Článek: Nedělní poslech 97

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 97

Victimer27.1.2019

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme projekt Hilyard a jeho debutové album Furthermore.

Cesty páně jsou možná nevyzpytatelné, cesty našich Nedělních poslechů mají své trasy poměrně jasně dané. Co možná nejčastěji se snažíme představit kapelu či autora, o nichž se toho ještě mnoho neví. S projektem Hilyard se velmi rád vracím do vyhlášené dark ambientní stáje Cryo Chamber, kde jsou všechny cesty vedoucí do tmy nekonečných prostor také určeny dost přesně na to, abychom mohli zapochybovat. Dominantní atmosféra v daném schématu temného minimalismu, leckdy s dalšími přesahy. Prakticky každá nahrávka je okouzlující a něčím přínosná. Přínosným pro tuhle neděli budiž i debutové album Furthermore, protože jeho zvukové vybavení nelze nechat bez povšimnutí.

Briana Hilyarda beru jako správného chlapíka na správném místě. Vdechl totiž svému hudebnímu dítku natolik zajímavou, vícevrstvou elektroniku, že je radost se v ní brodit, vznášet a odlétat do dalekých končin hlubokého vesmíru. Jeho němá hudba v sobě mísí prvky rozostřené drone music s analogově basující strukturou vedoucí k jinému poznání, než je to omšelé pozemské. Hlubiny vesmíru Hilyard a úkazy, které lze v jeho sektorech spatřit, beru jako velmi podmanivé a v prostředí dark ambientní komunity jako naprostý top její cinematicky orientované větve.

Gigantické útvary a v nich ukryté portály do dalších prostor tiše plynou kolem. Jen když jste k nim natočeni a přímo v jejich blízkosti, slyšíte jak monstrózně zní. Kdybych to převedl do roviny pozemského života, jako když stojíte na molu a přímo k vám tiše připluje obrovský tanker. Tiše a přitom děsivě. Přesně tak kolem vás plují vesmírem velké a těžko vysvětlitelné předměty. Hudba Hilyard je kombinací jejich syrového hluku a dalekých výhledů skrz nekonečno, odkud se ozývají poutavě atmosférické ozvěny lákající do svých pastí.

Po celou cestu, která zabere téměř hodinu oddechu od reality, se člověk (pokud tomu dá co má) ocitne ve spojení s cizím, ale obohacujícím tichým místem, kde jsou hranice tabu. Možná se tahle definice dá použít u mnohých dalších podobně ložených projektů, ale jde také o to, jestli je vůbec potřeba hledat slova. U Hilyard jsem se sice pustil do popisu jejich hudby, ale ve skutečnosti si myslím, že samotný poslech řekne mnohem víc. Je to na vás...

Kapela: Hilyard
Album: Furthermore
Styl: cinematic dark ambient
Vydáno: 11/2018
Země: USA
Vydavatel: Cryo Chamber
Odkazy: bandcamp / facebook / soundcloud

Sestava: Bryan Hilyard - elektronika, produkce, koncept

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Milan "Bhut" Snopek / 20.2.18 8:25

O tom sloučení jsem už někde četl a upřímně mi to nepřišlo jako rozumný nápad. Jirka to napsal velice trefně, házet vedle sebe kytarovky ve flanelkách s plnovousem a tvrdší scénu zkrátka nemůže mít věrohodný výsledek. Tam už bude záležet na složení hlasujících. Jestliže se snaží někdo mapovat tuzemskou hard & heavy scénu a opomene zmínit desku Inferno, která v loňském roce zahýbala mantinely (nejen) českého black metalu, to je vážně mrzuté. Ano, jde o okrajovou záležitost, ale ohlas na tuto nahrávku a vlastně i na tu předchozí snad nebyl přehlédnutelný. Tím nechci brečet, že Inferno nedostává nějakou sošku, spíš to reflektuje samotné řícení Anděla kamsi do neznáma. A ta Jirkova poznámka kolem čitatelů Fullmoonu byla myslím naprosto přesná. Na druhou stranu to sloučení metalu do alternativy vypovídá o faktu, že asi nemá moc silné zastupitele. Respektive se o nich asi moc neví, jakkoliv můžeme každý mít v undergroundu celou hromadu oblíbenců. Kapely Insania si vážím a mám ji hodně rád, ale poslední deska není z nejsilnějších a rozhodně si nemyslím, že je nejlepším reflektantem hard & heavy v ČR.