Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

// Jirka D.

Meshuggah - Immutable (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps)

Zachytil jsem reakce toho typu, že na Meshuggah je tahle deska příliš jednoduchá, příliš repetitivní, bez myšlenky a bez solidního hudebního nápadu. Asi nemám problém těmto názorům rozumnět a snad je i pochopit, ale i přesto mi novinka těchhle Švédů sedla výborně a poslední měsíc je to jednoznačně moje nejhranější album. 

Jaromír Nohavica - Máma mi na krk dala klíč (2021)  ochutnávka

zdroj: LP

Desky Jaromíra Nohavici nevstřebávám úplně pravidelně a spíš kolem mě tak plynou, občas se zastaví na kus řeči, poslechnu je a pak jde život zase dál. Jeho zatím poslední nahrávka z loňského roku se mi ale líbí hodně, byť minimálně z její první strany dýchá smutek a splín, který nemusí být úplně to, co chci slyšet každý den. Přesto dokáže zasáhnout a zarezonovat někde hluboko uvnitř takovým zvláštním, citlivým způsobem, který navzdory blbé náladě všude kolem vybízí člověka naučit se žít s tím, co je zrovna k dispozici. 

Placebo - Never Let Me Go (2022)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: mp3 (320 kbps)

Tohle je, nebo spíš byla srdcovka mého dospívání a především první tři desky má rád opravdu hodně. Další dvě docela taky, pak už jsem Placebo pustil ze zorného pole a alba Battle for the Sun (2009) a Loud Like Love (2013) moc neřešil, byť o tom mladším jsem svého času napsal pár slov. Novinka je taková docela milá vzpomínka na staré dobré časy, která nese typický rukopis kapely, pěkně se poslouchá a nesnaží se změnit status quo. Svým způsobem to není vůbec špatně a s přibývajícím počtem poslechů se mi líbí víc a víc.

Insania - Grrrotesky (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps)

Můj vztah k tvorbě Insania bych označil jako střízlivý a rozhodně ne tak nadšený, jak je obecně rozšířeno. Nová deska mi v mnohých ohledech přijde jako bledě modrá varianta předchozích několika desek, což ale nevylučuje to, že si její poslech docela užívám. Skladatelský pragmatismus v kombinaci s Polyho výbornými texty je směs, která se poslouchá vyloženě dobře a pokud byste se mě zeptali, co si poslední dva týdny nejčastěji pouštím v autě na cestách, jsou to Grrrotesky. Oproti místy vyloženě protivnému předchozímu albu je tohle krok správným směrem. 

// Bhut: Obal a název alba mě stále drží ve střehu. Jednou si to ale poslechnu. Bude to chvíli poté, co konečně vyjde vinyl, který koupím společně s CD, abych tím dolepil sbírku diskografie kapely. Pak si udělám názor. Ale budu ostražitý, ta grafika a titul mě furt nějak popichuje. Nesedí mi to. 

Therapy? - Infernal Love (1995)  ochutnávka

zdroj: CD

Terapie nakonec. Písničky. Ale neskutečně dobrý písničky. 

// Victimer

Negative Plane - The Pact… (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Slovy Toma Kohouta, zase to začalo. Silně zakořeněná potřeba studovat podzemní umění Negative Plane a přidružených projektů Funereal Presence a Occultation je něco jako závislost. Vždycky to ve mně vyvolá dávný odkaz našich Master's Hammer, se kterým je nakládáno podle specifických disharmonic pravidel těchto Amíků a jejich hudební magie. Nové album Negative Plane je svátek už jenom proto, že vychází po dlouhých jedenácti letech od toho předchozího.

Watain - The Agony & Ecstasy Of Watain (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Noví Watain mi strašně sedli. Severský black se vším všudy, i s tolik potřebným nadhledem, který mi právě u Watain někdy scházel. Ti jsou dnes daleko od sebe parodie a blbých prázdných klišé. Tohle je pravé a šlape to parádně. The Agony & Ecstasy Of Watain protáčím několikrát denně a nejde s tím přestat.

Dream Widow - Dream Widow (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Dave Grohl a jeho láska k metalu a hororu. Pokud jste slyšeli Probot, kde se obklopil zpěváky z různých metalových kapel a dal dokupy takovou všehochuť žánru, u Dream Widow je to vyjma zpěváků v podobném gardu. Od groovy a stoner věcí po fascinaci doomem a Celtic Frost. Já jsem s Dream Widow spokojený, je to zábava a má to tak být. Album vzniklo jako doprovod komediálního hororu Foo Fighters Studio 666. RIP Taylor Hawkins.

Meshuggah - Immutable (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Groovy a přitom pořád matikou stižení harcovníci nahráli desku, která nám v redakci rezonuje více hlavami. Takové album měsíce dubna :). Ono je to tím, že Meshuggah už prostě nejsou tak striktní a chaotičtí, ale mydlí to víc s pokorou a jsou daleko přístupnější. Z Immutable se pak stává věrná poslechovka na mnoho týdnů. Temná a působivá.

Red Hot Chili Peppers - Unlimited Love (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Red Hoti mají znovu zpátky ve svých řadách ztraceného syna Johna Fruscianteho a venku desku, ze které jde ruku v ruce radost a čiré muzikanství. Nadšení. A jde to i bez rádiových hitů, které kapela na přelomu tisíciletí sypala z rukávu na počkání. Unlimited Love je víc připomenutím začátků kapely, akorát ze současné pozice. Vyrovnaná deska bez silného momentu, ale se silným duchem. Takto si unavenou a vyčpělou kapelu prostě nepředstavuji. 

Human Vault - Carnal Motives (2022)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: flac

Ještě než dojde na novou desku, dal Mortum a jeho nihilistická elektronika Human Vault do placu další kompilační album. Tentokrát jde o remixy, na které dohlédly různé kapely z různých koutů světa. Více v recenzi. 

A na samém konci měsíce se objevila tolik očekávaná novinka Rammstein. K Zeit byly venku první dva singly, přičemž ten první zpracovávám dodnes a pomalu ale jistě mu přicházím na chuť, a ten druhý je klasikou na první dobrou a s vtipným videoklipem. Protože jedině botox je spásou a vizuálním elixírem věčného mládí. Tak určitě. Zeit se mi pomalu zavrtává pod kůži, původní sterilita se rozpouští. A už teď vím, že je na ní víc chytlavých songů jako na minulém, bezejmenném albu. A roste to zdá se správným směrem. Tohle bude dobré.

// Bhut

The Nest - Her True Nature (2022)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: mp3 (320) 

Absolutně famózní dílo, které osloví všechny, kteří se nebojí vejít bez mapy do lesů. Tady se totiž zmítáme mezi doomem, ambientem, psychedelií a také blackem. Od všeho něco, avšak v naprosté symbióze. Strhující materiál, naprosto! Tohle bude deska roku.

Cailleach Calling - Dreams Of Fragmentation (2022)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: mp3 (320) 

Své už jsem vyplakal v kapli číslo devět. Teď si jen přihodím, že je to fakt dobrý a skvěle se to poslouchá. Když se deska ve své půlce zlomí v jiný hudební vesmír, máte pocit, že to je něco mimořádného. Nemusí být, nenutím to. Ale mě tyhle barvy neskutečně baví. 

Heidnir - Jenseits Des Kosmos (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Belphegor bude to první, co vás napadne, když si desku pustíte. Jenže tady se mnohem víc hraje s melodičností a budováním nálady. Jisté dílčí kousíčky ozdobného rázu se v konkrétních pasážích přívětivě blyští. Nejdříve je berete jako hezké zkrášlení, ale později vám dojde, že to je to, co vás k poslechu vrací. 

Arcturus - La Masquerade Infernale (1997)  ochutnávka

zdroj: CD 

Dokončil jsem kompletaci desek DHG a když už jsem v tom disharmonickém lomozu putoval, nemohl jsem si nedopřát tenhle mistrovský kus. To je vskutku fantazie, co se v tom roce 1997 na severu urodilo. Klenot archivu. 

Die Apokalyptischen Reiter - All You Need Is Love (2000)  ochutnávka

zdroj: CD

U téhle kapely ctím první čtyři desky, s pátou ještě koketuji, ale dál už jsem se moc nedostal. Poslech novinky Wilde Kinder mě ničím nezasáhl a přišel mi těžce fádní až nudný. Proto jsem zvolil návrat do raných časů. Tady z kapely pořád nejsem moudrý, jestli ten bordel myslej vážně, nebo si ze mě dělají srandu, což mě vlastně baví. Ty zvraty, síla i melancholie během jedné desky se střídají, jak ministři zdravotnictví v době pandemie. Navíc tahle deska nabízí nečekaný závěr v podobě lehčího drone snění. 

Slægt - Goddess (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Hutná kombinace blacku a heavy metalu. Nepřevládá ani jedno (no… možná ten black má navrch). Obojí se vzájemně překrývá a prolíná, čímž vzniká souznění a blažený úsměv. 

Korn - Untouchables (2002)  ochutnávka

zdroj: CD

Jirkova recenze na poslední album mě utvrdila v tom, že ta kapela je vyhořelá. Já jsem totiž poslech novinek ukončil po roce 2010, kdy vyšla rádoby návratová Korn III: Remember Who You Are, kterou jsem v době aktuálnosti ctil, ale později se k ní už absolutně nevrátil. Další alba už mi stačila vnímat jen jako recenze, ze kterých jsem se utvrdil v tom, že ty první kousky mi stačí. Hodně rád se vracím právě do doby Untouchables, protože to byla jedna z prvních desek, které jsem bedlivě studoval a vyloženě žral. Však zkuste ukázku a popřete, že to není tvrdá písnička, navíc s neuvěřitelnou schopností se zapsat do pamětí a kdykoliv během dne na vás se svou melodickou nakažlivostí vybafnout. Mě tenhle projektil tu a tam sám bez pozvání vypluje do hlavy a pak si musím celej den broukat danou melodii, než si konečně sednu k přehrávači a desku pustím. Síla!

// Garmfrost

Meshuggah - Immutable (2022)  ochutnávka

zdroj: CD

Taky jsem zaregistroval názory, že je Immutable nic moc. Nevím, asi jsem šílenec bez vkusu, ale mě nová deska Meshuggah nesmírně baví. Poslouchám ji denně a pořád v ní nacházím něco, co mě před tím uniklo. Ostatně tuhle cestu započali pánové už před lety. Místo neustálé expanze se kapela ponořila hluboko do své podstaty, aniž by recyklovala staré nápady či postupy, vyvíjí se tímto způsobem. Nepřipadá mi zbytečně dlouhá, ani mi nepřekáží instrumentální skladby. Všechno má smysl. Jsem spokojen.

Deathspell Omega - The Long Defeat (2022)  ochutnávka

zdroj: CD

Vlastně i na DsO slyším velkou kritiku. Kapela zkouší jít krapet odlišnou cestou. Hodně atmosférickou, podstatně přímočařejší a klidnější. Více vzruchu a dobrodružství ukrývá v detailech i mezi řádky. Když ji poslouchám, mám otevřený booklet, kde čtu příběh, texty, prohlížím obrázky, které mohou mnohé napovídat. 

// Bhut: Kapela mě zastihla totálně nepřipraveného. Tohle jsem od nich nečekal. A verdikt? Baví mě to jako blázen, koupím. 

Beyond Mortal Dreams - Abomination of the Flames (2022)  naše recenze vč. ochutnávky

Abomination of the Flames poslouchám už několik měsíců a pořád se nemůžu nabažit. Po té, co se mi do rukou dostalo CD, začalo všechno od začátku. Vynikající, pohlcující death v podání Beyond Mortal Dreams je mimořádným zážitkem.

Heaving Earth - Denouncing the Holy Throne (2015)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: CD

Nechci nic prozrazovat dopředu, ale nové album Heaving Earth má velkou šanci ocitnout se mezi mými top ten roku. Ostatně zveřejněná skladba je toho důkazem. Denouncing the Holy Throne nahrála v podstatě nová sestava. Ústřední bod - Tom - však zůstává, takže není důvod k panice. Rukopis kapely je zachován, jen je všechno minimálně o level výš. 

// Bhut: Tohle je skvost tuzemské nabídky.

Greve - Föllo af svavel, lifvets dimridå (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Víc se rozepíšu v recenzi. Jen nastíním, že se mi nová deska Greve nemůže dostat z hlavy. Jedno z nejlepších letošních blackových alb…

Bylo toho v dubnu víc, jsem nadšený z nových Watain, ale díky výše uvedeným peckám jsem se ničemu jinému neměl chuť věnovat víc. 

// Sarapis

Tempelheks - Renegade (2022)  ochutnávka

zdroj: youtube, bandcamp

Žánrová zpátečka aspoň o 40 let, takže by se dalo polemizovat, má-li to smysl. Ale když jsou dobré vály a z kapely tryská charisma, mám i pro těžké retro pochopení, v případě alba Renegade dokonce i lehkou závislost. Napadá mě příměr ke cooperovskému glam rocku. Zhruba.

Lamp of Murmuur - Submission And Slavery (2021)  ochutnávka

zdroj: bandcamp, MC 

Svědomitá příprava před koncertem v Sibiři nebyla tolik ucelená, jak jsem si předsevzal, ale důležitější je, že s koncem koncertu Lamp of Murmuur se naše cesty nerozdělily. Jako mlsný kozel kráčím ve stopách tohoto samotáře a okusuju všechny keříky, které zasel a nechal rozkvést. Submission And Slavery je chytlavé a popínavé křovisko, z oblečení nejde dolů, trny se zarývají do kůže. Je to slast. Oceňuji podzemní produkci, úplně vidím plesnivou pohovku se zrezlými péry, jak denně mlčky snáší mistrův kreativní přetlak v zašlých útrobách sklepního studia.

Holloway, Michael Arthur - Strange Cargo (2021)  ochutnávka

zdroj: bandcamp

S obalem to prvně bylo lepší, to je pravda, ale je to hudba, co nás zajímá především. Že je M. A. Holloway zdatný a důvěryhodný náladotvůrce, to už prozradila jeho debutová práce Guilt Noir, jíž jsem kdysi věnoval Nedělní poslech a kterou se od té doby nechám tak 6x do roka zlákat k návštěvě ilegální nálevny, kde ženy vzezření Adiny Mandlové lascivně okusují špičky a gorily u vchodu vyhlíží sebemenší náznak šťáry. Se Strange Cargo se přesouváme ne zas tak daleko od mafiánské sféry vlivu, ale rozhodně blíže nedozírným horizontům a neprostupným hlubinám. Je to opět ta pravá sluchátková samota, kdy jako snadná oběť kriminálních živlů korzujete nočním městem a nevnímáte, co se vám děje za zády. Tak hodně štěstí a Strange Cargo s sebou.

// Sorgh

Meshuggah - Immutable (2022)  ochutnávka

Horror God - Cursed Seeds (2019)  ochutnávka

zdroj: bandcamp

Dying Passion - Skylor (2022)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: CD

Epoch - Sacrosanct (2015)  ochutnávka

zdroj: CD

// Symptom 

Deathspell Omega - The Long Defeat (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Nová várka francouzského black metalu.

Hans Zimmer - Dune (2021)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Správně kalibrovaný soundtrack.

Madebythefire - Story (2017)/ Goodfoul - Swan lake (2017)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Poctivý český emíčka.

ABBA - Gold: Greatest Hits (1992)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Björn & Benny, Agnetha & Anni-Frid.

Red Hot Chili Peppers - Unlimited Love (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Na věky stejný funk-rock hlásí: Frusciante back in da house!