Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

TOP 5 nahrávek roku 2020

1. Hail Spirit Noir - Eden In Reverse //  ochutnávka

Eden In Reverse se vymanila z metalového kokonu a přeměnila se v cosi, co jest nedefinovatelným hybridem. Ukazuje se bezbřehá muzikální chytrost jdoucí daleko za mantinely běžné hudby. Mlhy obvyklé na Mayhem In Blue se rozplynuly, pryč je blacková špína, naopak narostla teatrální, avantgardní složka. (Více v Sorghově recenzi).

2. Thy Catafalque - Naiv //  ochutnávka

Z pohledu zapojení různých nástrojů a přístupů patří deska Naiv k těm nejpestřejším, jaké kdy pod Thy Catafalque vyšly, ale současně se tak neděje na úkor vlastní historie a typického tvůrčího rukopisu autora. Tamás Kátai jasně ctí své autorské kořeny, drží se svého velmi jedinečného metalového zvuku (včetně doposud programovaných bicích), ale i jasně definovaných melodických postupů a něčeho, co bych nazval folkovou melancholií. (Více v Jirkově recenzi).

3. Elbe - Eschatology //  ochutnávka

Eschatology je albem temnějším, pochmurnějším a hlavně metalovějším než Sudety. Insomnic dodává Standovým a Martinovým kytarám nový rozměr. Skladby už tak vrstevnaté přesahují hranice neviditelného. Sílu a dominanci ostřejším skladbám prospívají dramatické bicí a důrazná basa. (Více v Garmově recenzi). 

4. Oranssi Pazuzu - Mestarin Kynsi //  ochutnávka

Mestarin Kynsi je mistrovské stříhání nehtů z útrob podzemní krypty, kde pořád vyzrálejší parta hudebních bláznů profukuje kokony svou divokou prezentací black metalu na tripu na trase sklep - vesmír a zpět. Albem se jako tik v oku nese silně pulsující hmota hrubého podzemí, kde není daleko pro ostrý výraz, ani pro široké a progresivní definice. (Více ve Victimerově recenzi).

5. My Dying Bride - The Ghost Of Orion //  ochutnávka

Přímá, dřevní, melodická a upřímná, taková je The Ghost Of Orion. My Dying Bride volí tradiční přístup, svědomitě mísí těžké kusy s vznešenou melodikou a nepotrpí si na okázalosti. Předvádí svůj klasický doom metal první jakosti bez velkých gest. Album zdobí dobrý zvuk, Aaron je velmi soustředěný a jeho vokál nemá chybu. V obou případech se to jeví jako povedený koncept. Mít vše na stejné bázi, nevykřičet se do němoty, neznít přehuleně a nezabývat se tím, co se děje okolo. (Více ve Victimerově recenzi). 

... a dále podrobně... 

// Jirka D.

Do svých nejlepších nahrávek za uplynulý rok jsem zařadil pětici desek, mezi kterými bych nerad stanovoval pořadí. Každé z uvedených alb je svým způsobem specifické, jiné a hodící se pro určitý okamžik. Abecedně a se stručným komentářem to vypadá následovně:

Coriky - Coriky //  naše recenze vč. ochutnávky

Tak trochu můj tajný favorit a bez pochyb jedna z desek, která mě zasáhla opravdu silně, byť její obsah by se dal označit jako takový skromný lo-fi alt rock. Nic velkého, vůbec nic převratného, pár akordů, obyčejné písničky, ale velké vnitřní fluidum. 

Deftones - Ohms //  naše recenze vč. ochutnávky

Nedíval jsem se, ale když bych si měl tipnout, tak žádná deska Deftones v mém ročním přehledu nikdy nechyběla. Tu kapelu mám prostě rád, mám rád její výraz a muziku, k níž na světě nenajdete podobnou. Deftones jsou pro mě stále jedineční. 

Oranssi Pazuzu - Mestarin Kynsi //  naše recenze vč. ochutnávky

Oranssi Pazuzu skvěle vyrostli a na letošní desce podle mě předvedli zatím to nejlepší, co v nich vězí. Neskutečná síla, temná očista těla, ale taky hodně vyčerpávající poslech. Oranssi Pazuzu neskládají pěkné písničky a nejsou pro každý den. 

The Ocean - Phanerozoic II: Mesozoic | Cenozoic //  naše recenze vč. ochutnávky

The Ocean jsou rození hudební vypravěči a příběhy v jejich podání ožívají do velkolepých rozměrů. S každou jejich novou deskou se ptám sám sebe, kdy přijde pocit nasycení na jedné nebo stav vyčerpání na druhé straně, ale zatím nepřichází ani jedno. 

Thy Catafalque - Naiv //  naše recenze vč. ochutnávky

Jednu ze svých nejlepších desek vydal i Tamás Kátai pod svým projektem Thy Catafalque, což je taky co říct, protože dobrých desek má v zásobě docela dost. Naproti tomu novinkové album Naiv mě dostalo do kolen a při bilancování celé diskografie se dostalo až pod samotný vrchol, kde má obsazeno předchozí deska Geometria (2018).

Další dobré desky

Brant Bjork - Brant Bjork //  naše recenze vč. ochutnávky

Brant Bjork střílí nové desky od pasu a ne vždy je to zásah blízko středu. Po pravdě je občas problém trefit terč. Tentokrát zásah do černého, letošní deska je opravdu dobrá.

Hail Spirit Noir - Eden In Reverse //  naše recenze vč. ochutnávky

Oproti historii posun, který nemusí každému šmakovat, ale osobně mi sedí dobře. 

Insect Ark - The Vanishing //  naše recenze vč. ochutnávky

Je radost sledovat, jak Insect Ark kolem Dany Schechter pěkně rostou. 

Jello Biafra And The Guantanamo School of Medicine - Tea Party Revenge Porn //  ochutnávka

Nestárnoucí Jello Biafra stále překypuje energií a nová deska po dlouhých letech je výborná. 

Or - Smutný stroje //  naše recenze vč. ochutnávky

Pro mě domácí album roku. 

Pearl Jam - Gigaton //  naše recenze vč. ochutnávky

Starým veteránům to pořád hraje moc pěkně a byť si myslím, že by Gigatonu stálo zato ostříhat trochu křídla co do délky alba, celkově převládá pořád spokojenost. 

Stone Temple Pilots - Perdida //  naše recenze vč. ochutnávky

Od této kapely jsem nečekal už vůbec nic a když by mi někdo řekl, že nová deska bude deskou pomalých písniček a že bude skvělá, poslal bych ho někam. Ale ona skvělá je, Perdida mi sedla moc. 

Six Degrees of Separation - Old Dogs //  naše recenze vč. ochutnávky

Tenhle typ muziky (prostě metal) už hodně dlouho nevyhledávám a vlastně ani nevím, proč mi staří psi tak padli do ucha. Baví mě ta energie, ten drajv a naprostá přesvědčivost, s jakou to SDOS dávají. Takže dobrý. 

The Pineapple Thief - Versions of the Truth //  naše recenze vč. ochutnávky

Dostat tuhle desku do hlavy chvíli trvalo, ale nakonec to šlo vlastně docela snadno. Stačí zesílit (skutečně hodně) a to album vyroste až do nebe. 

Zklamání

Pár desek, které v mých uších nenaplnily vložená očekávání, by se určitě našlo. Z konce roku si vybavuju dvojici Fuzz a Tau Cross, což jsou dvě naprosto odlišné kapely, ale na svých třetích deskách se teda moc nepředvedly ani jedna. Velikánský kopec nudy dal dohromady strárnoucí Marilyn Manson i islandští Sólstafir, naopak problém překročit svůj vlastní stín měli jak Pallbearer, tak Arbouretum, Airbag, Maserati, Long Distance Calling nebo třeba Intronaut. A vyloženě proti srsti mi jde nová Sepultura, tam se nechytám. 

// Victimer

Top alba

Oranssi Pazuzu - Mestarin Kynsi //  naše recenze vč. ochutnávky

Titulovat každé nové album Oranssi Pazuzu jako vrchol jejich diskografie, to už je vlastně rutina. Slabou desku tahle psychedelická podzemka ale nevydala a letošní Mestarin Kynsi je u mě No.1. Oranžovo-černá destrukce těla a mysli krajně povznášející kreativitou.

Black Magnet - Hallucination Scene //  naše recenze vč. ochutnávky

Industrial s EBM průpovídkami a metalovo hardcorovým prasáctvím, kde není čas na milostný poměr. Kdybychom vyhlašovali překvapení roku, je to Black Magnet.

Lustmord - Trinity //  ochutnávka

Jako Trinity byl kódově označen první test atomové pumy v Novém Mexiku. Od testu až po shození pumy na Hiroshimu zkomponoval Lustmord niterně důmyslné ambientní album. Naprostá špička minimalistické hudby.

Abigor - Totschläger (A Saintslayer's Songbook) //  ochutnávka

Nesvatá trojice Abigor se na sklonku roku vytasila s prvotřídním symfonickým black artem, kterým znovu ukázala, kdo sedí na trůnu.

Elbe - Eschatology //  naše recenze vč. ochutnávky

Největší radost? Druhá deska Elbe. Atmosféra a kontrasty, v tom je Eschatology unikátní. Meditace i vztek, hory i údolí. Nejlepší domácí deska roku.

My Dying Bride - The Ghost Of Orion //  naše recenze vč. ochutnávky

Jen obyčejní My Dying Bride? Pro mě je The Ghost Of Orion jejich původní krása a oni zas pokorní průvodci vlastní jedinečností. 

Skeleton - Skeleton //  naše recenze vč. ochutnávky

Skeleton otevírají zatuchlé hroby a obcují ve jménu starého metalu bez důkladného mytí předkožky.

Hail Spirit Noir - Eden In Reverse //  naše recenze vč. ochutnávky

Živá a s velkým nadhledem servírovaná avantgarda, navíc když předčí i leckterá kultovní alba v oboru. Odvážný krok dál, který se povedl.

Pouppée Fabrikk - Armén //  naše recenze vč. ochutnávky

Z kláves musí kapat krev. Severský EBM antikvariát Pouppée Fabrikk předvedl návrat hodný mistrů. Rve to cévy i kabely!

Shores Of Null - Beyond The Shores (On Death And Dying) //  naše recenze vč. ochutnávky

Jeden nečekaný adept v podobě podzimně melancholického gothic/doomu s opravdovým smutkem uvnitř sebe. Uhrančivé, účinkující.

Další zajímavá alba a pozitiva roku

Enslaved - Utgard //  naše recenze vč. ochutnávky

Wrekmeister Harmonies - We Love To Look At The Carnage //  naše recenze vč. ochutnávky

Hum - Inlet //  naše recenze vč. ochutnávky

Acherontas - Psychic Death - The Shattering of Perceptions //  naše recenze vč. ochutnávky

Then Comes Silence - Machine  //  naše recenze vč. ochutnávky

Pearl Jam - Gigaton //  naše recenze vč. ochutnávky

Onirik - The Fire Cult Beyond //  naše recenze vč. ochutnávky

Pigsty - Pig Blood //  naše recenze vč. ochutnávky

Today Is The Day - No Good To Anyone //  naše recenze vč. ochutnávky

Ulver - Flowers Of Evil //  naše recenze vč. ochutnávky

Zklamání a negativa roku

Sólstafir - Endless Twilight Of Codependent Love //  naše recenze vč. ochutnávky

Secrets of the Moon - Black House //  naše recenze vč. ochutnávky

Inquisition - Black Mass for a Mass Grave

// Bhut

Top alba 

Hail Spirit Noir - Eden In Reverse //  naše recenze vč. ochutnávky

Oranssi Pazuzu - Mestarin Kynsi //  naše recenze vč. ochutnávky

Thy Catafalque - Naiv //  naše recenze vč. ochutnávky

Imperial Triumphant - Alphaville //  ochutnávka

Inter Arma - Garbers Days Revisited //  ochutnávka

Amnutseba - Emanatism //  naše recenze vč. ochutnávky

Somniate - The Meyrinkian Slumber //  naše recenze vč. ochutnávky

Wyrwyr - Akelarre //  ochutnávka

Dephosphorus - Sublimation //  ochutnávka

O - Antropocene //  ochutnávka

Luctus - Užribis //  ochutnávka

Scáth Na Déithe - The Dirge Of Endless Mourning //  naše recenze vč. ochutnávky

Skáphe - Skáphe³ //  ochutnávka

Velnias - Scion Of Aether //  ochutnávka

Prosternatur - Mortuus Et Sepultus //  ochutnávka

Prison Of Mirrors - De Ritualibus Et Sacrificiis Ad Serviendum Abysso //  ochutnávka

Proscription - Conduit //  ochutnávka

Novae Militiae - Topheth //  ochutnávka

Horna - Kuoleman Kirjo //  naše recenze vč. ochutnávky

Paysage D’ Hiver - Im Wald //  ochutnávka

Když se bavíme o roce 2020, tak dávám dohromady rovnou 20 mých top. Samozřejmě se ledacos může posouvat a to včetně dalších skvělých alb, které dávám do těsného závěsu, ale první pětku mám již delší dobu neměnnou. To proto, že jde o nahrávky neskutečně barevné, originální, těžko prostupné, mimořádně osobité a při tom nehorázně výrazné a skvělé. Další smršť je vlastně sled černočerných děl, která se mi výrazně zapsala do žil. Ať už jde o jejich primitivnost, žánrovou vytříbenost, či o rozhození nálady skrze disharmonické plochy - všechny jsou osobité a opravdu silné.

Drobnou poznámku si ještě dovolím k obalu Horna, kde jsou ty kamenné sepjaté ruce. Víte odkud taková skulptura pochází? Něco mi říká, že už jsem to kdysi viděl na Olšanských hřbitovech a tehdy jsem to i vyfotil, hele.

Další zajímavá alba a pozitiva roku 

Ovšem beze zmínky nemohu nechat ani následují výčet nahrávek, které považuji za velmi nápadité, svérázné a především věřím v jejich trvanlivost. Nuže, čerpejte energii v nich se nacházející: Enepsigos - Wrath Of Wraths (disharmonie a zloba), Esoctrilihum - Eternity Of Shaog (recenze), Eye Of Nix - Ligeia (recenze), Cult Of Fire - Moksha & Nirvana (recenze), The Corona Lantern - Certa Omnibus Hora (podlehl jsem), Insect Ark - The Vanishing (chvíli se mi to nezdálo, ale to kouzlo to v sobě má, recenze), Secrets Of The Moon - Black House (rozumím odmítavým pohledům, ale já jsem nadšen z řekněme okultní atmošky, recenze), Skeleton - Skeleton (skvěle předvedné lidové obyčeje), Ashtar - Kaikuja (i když to občas zavrže mezi zuby, pořád je to slušný a barevný kousek), Convocation - Ashes Coalesce (už ten obal je parádní), Olaf Olafsonn And The Big Bad Trip - Temple Of Serenity (recenze), Or - Smutný stroje (recenze), Panychida - Gabreta Aeterna (jsem z Kašperek, takže to je povinnost, ale zároveň skvělá nahrávka, chytlavá, rozmanitá a nedostižná limitka je rovněž skvost), Perfecitizen - Humanipulation (recenze), Voluptas - Towards The Great White Nothing (recenze), Lik - Avgrundspoetens Flamma (raw raw raw), Porta Nigra - Schöpfungswut (bohatýrské vokály s německými slovíčky vás prostě dostanou), Voidfire - Ogien Pustki (sypanism), Arcada - Projections (taky dobrá ventilace), Konvent - Puritan Masochism (občas to jde hodně na sílu, ale výsledek je v pořádku), Stíny Plamenů - Záře zápalných šňůr (recenze), Bythos - The Womb Of Zero (dobře odvedený black), Cultum Interitum - Poison Of Being (jedovaté). 

Jakkoliv byl rok 2020 z globálního pohledu dost hysterický, v mém soukromém životě to naopak svištělo samými změnami směrem k lepšímu a veselejšímu bytí. Tak třeba se mi na konci března narodila dcera Klára. Na konci srpna jsme se s rodinkou stěhovali do vlastního domku v Merklíně a (doufám, že definitivně) opustili tak soužití v bytovém domě včetně spoluvlastnických seriálů s druhým majitelem. Práce bylo v zaměstnání pořád dost, takže se nás žádná omezení výrazně nedotkla. Z uvedených důvodů plyne, že pro muziku nebylo tolik času a vzhledem k tomu, že aktuálně stavím rodinu na první místo (kde do nynějška fakt byla jen hudba, potažmo black metal), nevěnuji už tolik volných minut koncertům, poslechům i psaní. Přesto mě psát pořád baví a naplňuje do té míry, že tvořím s chutí články jak na Echoes, tak pro Telepatii. A když už jsem si tu tradičně uváděl roční nárůst originálních kousků do sbírky, musím i letos napsat číslici 311, což je moc příjemné. 

Zklamání a negativa roku

Nějak jsem nepřišel na kloub, chuť, či pochopení nahrávek Sólstafir, Marilyn Manson a Jucifer. U Sólstafir a Mansona je to vyloženě zklamání, kdežto u Jucifer čiré nepochopení, které jako jediné ještě hodlám (snad) zlomit.

// Garmfrost 

Top alba

Árstíðir lífsins - Saga á tveim tungum II: Eigi fjǫll né firðir //  naše recenze vč. ochutnávky

Árstíðir lífsins natočili nejen svoji nejlepší album, ale také tu, kterou letos poslouchám nejčastěji. Všechno je zde dotažené do puntíku.

Akhlys - Melinoë //  ochutnávka

Akhlys mě na nové desce pohltili. Chytli mě do pasti, propasti, ze které se nelze dostat. Ani nechcii. Všechno to napěchované zlo, zběsilost, temnota, ambient… Z Naasových projektů pro mě absolutní TOP!

Abigor - Totschläger (A Saintslayer's Songbook) //  ochutnávka

Poslouchat Abigor je jako koštovat nejkvalitnější krmi. Ne vždy vám chutná, ale pokaždé víte, že vnímáte nejvytříbenější chutě a že byla připravena s velkou péčí a láskou. Novinková Totschläger (A Saintslayer's Songbook) mi chutná bez výhrad. Atmosféra se zde nebije s avantgardou a podivností. Dá se říct, že je docela stravitelná, ale rozhodně ne podbízivá. Prostě Abigor!

Ondskapt - Grimoire Ordo Devus //  ochutnávka

Ze začátku jsem si nebyl jistý, jestli se mi nový počin švédských Ondskapt líbí nebo ani moc ne. Nakonec jsem desce propadl. Hodně! Nevím, jestli tolik jako předchozím nahrávkám, ale dost na to, aby mi vyplňovala každý možný kousek volného času. Ondskapt jsou zpět a já jen doufám, že na další desku nebudu muset čekat znovu deset let. To bych se už nemusel dočkat, že.

Grifteskymfning - Bedrövelsens härd //  ochutnávka

V případě Grifteskymfning jsem dal na doporučení a ani na okamžik jsem nelitoval. Starší desky mě tolik neberou, ale letošní dvoj nadílka se Siru N vskutku povedla na výbornou. Svart Materia jsem v žebříčku nezmínil jen proto, že se mi nechtělo a proto, že Bedrövelsens härd je podstatně zajímavější. V době, kdy desky vyšly jsem byl možná i opačného názoru, ale postupně se misky vah naklonily na stranu Bedrövelsens härd. Album čpí sírou, je krásně melodické a přitom krutě syrové. Moc pěkný!

Paradise Lost - Obsidian //  naše recenze vč. ochutnávky

Dalo by se říct, že Paradise Lost vydávají své nahrávky už dávno čistě ze setrvačnosti. Každé dva tři roky svým věrným fans připraví sbírku skladeb, ve kterých už dávno nehledají nové směry, ale pokračují v tom, co je baví nejvíc a také v tom, co od nich posluchači chtějí. Tedy jak kteří. Obsidian v tomhle trendu pokračuje více než okatě, nicméně mě přes veškeré odsudky strašně moc baví a nemine týdne, abych se k němu nevrátil. Obsidian se zřejmě stane trvalkou.

Novae Militiae - Topheth //  ochutnávka

Rozhodně jsem nepočítal s tím, že mě deska hnusných Novae Militiae nadchne až tak moc a že ji dokonce umístím ve svém TOP roku 2020. A přesto je tomu tak. Blacková a deathová raubírna je umně promíchána s dark ambientem a tento koktejl do mě lejou proudem a pod tlakem.

Enslaved - Utgard //  naše recenze vč. ochutnávky

V případě Enslaved bych mohl pouze říct, že mě Utgard nepřekvapil. Nic menšího než špičkovou práci jsem neočekával. Herbrand v sestavě sice už není a chybí, ale kluci se se ztrátou vypořádali se ctí. 

Horna - Kuoleman kirjo //  naše recenze vč. ochutnávky

I přes přílišnou délku skladeb i celého alba je Kuoleman kirjo sakra dobré album. Horna nějak nechce zestárnou a uklidnit se. Pořád svoji ďábelskou divočinou umí posluchače patřičně zmrskat a nenechat ho nadechnout. 

Aversio Humanitatis - Behold the Silent Dwellers //  naše recenze vč. ochutnávky

Aversio Humanitatis rostou. Z nenápadné avšak nadějné kapelky se pomalu ale jistě stává pojem. Ta tam je obrhloublost a surovost počátků. Ty jsou nahrazeny elegantním masakrem, post rockovými vstupy a mohutnou atmosférou.

Další zajímavá alba a pozitiva roku

My Dying Bride - The Ghost Of Orion //  naše recenze vč. ochutnávky

Původně jsem myslel, že bude The Ghost of Orion v první pětici desek roku. Postupně ji vytlačovaly lepší a zajímavější nahrávky. Každopádně si stále stojím za tím, že The Ghost of Orion MDB ostudu nedělá a že naopak je tím nejzajímavějším, co za posledních x let z tábora mrtvé nevěsty vzešlo.

Auðn - Vökudraumsins fangi //  ochutnávka

Auðn jsou ohromní ve své naléhavosti a výpravnosti, kterými dodávají melodickému blacku patřičný šmrnc. Nezapomínají být metalovou bandou, umí být však i pocitoví a uhrančiví. 

Temple Nightside - Pillars of Damnation //  naše recenze vč. ochutnávky

Pillars of Damnation je přesně to, co od deathu chci a potřebuji. Tedy brutalitu i temnotu. Záhrobní murmur a blacková černota novému dílu Temple Nightside moc sluší.

Ars Magna Umbrae - Apotheosis //  ochutnávka

Disonance, atmosféra, ohavné skřeky a pečlivě gradovaný black. To všechno a hodně navíc představuje druhá deska polského projektu Ars Magna Umbrae Apotheosis. AMU rozvíjí debut Lunar Ascension a v mnohém jej předčí. A tak to má být.

Elbe - Eschatology //  naše recenze vč. ochutnávky

Elbe na Eschatology vytvořili krásný soundtrack nejen k podzimnímu rozjímání v krajině plné spadaného listí. Vidím v něm zasněžené vrcholky hor a koruny vzdálených lesů… Vše je vzdálené, ale přesto poblíž...

Cultum Interitum - Poison of Being //  ochutnávka

Disharmonie a zmar sluší další bandě z Polska a sice Cultum Interitum. Všechny nástroje kromě vokálu na Poison of Being nahrál K.M. z Ars Magna Umbrae, ale oba projekty krom disharmonie a vysoké kvality nepojí nic jiného. Cultum Interitum je daleko surovější a více při zemi. 

Zklamání a negativa roku

Katatonia - City Burials //  ochutnávka

Ani nevím, proč mě Katatonia zklamali. Už dávno nenatáčí desky, ze kterých se mi tají dech. City Burials je dokonale nudné a ospalé album. Díky klipové Behind the Blood je zmar zbytku nejviditelnější. Tato skladba je poslouchatelná, ale v podstatě opakuje to, co mají všechny desky Katatonie posledních let. Vše je furt dokola a čím dál víc špatně.

Ulver - Flowers of Evil //  naše recenze vč. ochutnávky

Nikdy by mě nenapadlo, že mezi zklamání roku umístím Garmovy Ulver. Ano, ne všechno, co nahráli, bylo pokaždé skvělé a úžasné, ale takto slabou desku podle mě ještě nenatočili. Skladby a hlavně zpěv jsou prvotřídní, o tom žádná. Ale dokonale vykrádají předchozí řadovku Assassination of Julius Caesar. Každý prd. Všechno, co tam fungovalo, narvali na Flowers of Evil. Vynechali ovšem i ten malý kousek extravagance, progresu a experimentů. Melodie jsou fádní a bez šťávy. Velice rychle se oposlouchají, a nezachrání je ani geniální zpěv pana Garma. Nepotěšili mě, ani já je nepotěším.

Rok 2020 byl co se týče hudby velice plodný a dalo by se vyjmenovat klidně dvakrát tolik desek, ale kdo by to četl. Bylo i dost času na jejich poslouchání, protože doma jsme byli letos více než dost. Doufám, že příští rok bude stejně plodný, ale lepší, než tento starý. Fuj, nelíbil se mi! 

// Ruadek

Rok 2020 byl rokem jiným, než ostatní. Výborných desek vyšlo ale požehnaně, i přesto, že jsem se hodně vracel do minulosti a mé neustálé objevování kapel z jiných let neustávalo. Z těch nejlepších desek, jakých jsem vybral pět, bych nedokázal udělat vzestupné či sestupné pořadí. To prostě nejde. Co kapela, to pojem a co deska, to jiný styl. Koncem roku mi každopádně udělal asi největší radost soundtrack od Hidden Orchestra k velmi neobyčejné plošinovce Creaks. Tolik muzikálního hračičkovství aby člověk pohledal. Pokud se v podobném duchu objeví i v příštím roce pár takových děl, bude svět zase kouzelnější.

Top alba

Psychotic Waltz - The God-Shaped Void //  naše recenze vč. ochutnávky

Návrat velkého jména na scénu, který je oslavou doom metalu ve spojení s heavy metalem tak, jak to mám rád. Košaté a hodně promyšlené kompozice, které tvoří dohromady velkou desku.

The Ocean - Phanerozoic II: Mesozoic | Cenozoic //  naše recenze vč. ochutnávky

Vše už napsal Jirka, tady není o čem. Kapela a fenomén v jednom, stravitelnější poslech než Cult Of Luna, na které musí být hodně specifická nálada. Tahle deska se stala zároveň jednou z nejprotáčenějších v mých uší pro tento rok a aspiruje na jedno z nejlepších děl, jaké jsem v posledních letech slyšel. The Ocean prakticky zosobňují všechno to, co bych po moderní metalové kapele chtěl a splňuje to už mizivé procento. Ty jména, co za to n ascéně stojí, ostatně Jirka v recenzi zmínil zcela jasně.

Thy Catafalque - Naiv //  naše recenze vč. ochutnávky

Čiré radostné muzikanství. Nic víc a nic méně. To ale dnes dokáže minimum kapel tak, aby to bylo takhle nadupané. Tamás Kátai ví, jak dělat muziku s odkazem na folklor své země - tak, aby to neznělo vyumělkovaně a nepodobalo se to ničemu jinému. Nechápu, že si ten člověk udržuje kvalitu po tolik let. A není poprvé, co figuruje v naší TOP roku úplně nahoře. 

Shores Of Null - Beyond The Shores (On Death And Dying) //  naše recenze vč. ochutnávky

Překvapení na konci roku, jedna z nejlepších mladých kapel, která paradoxně hraje s odkazem na devadesátky. Jenže tihle to umí pojmout tak, jak to uměli jen velikáni devadesátek. Což je kumšt, jak se nadále ukazuje. To fluidum tam prostě je a tahle jednoskladbová deska je esencí doom metalu s konceptem, jaký hodně zaujme. 

Hidden Orchestra - Creaks soundtrack //  ochutnávka

Obrovská invence jak na straně soundtracku, tak samotné hry. Když se spojí dva originální koncepty, vznikne vždy něco poutavého. Tentokrát se čeští tvůrci počítačových her nespojili s Floexem (ačkoli ten zde také zazní), ale Joem Achesonem a udělali opět velmi dobře. Ten člověk je hudebně stejně kreativní jako tvůrci hry.

Další zajímavá alba a pozitiva roku

Dark Tranquillity - Moment //  ochutnávka

Lehký krok zpět k ostřejší produkci, přesto stále tam, kde skončili naposledy. Výborná deska jako obvykle, jedna z mála jistot na metalové scéně.

Draconian - Under a Godless Veil  //  ochutnávka

Parádní gothic-doomovina, která sice nepřináší nic moc nového, ale ruku na srdce, ono to už bylo stejně všechno vymyšleno. Jsou to ale parádní skladby, tento rok jedna z nejlepších desek.

Elbe - Eschatology //  naše recenze vč. ochutnávky 

Jedním slovem příjemné překvapení. Hodně příjemné. 

Faithless - All Blessed //  naše recenze vč. ochutnávky

Od této kapely už jsem další desku nečekal a je tady. Velmi příjemná a obrovsky nabíjecí. 

Forndom - Faþir //  ochutnávka 

Nakonec jsem to hodně naposlouchal a nechal plynout, jít, běžet. A je z toho velká věc, hodně zajímavá. Mě osobně to baví více než starší věci. 

Hail Spirit Noir - Eden In Reverse //  naše recenze vč. ochutnávky

Vývoj, evoluce. To je to hlavní, co bych u této kapely vyzdvihl. Není to deska, jakou bych vyhlásil deskou roku, ale minimálně medaili za odvahu. Tihle hoši otáčí kormidlo hodně po svém.

Havukruunu - Uinuos Syomein Sota  //  ochutnávka

Finská smršť, plná melodií a vlastního xichtu. Viking black metal v kombinaci hevíkem ve formě, jakou dovedu ocenit.

Headless Horseman - Inhabited Shadows  //  naše recenze vč. ochutnávky

Slušná porce komplikované elektroniky, jedna z nejlepších pro tento rok.

Katla - Allt þetta Helvítis Myrkur  //  ochutnávka

Velmi mrazivá a bouřlivá věc, však je nazvaná podle “blbýho počasí”. Ale paradoxně je to jedna z nejlepších desek, ze které správně mrazí, pro tento rok.

Myrkur - Folkesange  //  naše recenze vč. ochutnávky

Jo, fakt si myslím, že tohle se opravdu povedlo. 

Paradise Lost - Obsidian  //  naše recenze vč. ochutnávky 

Legendy, které napsaly takový průsečník své tvorby s tím, že jsou ale stále tam, kam se za ta léta dokázali dostat. Stejně jako to ctím a cítím u Amorphis.

Silent Skies - Satellites //  ochutnávka

Velmi citlivě zahrané a zazpívané skladby nejen od mých oblíbenců Evergrey. Spolupráce pianisty a zpěváka jmenované kapely dopadla výborně.

Sojourner - Premonitions  //  ochutnávka

Mám tuhle vše-národnostní kapelu fakt rád a s novou deskou mi opakovaně výborně sedli.

Tata Bojs - Jedna nula  //  ochutnávka

Nová deska je výborná a to nejen hudebně, hlavně textově. Fakt se bavím, jak si dělat srandu ze všeho.

Vulkan - Technatura  //  ochutnávka

Kupodivu o této nadějné mladé kapele skoro nikdo nic neví. A přitom tahle deska totálně nakopává. Kombinace Tool a dalších, skvělá ve všech ohledech.

Waltari - Global Rock //  naše recenze vč. ochutnávky

Fakt si myslím, že Waltari vydali jednu ze svých nejlepších desek. Všechno jim zdlábnout nemusíte, ale zábavy jsem si užil více, než s většinou desek z tohoto roku.

Gidge - New Light  //  ochutnávka

Velmi vydařená deska od kapely, od které jsem ještě před dvěma měsíci nic neslyšel. Teď už vlastním dvě originální desky a bavím se. Velmi nadějná muzika, skvělá elektronická chill-out deska pro tento rok.

Zklamání a negativa roku

Mnoho, jména jsem ale zapomněl stejně rychle, jako se objevila. Takže žádná větší zklamání, nic, co bych extra prožíval.

// Sarapis

Top alba

Thy Catafalque - Naiv //  naše recenze vč. ochutnávky

Další vybroušený diamant z osvědčené továrny na avantgardu Thy Catafalque. Tentokrát rozmanitější a měnící tvář častěji než na předchozím albu Geometria (2018), ale stále maximálně působivý.

Jaga Jazzist - Pyramid //  ochutnávka

Na první dobrou zní deska unyle a ospale, ale jakmile se dostane pod kůži, je to nadmíru zábavný a ušlechtilý relax, který je skvělým bratříčkem barvitého Starfire (2015). Cením si ho vysoko.

Bütcher - 666 Goats Carry My Chariot //  ochutnávka

Třaskavý speed metal připomíná staré špinavé časy s nadhledem a i díky tomu solidně nakopává prdel.

Midnight - Rebirth by Blasphemy //  naše recenze vč. ochutnávky

Rarach Athenar vyplivl další půlhodinu blasfemie, jejíž hitovost ne vždy nutně souvisí s příklonem k melodiím, ale funguje znamenitě v každém okamžiku.

The Ruins Of Beverast/Almyrkvi - Split //  naše recenze vč. ochutnávky

Exkluzivní spojení dvou nadupaných projektů, od kterých jsem letos očekával spíš regulérní full length desky, ale tohle splitko vše vynahrazuje. Oba projekty pokračují v tom, co umí nejlíp a je to laskomina.

Towards Darkness - Tetrad //  naše recenze vč. ochutnávky

Doom metal, který je zvláštně jiný. Odtažitý a rezonující prázdnotou. V konečném důsledku těžce vtahující album.

Psychotic Waltz - The God-Shaped Void //  naše recenze vč. ochutnávky

Psychotic Waltz se vrátili sice v civilnějším rozpoložení než jak jsme byli zvyklí, ale The God-Shaped Void se skládá z pořádně silného materiálu, žádný výluh. Dalo mi to práci na to přijít, ale odměna je... inu, sladká.

My Dying Bride - The Ghost Of Orion //  naše recenze vč. ochutnávky

My Dying Bride jsou stálice, i když že vydají desku neznamená, že já jsem z ní paf. Naposledy k tomu došlo snad v roce 2006 u mistrovského kusu A Line of Deathless Kings, potom dobrý, slušný, klasika... a letos zase konečně zážeh.

Další zajímavá alba a pozitiva roku

Lychgate - Also Sprach Futura (EP) //  naše recenze vč. ochutnávky

Lychgate končí v druhém sledu vlastně jen proto, že přišli pouze s EPkem a nevyždímali ze svých nápadů ještě pár minutek šílenství navíc. Hodilo by se to, Also Sprach Futura totiž nasvědčuje tomu, že Lychgate jsou v mistrovské formě.

The Ruins Of Beverast & Mourning Beloveth - Don't Walk On The Mass Graves (Split) //  ochutnávka

Kratší ze dvou splitek The Ruins of Beverast zaznamenává spolupráci s Mourning Beloveth, což je úplně jiné těsto než Almyrkvi. I toto spojení ale funguje znamenitě a neostýchám se k němu často vracet.

Glaciation - Ultime éclat //  naše recenze vč. ochutnávky

Glaciation překopali sestavu a částečně i své know-how, které mi nepřijde tolik podmanivé jako na Sur les falaises de marbre (2015), ale i Ultime éclat má své silné kouzlo.

Sons of Apollo - MMXX //  naše recenze vč. ochutnávky

Profesoři prog metalu pokračují v přednáškách a laťku drží na úrovni debutu, tedy v solidní výšce.

Fates Warning - Long Day Good Night //  ochutnávka

Kratší útvary, přesto delší stopáž než na Theories of Flight (2016). Zatímco předchozí album mlsám téměř bezvýhradně, Long Day Good Night by drobnou redukci sneslo.

Rope Sect - The Great Flood //  ochutnávka

Rope Sect navazují na svou úspěšnou miniaturu Personae Ingratae (2017) a i na dlouhohrající sbírce uvádějí do příjemného melancholického rozpoložení, aniž by uspávali. Zvuk bicích je prostě skvělý!

Akhlys - Melinoë //  ochutnávka 

Démoni spánkové deprivace na druhém albu nezměnili svůj recept, jen trochu zpřístupnili zvuk, tísnivé pocity z poslechu to ale nijak neoslabilo. Jestli to tak půjde dál, Akhlys časem přerostou domovský Nightbringer.

Convocation - Ashes Coalesce //  ochutnávka

Debut Scars Across mě štípl do zad silněji než album Ashes Coalesce, na němž mi Convocation v některých fázích připadají trochu nerozhodní. Špetku odvahy vydat se za hranice funeral doomu a bylo by to geniální. Přesto stále špička žánru.

Pain of Salvation - Panther //  ochutnávka

Jak kolega Ruadek někde zmínil, deska působí dost chladně. Tentokrát nemůžu tvrdit, že někde v její hloubi bije horké srdce, ale zvědavost mi pomohla najít si k nahrávce cestu. Místy je úzká, ale za těch pár skvělých výhledů to stojí.

Sorcerer - Lamenting of the Innocent //  ochutnávka

Sorcerer zakotvili ve vodách metalového mainstreamu, já jim to klidně přeju. Jen škoda, že je provází nepolevující nutkání plnit cd až po okraj. Na Lamenting of the Innocent už leccos přebývá, a proto se nachází na samé hraně mých letošních doporučení. 

Zklamání a negativa roku

Protest the Hero - Palimpsest //  ochutnávka

Letos tu mám tři desky, od kterých jsem čekal mnohem víc, než nakonec nabídly. První na řadě jsou Protest the Hero, kteří pro mě na albu Palimpsest padli do neposlouchatelného guláše plného vyhrávek, otravného vokálu Rodyho Walkera (a jak jsem se ještě před pár lety rozplýval) a taky nemálo kýče. Vůbec nesedlo.

Traveler - Termination Shock //  naše recenze vč. ochutnávky

Rozjetí Kanaďané narazili na kámen vlastní invence. Termination Shock má poloviční sílu svého předchůdce, i když se naoko nic nezměnilo.

Them - Return to Hemmersmoor //  ochutnávka

Kruh měl být uzavřen už na druhém albu, takhle Them jen vaří z vody a omílají to samé. Přitvrzení pomáhá jen málo, naopak jalová, generická produkce dělá z třetího alba prázdnou nádobu, do níž mě nebaví nahlížet.

// Sorgh

Top alba

Hail Spirit Noir - Eden In Reverse //  naše recenze vč. ochutnávky

Acherontas - Psychic Death... //  naše recenze vč. ochutnávky

Insect Ark - The Vanishing //  naše recenze vč. ochutnávky

Aversio Humanitatis - Behold the Silent Dwellers //  naše recenze vč. ochutnávky

Elbe - Eschatology //  naše recenze vč. ochutnávky

Six Degrees of Separation - Old Dogs //  naše recenze vč. ochutnávky

Další zajímavá alba a pozitiva roku

Ihsahn - Telemark //  ochutnávka

Maere - I //  ochutnávka

Somniate - The Merynkian //  naše recenze vč. ochutnávky

Green Carnation - Leaves Of Yesteryear //  naše recenze vč. ochutnávky

Ulver - Flowers of Evil //  naše recenze vč. ochutnávky

Zklamání a negativa roku

Sólstafir - Endless Twilight Of Codependent Love //  naše recenze vč. ochutnávky 

Roční bilance na Echoes

Ozvěny roku 2022 (komplet)

Ozvěny roku 2021 (top 10)

podrobná bilance

Ozvěny roku 2020 (komplet)

Ozvěny roku 2019 (top 10)

podrobná bilance (1. část)

podrobná bilance (2. část)

Ozvěny roku 2018 (top 10)

podrobná bilance (1. část)

podrobná bilance (2. část)

Ozvěny roku 2017 (top 10)

podrobná bilance (1. část)

podrobná bilance (2. část)

Ozvěny roku 2016 (top 11)

podrobná bilance (1. část)

podrobná bilance (2. část)

Ozvěny roku 2015 (top 10)

podrobná bilance (1. část)

podrobná bilance (2. část)

Ozvěny roku 2014 (komplet)

Ozvěny roku 2013 (komplet)

Ozvěny roku 2012 (komplet)

Ozvěny roku 2001 (komplet)

Ozvěny roku 2000 (komplet)

Ozvěny roku 1993 (komplet)

Ozvěny roku 1987 (komplet)

Ozvěny roku 1986 (komplet)