Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Redaktorské ozvěny - červen 2022

Redaktorské ozvěny - červen 2022

Sarapis10.7.2022
Jedna z hudebních událostí tohoto roku začíná pomalu roztáčet nezbytné kolečko oťukávání, pronikání a vstřebávání, které se naší redakcí šíří rychlostí děcka po prvním kari. Nové album Porcupine Tree vévodí červnovému koštu a tak trochu dokládá, že třináct let od posledního incidentu ještě nemusí být důvod k zapomnění. V dalším znění účinkuje obvyklá nálož několika desítek více či méně zajímavých nahrávek, stačí jen zabořit sosák a prodrat se k tomu nejsladšímu nektaru. Udělejte si léto hezké.

// Jirka D.

 

Porcupine Tree - Closure / Continuation (2022)  ochutnávka

zdroj: CD

Baví mě desky, které začnou nejednoznačně pokud jde o moje reakce na ně. Líbí? Nelíbí? Spíš než jasnou odpověď na jednu z těchto otázek sleduju směr, jakým se náš vztah ubírá a ten mi v případě nových Porcupine Tree přijde dobrý. Počáteční naposlouchávání bez větších emocí se postupně prohlubuje, rozvíjí a zraje. Zdaleka nechci hodnotit, v této chvíli je jisté jen to, že tohle album budu poslouchat hodně. Co naopak hodnotit dokážu už teď, je zvuk, který je naprosto fantastický.

// Sarapis: První singly ukázaly Porcupine Tree ve skvělé kondici, tak doufám, že jim to vydrží na celou desku. Už jdu na ni.

 

Cypress Hill - Back In Black (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps)

Podobně je na tom i nové, jubilejní desáté album Cypress Hill, které ovšem od prvotního nic moc poslechu najíždí spíš na trajektorii, kterou nebudu chtít dlouhodobě následovat. Předchozí deska Elephants on Acid (2018) mě oslovovala docela dost, což se o novince zatím říct nedá.

// Bhut: Jsem si ani nevšiml, že je venku něco nového… okusím.

 

Billy Talent - Crisis of Faith (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps)

Billy Talent mám rád jako kapelu pro poslech, u kterého nepotřebuju nic řešit, nad ničím dumat a kdy potřebuju jednoduše vypnout a vydechnout. Punk-rock (či jak to nazvat) zcela obecně jako žánr moc nemusím, většinou je to víc kýče a vlezlosti než hudebního řemesla, ale tahle kanadská formace má u mě čestnou výjimku. Aktuální deska Crisis of Faith je nicméně spíš slabší, trochu bez energie a trochu unavená, a většina skladeb dosahuje maximálně kapelního průměru. Spíš míň.

 

Ulver - diskografie  ochutnávka

zdroj: CD / LP

Moje sbírka origo nosičů z diskografie Ulver připomínala noty na buben, ale díky malému rozprodeji jednoho redakčního kolegy se pěkně zakulatila a nastal, řekl bych, ideální stav pro osvěžení některých zaprášených vzpomínek. Kromě řadových alb, které sice znám, ale zanedbával jsem, došlo i na EP desky z období kolem Perdition City (2000), což osobně považuju za nejzajímavější období téhle ikonické kapely. Každopádně Ulver se dají (a mají) naposlouchávat za jakéhokoliv konce, stojí to za to. 

// Sorgh - překvapil mě názor, kterej sem kdesi četl, že díky “Williamu Blakeovi” Ulver přišli o velkou část fanoušků. Jejich chyba, říkám si, tohle album je jejich naprostý vrchol. Ale zároveň platí, že v jejich bohaté diskografii se dokáže najít každej, od blekošů po synthaře. Neskutečnej fenomén! 

// Garmfrost: Pravdu díte, pánové. Ulver se dají vychutnávat na všechny způsoby a za každého počasí. Období kolem Perdition City mám rovněž moc rád. Obzvlástě CD Teaching in Silence se dvěma parádníma EPs. Další výtečné EP A Quick Fix of Melancholy patří mezi moje nejposlouchanější. O Bergatt nemluvím. Zásadní album folkového blacku a moje první seznamování s Garmovým hlasem… Pořád se k němu vracím a užívám si jeho poslech.

// Bhut: Podpis… a jen si přihodím, že mě fakt baví jakákoliv poloha. Kapelu jsem začal vnímat na Blood Inside, pak objevil jejich dávného černého ducha, nechápavě zíral na Williama Blakea, což je album, které ctím furt a užívám si i současnou uhlazenější polohu Julia Caesara.

 

Sneaker Pimps - Becoming X (1996)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps)

Tahle britská trip-hopová / elektro kapela si období své malé slávy odbyla v druhé půlce devadesátek a asi nejvíc známá deska je hned ta první Becoming X z roku 1996. Je to přesně ten styl muziky, který dotáhli do největší slávy třeba Gorilazz, a u kterého je člověku tak pěkně vyhuleně dobře. Jinak možná budete znát projekt IAMX, který si dal dohromady Chris Corner poté, co právě Sneaker Pimps pospávali. Přiložená ukázka je známá věc, oproti zbytku desky ještě hodně založená na klasických nástrojích, kterých tehdy i v elektro žánrech bylo mnohdy víc než v rocku dnešní doby. 

 


 

// Victimer

 

Khold - Svartsyn (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Nemohl jsem minout. Po osmi letech noví Khold a jejich typicky načernalý rock'n'roll. Jako vždy je to o míře skutečného zaujetí, protože Khold fungují na první dobrou a pak jen záleží, jak dlouho to vydrží šlapat. Na Svartsyn jsou dobré věci, pár oživení, jinak klasika, kterou vlastně všichni chceme. V mém případě zatím klasika, ke které se vracím, což je dobré znamení.

// Garmfrost: Ale jó, Khold mě baví. Po pár setkání sice vím, že další bude až za několik let, ale tak jsem to měl s touhle kapelou vždycky.

 

Satyricon - Satyricon & Munch (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Naprosto neberu slova o zaprodání. Jako komu, čemu? Satyricon vsadili na zvukový minimalismus a jiný chod jejich muziky. Nehodno názvu Satyricon? No nevím… Je to experiment, vůle si posunout vlastní hranice. Pak je tu samozřejmě otázka spojení ambice a realizace. A o síle té druhé položky ještě nejsem přesvědčen. Funguje to tak napůl. Kapele se podaří nahodit výrazný moment, aby za chvíli zněla jakoby bezcílně, prázdně… Já to vstřebám.

// Garmfrost: Taky necítím závan zaprodání. Jen mě tahle deska zoufale nebaví. Fakt vůbec! Takže jestli je to experiment naznačující rozšiřování hranic svého území, pravděpodobně se naše cesty budou míjet.

 

Process Of Guilt - Slaves Beneath The Sun (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Portugalské valcíře Process Of Guilt jsem zachytil někdy kolem jejich druhé nebo třetí desky. S každou další porcí splašků si dávají celkem na čas, takže vydání Slaves Beneath The Sun mě hezky nabudilo. Těšil jsem se. A když se ve skladbě Victims kapela spustí směrem ocelárny Godflesh, jsem nadobro pohlcen. Překvapen už méně, je vlastně srandovní, jak k sobě sludge a industrial metal může mít blízko. Více za dva dny v recenzi.

 

Esoctrilihum - Consecration of the Spiritüs Flesh (2022)  ochutnávka

zdroj: flac

Okultní projekt Esoctrilihum to do nás sype hlava nehlava, člověk sotva stráví jednu černou hodinku a už je před ním další. Šílené covery (ten aktuální ještě ujde), slova uznání i trochu té pachuti na patře, tak tuto nesvatost vnímám. Záleží, jak mi co sedne. Nová dávka temnoty je velmi nekompromisní. Zlá, nabroušená, rozhodně nejtvrdší věc, co jsem poslední týdny točil. Prokoukne, nebo zapadne - toť otázka.

// Bhut: Já se musím přiznat, že tady tohle dílo mě už nebaví. Ale nejspíš je to zvukem, kterej je fakt zločinem. Něco pro Jirku D. 

 

Porcupine Tree - Closure / Continuation (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps)

Prozatím jen sosám, užívám si, nespekuluji. Ale zároveň vzadu v hlavě roste pocit, že tohle bude mít moje velké sympatie. Dráha Porcupine Tree je úžasná a Closure Continuation by mohla být deskou, co mi tento rok výrazně zvedne náladu. Čiší z toho něco, co ještě neumím pojmenovat.

 

-S- - Dom, w którym mieszkał Wąż (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Avantgardně post-blackové Polsko nebudeme probírat poprvé. Rozhodně stojí za to se tímto směrem vydat a užít si něco málo (hodně) podivností v jejich temně kabaretním světě. -S- tyhle podivnosti po svém prohlubují. Rozervanost, nestabilita, jazzem načichlá post-černota, protivení se standardům. První dojmy nic moc, ty druhé a třetí o třídu vyšší. Roste spokojenost. 

 

Pořád pokračuju v poslouchání Zeit od Rammstein, z čehož se stala příjemná rutina při cestě do práce, kdy se mi vůbec nechce soustředit na novou muziku. Jedu to dva měsíce a nic nenasvědčuje tomu, že by se mi měla deska ohrát. Je prostě dobrá, velmi dobrá. Na Garmfrostovo doporučení jsem sáhnul po Greve a zvyknul jsem si zase po čase na pořádnou ledárnu. V těch vedrech vlastně ideální hudba na schlazení. Čemuž nejprve předcházely dlouhé lenivé hodiny strávené u Chill-out radia, jehož poslech mě dělal lepším flákačem na březích Černého moře.

 


 

// Bhut

 

Friends Of Hell - Friends Of Hell (2022)  ochutnávka

 

zdroj: mp3 (320) 

Finsko, Řecko a Kypr - to jsou národnosti, které tvoří vnitřek téhle kapely. Pak bych tu mohl stejným, avšak o poznání bohatším způsobem vypsat seznam kapel, ve kterých čtveřice členů působí nebo působila. V každém případě jde o zdravý dřevní doom, ke kterému se tihle páprdové prostě po letech vrátili, protože to je zkrátka kult. A ono to skvěle funguje a dokáže příjemně zabavit. Není to žádný trhák, ale je to prostě fajn. Patřičně to zlobí a nebudu se tajit tím, že první věc, co mě k poslechu nalákala je ten syčáckej obal. 

 

Spiter - Bathe The Babe In Bats’ Blood (2022)  ochutnávka

 

zdroj: mp3 (320) 

Je to víc punk než black, je to víc Dead Kennedys než Darkthrone, je to víc zábava než zlo. Jestli chcete něčím osvěžit chcíplou náladu, perverzně se chichotat - prosím. Tohle je geniální plivanec. 

 

Ôros Kaù - Imperii Templum Aries (2020)  ochutnávka

 

zdroj: mp3 (320) 

Démonický black metal se správně zatuchlou náladou. To temné srdce tam tluče někde uvnitř a rozkrytí se podaří jen vytrvalým dobyvatelům. Pro ty, co to sjedou tak jednou, budiž záchytným bodem závěrečný kousek v podobě coveru na Pink Floyd, což trochu zní jako kdyby se Om rozhodli hrát black metal. Není to blbý, je to, myslím, dobrý tip. 

 

Satyricon - Satyricon & Munch (2022)  ochutnávka

 

zdroj: mp3 (320) 

…a víte co, mě to baví. Něco v tom je, má to zvláštní energii. Jasně, že to do diskografie black metalový kapely nepásne na první dobrou, ale na druhou stranu zrovna Satyricon jsou docela barevnou kapelou. Jo, líbí se mi to. 

 

Slut - Luftganja (1999)  ochutnávka

 

zdroj: mp3 (320) 

Koncert pořád rezonuje v hlavě a tak poslech pokračuje i v domácím prostředí. Tohle je skvělá uvolňující věc. Někdy možná moc reggae (což je žánr, který považuji za hudební slepou uličku) a někdy zas moc noise, ale ono to perfektně funguje.  Paráda.

 


 

// Garmfrost

 

Trolldom - Av gudars ätt… (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

A je tu další Swartadauþuz! Jeho další projekt Trolldom letos vydal rovnou dvě alba. Jmenuju pouze Av gudars ätt…, ale také I Nattens sken je vynikající. Opravdu netuším, jak to ten borec dělá. Neřeším a užívám si. V podstatě by stačilo, poslouchat pouze jeho tvorbu.

 

Porcupine Tree - Closure / Continuation (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Přemýšlím, co o návratové či rozlučkové nahrávce Porcupine Tree napsat. Na to, kolikrát jsem Closure/Continuation slyšel, názor zda se mi líbí či ne, zatím nemám. Album se mnou necloumá, nenutí vůbec k ničemu. Vnímám neskutečnou virtuozitu, tak nějak jinou rytmiku s basou v čele. Všímám si absence nostalgie ale odkazy k minulosti přítomny jsou. Občas poslech emočně zabolí, jindy se usmívám, jak příjemně mi je. 

 

Darkane - Inhuman Spirits (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Po devíti letech se probrali Darkane. Alelujá! Inhuman Spirits pokračuje tam, kde skončilo The Sinister Supremacy. Žádný progres nenastal. Kapela ztratila poslední kousky osobitosti, svůj sound přecapala kýčovitostí a lehce zaměnitelnými melodiemi. O zpěvu ani nemluvě. Z každého kousku cítíte, že to borcům hraje perfektně, ale kde nic tu nic…

 

Mortuus - Diablerie (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Za to tady je vše dobře uvařené. Stará škola se mísí s čertovskou drzostí vše popřít. Diablerie je nejen uvěřitelnou nahrávkou, je často překvapující a návykovou…

 

Kreator - Hate über alles (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Já nevím, Kreator na své cestě vyzkoušeli všechny možné i nemožné odbočky. Pokaždé se však jednalo o něco jedinečného. Každou desku zdobila hráčká šikovnost, skladatelská rafinovanost a bylo jedno, zda pánové zkoušeli znít goticky, industriálně či dokonale staromilsky. Vždycky dobrý nebo ještě lepší. Hate über alles však smrdí laciností, prvoplánoviností, halekačkami a venkovským heavy metal/rockem. Sem tam se skladbami samozřejmě objeví zajímavý nápad, podmanivé sólo či rytmická vyhrávka. Většinu času však Hate über alles smrdí laciným odérem, podbízivostí zvláštní skupině metalových fans, kteří se extrému bojí jak čert kříže. Nejsilnější zážitek přináší hned úvodní intro/pocitovka Sergio Corbucci Is Dead

 


 

// Sarapis

 

Christian Death - Evil Becomes Rule (2022)  ochutnávka

zdroj: bandcamp

Nové album Christian Death se mi líbí v první řadě kvůli chytlavosti skladeb, ale ta by sama o sobě ještě nemusela zajistit úspěch. Pěkné písničky však drží za ruku chlípný strejc underground, jehož zápach a ošuntělý baloňák dodávají albu Evil Becomes Rule šmak dobře zralého romaduru a v tom to všechno vězí. Nedokážu posoudit, jestli to tak měli Christian Death vždycky (tipuju, že ano), ale na aktuální desce to namíchali skvěle. Nějak takhle by měl ten death rock šlapat, no ne?

 

Ancient Rites - Fatherland (1998)  ochutnávka

zdroj: mp3, youtube

Album Fatherland jsem měl rád vždycky, ale teprve nedávný návrat k němu mi připomněl, jak nabušená ta deska je. Krásný exemplář klávesového blacku ze zlatého období žánru. Přitom svojský zvuk (což nutně neznamená dokonalý) a přesahy do jiných žánrů posouvají nahrávku stranou - nikoli zájmu, ale hlavního proudu, který se do pár let vyčerpal. Středověká atmosféra alba funguje skvěle, zabírají jak orchestrální předehry a chytlavé refrény, tak rychlé klepačky a řezničina líté vřavy zapomenutých bitev.

 

Mick Jagger - She’s the Boss (1985)  ochutnávka

zdroj: MC

S Mickem Jaggerem ještě hlouběji…oouu. Při prohrabování krabice starých kazet, které jsem nevímkdy od nevímkoho koupil za pár stovek, narážím většinou na zdánlivé hrůzy. Teď jsem si zcela dobrovolně (a ne jen jednou) pustil do bytu hlas tohoto chlapa, ale nedopadlo to tak zle. She’s the Boss je hlavně ukázkou povedené aranžérské práce a přístupu k mainstreamové hudbě 80. let. Spousta hostů a vynikajících hudebníků z branže není nic ojedinělého, ale taková ta radost a uvolněnost, co slyšíte mezi řádky, a občas samozřejmě dobrý song, to tak běžné už není. Teď už asi ve studiích nefrčí tolik čistého koksu, nebo já nevím.

 

 

// Sorgh

 

Immortal - At The Heart Of Winter (1999)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: CD 

Pro mě zásadní album, na kterém jsem v přímém přenosu sledoval přerod kapely z blackové bestie v melodického giganta. Album je úžasny a beru ho jako nestárnoucí klenot melodického blacku. Jen nové logo si vyžádalo svůj čas, nešlo ho přijmout jen tak.

// Bhut: Kult!

 

Revocation - Existence Is Futile (2009)  ochutnávka

zdroj: bandcamp

Zabrousil jsem do historie téhle kapely a zjistil, že jim to šlapalo i tehdá. Energická směs thrashe a deathmetalu, toho prvního víc. 

 

Bohemyst - Čerň a Smrt (2021)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: bandcamp

Tohle jsem sice zaregistroval docela brzo, ale s poslechem jsem si dal na čas. A můžu jen litovat, protože je to sakra dobry. Měl sem trošku předsudky - zase ňákej českej projekt, kde se sešli nespokojenci, ale výsledek mě přesvědčil o opaku. Má to sílu, ducha, myšlenku. Baví mě to moc.

 

In Vain - Mantra (2010)  ochutnávka

zdroj: mp3, bandcamp

Co říct tady? In Vain žeru i s chlupama. Jen se teď divím, že nebyla recenze, proč?  No nicméně jejich “dvojka” už není takovy překvapení jako debut, ale kvalita pokračuje a dělá mílové kroky vpřed. Jen obalu jsme nepřišel na chuť a tak to zůstane.

 

The Book - Forgotten Art of Old (2022)  ochutnávka

zdroj: bandcamp

Hm, Brňáci, štatlaři, krajané. Co nám přináší? Na první poslech to má hodně provinční zvuk, není problém určit, že jde o českou kapelu. Zpěv mě zprvu děsil, ale nakonec jsem mu přišel na chuť, hlavně ve vyšších a expresivních polohách. Hudebně je to nápaditej doommetal s heavíkovími pasážemi, svižná a současně přiměřeně temná hudba. Lehká podobnost a šmrnc jako Cales, Sad Harmony nebo tak.

// Bhut: Já tam cítím Enslaved… v každém případě je to heavy metal, který si na první dobrou s tím žánrem nespojíte. Chytrý heavy metal. 

 


 

// Lomikar

 

Dödsrit - Mortal Coil (2021)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: mp3 (320)

Crustové výpady v blackmetalových sněžnicích hrozí možná komickým karambolem, ale když se potká šikovná ruka s pevnou nohou, může z toho být naopak velmi svěží danse macabre napříč promrzlou krajinou. A to se naštěstí přihodilo zde. 

 

Amesoeurs - Amesoeurs (2009)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Typická niegovina. Od metalu přes post-punk až někam k popu. Skáče to po žánrech jak kobylka v dešti, ale uchovává si to po celou dobu nezaměnitelnou posmutnělou náladu. Heretik ve mě trochu žehrá, že by existenci tohoto projektu vyměnil za Alcest. A to s veškerou láskou vůči nim. 

// Garmfrost: Tohle album jsem míval rád. Díky za připomenutí.

// Bhut: Tohle miluju, laskomina!

// Sarapis: Není to moje stálice v playlistu, vždycky mě časem trochu omrzí, ale je fakt, že se k albu vracím opakovaně.

 

AlNamrood - Wala’at (2020)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Já na ty orienty nikdy moc neslyšel a melodický spirály mi prostě přijdou na blackových kytarách často komický. Zase na druhou stranu má předposlední deska těchto Saudú parádní odpich a dominuje skvělým kazatelským vokálem zpěváka Humbaby (boží přezdívka mimochodem), který se tímto albem s kapelou bohužel rozloučil. 

 

LLNN - Unmaker (2021)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: mp3 (320)

Má to místy fakt silný a temný riffy. Obecně je instrumentální složka o několik stupňů výše než ta vokální, která předvádí obvyklý post-hardcorový standard, který mě poslední dobou už trochu unavuje. O to víc štve, jak je tu ten vokál ve výsledném mixu namačkaný dopředu na úkor ostatních stop. 

 

Yerûšelem - The Sublime (2019)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: mp3 (320)

Triphopopování s bluťáckým zvukem (nezaměňovat s bhuťáckým zvukem, který zní úplně jinak) a klasickým přidáváním a odendaváním stop do neměnného rytmu. Za mě to je potěšení, které akorát stojí pořád ve stínu Mirrors For the Psychic Warfare, který tenhle rok sjíždim dokola jak drak. 

 


 

// Symptom 

 

Satyricon - Deep Calleth Upon Deep (2017)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: mp3 (320)

Pokračování black-metalové klasiky.

 

Rammstein - Zeit (2022)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: mp3 (320)

Novinka německé stálice industriálního metalu.

 

Liam Gallagher - C'mon You Know (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Ozvěny legendárních Oasis v hlase Liama Gallaghera.

 

Fall Of Efrafa - Inlé (2009)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Finále památného crust/punkového triptychu.

 

Morrow - The Quiet Earth (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Žánrová všehochuť a Alex CF za mikrofonem.



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Jirka D. / 16.4.15 9:53

Ahoj Štěpáne, ona zmínka o kytarové muzice vychází hlavně z toho, že ostatní žánry sleduju spíš okrajově a nerad bych se proto vyjadřoval k něčemu jen tak "od boku". Pravda je, že Loudness War se netýká všech žánrů stejnou mírou a že někteří hudebníci a zvukaři tomuhle trendu nikdy nepodlehli. Spíš než orientace podle stylů je na místě cíleně hledat umělce a obecně lidi, kteří upřednostňují kvalitní a profesionální přístup ke zuvku nad trendem Loudness War, jehož obětí jsou ve svém důsledku všichni - posluchači i umělci se zničenou nahrávkou.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Radek / 17.7.22 9:09odpovědět

Kreator se mi líbí! Nikdy jsem ho neposlouchal, ale toto nové cd mi moc vyhovuje. Vyzkouším něco staršího a porovnám.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky