Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

// Jirka D.

Becoming the Archetype - Children Of The Great Extinction (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps)

Becoming the Archetype hlásí návrat po dlouhých deseti letech v osekané sestavě, v níž zbyli pouze tři členové v čele samozřejmě s Jasonem Wisdomem. A rovnou servírují svou šestou desku, která pod potemnělým fantasy obalem obsahuje koncepčně uspořádanou porci moderního pohledu na death metal, metalcore, co kdo chcete. S poslechem jsem zatím na začátku a snad kromě na můj vkus přehnaných klávesových (jakože orchestrálních) partů mi docela šmakuje. Uvidíme, jak dlouho jí to vydrží. 

Ahasver - Causa Sui (2022)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: mp3 (320 kbps)

O francouzskou kapelu Ahasver jsem zatím nezavadil a podle toho, co se mi podařilo dohledat, je to kapela na začátku všeho. Debutní deska Causa Sui jim v polovině září vyjde na Lifeforce Records a dosavadní poslechy zní hodně nadějně. Opět je to metalová moderna, hromada techniky, krkolomnosti, muzika někde na pomezí metalu, metalcoru, s pořádným groove a nádechem Gojira někde na pozadí. 

Five Finger Death Punch - Afterlife (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps)

Hele nesmějte se. Pokud nepočítám nějakou možnou náhodu někde v rádiu, tak tuhle kapelu jsem nikdy neslyšel. Ale slyšel jsem docela dost o nich - Five Finger Death Punch támhle, Five Finger Death Punch tadyhle… Zkusil jsem novou desku, jen tak ze zvědavosti. A je to děs. Teatrální mlátička a v podstatě derivát všeho možného, co už dávno hráli někdy dřív někteří další. Zaslechnout můžete Disturbed, Slipknot, Roba Zombieho… cokoliv si budete přát. A taky si třeba pěkně po pláčete, na city se totiž hraje především. 

// Lomikar: Jako odvaha ti nechybí. My jsme jednou na večírku pustili pro srandu od nich song Wrong Side of Heaven s tím úplně neskutečně patetickým videoklipem a nevěřili jsme vlastním očím a uším, jak lze subjektivně rozšířit vnímání času. Na začátku jsme všichni seděli napjatě na gauči a na konci do jednoho vyčerpaně leželi na koberci v plodové poloze, řvali utrpením a mysleli, že to tak bude již navždy.

In The Woods… - Heart of the Ages (1995)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps)

Něco na spravení chuti, klasika lesních mužů a taky jasná známka toho, že léto končí a pomalu to začíná vonět podzimem. Pro mě vždycky příležitost vytahovat kapely a desky podobného ražení. 

Lost in Kiev - Rupture (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps)

Začátkem října vyjde na Pelagic Records čtvrtá deska post-rockové kapely, která ve všem tom zmatku post-rockových kapel rozhodně stojí za vaši pozornost. Lost in Kiev rostou a posouvají svůj výraz, přestože jejich muzika je čistě instrumentální a jeden by si myslel, že uniknout z tak malé hrací plochy prakticky nejde. Jde. Jako bonus navíc jednu skladbu nazpíval Loïc Rossetti (The Ocean) a pro mě jen stvrzuje svou pozici jednoho z nejlepších zpěváků na scéně.  

// Lomikar: Jsem na to hodně zvědavý. Deska Motions mi tak nějak přišla jako kulminace trendu instrumentálního post-rocku. Následná Persona už mi přišla trochu zas zbytečně moc vyhlížející směrem k progresivní překombinovanosti Russian Circles. Já si pořád myslím, že prostor pro tenhle žánr tady je a nerad o něm přemýšlím jako o nějaké fázi. 

// Victimer

Skade - Gudinnen (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Corrvuss v komentáři k minulým ozvěnám zmínil projekt Skade, který ho oslovil. A já říkám díky - tohle se mi trefilo pěkně do noty. Svojský black metal, z jedné strany správně zanedbaný, ale také otevřený jiným vlivům. Ortodoxně neortodoxní. Zkusím se z toho během září, října vypsat, protože tohle si pozornost zaslouží. Místy mě napadá jistá paralela s dnes už neexistujícím projektem Morgul. Jo, tohle mě hodně baví.

The Devil & The Universe - GOATopia (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Kozlí darkwave od našich jižních sousedů, to si nechám už pár alb líbit. To poslední s názvem GOATopia jsem si trochu posunul v žebříčku hodnot a naplno se mu věnoval až teď. Asi se mnou necloumá tolik jako předchozí opus Endgame 69 (recenze), ale určitě jsou to zase ty správné podzemní vibrace, co to všechno pohání. A taky humor a ironie. Znovu kvalitní temně elektronický rituál.

Depresy - Psycold (2022)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: flac 

Z návratu Depresy mám velkou radost. V devadesátých letech jsem byl u toho, když tahle kapela rostla a její počiny dělaly slovenskou metalovou scénu výraznější, viděl je naživo na BA atd… To si člověk pamatuje. Teď jsem se dostal k recenzi Psycold, ve které je to hlavní, takže odkážu na ni. Zde jen tato slova - zkušeně a s nadhledem.

Laibach - Wir Sind Das Volk (Ein Musical Aus Deutschland) (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Tady jsem se v době vydání dost cukal. Laibach beru jako jednu ze zásadních kapel vůbec a muzikálová novinka mi dávala zabrat až moc. Nebyl jsem připraven. V těchto dnech to ale vypadá podstatně lépe a kdybych se jí na závěr nepokusil zpracovat formou recenze, asi by mi to bylo líto. Takže nyní jsem naplno ponořen, soustředěn a zpracovávám dojmy. 

Sigh - Shiki (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

K Sigh jsem si vypracoval kladný vztah až velmi pozdě. Vlastně až s předchozí deskou Heir to Despair, o které jsem na Echoes psal. Sjížděl jsem celou diskografii a docela tomu propadl. Takže s novinkou Shiki to bylo přece jen střízlivější přivítání. Když pominu začátek alba, který beru jako doomový :), tak to bude asi ještě dost pracná záležitost. Chytit to správné rozpoložení (to teď nemám) a začít to pobírat. Sigh sice nejsou kdovíjak složití, ale svůj díl času a trpělivosti to chtít bude.

Ashenspire - Hostile Architecture (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Asi nejde začít jinak. Že jste prozatím neměli tu čest slyšet ambiciózní debut Speak Not of the Laudanum Quandary? A máte rádi A Forest of Stars? Tak to zkuste s Ashenspire. A k debutu si přidejte druhé album Hostile Architecture. Byť je zdroj inspirace jasný na první poslech, kapela má dost talentu a schopností zaujmout. S nějakým plagiátorstvím se nejde spokojit, na to je hudební příběh nového alba až moc rafinovaný. Ale stejně, pořád vás to pokouší… To srovnávání.

Drug Honkey - Cloak Of Skies (2017)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Když jsem se věnoval recenzi posledního alba P.H.O.B.O.S., obecně jsem tíhnul k těžším a chladnějším věcem. Mimo jiné také kapelám, které mají z tohoto pohledu už kultovní status, jako Red Harvest a Godflesh. A mezi tahle jména se mi hezky vklínila americká parta Drug Honkey. A už mě nepustila. Album Cloak Of Skies je surová psychedelická tavenina, doomový extruder na struktury. A s post-výrobními halucinacemi. Ha, ha… Tomu říkám po okraj plný doom, rozteklý a brutálně těžký. Odtud je blízko jak ke Godflesh, tak k Yob nebo Ufomammut. Bagr trčí v bahně, strojník nesouvisle mumlá, nikdo další už ve fabrice není, je to beznadějné…

Bylo toho zase docela hodně. Už na jaře pustili do éteru Pagan Records druhou desku tak trochu jiné pagan blackovky Popiół - Szeptun. Kdo má rád aktuální polskou metalovou scénu, třeba ho zaujme. Na podobné vlně, ale blíž kořenům jedou také Rusáci Grima. Nově je k mání jejich album Frostbitten. Styloví nezmaři Boris mají venku další variantu jejich Heavy Rocks, svou kamennou káru před sebou dál valí drtiči Conan Evidence Of Immortality a celkově jsem nějak tíhnul ke starým Ulver. Myšleno už těm experimentálním…

// Garmfrost

The Halo Effect - Days of the Lost (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Ex-členové In Flames spolu s Mikaelem Stanne (který se v IF mihl také) za mikrofonem hoblují v The Halo Effect ve stylu plamenů v dobách Clayman nebo Colony. Stormbladovu kytaru miluju! Nemůžu se nabažit. Sice se vaří ze starých ingrediencí, překvapení se tedy příliš nekoná, radosti však Days of the Lost přináší nemalé…

// Ruadek: Naprosto souhlasím. Takhle měli znít In Flames v časech po Clayman. A už se tak výrazně neměnit. Deska nenabízí kdovíjaká překvapení, ale poslouchá se náramně.

// Sorgh: Zajímavé. Objevil jsem to celkem nedávno a zní to fakt historicky, historicky dobře.

Grand Cadaver - Into the Maw of Death (2021)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Grand Cadaver je další z projektů, kde si muzikanti z různých kapel dělají radost a vracejí se někam do svého mládí. Into the Maw of Death je ryzí švědský plně chrastící death. V sestavě najdeme Miakeala Stanneho, kterému growl jde hezky z plna hrdla. V podstatě chrčí jako v domovských DT, ovšem bez melodií a se spoustou křiků a sýpání. Dalším ze známých jmen je kytarista Daniel Liljekvist (Katatonia, In Mourning…). Nejedná se o kdoví co, ale spoustu zábavy album nabízí.

Belphegor - The Devils (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Belphegor si s The Devils ostudu nedělají. Sází na melodie, spíše pomalejší tempo, ale na sypanice také nezapomněli. Poslouchá se to moc pěkně. Nic ale víc. To nejznamenitější má soubor zřejmě za sebou.

Werewolves - From the Cave to the Grave (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Ze starších nahrávek Werewolves jsem byl podstatně odvázanější. Ne že by From the Cave to the Grave bylo průšvihem. To rozhodně ne. Je vidět, že na sobě sympatická trojice black/deathových úderníků neustále pracuje. Jenže, co získala zlepšující se technikou, ztrácí na vášnivém objevování extrémů… Každopádně tahle dospělejší stránka kapele sluší a desku jen tak nepustím ze zřetele.

Soilwork - Övergivenheten (2022)  ochutnávka

zdroj: CD

První dojmy z klipů a vůbec prvních poslechů nových skladeb byly rozpačité. Litoval jsem koupě CD. Soilwork se mi zdáli příliš melodicky jaloví. V podstatě se na novince podepsala sestava hned tří muzikantů z The Night Flight Orchestra. Což se nakonec ukázalo kladem. Tato stránka je pouze jednou ze střípků pestré mozaiky složené z množství dobře známých ingrediencí. Skladby jsou výpravné, melodické, rockové i ostře metalové. Strid zpívá zase o něco líp. Většinou tedy čistým nebo svým typickým chraplákem. Do křiku a growlu se pouští jen občas, ale nebojí se ho. K aktuálnímu rozpoložení v Soilwork je jeho zpěv tím nejvhodnějším. Nakonec jsem nadšený. Soilwork se konečně hnuli z místa. Stopáž je přepálená, ale nevěděl bych, co škrtnout.

// Ruadek: Opět to vidím stejně. Je těch skladeb fakt strašně moc, ale ono to dohromady je fakt dobrý a do konce to dát mi vlastně nečiní moc problém. Když jsem The Night Flight Orchestra viděl v létě, hodně jsem si zopakoval řadovky a tohle mi asi i díky tomu odéru sedlo víc. A fakt že se tahle kapela už nutně potřebovala hnout z místa.

// Sarapis

Sunrise Patriot Motion - Black Fellflower Stream (2022)  ochutnávka

zdroj: bandcamp, mp3

Spojování a míchání black metalových a gothic rockových surovin je v kurzu a vlastně to není ani nic překvapivého, natož aby to bylo předurčeno k nezdaru. Další páni na holení jsou Sunrise Patriot Motion z amerického Beaconu, jejich břitva nepostrádá ostrost ani zhoubnou infekci. Jestli vás povznese příjemná harmonie nebo nakažlivý taneční rytmus, za rohem čekejte smrdutého váguse, který vám vdechne puch svých útrob přímo do tváře. Taková klasická ambivalence stylově rozkročených nahrávek, přesto konzistentní látka, jinak bych to nepsal.

Satyricon - Age of Nero (2008)  ochutnávka  naše recenze

zdroj: mp3

Mám rád toto album. Sice symbolizuje kapelní zamrznutí v průměrnosti riffovaček, ale minimálně skladby jako The Wolfpack, Black Crow on the Tombstone nebo My Skin is Cold beru odjakživa jako dobrý pecky. A mohl bych jich vyjmenovat ještě víc. Že to je poslední deska Satyricon, kterou mám jakž takž v žíle, to je zase jiná kapitola.

Fate - A Matter of Attitude (1986)  ochutnávka

zdroj: mp3, youtube

Kdyby si tehdy Shermann plácl se zbytkem kapely, že do toho teda půjdou, tak by se Mercyful Fate možná nikdy nerozpadli a zněli by nějak TAKHLE. No ty kráso. Položte vedle sebe A Matter of Attitude a Kingův debut A Fatal Portrait ze stejného roku a najděte pět rozdílů. Nebo rovnou deset, jak libo. Jsem dost ujetej na to, aby se mi druhá deska Fate usadila na dlouho v přehrávači. Dobrej hard rock, dánská odpověď na Europe, která má tah i nezbytnou chytlavost, na to prostě slyším. Přesto nechme stranou všechna kdyby a buďme rádi, jak to bylo doopravdy.

// Sorgh

Ministry - Filth Pig (1996)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: mp3, youtube

Kolegova recenze se mi líbila natolik, že jsem se musel na ministerstvo dostavit. Hříšně sem tuhle desku zazdil, protože chlapi nikdy nebyli moje parketa a kromě Psalm 69 a prdelaté lejdy před tabulí jsem se o ně nestaral. Ovšem tohle album mi setřelo mázdru z očí, parádní a hustej materiál.

Belphegor - The Devils (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3

No tak tohle je tak klasicky, že to ani jinak nejde. Tihle raraši mají tak jasnej rukopis, že je musí po pár tónech poznat i dítě. Není to žádnej výron imaginace, ale atmošku udělat umí.

Porcupine Tree - The Incident (2009)  ochutnávka

zdroj: CD

// Lomikar

Ty Segall - Manipulator (2014)  ochutnávka

zdroj: LP, mp3 (320), youtube

Sladké ovoce mé dobrosrdečnosti konečně rozlilo svůj sladký nektar po mých chuťových pohárcích. Respektive moje obliba této desky kulminovala tím, že jsem jí dal otci jako narozeninový dárek a teď mám na chatě konečně co poslouchat z gramofonu. Snad se mu bude líbit a uzná, že občas nějaký slušný album vyjde i po roce 1978.

Audiobooks - Astro Tough (2021)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: mp3 (320), youtube

Moje letošní hudební slabost. Ty zvláštně pomatené, upřímné a mnohdy výstižné texty. Ta skladatelská suverenita a neokázalá anarchie. Ve výsledku celkem trefná kronika bezvýsledného plácání se životem ve velkém městě, se kterou tak nějak souzním.

Pando - Rites (2021)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: mp3 (320), bandcamp

Zlá, špinavá, rachtavá deska o nehezkých věcech, která nejlépe funguje v evokativních, cinematičtějších pasážích. Je z ní co vybírat a to jak hudebně, tak tematicky. Přičemž k druhému řečenému moc vodítek mimo samotný obsah desky nedostanete. 

Led Zeppelin - Physical Graffiti (1975)  ochutnávka

zdroj: LP, mp3 (320) 

Další výsledky mého obohacování rodinné vinylové sbírky. Překvapivě pro mě ale zbytečně přeambicioznělé a úmorně dlouhé album, kde silné melodie ustupují ve prospěch nekonečných kytarových sól a progových přístupů. Já radši Zeppeliny živelnější. 

Cult of Fire - Triumvirát (2012)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Nějakým způsobem mě ta kapela vždycky iritovala. Já na ty šaškárny jako “epic black metal”, broušení do východních filozofií, koncerty, co vypadají jak bleší trh a brnkání v jeskyních moc nedám a většinou podezírám kapelu tím, že se všemi těmito vejmysly snaží zakrýt svoje hudební limity. Ale zase vždy, když se k téhle desce vrátím s povýšeným výrazem v tváři, tak trochu zklamaně zjistím, že za ní stojí nejeden dobrý hudební nápad a překvapivě slušné tvůrčí schopnosti, kde je správně pochopený fakt, že pokud najdu prostě dobrej riff, tak zkrátka dává smysl ho točit do zemdlení.

// Symptom 

Khold - Svartsyn (2022)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Krásný a intenzivní black'n'roll.

David Gilmour - Rattle That Lock (2015)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: mp3 (320)

Ve stáří a v novém tisíciletí opět na rockovém vrcholu.

// Jirka D.: Mám tu desku rád, byť třeba obal je kýč jak poleno.

// Sorgh: Úžasná deska, pořídil jsem vinyl.

Lantlôs - Melting Sun (2014)  ochutnávka  naše recenze

zdroj: mp3 (320)

Majestátní a relaxační post-metal.

Korn - Issues (1999)  ochutnávka  naše recenze

zdroj: mp3 (320)

Milník nu-metalové doby.

// Jirka D.: Souhlas … a taky jedna z nejlepších desek, co kdy KoRn dali dohromady. 

Shipping News - Flies The Fields (2005)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: mp3 (320)

Nádhera a nádhernost na punk-rockové notě.