||
První díl seriálu Kaple odkryl záměr/vizi jednotlivých článků tohoto řetězce v podobě pozastavení se v určité lokalitě, kde lze vyhledat člověkem vytvořenou památku modlářského charakteru. Jistě, sám název napovídá, že má jít primárně o kapli, ale proč se nepozastavit i u míst, kde žádné budovy nestojí, ale jde jen o přírodní památku, kde lidská ruka zanechala třeba pouhý kříž, co by symbol nějaké snad pamětihodné události? Taková místa mají mnohdy zajímavou atmosféru, a to bez ohledu na to, z jakého důvodu byla modla vztyčena. Proto se nyní podíváme do lokace, která sice nenabízí vzrušivý příběh, ale její souřadnice jsou oblíbeným turistickým bodem. Ostatně vztyčovat kříže na vrcholech kopců, či jejich umisťování k různým rozcestím a odpočívadlům je takový fenomén, že mi to někdy až leze krkem. Ale o tom se můžeme rozohnit někdy jindy. Tentokrát jde o celkem milou památku s pěkným výstupem a v neposlední řadě o kvalitní hudební doprovod, který dnešní trojice nabízí. Tyhle kapely mi vjely skvěle pod kůži a věřím, že to budete mít podobně. Ve většině dílů mám vždy jednoho hlavního koně, který mě z předloženého triumvirátu baví nejvíc, ale tentokrát se odvažuji tvrdit, že opravdu silný materiál je tu zastoupen ve dvou tělesech. Poznáte, která to jsou?
Porta Nigra
Weltende
Pro fanoušky: Eschaton (rakouskej), Nightbringer, Funeral Mist
Začneme trochu veseleji znějící kapelou, která je zároveň i nejdéle působícím tělesem z dnešního výběru. Ačkoliv kapela své jméno zapsala v historii black metalu před více jak deseti lety, přichází aktuálně se svou čtvrtou velkou deskou. První věc, co mi na ní zarazila, byl obal. Dílo nese název Aufruhr a v roce 1899 jej stvořila německá expresionistka Käthe Kollwitz. Pro lyrické zaměření kapely jistě úžasný adept na titulku svého alba, ale kdepak jsme ten obrázek ještě jen mohli vidět? Co třeba album Chapter II od Panzerfaust? Nebo demo The Miseries Never Cease od The Living Fields a EP All Out War od Earth Crisis? Ano, tam všude byl motiv použit. S tím se musí počítat. Pro nás bude však důležitější hudba, která v mezích jakéhosi avantgardního black metalu zaujímá pevné postavení. Na oko otřepané válcování, které by zkraje člověk odhodil někam k nohám Belphegor však v sobě ukrývá mnoho zajímavých momentů, včetně třeba bohatýrských zpěvů. Třeba ti Eschaton se mi na mysl vkradli v kombinaci s poutavě postavenými vyhrávkami a melodiemi kytar a takovém tísnivém budování atmosféry, která se zpočátku jeví vesele, ale pak se jednoduše stmívá a utahuje smyčka. Je to nenápadný jev, který však pozvolna zraje a nabádá posluchače k návratu. Zkuste si to na vlastní tělo.
Molekh
Ritus
Pro fanoušky: Blut Aus Nord, Deathspell Omega, Adaestuo
Irské těleso Molekh debutuje esoterickým dílem Ritus a bez dlouhého studování se okamžitě zapisuje do dějin takto zamýšlené hudby. Mystický black metal stavějící na kořenu slovutných Emperor, což dokazují především kvílivé výpady kytarové sekce. Hutné až démonicky deathmetalové umění jistě nabídne i srovnání s takovými Impetuous Ritual… třeba… Drásavá nervozita a snaha sevřít v dlaních zázračný talisman vědění, jenž dopomůže kontaktovanému jedinci proniknout a snad i pochopit spád tvůrčích myšlenek, nerozkrývá drahokamy kompozice bez hlubšího a zanícenějšího snažení. Do téhle sekty se musíte vetřít za účelem skutečného chtíče, nikoliv jako investigativní pozorovatelé. Pochopení a propadnutí se do hlubin této hudby není samozřejmé a vyžaduje oddanost a respekt k žánru. Jestliže vnímáte black metal jen jako povrchní zlo – máte smůlu a běžte… o dům dál.
Skrying Mirror
Omnimalevolence
Pro fanoušky: Slidhr, Gnaw Their Tongues, Novae Militiae
Rovněž debutová práce, za kterou však stojí lóže třech ostřílených hudebníků, které můžeme znát z těles jako: Ævangelist, Benighted In Sodom, Witchbones nebo Blattaria. I to by vám mohlo trochu nabídnout představu o tom, kterak jejich společné dílo zní. Já si ještě přihodím srovnání s atmosférou takových Terra Tenebrosa, kde vidím pojítko zejména v tom záhadně čpějícím těžkém vzduchu, co tak hnusně pluje okolo a nebezpečí číhá za každým rohem. Kvalitativním bodíkem navrch budiž i vydavatel I, Voidhanger Records, který stojí i za zlem od (namátkou) Esoctrilihum, kteří své vyznění nemají rovněž nikterak daleko. Tu paralelu cítím především v určitém tlaku a naléhavosti. Za zmínku určitě stojí zvláštní chladný zvuk desky, který snadno nahrává k zařazení celku do industriálního black metalu. Ale na vyloženě továrenský odér tu nenarazíme. Je to spíše takové mrazivé vyznění přítomné entity, které shledávám shodným právě s již uvedenými Terra Tenebrosa. K industrialu ještě svádí zvuk bicích, které mají takový neběžný plechovo-sudový sound. Ne, není to Umbrtka ani St. Anger. Je to dost specifický artikl. Dost často se upadá do disharmonických transů, ze kterých se pomocí katapultu vystřeluje na oběžnou dráhu netušených zákoutí hraničících až u noisového cimbuří. Na takových výletech se etapa jeví skoro až za hranicí chtěného, ale bedlivý poslech jistě rozkryje jasný cíl a pocítí kýžené záměry. Je to okázale vzrušující nahrávka.
Křížový vrch
Křížový vrch, který nyní společně navštívíme, leží v Broumovské vrchovině a je součástí úseku, který obecně nazýváme Adršpašsko – teplické skály. Ve slavném skalním komplexu však tento vrchol přímo nenajdeme – tyčí se totiž na druhé straně obce Dolní Adršpach a tvoří jej drobný komplex. Vlastně jen samotný kopec, který se zve právě Křížový vrch. K jeho vrcholu, nebo lépe řečeno nejvyhledávanějšímu místu s výhledem, vede Křížová cesta. A to je úkaz, který nás může zajímat. Samotná křížová cesta vznikla údajně v sedmnáctém století. Její přesnou podobu neznáme, ale můžeme ve skalách pozorovat zbytky obrysů a niky původního zdobení. Aktuálně jsou zde umístěny litinové tabulky zhotovené na konci devatenáctého století. Cestu uzavírá vyhlídková plošina, na které je vztyčen kovový kříž se zdobeným kamenným podstavcem. Kříž pochází z roku 1867 a z jeho bodu je pěkný výhled do okolí, kde lze spatřit i Sněžku. Místo samo o sobě má poutavého ducha pro všechny horlivé turisty i přesto, že nijak výraznější historii a okázalý genius loci nenabízí. Ovšem zasaďme si lokalitu do širší škály a nenápadně poukažme na úchvatné Adršpašské skály, které za návštěvu zaručeně stojí.
Fotografie jsem pořídil 29. dubna 2012.
Kaple 27
Kaple 26
Kaple 25
NihilCut 2
Ozvěny brněnských klubů 6 - Brooklyn
Kauan // profil
Redaktorské ozvěny - prosinec 2015
Hidden Orchestra - profil kapely
Štola černé rudy
Rick Wakeman: Stará a nevrlá rocková hvězda
Echoes News 2
Nedělní poslech 36
Po sedmi letech o sobě dávají vědět s novým albem chebští Esazlesa. Osm skladeb na desce Dokud vím, co mám vyšlo v pátek 13. září na Indies Scope, kde...
12.9.2024Na lebelu Dead Maggoty Productions vychází bilanční kazetový komplet Forgotten Silence nazvaný Arte-faktum-XXX, který obsahuje materiál ze všech šesti...
12.9.20245. října se ve Žďáru nad Sázavou v klubu Hanuman (znáte jako Batyskaf) odehraje 21. ročník oslavy extrémní hudby Krátký, rychlý a hlasitý, který se po...
10.9.202421. září se v plzeňském klubu Parlament odehraje společný koncert německých Infestus a domácích Mallephyr. Zahraniční hosté přivezou svou novou desku ...
9.9.2024Poslední nahrávka Skylor od Dying Passion doputovala do černých oběžných drážek. Detaily ohledně edice vydané pod patronací Magick Disk Musick čtěte n...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.