Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

// Jirka D.

Lock Up - diskografie (1999 - 2017)  ochutnávka

zdroj: mp3 VBR

Těšit se na novou desku občas znamená poctivou přípravu v podobě opětovného protáčení diskografie. V případě kapely Lock Up to jsou čtyři řadovky v rozpětí osmnácti let, z nichž některé mně sedí víc, některé méně, prostě tak jako obvykle. Novinka The Dregs of Hades pro mě bude zajímavá minimálně na pozici bubeníka, kde Nicholase Barkera vystřídal Adam Jarvis (Misery Index, Pig Destroyer,...). V této chvíli ale platí stará pravidla a čtyři staré desky si dávám s chutí. 

// Sorgh: parádní grupa. Mám doma dvě desky a každá je úplně jiná. Debut nazpívanej Tagtgrenem mám hodně rád, Necropolis Transparent s Lindbergem už míň, ale pořád je to nářez. Novinku jsem zazdil, díky za upozornění. 

Vildhjarta - Måsstaden under vatten (2021)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps)

Deset let. Psal se rok 2011, kdy tahle švédská kapela vydala desku Måsstaden a začalo se mluvit o tom, že Meshuggah mají kamarády. A pak všechno zase utichlo, když tedy nepočítám krátkou desku Thousands of Evils z roku 2013. Novinka Måsstaden under vatten vyšla teď v říjnu a zatím ji trochu přežvykuju. Už jenom to, že je na ní 17 skladeb s celkovou délku přesahující 80 minut je na mě trochu zbytečně velká porce štěstí. Což ale neznamená, že by obsah nestál zato. Asi stojí, ale chce to práci. 

Ministry - Moral Hygiene (2021)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps)

Od jisté doby pro mě tato jinak kultovní kapela působí trapně (dosaďte si desku Relapse a rok 2012) a nemůžu se zbavit dojmu, že svoje několikrát zopakované sliby ohledně odchodu do hudebního důchodu by měl politický aktivista Al Jourgensen konečně naplnit. Novinka pár záchytných míst obsahuje a jsou tam skladby, které si dokážu užít (za všechny Sabotage In Sex s hostujícím Jello Biafrou), ale jinak mi to přijde jako slabota. Jako politický výkřik někoho, komu už dochází nápady, co vlastně křičet. Ke konci tu desku vypínám, doposlouchat se nedá.

// Bhut: Moc hezky shrnuto a já tiše souhlasím. Nadále pevně věřím, že tohle už je vážně ta poslední deska Ministry. 

// Victimer: Mně stačil ten vypuštěný singl. To je přece hrůza…

// Garmfrost: No, je to v háji. Radši se snažím zapomenout, že jsem něco slyšel. Hehe

Iron Maiden - Senjutsu (2021)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps)

Nikdy jsem nebyl fanoušek Iron Maiden a ve své sbírce mám jedno jediné jejich CD. Možná je to divné, ale jejich novou desku si dopřávám pravidelně a často. Pravda, vždycky v autě na delších cestách, ale baví mě navzdory tomu, že velká energie už v ní není. Ale své kouzlo má, skoro bych řekl, že velké kouzlo.

// Sarapis: To kouzlo tam někde je a přitahuje jako magnet. Co jsem zpozoroval, brblají hlavně ti, co by chtěli nějakej nářez. Tuhle polohu ale Iron Maiden věřím mnohem víc. Nadstavba je mezi řádky.

Tom Morello - The Atlas Underground Fire (2021)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps)

Sólové desky lidí z mých oblíbených kapel moc nevyhledávám, jen málokdy mám dojem, že jde o něco, s čím stojí zato trávit čas. Jsou výjimky, je jich možná hodně, ale spíš se setkávám s tím, že ambice v okruhu kapely přiměřeně regulované ostatními členy dostanou zelenou a rozletí se do šíře a velikosti, která jim nesvědčí. Pro sólovou tvorbu Toma Morella (samozřejmě kytarista Rage Against The Machine) doposud nebylo v mém přehrávači místo, což se změnilo teď v říjnu s novou deskou The Atlas Underground Fire. Ostatně lákadlo v podobě plejády hostujících lidí a kapel (Bring Me the Horizon, Eddie Vedder, Bruce Springsteen,...) vypadalo oslnivě. Přesto chyba. Poslech bych označil jako zásadní nepochopení. Naprosto zásadní nepochopení. 

// Sorgh: wtf?

// Victimer

Veilburner - Lurkers in the Capsule of Skull (2021)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Veilburner mě avantgardou stříklým a víc jako plastická hmota se pohybujícím extrémem zaujali. Podivné duo umělců balancující na odkazech Akercocke a Deathspell Omega, beroucí si něco málo z technicky nadlidské dominance Imperial Triumphant, aby to efektně zpracovali ve svůj podzemní art. Z něj jde kus teatrálnosti i progresivní snahy celý ten bordel představit víc umělecky. Někdy je to surový nářez, jindy jen pohupující se temno před očima s až okultním vhledem někam za běžnou hranici vnímání. Tady jsem na správné adrese a tohle dílo brzy předám formou recenze.

Iskandr - Vergezicht (2021)  ochutnávka

zdroj: flac 

Blackmetalové Nizozemsko stále častěji v mém přehrávači. Po nedávném povedeném výletu do lesů spolu s Fluisteraars byly dalšími pány na holení Iskandr a Kwade Droes. O druhých si krátce pohovoříme níže, o těch prvních padne zmínka zde. V Iskandr působí bubeník Mink Koops (jinak taky Fluisteraars) a kapela se prezentuje epickým black metalem. Vergezicht je výpravná hodina s pohanským nádechem, a když si po sobě dáte skladby Gewesten der tijd a Baken, jste přímo při tom, jak epicky i útočně umí Iskandr znít. Určitě hodnotně strávená hra na staré časy, která je pojatá netradičněji, než u podobných spolků bývá zvykem. 

// Garmfrost: Mě Iskandr vcelku baví, ale vedle Fluisteraars i Kwade Droes zní jako chudí příbuzní. Jasně, hrají jinej styl blacku, ale dlouhý plochy jsou jaksi prázdný, nenaplněný...

The Body and Big Brave - Leaving None But Small Birds (2021)  ochutnávka

zdroj: flac 

Neustále kooperující tělnaté kombo The Body a mí oblíbenci Big Brave na společné nahrávce. Tady jsem šel najisto a stačil poslech jednoho songu a už jsem cáloval za digitál. Je to vlastně taková pohodově odvyprávěná podzemní alternativa k ohýnku nebo sběru jablek třebas, jak se přihodilo mně. To najednou mělo svoje kouzlo :) Dobrý, nenásilný společník tmavých večerů se silným čajem, když škrábe v krku. 

Alkuharmonian Kantaja - Shadowy Peripherals (2021)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Debutující blackmetalová avantgarda z Finska. Hezky prorostlá podivnostmi, staženou divadelní oponou a smývající svou špínu za zrcadlem kostymérny s čistým vokálem připomínajícím … no schválně, koho? V přítomnosti Alkuharmonian Kantaja jsem znovu v místech, kde jsem si svého času kroutil obličej do groteskních patvarů spolu s Ved Buens Ende nebo DHG. Už jsem to všechno jako by slyšel, ale přesto se k těmto Finům vracím, protože se zdá, že umí.

Worm - Foreverglade (2021)  ochutnávka

zdroj: flac 

Amíci Worm se aktuálně tulí k mým oblíbeným 20 Buck Spin a novinka Foreverglade je ten správný chorý doom metal s drtivě zhoubnou atmosférou, jako měli svého času Disembowelment a po nich Inverloch. Přidal bych ještě kapku kolosálního objetí Evoken a máme doma materiál, ke kterému se nejde otočit zády. Tohle je přesně ten typ doomu, jaký mám rád a jaký mi musí hrát za těchto sychravých dní prakticky pořád. Budu to chtít zpracovat, je to vážně moc dobré.

Kwade Droes - Met onoprechte deelneming (2021)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Rozdíl mezi nizozemským blackem Iskandr a Kwade Droes je rapidní. Druhá kapela hraje totiž black mimozemský. Tuhý, disonantní, těžce se valící flákanec, který staví do první brázdy nehumánnost a hříšný neklid. Prvky noise, další hnus a podivnost srolovaná pod dekou. Kanální vznešenost, ucpané spojení s realitou. Nic normálního, navíc ten kohout v posledním songu… haha, bravo!

// Garmfrost: Kwade Droes jsou fakt mizozemští a težcí. Ale poslouchají se snadno. Super věc.

Napalm Death - Inside The Torn Apart (1997)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Našel jsem si po delší době v parádní diskografii Napalm Death místo, kdy trochu upustili od grindu a hráli moderněji. Alba jako Diatribes a následující Inside The Torn Apart jsem si tento měsíc pouštěl opravdu často. Druhé jmenované mám raději, a to hlavně proto, že jsou na něm slyšet vlivy Rush a Voivod. A takovou experimentálnější sílu Napalmu já tuze rád. Navíc, pořád to má koule!

// Bhut

Azazel - Aegrum Satanas Tecum (2021)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Finský black metal, který pořád smrdí sírou a perverzní blasfemií. A to mám rád stejně jako tu autentickou atmosféru skrývající se v syrovém provedení. Skvělá věc. 

Maniac Butcher - Krvestřeb (1997)  ochutnávka

zdroj: CD 

Legendární a stále plně živé a energické. 

Olaf Olafsonn And The Big Bad Trip - Temple Of Serenity (2020)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: LP 

V čase marodu jsem dostal chuť prosvištět si komplet sbírku nahrávek téhle jedinečné psychedelické bandy. No a u té poslední desky jsem se na moment pozastavil, neboť je jednoduše skvělá. Chuť do poslechu ještě přilila kazetová kompilace Těžká Psychedelika MixTape 2020, kde má OOATBBT rovněž svůj zásek. 

Hail Spirit Noir - Mannequins (2021)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: CD 

Reakce, které tahle deska vyvolala, mě nenechaly v klidu. Třeba u kolegů na Fobii dostala v recenzi hodnocení 1/10. No prostě dost podnětů na vlastní studium. Asi budu patřit k menšině, ale mě je to dílo docela sympatické. Jasně, z dosavadní diskografie výrazně vybočuje, ale okolnosti napovídají, že tímhle směrem by se vývoj kapely ubírat neměl, tak jaképak strachy. Vlastně i celá grafika bookletu je tak i dělaná, aby nebylo na první pohled zřejmé, kdo za tu parádu může. Velice jednoduše řečeno je tohle další Perturbator, jen takový jemnější. Nic víc v tom není. 

Machine Head - Burn My Eyes (1994)  ochutnávka

zdroj: CD 

Taky kult.

Z novinek jsem se věnoval veličině Iron Maiden, která mě potěšila, jen se mi moc nelíbí ten obal, ale to je jedno. Trochu mě překvapil fakt, že jde o dvojdisk, přičemž na druhém CD jsou jen 4 skladby. Už v minulosti se pánové nesnažili uhnout delším písním, ale dát jich tolik dohromady na jednu desku je premiérou. Je to jiné, než můžeme předpokládat, že bude znít aktuální dílo heavy metalové legendy. Zatímco mladí zastánci žánru se čím dál víc uchylují ke staršímu vyznění, snažíc se polapit všechny atributy, které žánr přinesl (čest výjimkám, které hrají srdcem), tak matador prakticky celého metalu jde na věc dospěle a z toho alba cítím určitý klid, jasnou hlavu, zábavu a možná i velkou vážnost. Je to pěkné dílo a moc se mi líbí.  

Dream Theater si na obal vyfotili Kjeragbolten, což je cíl příjemné procházky po Norsku (byl jsem tam), ale hudebně se strašně míjíme. Trochu z toho cítím snahu vrátit se někam do alba Metropolis, jen to nějak nefunguje. Dále nová deska Deafheaven je pěkná píčovina, tomu nerozumím vůbec. To třeba takoví Carcass potěšili. Nepřekvapili, ale znějí jednoduše příjemně. Dobrý pocit mám i z Cradle Of Filth, ale o těch sepíšu rovnou recenzi, těšte se. 

Taky jsem slíbil otevření pivního okénka a dokonce jsem obdržel i několik dotazů, zda se o pivovarech ještě něco dočteme. Nuže ano, mám to v plánu, jen ne teď. Vydržte...

// Garmfrost

Insomnium - Argent Moon (EP) (2021)  ochutnávka

zdroj: flac

Podzimní EP Argent Moon představuje Insomnium příjemně introvertní a nečekaně civilní.

Enslaved - Caravans to the Outer Worlds (EP) (2021)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Byť do sebe nový krátkometrážní počin Enslaved tlačím ze všech sil a při každé příležitosti, nic mi zatím neříká. Titulní skladba není špatná, druhá zpívaná mě moc nebaví, ale obě Intermezza zase jo. Album nedrží pohromadě.

Clouds - Despărțire (2021)  ochutnávka

Mezinárodní tryzna Clouds své melancholické obrazy umí podat s grácií. Ne jinak je tomu i v případě čerstvé nadílky Despărțire.

Cradle of Filth - Existence is Futile (2021)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Cradle of Filth sice už netvoří tak naléhavě jako kdysi, ale Cryptoriana se mi líbí doposud. Klipy předcházející Existence is Futile mě bavily nakažlivou atmosférou a to stejné platí pro celé album. Je na něm všechno, co mám od CoF rád. Dobrá deska!

Necromantia - To the Depths We Descend… (2021)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Necromantia dokazuje, že ani po třiceti letech netouží se dostat do starého železa. Naopak. Novinka To the Depths We Descend… patří mezi tu zajímavější část kapelní diskografie. Že by to bylo čerstvou posilou?

// Sarapis

Furia - W śnialni (2021)  ochutnávka

zdroj: bandcamp

Tohle je výstavní oříšek. Dostat se do něj není vůbec sranda, Popelku by to vykoplo na ples jen v kalhotkách. Že prý něco na pomezí alba a rozhlasové hry. A víte co? Líp bych to asi nepopsal. Ještě nevím, v čem půjdu. Zatím mám trenky, ponožky, rýsuje se vasil. Zákruty mysli těchto polských permoníků mě zatím nepouští dál, ale zkouším to.

// Lomikar: Pro mě úplně nový blackmetalový tvar, který mi neskutečně sednul. Ačkoli polština, tak mi to tou apokalyptickou náladou připomíná filmy Bély Tarra.

// Garmfrost: Už to není, co to bývalo. Jak se tak říká v intelektuálních kruzích. Je to divný a ještě divnější a proto mě W śnialni baví. Je to prakticky jako starý filmy Davida Lynche. Víš prd, ale užíváš si.

Yoth Iria - As the Flame Withers (2021)  ochutnávka

zdroj: mp3

Debut Yoth Iria zvolna stoupá v mém žebříčku vzhůru. Z původního “dobrá deska” album vyrostlo na hodnotu “sakra dobrá deska”. Hrozba rychlého oposlouchání se zdá být bezzubá, temná řecká melodika totiž drží své sevření pevně a sebejistě.  Seznamovací EP nekecalo, s Yoth Iria přišlo na svět další horké želízko a snad jim ta invence vydrží.

Aūkels - Raynkaym (2021)  ochutnávka

zdroj: bandcamp

Zálusk na nějaké to black metalové padání listí se po krátkém pátrání proměnil v několik poslechů alba Raynkaym. Aūkels je jedno z mnohých těles produktivního polského chlapíka-samorosta Wojsława; i zde na všechno vystačí sám. Atmo-black s jednoduchým melodickým vzorcem a lehkým klávesovým podkresem hraje podle mých aktuálních not, ta melancholie a náznak chatařské samoty mě prostě chytli za klopy starého vaťáku a dřevo už nesekám bez nich. Plyn je drahej.

Somniate - The Meyrinkian Slumber (2020)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: LP

Debut Somniate zní z asfaltového kotouče náramně. Bubeník Tomáš drží čerta za rohy a liská ho zleva zprava metodou šicího stroje, ale samozřejmě to nejsou jen boží škopky, ale celková uhrančivost materiálu a precizní provedení, co dělá z desky The Meyrinkian Slumber desku velkou. 

// Sorgh

Bethlehem - Bethlehem (2016)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: bandcamp

Postupně se touhle kapelou začínám zabývat. Impulzem byla hlavně přítomnost Onielar, která do Betléma propašovala specifické kouzlo. V porovnání s jinými deskami Bethlehem je tohle podivně melodické, dekadentní a black je držen na uzdě. Sice hodně volné, ale utéci nemůže.

// Bhut: Tak tuhle desku čas od času protočím také a vracím se k ní rád. To angažmá Onielar se ukázalo jako skvělá volba. Má to správně depkoidní atmosféru, ačkoliv se to okamžitě nemusí projevit. 

Hate - Rugia (2021)  ochutnávka

zdroj: bandcamp

Album sice ničím nepřekvapí, ale nabídne hodně dobrého materiálu na pomezí černozemě a záhrobí. Hate jsou klasika a jejich poslední alba jsou zárukou kvality.

Gojira - Magma (2016)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: mp3

Gojiru jsem dlouho opomíjel a jejich novější tvorba pro mě byla jen kulisa na pozadí. Rád zjišťuju, že nedošlo k žádnému úpadku a Magma je super deska. Temná, charizmatická a nabušená. 

Gojira - L´Enfant Sauvage  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: mp3

Klasika, kterou jsem postavil do ringu proti Magmě. Vítěze není.

Mastodon - Hushed And Grim (2021)  ochutnávka

zdroj: mp3

Zatím bez pevného názoru. Mastodon hrají stále stejně, umí překvapit výbornou melodií stejně jako znudit únavně dlouhou pasáží. 

// Lomikar

Kazety - Kazety (2009)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Poslední měsíce mám velkou slabost pro českou tvorbu podobného charakteru (Neřvi mi do ucha, Magnesium či Ventolin, který je jinak i součástí Kazet). Otázka je, co je ten onen charakter. Pro mě je to zvláštně povědomá kombinace jednoduché elektroniky, kytar a punkového mindsetu, kterou nedokážu srovnat s ničím přeshraničním. Je dost možné, že to ve mně podvědomě rezonuje díky tomu, že v obdobích, kdy se tyto kapely projevovaly nejvýrazněji, jsem byl koncertně nejaktivnější, takže ta hudba automaticky uvnitř budí nějakou tu nostalgii po zakouřených klubech a nočních tramvajích. Byla by škoda se ale u poslechu odvolávat jen na tyhle pocity, protože tahle deska je skladatelsky naprosto suverénní s některýma neobyčejně důraznýma pasážema. Viz přiložená ukázka. 

King Woman - Created in the Image of Suffering (2017)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Ku příležitosti poměrně dost rozmáchlého nového alba téhle kapely jsem se vrátil k jejich debutu, který je oproti následníkovi naopak dost utlumený, skromný a drží po celou dobu stejný výraz tváře. Druhá deska vedle toho zní (i vypadá), jakoby do ní hodně kecala Lingua Ignota, což není vůbec špatně, ale zaryté příznivce prvotiny to trochu vyžene z komfortu. Doufám, že také konečně dojde na můj odvěký sen, aby King Woman jela turné spolu s King Dudem. Jsem holt veselá kopa no. 

Lvmen - Heron (2008)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Kdyby byli Lvmen belgickou, švédskou nebo třeba francouzskou kapelou, tak mají dneska minimálně stejný status jako třeba ta Cult of Luna. Change my mind.
// Bhut: Se vším řečeným souhlasím a podepisuji v plném znění. 

// Sorgh: Kupodivu ani po posledním výborném albu Mitgefangen Mitgehangen se nerozjel jarmark prezentací a koncertů. Ticho převažuje.

Cult of Luna - Somewhere Along the Highway (2006)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Je to reparát, protože poprvé před lety mi jejich hudba kdovíjak nesedla. Nyní když jsem se vrátil zpátky s nabídkou zkusit to znovu a jinak, tak jsem byl konečně přijat, dostal jsem teplý čaj, bábovku, parádní zvuk a skvělé bicí. Samozřejmě jsme si povídali i těch vokálech, se kterými jsem měl pořád problém i tou občasnou kytarovou čistotou, která odhaluje některé pro mě prostě dost dřevácké sludgové pády. Ale již to bylo v dobré atmosféře - jak řikám pokecali jsme a o víkendu spolu půjdeme na procházku. 

Acherontas - Faustian Ethos (2018)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: mp3 (320) 

Další úspěšná nabídka ke smíru. Acherontas mě dříve celkem důsledně nebavili, ale na týhle desce se jim podařilo vynalézt několik fakt těžkých riffů, čímž odůvodnili existenci onoho svýho melodickýho blacku. Teď ještě udělat reedici s jinym přebalem, protože kdo se má na tuhle patlaninu z výtvarky dívat.  

// Symptom 

Liam Gallagher - As You Were (2017)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps)

Oasis².

Alcest - Souvenirs D'un Autre Monde (2007)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps)

Post-blackmetalová nádhera.

Alcest - Les Voyages De L'Âme (2012)  ochutnávka  naše recenze

zdroj: mp3 (320 kbps)

Neige na prahu dokonalosti.

Khuda - Molasses Constricts The Clinostat (2014)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps)

Třetí a poslední řadovka experimentálního post-rockového dua.

NYOS - Nature (2016)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps)

Magické spojení kytary a bicích aneb Khuda pokračuje.