Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

// Jirka D.

Mastodon - Hushed And Grim (2021)  ochutnávka

zdroj: mp3

Asi nemám problém přijmout fakt, že pro velkou spoustu fanoušků jsou Mastodon naprosto kultovní pojem, což jaksi automaticky neznamená, že bych to měl stejně. Respekt ano, respektu bych měl dost, ale že bych téhle americké partě vysloveně propadl, to se říct nedá. Novou deskou poslouchám asi tak jako všechny předchozí - docela poctivě, ale nakonec to asi dopadne podobně jako s mnoha předchozími - nekoupím si ji. V prvé řadě je na mě docela dlouhá, v druhé řadě až moc předvídatelná, byť samozřejmě chápu, že mnozí jiní by za podobnou předvídatelnost dokázali upsat duši ďáblu. Každopádně spolu ještě nějaký čas strávíme, to slíbit dokážu. 

Cradle of Filth - Existence Is Futile (2021)  ochutnávka

zdroj: mp3

Nesmějte se. Tuhle kapelu jsem asi jako každý poslouchal … už je tomu dávno a moc se k ní nevracím. Novou desku jsem si stáhl čistě ze zvědavosti a překvapila mě především tím, že mě naprosto neurazila. Je taky docela dlouhá a svou epičností mě připomněla album Damnation And A Day z roku 2003, což berte s rezervou toho, že zhruba tehdy jsem kapelu začal opouštět a všechno ostatní, novější, sledoval dost ledabyle. Existence Is Futile si nejspíš ještě párkrát pustím, pak se rozloučíme, ale určitě na sebe budeme vzpomínat v dobrém. 

Massacre - Resurgence (2021)  ochutnávka

zdroj: mp3

Zcela upřímně mi novinka Massacre přijde hudebně dost slabá, ale důvod, proč ji poslouchám docela často, je zvuk. Nevím, jestli jsem si nějakým omylem stáhl nemasterovanou verzi s plnou dynamikou, nebo zda se jedná o standardní vydání pro všecky, ale baví mě to hodně. Víc a houšť. 

Limp Bizkit - Still Sucks (2021)  ochutnávka

zdroj: mp3

Soudě podle obalu jsem měl nejdřív dojem, že to je nějaký omyl, nebo jak se dneska říká fake. Soudě podle obsahu je to vyčerpaná kapela, co se snaží oživit staré dobré časy a zoufale se jí to nedaří. Tohle je hodně špatně. 

Negură Bunget - Zău (2021)  ochutnávka

zdroj: mp3

S novou Negurou jsme na začátku a nechci ještě příliš hodnotit. Zatím to vypadá tak, že kapela si deskou Tău vytvořila svůj vlastní mikrokosmos a v něm si to užívá. Proč ne.

// Sarapis: První poslech nedopadl dobře, v půlce jsem utekl. Podruhé už to nebylo tak zlé, vypadá to, že nahrávka má v sobě něco kouzelného. Ale zvuk je slabý, dominuje plytkost. Každopádně kapela zasluhuje respekt, že to dotáhla do konce, údajně i se škopkama nebožtíka Negrua.

// Victimer

Of The Wand And The Moon - Your Love Can't Hold This Wreath of Sorrow (2021)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Kim Larsen a jeho hudební dítě Of The Wand And The Moon se vrací po dlouhých deseti letech od posledního alba The Lone Descent. A vrací se jako lepší a vyzrálejší vypravěč, který už tolik nelpí na neo-folkovém gró vlastní tvorby. Víc vzduchu a vřelé melancholie, ale pořád také pár experimentů, taková je novinka tohoto chlapíka.

Sermon Of Flames - I Have Seen the Light, and It Was Repulsive (2021)  ochutnávka

zdroj: flac 

Zřejmě největší masakr měsíce listopadu, co se mi dostal do uší. Asi bych si i přál, aby takto nějak zněli současní Anaal Nathrakh. Sermon Of Flames dali do oběhu debutové album prošpikované agresivní mutací black/death metalu. Je tam dost ruchů a noise music, je v tom misantropie a rezignace na lidskost. Silně odporný materiál.

Ulver - Scary Muzak (2021)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Pandemicko - halloweenský soundtrack pro vlčí maniaky. Album, které mě překvapilo nepřipraveného, protože za poslední měsíce bylo Ulver dost a dost. Přesto si místo v přehrávači najít muselo, nechat ho bez povšimnutí by bylo pošetilé… Mix elektroniky 70. a 80.let, dál od popu Flowers Of Evil, přesto ne úplně na jiné koleji. Známe mnohem nepřístupnější desky Ulver.

Mortiferum - Preserved in Torment (2021)  ochutnávka

zdroj: flac 

Mortiferum hrají atmosférický kanál s přesahy do doom metalu. Kolem je jen apokalyptická krajina, nehumánní výraz kapely a její strohý death metal, který se mi přesně trefil do vkusu. Profound Lore znovu sáhli po nadějném souboru, který umí zalovit v zatuchlých vodách a vytáhnout ven kolekci skladeb velké kvality.

Helheim - Woduridar (2021)  ochutnávka

zdroj: flac 

Každá další deska Helheim nás utvrzuje v tom, že tahle kapela ví, kde je její místo a umí se na něm po těch letech velmi zdatně pohybovat. Woduridar je průsečíkem mnoha poloh těchto prog Vikingů a nejspíš tedy i nejkomplexnější záležitost za poslední roky.

Kayo Dot - Moss Grew On The Swords And Plowshares Alike (2021)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Toby Driver a jeho nová porce experimentálního a rozpínavého metalu Kayo Dot. Vypadá to na těžší práci, než jakou nabízela minulá deska Blasphemy a jako by návrat ke košatějším a méně uchopitelným kompozicím. Zatím určitě funguje notně dobrodružná možnost se v novince brodit a nemít úplně jasný názor. A protože nestíhám novinku Voices, o to víc práce si dám s Kayo Dot. 

Gnawed - Subterranean Rites (2020)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Loňská temnota, na kterou nebylo loni tolik času jako letos v listopadu. Gnawed se vytáhli s opravdu děsivým soundtrackem trudné podzemní existence. Ideální příležitost se zahloubat a nechat se provádět skutečnou kompilací ruchového hororu. Tahle deska je minimalismus ryzí děsivosti, dalších slov netřeba.

Příjemným společníkem byla během listopadu také lesní hudba v podání kapel Alda (A Distant Fire) a Cân Bardd (Devoured By The Oak). Každá na to jde po svém, Alda to dál jedou v primitivnějším a špinavějším stylu, Cân Bardd jsou zase výpravní a více pohádkoví. Ne však vlezle přeslazení, i oni to mají založeno na výbušných pasážích, umí k tomu prodat trochu mystiky, celkově na to mají svůj recept a jejich přístup k epickému blacku se mi hodně líbí. Určitě musím zmínit norské Dold Vorde Ens Navn, kde působí skoro celý ansámbl DHG. Chvílemi je to blízko Ved Buens Ende, jindy zase Khold, ale jinak jde o dost variabilní přístup k black metalu a máme možnost vykročit s kapelou různými směry. Po x letech mají venku novinku veteráni Darkwoods My Betrothed, které jsem dřív sledoval spíš z povzdálí, ale aktuální věc Angel of Carnage Unleashed se snažím navnímat co nejvíc. Byl na to čas… Na závěr přidám ještě dark elektroniku Human Vault, mého osobního miláčka ze stáje Aliens production. Venku mají kompilaci songů z poslední desetiletky - k poslechu ZDE. TADY jsem zaregistroval nové album výborného jazzem šmrncnutého dark ambientu Wordclock, ale nakolik se mu dostanu pod kůži, to zjistím až mnohem později. A už si pomalu dávám dohromady alba, která budou mít své místo v hodnocení roku 2021. Konec roku je za dveřmi, je nejvyšší čas.

// Bhut

Alkuharmonian Kantaja - Shadowy Peripherals (2021)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Přímý pokračovatel odkazu Ved Buens Ende…

// Victimer: Přesně, pokračují, rozvíjejí. A jde jim to, mezi vším tím metalovým absurdnem hezky proplouvají. Mám je na seznamu překvapení 2021.

// Garmfrost: Tak tohle mě baví. Hodně. Díky za tip. Ještě aby mi taková parádička utekla mezi tou vší blackovou šedí...

Lucifer - Lucifer IV (2021)  ochutnávka

zdroj: LP 

Přivítejte čtvrtý příchod světlonošův v doprovodu skvělých melodií, příjemného hard rockového doomu a výborným hlasem Johanny Sadonis. 

Plague Organ - Orphan (2021)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Absolutní katapult do jiného světa a zcela jiného smyslového vnímání. Když jsem si to pustil, tak jsem myslel, že to po pár minutách vypnu, ale dal jsem tomu šanci. Následně jsem zjistil, že do téhle propasti se koukám až nezdravě často. Propast začala pohlížet na mne. Doporučuji!!! 

Adele - 30 (2021)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Chvíli mi trvalo, než jsem se do té desky dostal. Nějaká moc melancholická, příkladně slovíčko “love” by stálo za hru dáme si panáka, když tohle zazní (jako u jiných kapel, by stejné šlo praktikovat se slovy “satan” nebo “fuck”). Není to zlé, ale asi to bude chtít čas. 25 mi sedlo víc, stejně jako dřívější 21 a 19… no stejně to koupím a zařadím do police vedle uvedených…

// Ruadek: Adele by mohla vydávat už jen jednu desku za druhou a naprosto o nic se nesnažit. Tahle velmi osobní šťára v jejím soukromí, odhalené problémy s rozvodem, autentický záznam toho, jak je na dně. Melancholie? Tohle jde až na dřeň. Klobouk dolů před ní. A nejlepší pěvecký výkon tohoto roku.
// Bhut: Je to možný, Radku, že se tam řeší ten osobní život. To jsem, přiznám se, nijak nezkoumal. Popisuji jen svůj hudební dojem a nevím, čím si autorka v životě prochází. Každopádně pěvecky je to síla a je to jeden z důvodů, proč jsem kdy začal Adele ctít. 

Archgoat - Worship The Eternal Darkness (2021)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: mp3 (320) 

Jako je to prvotřídní prasárna, ale přijde mi nějaká moc hodná. Archgoat byli dříve víc nechutní a hudebně rovněž odporní, což jim dávalo punc nemilosrdné sebranky pro vybrané sluchovody. Teď už je tam moc různorodých kejklí a postupů klasického formátu. Mě bavila ta přímočarost a tupá monotónnost. Ale rozhodně tím nechci říct, že by mi nová deska nějak vadila. Furt je to skvělá věc.

// Sarapis: Jak říkáš, ta odpornost je poněkud krotká.

Dále mi obývákem hrálo několik prasáren od Anal Blasphemy, ale tyto nákupy měly dvojí smysl. Jednak hudební a jednak vizuální. Příklad a poslech zde. 

// Garmfrost

Omnium Gatherum - Origin (2021)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Nikdy jsem nebyl kdo ví jakým fandou Omnium Gatherum. Jejich desky mě bavily, ale pokaždé brzy zevšedněly. Přiznávám, že je to moje chyba. Letošní Origin mě překvapila svojí návykovostí, pohodou a hudební virtuozitou. Díky ní jsem si našel cestu i k některým ze starších pecek. Krásný měsíc ve společnosti Omnium Gatherum.

Obscura - A Valediction (2021)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

A Valediction není vůbec špatná deska. Obscura takové nahrávat neumí. Nepřináší akorát žádné překvapení. Vezměte si dvě poslední alba, promíchejte a vznikne novinka.

// Ruadek: Přesně tak, co deska, to perla. Ale fakt, že vývoj je minimální, i složité struktury budují stále stejně. 

Archspire - Bleed the Future (2021)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Od Archspire jsem nečekal nic menšího než technicky šílený randál a to jsem dostal. Předposlední Relentless Mutation mě dostala navěky a proto nemá Bleed the Future lehkou pozici. Přes obrovské předpoklady a očekávání se kapela přenesla po svém. Řekl bych, že vysoce nastavenou laťku Archspire nepřekonali. Album je zničující, extrémní, je zábavné. Vše je tak, jak má být. Pouze jsem čekal větší šok.

// Ruadek: No mám to vlastně stejně. Bavím se u toho, protože ten nadhled je skvostnej. Posun k djentu tam je znatelnější, je to zajímavý. 

Helheim - Woduridar (2021)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Za to Helheim mě šokovali. Po uhlazeném Rignir přichází špinavější a odvážnější nástupce v podobě WoduridaR. Zejména syrový úvod mě dostal na zadek. Album je skvěle různorodé, nebojí se rubanic, progresu ani popu. Závěrečný bonus Hazard je šleha jako ďas.

// Bhut: Taky mi to sedlo, jen ne ten zvuk, ale to je možná danou verzí mp3… Závěrečná věc Hazard je prý cover na nějakého čičmundu z USA (neznám, nevím), ale spíš bych to přirovnával k Sólstafir. 

// Victimer: Ty jo, já si ho pamatuju. Toho Richarda Marxe… Skladbu asi z radia a vizáž asi z Bravíčka, ha… Kdysi ten song dost hrávali…

// Garmfrost: Já si to teda taky okomentuju. Hehe. Richarda Marxe jsem si pustil na youtube a Helheim verze je podle mě přesně to, co ta skladba potřebovala. Bez kytar a zastřené atmošky je blbost jako hrom. Jinak tuším, že blackoše takové blbinky musely pěkně nasrat.

Otargos - Fleshborer Soulflayer (2021)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Letošní Otargos mě baví. Fleshborer Soulflayer mě překvapilo svojí svěžestí a tahem na branku. Předchozí alba ztrácela dech, ta tam byla bestialita a skvělá tvůrčí potence završená v No God, No Satan. Novinka lehce na tyto doby navazuje. Je plná zábavné krutosti, je dobře napsaná a nechybí ji nadšení ani zápal. Tu a tam se kolem promrskne extrémní death nebo industriální mašiny.

Výtečné se zdá i nové album melancholických trýznitelů Swallow the Sun Moonflowers. Zatím se spíše s nahrávkou seznamuji a prokousávám. Vypadá to ovšem na parádní nálož. První seznámení s zmrtvíchvstalých Hypocrisy a jejich Worship bylo příjemné. Ačkoliv nenabízí zhola nic nového a hodně motivů, jako bych už slyšel, bavilo mě. Uvidíme dál.
// Bhut: Nové Hypomyši se poslouchají dobře, ale nic po nich nezůstává. Starší tvorba stále vítězí. 

// Sarapis

First Fragment - Gloire Éternelle (2021)  ochutnávka

zdroj: bandcamp

Album Dasein z roku 2016 mě kdysi docela chytlo, pár slov o něm jsem dokonce prohodil filtrem Nedělního poslechu, ale s novou nahrávkou Gloire Éternelle se asi nebudu kamarádit, i když mi v konečném důsledku prokázala dobrou službu. Jakou? Díky pokusům dostat se do tohoto alba mi konečně došlo, že tento styl není pro mě. Vždyť už ani Obscuru nepouštím přes práh, a to jsem je dřív bral. Borci to pidlikají po pražcích (i bez nich) neskutečně, dělají to i originálně (flamenco atd.), ale po pár skladbách toho mám po krk. Posledně mě spravilo chuť až Filosofem, to muselo jít rovnou do žíly. Chce to prostě i nějaké emoce a ne jen hoňku à la pokladní v Lidlu. Nebo aspoň ať z toho čumí zlo...

Proscriptor McGovern’s Apsû - Proscriptor McGovern’s Apsû (2021)  ochutnávka

zdroj: bandcamp, mp3

...třeba jako tady! Nová inkarnace Absu na svém debutu taky mydlí riffy jako utržená ze řetězu, ale vzduchem místo navoněných kudrlin výstavních pudlů lítají sliny, zuby a Proscriptor štěká nechutné kletby jako rotvajler v nejlepším stádiu vztekliny. Jasně, je to jiná vesnice, ale příběhy, kterým budu v nejbližší době naslouchat, budou ty od zvrhlých starousedlíků právě odsud.

Mad Max - The Night of Passion (1987)  ochutnávka

zdroj: youtube, mp3

1987? Dobrej ročník, říkám vám! Melodický hard'n'heavy soubor Mad Max si na desce The Night of Passion bral odevšud s dobovou průhledností, ale ve výsledku vlastně nevíte, ve které výloze vězí díra po větší cihle. V kadeřnictví značky Dokken, Skid Row nebo Ratt, či ve skladech na dvojkopáky Helloween? Mad Max strčili prsty do všeho, slízli tu slanou rozkoš a zabodovali chytlavou deskou.

// Symptom 

Deathspell Omega - The Furnaces Of Palingenesia (2019)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: mp3 (320 kbps)

Francouzský black-metal pro fajnšmekry.

// Bhut: Laskomina.

Deathspell Omega - Drought (2015)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps)

Francouzský black-metal pro fajnšmekry.

Behemoth - I Loved You At Your Darkest (2018)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: mp3 (320 kbps)

Jedenáctá řadovka polských black/death černokněžníků.

// Bhut: Může to být dobré, ale s těmihle ochotníky jsem skončil. 

Massive Attack - Heligoland (2010)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps)

Trip-hopová klasika.

Scott Kelly - The Forgiven Ghost In Me (2013)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps)

Kytarista Neurosis akusticky.