Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Ozvěny roku 2019 - 2. část redakce

Ozvěny roku 2019 - 2. část redakce

Sarapis12.1.2020
Podrobná bilance uplynulého roku podruhé.

// Ruadek 

 

Top alba

Swallow the Sun - When A Shadow Is Forced Into The Light //  naše recenze vč. ochutnávky

 

Tool - Fear Inoculum //  ochutnávka  naše recenze

 

Voyager - Colours in the Sun  // ochutnávka

 

Tady moc není co řešit. Srdcervoucí deska Swallow the Sun a jejich vrcholně smutná deska, která kouzlí bolestné okamžiky. Tool a jejich dokonale vysoustružené dílo. No a prostě totálně třeskutá deska Voyager, což jsou takoví Tesseract na tripu křížení Duran Duran. Nic mou osobu tento jinak velmi plodný rok tak nedostalo jako tyto 3 desky.

 

Další zajímavá alba a pozitiva roku

Russian Circles - Blood Year //  naše recenze vč. ochutnávky

Disillusion - The Liberation // ochutnávka

Ashbringer - Absolution // naše recenze vč. ochutnávky

Minority Sound - Toxin //  naše recenze vč. ochutnávky

Rammstein - Rammstein //  naše recenze vč. ochutnávky

Numenorean - Adore //  ochutnávka

Eluveitie - Ategnatos //  ochutnávka

Soen - Lotus //  naše recenze vč. ochutnávky

King Diamond - Songs for the Dead Live at Graspop Metal Meeting //  ochutnávka

Evergrey - The Atlantic //  naše recenze vč. ochutnávky

HVOB - Rocco //  ochutnávka

Shadow of Intent - Melancholy //  naše recenze vč. ochutnávky

Blind Guardian Twilight Orchestra - Legacy of the Dark Lands //  ochutnávka

Finsterforst - Zerfall //  ochutnávka

Lacuna Coil - Black Anima //  ochutnávka

Leprous - Pitfalls //  naše recenze vč. ochutnávky

Nick Cave & The Bad Seeds - Ghosteen //  naše recenze vč. ochutnávky

 

Opakovat je zde třeba a proto opětovně konstatuji, že rok 2019 byl maximálně hudebně plodný a jako vždy se ještě zpětně bude nacházet další tuna výborných desek. 2019 byl můj zpětně velký návrat k metalu jako takovému a jsem za to rád. 

 

Zklamání a negativa roku

Osobní život mnohdy projde hodně velkými zkouškami a já si to vybral ke konci zmiňovaného roku. Každý to zná, lépe hlavu vzhůru a zostřit pohled na věc, jde se dál.

 


 

// Sarapis

 

Top alba

Bjørn Riis - A Storm is Coming //  naše recenze vč. ochutnávky

 

Samota a melancholie tohoto alba je mi z celého roku asi nejbližší. Zvukově a hudebně masterpiece.

 

Alcest - Spiritual Instinct //  naše recenze vč. ochutnávky

 

Výborný ročník francouzského vína, hodí se k masu, sýru i jen tak přímo z lahve cestou z práce. 

 

Traveler - Traveler //  naše recenze vč. ochutnávky

 

Lekce efektivity, jak dělat old school heavy metal a znít důvěryhodně. Kanada káže v kůži.

 

Mord’A’Stigmata - Dreams Of Quiet Places //  naše recenze vč. ochutnávky

 

Na první poslech bych to neřekl, ale časem se z alba stala jistota mrazení.

 

Gaahl’s Wyrd - Gastir: Ghosts Invited //  naše recenze vč. ochutnávky

 

Výborná Gaahlovina. Temnota nejasného žánru, ale s převažujícím black metalovým šmakem.

 

Atlantean Kodex - The Course of Empire //  ochutnávka

Epický heavy-doom mírně UG ražení, ale s extraligovým zpěvem a suverénním songwritingem.

 

Další zajímavá alba a pozitiva roku

The Great Old Ones - Cosmicism //  ochutnávka

Za kvalitami předchozího EOD letošní deska trochu zaostává, ale svých chapadel má pořád dost.

Funereal Presence - Achatius //  naše recenze vč. ochutnávky

Moc povedené spojení neučesané hniloby s citem pro strhující kompozici.

(DOLCH) - Feuer // ochutnávka

Další trefa Ván Records. Možná to poroste až na bednu, možná ne, ale za 90 % alba bych dal ruku do ohně už teď.

Sacred Reich - Awakening //  ochutnávka

Silný návrat nenápadných thrasherů. Nejdřív parádní set na Brutalu a pak perfektní deska. Thrash s nadhledem.

Ray Alder - What the Water Wants //  ochutnávka

Sympatická sbírka písniček od srdce zpěváka progresivních Fates Warning.

Flying Colors - Third Degree //  ochutnávka

Ale ano, nakonec to funguje. Barvy s váhavým mezipřistáním Second Nature zase vzlétly a uvolněně mávají křídly.

The Neal Morse Band - The Great Adventure //  ochutnávka

Neal Morse podruhé. Škoda občasného kýče a pasáží zavánějících gospelem amerických fanatiků. Jinak velmi dobrá prog rocková deska již zavedeného spolku.

Triumph, Genus - Po vrhu vždy je prázdno kolébek  //  naše recenze vč. ochutnávky

Z alba nic výrazně nevyčnívá, ale drží skvěle pohromadě a baví mě se v něm převalovat a rochnit.

 

Brutal Assault 24 (Emperor, Tankard, Shape of Despair ...) // report 1  report 2

Zahuštěnější areál než předtím, ale bezva kapely a žrádlo + veselý kolektiv vrásky spolehlivě zahladí.

Rituals of Power European Tour (Misery Index, Wormrot, The Lion's Daugther, Truth Corroded) //  report

Misery Index koncertní sázka na jistotu a pěkně mrazivé překvapení The Lion's Daughter.

The Neal Morse Band World Tour, Brno //  report

Prog rocková exhibice a idol Mike poprvé naživo jen na pár metrů.

Enter the Eternal Fire (Enthroned, Blaze of Perdition, Ultra-Violence ...) //  report

Příjemné prostředí, tím pádem i atmosféra, dobré kapely, profi organizace.

 


 

// Sorgh

 

Nebyl to nijak výrazný rok, nevyšlo nic, co by mě doslova rozsekalo, ale řada věcí dozrála v pěkné plody.

 

Top alba

Alcest - Spiritual Instinct //

Tuhle kapelu jsem nikdy neprožíval a cíleně neposlouchal. Na doporučení jsem ovšem novince šanci dal a … Bomba! Výborná deska, která mě usvědčuje z občasné slepoty.

 

Cult Of Luna - A Dawn To Fear //  naše recenze vč. ochutnávky

Miluji atmosféru, kterou COL dokáží stvořit. Pak jim zobu z ruky každý riff.

 

Vltimas - Something Wicked Marches In //  naše recenze vč. ochutnávky

Taky parádní záležitost, projekt velikánů, který má smysl. Mayhemovská kytara je nesmrtelná a ostatní jí dělají perfektní kompars. 

 

Další zajímavá alba a pozitiva roku

Nightfell - A Sanity Deranged //  ochutnávka

Tohle je výrazný objev doomového podsvětí, album plní veškerá očekávání. 

Misery Index - Rituals Of Power //  naše recenze vč. ochutnávky

Kvalita, standard, nic zásadního, ale tohle soukolí mě baví.

Emperor na Brutal Assault, exhumovaná legenda hraje stále skvěle. (report)

Nile v brněnské Melodce. (report)

 

Zklamání a negativa roku

Leprous - Pitfalls //

Abbath - Outstrider //  naše recenze vč. ochutnávky

Unhold - Here Is The Blood //  naše recenze vč. ochutnávky

Soen - Lotus //

Tool - Fear Inoculum //

 

Tak to vypadá, že těch zklamání je víc než radostných požitků, ale není to tak. Krásné hudby bylo dost a ti zmínění propadlíci třeba jen nenahráli to, co jsem očekával. Vypíchl jsem velká jména, na které musí být vysoké nároky a když se pak moje očekávání s výsledkem nepotkají, tak to štve. 

 


 

// Bodin

 

Top alba

Swallow the Sun - When a Shadow Is Force into the Light //

Jedno z celoročně nejposlouchanějších alb. Deska naplněná emocemi až po okraj.

 

Esoteric - A Pyrrhic Existence //  naše recenze vč. ochutnávky

Srdcová záležitost. Esoteric vytvořili učebnicové album v death/doomovém žánru a nadále zůstávají o krok vpřed na této scéně.

 

Opeth - In Cauda Venenum //  naše recenze vč. ochutnávky

Opeth mě opět baví, a to hodně.

 

Blut aus Nord - Hallucinogen //  naše recenze vč. ochutnávky

Po prvotní nedůvěře jsem otočil a album si užívám.

 

Sinmara - Hvísl Stjarnanna //  naše recenze vč. ochutnávky

Sinmara naservírovali Islandem páchnoucí černou desku, která mě ohromila svou atmosférou. 

 

Mayhem - Daemon //  naše recenze vč. ochutnávky

Podobný případ jako u Opeth. Mayhem mě po předešlých dvou pro mě divných deskách opět baví. Natočili jednoduchou a přitom nadupanou přímočarou desku, která mě zase nutí hrozit pěstí.

 

Další zajímavá alba a pozitiva roku

Abigail Williams - Walk Beyond the Dark  //  ochutnávka

Blood Red Throne - Fit To Kill  //  ochutnávka

Cult of Erinyes - Æstivation  //  ochutnávka

Fen - The Dead Light  //  ochutnávka

Officium Triste - The Death of Gaia  //  ochutnávka

Praselizer - Fæcal Addiction  //  ochutnávka

Reido - Anātman  //  ochutnávka

Sarke - Gastwerso  //  ochutnávka

Tormentor - Anno Daemoni (Live DVD)  //

 

+ koncert Wardruna v Praze (okolnosti tomu chtěly, že report prostě nebyl)


Zklamání a negativa roku

Borknagar - True North //  naše recenze vč. ochutnávky

Leprous - Pitfalls //

 

Tyto dvě kapely mě vyloženě zklamaly. U Borknagar to bolí o něco více, protože jejich album opravdu silný moment postrádá. 

 


 

// Lomikar

 

Když jsem si sednul k bilancování předchozího roku, měl jsem v hlavě nějaká 3-4 alba s tím, že zbytek mě ještě plácne nějak za chodu. Když jsem pak začal procházet seznamy toho, co tenhle rok vyšlo, z čeho jsem byl nadšený, čemu jsem přislíbil další poslechy apod. začal jsem si připadat fakt jak malej červ. Je to ale skvělá zpráva o tom, jak současná hudba má prostor a možnosti bublat, kvést, objevovat nové hranice, vracet se do jiných dob s jinými kontexty, propojovat zdánlivě nepropojitelné, experimentovat i se třeba zdokonalovat v jedné věci aniž by byla pod nějakým tlakem. Bude těžké se smířit s tím, že už nebude úplně možné pokrýt všechny scény do požadované hloubky, takže i ty dojmy budou čímdál subjektivnější, ale místo stěžování koneckonců můžu už poslouchat něco dalšího. Každopádně tenhle rok mě asi nejvíc zaujala alba, která odkazují hudebně více do minulosti než tomu bývá obvyklé. Já osobně se snažím vyhýbat nostalgickému vzpomínání, takže se uklidňuji tím, že tohleto hudební ohlížení do minulosti již není jen dědkovským uctíváním olckůlové ryzosti, leč návratu k mohutné síle riffu, punkové nezřízenosti a mladistvé energii stojící proti současné komplikovanosti a ambivalenci. Tak jako tak, byl to zatraceně dobrej rok.

 

Truchło strzygi - Nad którymi nie czuwa żaden stróż // ochutnávka

Co jste čekali, když s tím celý rok obtěžuju skoro každýho, kdo se na cokoli zeptá ("Koupil jsi ty okurky?" "Truchło strzygi.").  12 Minut, ve kterých se každých 30 sekund děje něco jinýho. Blackově se sype, punkově skotačí, hajholá se, oikuje a do toho vříská naprosto neukotvenej zpěvák, co tak nějak připomíná Jirku Káru. Celý je to takový překrásně ožralý. CHLEBAAAA!

 

Óreiða - Óreiða //  naše recenze vč. ochutnávky

Hudba oproštěná od člověka. Ta úplná anonymita se k tomu perfektně hodí. Písně bez konce a začátku, jakoby hrály celou věčnost a my jen měli možnost zaslechnout jejich nepatrné úseky. Bardo.

 

Misþyrming - Algleymi // naše recenze vč. ochutnávky

Jeden riff vládne všem. Misþyrming jsou podle mě na vrcholu tvorby. Neuvěřím tomu, že jsou schopný nasázet na počkání tolik perfektních kytarových partů každé dva roky, protože pak by nezbylo snad nic na ostatní. Jen škoda, že naživo letos v Praze zvukově zanikli v důsledku nedobře vybraného prostoru. 

 

Funereal Presence - Achatius //

Takovýhle oldschool si dám líbit. Zbytečnost těch různých kytarových vývrtek mě baví stejně jako ty tak trochu mimo třískající, ale naprosto přesvědčené bicí. Album, kde vás neustále baví tím, jak nejste schopni odhadnout, co se chystá za rohem.

 

Deus Mortem - Kosmocide //  ochutnávka

Je fakt zábava si občas od nějakýho jelimana nechat vysvětlovat, že v hudbě už tady všechno bylo a již ho nic nedokáže překvapit, když už podruhý ve svý letošní topce hýčkám album, které sere na nějaký vybočování či obohacování konceptu a místo toho přijde s úplným základem - silným riffem v každém songu a patřičné nenávistným étosem. Album Kosmicide je něco jako black_metal.exe. Je tam všechno, co na tom žánru lze uctívat v té správné dávce. A pokud ji včas neodpojíte, může luxusně zavirovat mozek.

 

Waste of Space Orchestra - Syntheosis // naše recenze vč. ochutnávky

Co asi může vzniknout, když se chytí za ruce banda smažek z Oranssi Pazuzu se zkuřkami z Dark Buddha Rising? Buď parádní houbovej čaj nebo obrovsky ambiciozní album, které osahává hranice hned několika hudebních žánrů a propojuje je v kmenovém rituálu, kde je z muzikálního hlediska vše dovoleno.

 

Gaahls Wyrd - GastiR - Ghosts Invited //

Gaahl tvoří hudbu, která se perfektně hodí k jeho projevu. Uctivá, důsledná, pronikavá, nestagnující, objevující. S hmatatelným pohanským espritem.

 

John Garcia - John Garcia and the Band of Gold // ochutnávka

Když naložíš na benzínce kdesi v Utahu holku do káry a vyrazíte směr Vegas, tak jí nepustíš Óreiðu, to je snad jasný. Pustíš jí Johna Garciu a společně si po cestě pokyvujete hlavou s pohledem každý jinam. Doufám teda, že ta holka umí řídit a nemá fotra fízla.

 

Důležitá alba, která zasluhují pozornost, ale nebyl ještě čas a prostor se jim pořádně věnovat obsahují Daemon od Mayhem, Triumph & Disaster od We Lost the Sea, Spiritual Instinct od Alcest, poslední projekty Atrium Carceri a Last Cities Broadcast, Ghosteen od Nicka Cavea and Bad Seeds, Mirror in Darkness od Serpent Column, Age of Excuses od Mgly, Leaving Meaning od Swans, Transfixion of Spirits od Black Cilice a Belong od Ultha.

 

A když tu jsem přes ty reporty, tak tři letošní nejlepší:

Perturbator v Akropoli, protože kotel až ke zvukaři do osmdesátkových beatů se nezapomíná. Nemluvě o tom, že už jen na málo koncertech jsem starší než je obecný věkový průměr. (report)

Darvaza v Modrý vopici, protože ačkoli headlinerem měli být Misþyrming, kteří se utopili v davu, tak si to pro sebe celý ukradla tahle výsostně nasraná banda agresorů, vyhrožující publiku. (report)

Mayhem a Gaahl's Wyrd v Meetfactory, protože tahle banda pořád strašně sype a místo obávaného muzea blackmetalu jsem si užil prvnotřídní kotel na jejich nejradikálnější pecky. (report)

 


 

 

Článek "Ozvěny roku - Top 10" najdete zde.

První díl podrobné bilance zde.



  DISKUZE K ČLÁNKU

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky