Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 100

Nedělní poslech 100

Victimer3.3.2019
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Sundecay a její EP "Gale".

Jubilejní stý Nedělní poslech posíláme do kanadského Ontaria a zdravíme kapelu Sundecay. Jejich druhé EP Gale zanechalo v mém povadlém doomovém srdéčku jisté stopy poutavosti a projev, jímž se kapela prezentuje, hezky pálí ve tváři. Chvíli pěkně nakopne, aby za chvíli přece jen lehce ztlumil volume a vydal se víc atmosféricky a klidněji, než by se po prvním songu mohlo zdát. Sundecay sice nevydrží kopat po celou půlhodinku Gale, ale energie z nich přímo sálá.


A může za to hlavně první song, ten je určující. Jmenuje se Heavy Motions a zdá se, že by mohl hýbat horami. A když ne jimi, tak aspoň verandou chaty s pěkným výhledem, nebo s kuchyňským náčiním při pečlivé přípravě obědu. I oběd je přece rituál. A když se během jeho přípravy pustí ta správná muzika, jde to jako po másle. Kdo však máslo nerad, nechť volí jinou přípravu, sorry jako. Fakt je ten, že se čas od času i v jasně předimenzovaném a dávno překonaném psychedelickém doomování zjeví něco jako přízrak a umí to slušně dušené atmo pěkně podebrat. 


Zda tuhle kapelu vnímat jako malý přízrak, nechme zatím stranou, ale rozhodně volí cestu, které by šlo věřit. A o tom to dnes je. V jejich hudbě je něco, co zvedne pozornost a je trošku jedno, jestli to zrovna bortí futra, nebo to klidně pluje korytem řeky a vzhlíží ke skalám, pod kterými to svádí k zastavení a rozdělání ohně. Sundecay mě baví. Jsou takoví jistější, než spousta dalších nohsledů, kterým stačí drhnout, co někde slyšeli. I Sundecay mají svě kořeny jasně dány, ale nechávají je růst po svém. Takže... Dopřejte nám tu stovku Nedělních poslechů a zároveň to zkuste s těmito Kanaďany.

 

// Není úplně jasné, kdy to Sundecay poprvé rozbalili ve zkušebně, ale na kontě mají dvě mini nahrávky a ani jedna nezní špatně. Ta druhá dokonce skvěle. Pojmenovat jejich doom lze klidně jako psychedelický, stoner nebo progresivní se špetkou post metalových prvků. Že by zafungovalo spojení starých dobrých Pentagram se žhavou přítomností Pallbearer? I tak to můžeme klidně brát...

 

 


 

Kapela: Sundecay
Album: Gale (EP)
Styl: psychedelic doom metal
Vydáno: 11/2018
Země: Kanada
Vydavatel: DIY
Odkazy: bandcamp / facebook / youtube

 

Sestava:
Derek Hoffman - baskytara
Julian Vardy - bicí
Mark Chandler - kytara
Brian Scott - kytara
Rich Pauptit - zpěv



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Milan "Bhut" Snopek / 20.2.18 8:25

O tom sloučení jsem už někde četl a upřímně mi to nepřišlo jako rozumný nápad. Jirka to napsal velice trefně, házet vedle sebe kytarovky ve flanelkách s plnovousem a tvrdší scénu zkrátka nemůže mít věrohodný výsledek. Tam už bude záležet na složení hlasujících. Jestliže se snaží někdo mapovat tuzemskou hard & heavy scénu a opomene zmínit desku Inferno, která v loňském roce zahýbala mantinely (nejen) českého black metalu, to je vážně mrzuté. Ano, jde o okrajovou záležitost, ale ohlas na tuto nahrávku a vlastně i na tu předchozí snad nebyl přehlédnutelný. Tím nechci brečet, že Inferno nedostává nějakou sošku, spíš to reflektuje samotné řícení Anděla kamsi do neznáma. A ta Jirkova poznámka kolem čitatelů Fullmoonu byla myslím naprosto přesná. Na druhou stranu to sloučení metalu do alternativy vypovídá o faktu, že asi nemá moc silné zastupitele. Respektive se o nich asi moc neví, jakkoliv můžeme každý mít v undergroundu celou hromadu oblíbenců. Kapely Insania si vážím a mám ji hodně rád, ale poslední deska není z nejsilnějších a rozhodně si nemyslím, že je nejlepším reflektantem hard & heavy v ČR.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky