Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Redaktorské ozvěny - září 2021

Redaktorské ozvěny - září 2021

Sarapis7.10.2021
Romantické zkracování dní nabírá své obvyklé tempo a ranní kolorit hledání ponožek v temnotě je opět na piedestalu všednosti. Nálada v týmu však neklesá, neboť k životu to patří a temnější podzimní období má i své světlé stránky. A co když dojde proud, plyn, benzín? Budeme si zpívat, níže seznam zpěvníků, račte nastudovat...

 // Jirka D.

 

Amenra - De doorn (2021)  ochutnávka

Pátá řadovka belgické ikony Amenra mi pod kůži neleze tak samozřejmě jak předchozí Mass VI (2017), která je dobrá. Strašně moc. De doorn má hodně silná místa a pak taky plochy, ve kterých trochu ztrácím nit a hledám směr. Nedokážu říct, jestli je to špatně nebo je to jen otázka času, než si člověk najde do nahrávky cestu. V téhle chvíli prostě jen poslouchám a závěry zatím nedělám. 

// Lomikar: Nečekal jsem, že Mass VI překonají a vlastně mě trochu překvapilo, že se na nové desce drží stejného kopyta, protože dle určitých indicií jsem měl dojem, že s předchozím albem jejich dosavadní přístup kulminoval a teď odbočí k něčemu tiššímu a internějšímu. I proto mě zaujalo, že Colin na téhle desce dává do vokálu ještě víc energie než tomu bylo předtím.

 

Ulver - Messe I.X-VI.X (2013)  ochutnávka  naše recenze

Pro mě návrat spojený s tím, že jsem si tu desku konečně koupil (někdy mi trvá dlouho) a zaposlouchal se do ní skutečně naplno. Už tehdy mě bavila moc a teď vyrostla ještě víc. Čirá radost. 

 

Leprous - Aphelion (2021)  ochutnávka

Leprous se mi na předchozím albu Pitfalls (2019) vzdálili a bylo k tomu nakročeno v podstatě už na desce Malina (2017), byť tam mi album jako celek ještě šmakovalo. Novinka mi přijde minimálně srovnatelná s deskou předchozí, možná v něčem lepší, celkově ale pořád jinde, než kde bych si Leprous osobně představoval. Můj problém, přiznávám. 

// Victimer: Taky mě to už míjí. To malinové jsem ještě dával, pak už se v tom ztrácím. Novinku jsem přijal bez emocí.

 

Falco - Out of the Dark (Into the Light) (1998)  ochutnávka

Tuhle desku jsem neslyšel drahně let a obecně by se dalo říct, že Falco mi zmizel kamsi do ztracena. Vrátil jsem se a trochu jsem si připadal, jako bych to album slyšel poprvé, i když některé jeho skladby mi v hlavě zůstaly vypálené natrvalo (Out of the Dark, Mutter, der Mann mit dem Koks ist da za všechny). Falco pro mě byl vždycky originál a po letech to pořád funguje. 

// Victimer: Falco byl řízek, démonický hitmaker!

 

Melvins - Five Legged Dog (2021)  ochutnávka

36 skladeb, dvě a půl hodiny, akusticky. Melvins vypnuli elektřinu a pustili se do hodně ambiciózního projektu, jehož poslech je vražda v přímém přenosu. Mám za sebou jednu zkušenost a v téhle chvíli po mě nechtějte hodnocení, byť zcela upřímně přiznávám, že další poslechy budou následovat. Pro podobné zvrhlosti mám prostě slabost.

 


 

// Victimer

 

Kły - Chen (2021)  ochutnávka

 

K polským nezmarům Kły mám blízko od houbičkového post-black tripu Wyrzyny. Sice jsem ho nakonec nesepsal, jak jsem původně chtěl, ale vracel jsem se k němu docela pravidelně. Chodil po psychedelicky naředěných stezkách, občas se zapomněl a hledal cestu zpátky… bylo to good. Novinka Chen mě ale baví ještě víc. Kły jsou na ní ještě chytlavější a ještě blíž takovým Lifelover. A Lifelover já rád. Je to víc cold, méně metalové a momentálně číslo 1 v mém přehrávači.

 

Unto Others - Strength (2021)  ochutnávka

Unto Others jsou Idle Hands minulosti. A u debutu Mana jsem strávil hodně času, sedl mi se vším všudy. Kapela změnila jméno, ne však své stylové zaměření. I druhá deska těží ze spojení gothic rocku a heavy metalu. Sype melodické a temně chytlavé songy, k nimž se hodí víc šero než denní světlo. Nic složitého, natož záludného. Prostě písničky pro temné dušičky. Teď je jen otázkou, jestli mi Strength sedne podobně jako Mana. První obavy jsou na světě, ale tak to má být, nechci to zadarmo.

 

Skepticism - Companion (2021)  ochutnávka

Velká událost pro všechny doomové fanatiky, pracovníky pohřebních ústavů a salonní depresáře. Skepticism vydali nové album. Já tedy více obdivuji minulost souboru, kdy to všechno bylo hlubší a dřevnější, ale nedá se říci, že by se mi novinka nelíbila. Je zas o kus přístupnější, je melodická a ukazuje skeptickou evoluci kapely. Na Ordeal jsem to cítil podobně, teď jsou Skepticism o další krok na onen svět dál.

 

Issolei - Cilicium (2021)  ochutnávka

Zajímavý techničtější black z Norska. Ne nepodobný Deathspell Omega, ale jsem s ním na jedné vlně. Issolei jsou určitě dobrá varianta, jak si trochu zahloubat a přitom nechat vyznít mrazivost a další typické atributy stylu. Jinak je kolem kapely ticho, pouze strohé info, že existuje a čím se prezentuje. Správně.

 

Whitehorse - Death Weight (2021)  ochutnávka

Už v předchozích letech jsem se s Whitehorse prodíral sludge metalem tak hustým a ponurým, že by se dal krájet. A je to tady znovu. Suchá, trouchnivějící záležitost, v houštinách se zastavující tempo, kašel a zahulená, nevětraná chata ztracená někde v lese. Já už sice celý ten sludge cirkus kolem doom metalu sleduji spíš z povzdálí, osvědčilo se mi nechat si pár vyvolených a k nim se vracet. A Whitehorse mezi ně patří.

 

raison d´etre - Daemonum & Daemoniacum (2021)  ochutnávka

Další svátek, další velká událost. Peter Andersson je zpět se svým temným chrámem. Jinak než obřad a hluboké ponoření se do obrovsky prostorného, ale také hrozivého prostředí, temné umění raison d'etre nevnímám. Není album, které by mě nedostalo a je to právě tento projekt, který mám v ranku dark ambient na prvních místech, aktuálně možná úplně nejvýš. Novinka existuje ve dvou verzích. Jako jedno album Daemonum a jako dvojalbum. Já neodolal a bez pokračování Daemoniacum si to celé neumím představit, byl bych o něco ošizen. Novinková kolekce je slavnostním albem, edicí k 30-ti letému výročí projektu. Neskutečné číslo. Gratuluji! A vím, že tahle dvouhlavá podzemní saň znovu sklidí mé velké uznání. Že tohle album bude připomenuto i na konci roku. 

// Bodin: Tohle je dlouhá a velká deska. V určitých částech hodně náročná na poslech.

 

Beyond Dawn - Pity Love (1995)  ochutnávka

A na závěr jedna radost z let minulých. Jeden neobvyklý doom metal, avantgardní, zaprášený a už hodně uleželý. Po Beyond Dawn se dávno slehla zem, ale nechali tu po sobě hezké věci. Jen si vybrat. Už ze slušnosti si připomeneme tuhle norskou kapelu, období, kdy člověk hledal alternativu jak ten podzemní metal hrát i trochu jinak. A nacházel kapely jako Atrox, In The Woods…, nebo právě Beyond Dawn. Otevíraly další možnosti chápání, spojovaly žánry, ke kterým bych si jinak sotva našel cestu. Tak je to doba spojená s fungováním magazínu R.I.P. (Rest In Pain). Tam jsem našel vždycky hodně divných spolků čouhajících ven z metalu. Sláva všem, nostalgia eternal!

// Bodin: Tuhle desku mám hodně rád.

 


 

// Bhut

 

Sněť - Mokvání v okovech (2021)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: LP #YOTZ21-003LP

Příliš mnoho poslechů tohoto materiálu vyvolalo své následky. Fakt silný materiál...

 

Death - Leprosy (1988)  ochutnávka

zdroj: LP #RR7228

...no a v tématickém rozpoložení jsem pokračoval. 

 

Pink Floyd - The Piper At The Gates Of Dawn (1967)  ochutnávka

 

zdroj: CD #PFR1

Po dlouhé době jsem konečně dokončil sbírku všech řadových alb téhle veličiny. A tak začínám poklidné rozjímání od samého začátku. 

 

Hail Spirit Noir - Pneuma (2012)  ochutnávka

 

zdroj: CD #code063

Majstrštyk. Od prvního alba jde o výjimečnou kapelu. 

 

Cemetary - Sundown (1996)  ochutnávka

 

zdroj: CD #BMCD 70

Tohle mě baví. Není v tom nic světoborného, ale prostě příjemná záležitost.

 

Jak vidno novinkám jsem se moc nevěnoval. Jejich čas, ale přijde i do mého ucha, jen to nebude hned. 

 


 

// Garmfrost

 

Iron Maiden - Senjutsu (2021)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320kbps)

Noví “mejdni” opět víří náladami široké veřejnosti. Někdo je znuděný, jiný je nadšený. Já jsem tak nějak mezi. Od nadšení můj názor lehce sklouzl dolů, ale k nudě mám sakra daleko. Dlouhé skladby nejsou překážkou a pomalejší tempo už vůbec ne. Nejvíc se mi líbí poslední skladby, u kterých se ztrácím pryč z reality. Mňamy! Mlsám!

// Victimer: Mně to taky neva, pouštím si Senjutsu rád. Pomalejší, výpravné a jednoduché album. Někdy slyším, že prý je tak jednoduché, až je stupidní a zavařené. Já opakuji, mně to neva. Některé melodie jsou znovu nakažlivé.

// Jirka D.: Souhlas, nemám s tou deskou problém, i když líp už asi bylo. Ale vzhledem k jejich věku je to hodně důstojná věc.

// Sarapis: Koštoval jsem náhodou pár songů na youtube a najednou koukám, že mi dohrálo celé album. A pak ještě několikrát, i když ne na jeden zátah. Je to překvapivě chytlavý a nenudí to. Pořádám v posledních měsících dickinsonádu - knížka, sólovky, noví Maideni.

 

Carcass - Torn Arteries (2021)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320kbps)

Carcass je opět zde! Skladby opět vraždí, melodie dráždí, Walker hlasivkami skřípe jako za mlada. Vše je jakési pozitivní, veselé, hard rockové… Mě to ovšem nevadí. Nad progresem chirurgických maniaků jsem zlomil hůl už před čtvrt stoletím, teď si už pouze užívám parádní muziku.

// Victimer: Další kult, co to prasí po svém. Carcass drtí bigbít a je jedno jak. Kromě toho, že dobře.

// Sarapis: Ještě jsem neslyšel ani fň, ale ten obal je k nakousnutí.

 

Lvcifyre - The Broken Seal (2021)  ochutnávka

zdroj: CD

Démoničtí deathters Lvcifyre opouští své chorobné vesmíry, ale zůstávají stále nakažlivě přitažliví. Více se přiklánějí k death metalu klasičtějšího ražení, zlé démony postrádám, ale do rytmu hlavou cukám.

 

Drott - Orcus (2021)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320kbps)

Psychedelií, progem a podmanivou ambientní atmosférou plná je Orcus. První album zbrusu nového projektu Arve Isdala a Ivara Thormodsætera Drott se poslouchá moc pěkně. Parádní propojení světů Enslaved s Ulver v tomhle případě funguje na výbornou. Zpěvu se moc nedočkáme, ale tady nechybí. Ten Ulver z Orcus cítím určitě o dost víc, ale oba pánové jsou kreativními umělci natolik, aby se dokázali svým kapelám vzdálit a vyzkoušet si něco nového.

// Victimer: Výborný tip! Už to taky zpracovávám a myslím si, že pánové trefili místo, které mi zrovna chybělo v rejstříku, kam se poslechově vydávat.

 

Satyricon - The Shadowthrone (remastered 2021)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320kbps)

Naštěstí je Satyr natolik soudný, aby zvukově kultovní, osmnáct let staré dvojici nahrávek neuškodil. The Shadowthrone mi v přehrávači zůstal dýl. Točím ho pořád dokola. Zvuk se změnil pouze v maličkostech, hraje dobře, živelněji. Nový obal mi nevadí. Raději ale zůstanu u původní verze.

 


 

// Sarapis

 

Fluisteraars - Gegrepen Door de Geest der Zielsontluiking (2021)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: bandcamp

Holandští lesní inženýři vysázeli další školku, tentokrát jen o třech kmenech, ale i tak se v ní dá hezky procházet a málem i zabloudit. Atmosféra distanční samoty vede, jako příprava na další homofis je to skvělý. Líbí se mě autentický směr, kudy vítr Fluisteraars vane, je to živočišné a vzdálené obligátní bezkrevnosti moderních produkcí.


Revel in Flesh - Emissary of all Plagues (2016)  ochutnávka

zdroj: youtube

A tohle je pro změnu melodický death metal, který zpoza svého plůtku ani hlavu nevystrčí, ale z řemeslného hlediska nepostrádá nic podstatné a generuje spokojené kývání. Náhodný střet s touto kapelou možná povede k hlubšímu průzkumu dalších alb, ale zatím si vystačím s tímto oříškem, který mě cestou youtubem příjemně cvrnknul do nosu. Revel in Flesh nechodí pro melodie daleko, vokál mají správně chorobný a když si odmyslím tuctový cover Doctor, Doctor, deska Emissary of all Plagues funguje jako vzorná žánrovka do každého počasí.

 

Fear Factory - Digimortal (2001)  ochutnávka

zdroj: youtube

Není to poprvé, co tu svítí obal nějaké starší desky Fear Factory a jestli to berete jako motání v kruhu, no tak klidně. Většinou zde narazíte na klasičtější díla americké party kyborgů, jenže já tenkrát začal s Digimortal a když jsem si album nedávno z nostalgie pustil do beden, hity jako What Will Become, Linchpin nebo Back the Fuck Up mně zase v hlavě rozvířily myšlenky typu vždyť to je tak skvělý! Nebo třeba finále (Memory Imprints) Never End...Po dvaceti letech pořád funkční spoje.

 

John Norum - Face the Truth (1992)  ochutnávka

zdroj: CD EPC 469441 2

Jedna z parádních hard rockových desek 90. let, která není ověnčená vavříny, ale zároveň ani není zarostlá jako třicet let neprobuzená Růženka. Druhá sólovka Johna Noruma z Europe pořád kouše a sebevědomě rozdává peckovní songy na všechny strany jako vzdušné polibky udržované milfky. V sestavě s Glennem Hughesem (zpěv) a Peterem Baltesem (baskytara) to snad ani nešlo zvorat.

 


 

// Bodin

 

Carcass - Torn Arteries (2021)  ochutnávka

zdroj: flac

Mí oblíbenci Carcass a jejich nabušená novinka!

 

raison d´etre - Daemonum & Daemoniacum (2021)  ochutnávka

zdroj: bandcamp, flac

Démonické, úchvatné a temné album.

 

Skepticism - Companion (2021)  ochutnávka

zdroj: flac

Jako starému fosilovi mi u Skepticism chybí ta bahnitost a ponurost z raných časů. Na můj vkus až moc zrychlili a jejich skladby zní více pompézně. I přesto je na novince spousta silných momentů a pasáží, takže celkový výsledek hodnotím kladně.

 

Enslaved - Caravans to the Outer Worlds (EP) (2021)  ochutnávka

zdroj: flac

  

Order - The Gospel (2021)  ochutnávka

zdroj: flac

Messiah, Manheim a Anders Odden!! Tyto persony norské scény vytvořili naprosto nabušené album, které mě uzemnilo. Na staré dědky zlé, opravdu zlé, nekompromisní a hodně rychlé album.

 

Sleepwalkers - Anno Domini (2021)  ochutnávka

zdroj: flac

Perfektní melodický death/doom.

// Victimer: Nojo, úplně mi vypadli… Zní to dobře, tyhle desky já rád.

 


 

// Lomikar 

 

Metric - Art of Doubt (2018)  ochutnávka

Mám tam ten problém v tom, že v nejlepších částech se to strašně podobá Yeah Yeah Yeahs, přičemž k jejich laťce se to nikdy nedostane. S některými členy této kapely dokonce metrici sdíleli v jednu chvíli i podnájem v Brooklynu koncem 90. let, kde se mimochodem pak střídali se členy budoucích hudebních projektů jako například Liars či TV on the Radio, přičemž nikdy nikdo z nich neměl dost peněz na zaplacení nájmu. Jen si představte ty večírky. Devadesátý léta v New Yorku musela mít nepopiratelné kouzlo. 

 

Nauzea Orchestra - Štěstí (2017)  ochutnávka

 

Když se mi poprvé rozezněla v uších první píseň z alba, dost jsem se sbíral, protože jsem nevěděl, že v naší kotlině existuje něco tak skladatelsky suverénního a přitom odvážného. V hlavě se mi míhala odvážná přirovnání začínající u Swans a končící u Godspeed You! Black Emperor, až jsem se styděl s tím jít ven veřejně. Samozřejmě zbytek alba danou výšku nebyl schopný udržet a potkáme se i s vyloženě iritujícími songy, za kterými úplně vidíte ty otravný strejce v pruhovanejch tričkách a kristuskách na letní slavnosti. Nicméně v těch lepších částech desky si Nauzea opravdu vykročí daleko za hranici, na kterou jsme tady u tuzemských kapel zvyklí. 

 

Wrekmeister Harmonies - We Love to Look at the Carnage (2020)  naše recenze vč. ochutnávky

J.R. Robinson se tu snaží transformovat do Nicka Cavea a spolu s Esther Shaw si tak nějak celou desku příjemně preludují, aniž by snad věděli, že to někdo nahrává a vydává. Na mě až příliš velká umělecká nesvázanost, kde kdekoli se chytím, tak mi ta ruka nakonec sklouzne. Jakkoli charisma všech zúčastněných na mě pořád působí. 

 

Perturbator - Uncanny Valley (2016)  ochutnávka

Podoba posledního alba tohohle rošťáka mě, přiznám se, zastihla trochu nepřipraveného, což ale neznamená nic zlého a těším se, až se mu budu v budoucnu blíže věnovat. Koneckonců Perturbator, jako jeden z nejvýraznějších propagátorů dark synthu, je ten, kdo má největší právo zahnout, kam se mu zachce poté, co již tento hudební žánr byl dostatečně zpropagován. Zatím jsem se s jeho starým já rozloučil pět let starým Uncanny Valley a řeknu vám, padaly hrníčky z poliček.

 

Náv - Arcizlo (2020)  ochutnávka

Druhou desku jindřihohradeckých Náv mám doma k recenzi již měsíc a to jsem si myslel, jak ji zfouknu do týdne jako parádní primitivnost ideální k týrání zvířat, dětí a podobné chásky. S každým dalším poslechem jsem za jednotlivými písněmi ale začal nacházet zajímavé nuance, detaily a inspirační vzory, které mi práci patřičně stížily, protože jsem se zamotal do vnitřního konfliktu, ve kterém si desku sice neskutečně užívám, ale zároveň si skrze ní uvědomuji nakolik současný český BM nemá ustanovený svůj zvuk. A to v době, kdy po třech tónech bezpečně poznáte, zdali je daná kapela z Francie, Holandska, Polska či Islandu. Jako příklad zkuste přiložený track Lost Kingdom, který je na jednu stranu opravdu vynikající šleha, ale při bližším průzkumu je to kombinace Rotting Christ se závěrem písně Blow Your Trumpets Gabriel od Behemoth.

 


 

// Symptom 

 

Cloudkicker - Let Yourself Be Huge (2011)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps)

Instrumentální post-rock, co se mi vrací jako bumerang.

 

John Lennon - Rock'n'Roll (1975)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps)

Covery písní z přelomu 50. a 60. let v podání Johna Lennona.

 

Deathspell Omega - Drought (2015)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps)

Technický black-metal o síle hurikánu.

 

Me And That Man - Songs Of Love And Death (2017)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: mp3 (320 kbps)

Nergal v kulisách divokého západu vzdává hold americké country.

 

Deerhunter - Fading Frontier (2015)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps)

Syntetický indie-rock z Améru.



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Kruppe / 7.6.19 6:50

V kvetnu a celorocni jasna jednicka Deathspell Omega.Bez debat-] Jinak hodne bohaty mesic na poslech.Prekvapeni roku Decem Maleficivm,nadeje do budoucnosti Nyss,zklamani roku Ulver,prvni jejich album,ktere fakt nechapu.Vic poslechu potrebuji na Misthyrming,ale jevi se dost dobre.Co se tyce Rammstein,nektere songy dobre,jine kolovratkovite riffy,no nevim...

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky