Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
1000bombs - Sentenced to War

1000bombsSentenced to War

Jirka D.17.1.2024
Zdroj: CD v jewel case (#KCD099) // promo od kapely
Posloucháno na: SONY CDP-XA5ES / SONY TA-F730ES / ELAC FS 247
VERDIKT: Návrat po dlouhých letech v duchu žánrové proměny, ale při zachování old schoolového vyznění. A taky ne stoprocentní přesvědčivost od začátku až do konce.

Na první poslech jsem nabyl dojmu, že u plzeňských 1000bombs došlo k nějaké zásadní přestavbě v sestavě, ale soudě podle dostupných informací se od debutu Peace Is Dead (2014) doplnil pouze jeden kytarista – Vojtěch Černý z Laid to Waste. Jádro tvořené trojicí Asura, Sheafraidh a Throllmas známé asi nejvíc z Trollech zůstalo na svém místě a důvod ke změně hudebního výrazu je tak nutné hledat jinde. První deska byla za mě taková nadšenecká pocta thrashmetalovým veteránům, místy docela bavila, místy bylo znát, že je to deska pro radost a oddech, jejíž ambice nesahají vysoko, a po letech o ní vím jen to, že existuje. Schválně jsem si ji po té době poslechl (chvála bandcampům), protože při seznamování se s druhým albem Sentenced to War jsem si potřeboval pár věcí vyjasnit...

 

Předně je potřeba korigovat zažitou představu, že 1000boms jsou nadšená thrashmetalová kapela, protože novinka si mnohem víc bere z death metalu. Má výrazně hrubší a hlubší zvuk, mnohem níž do growlu posazený vokál, hutnější kytary a thrash metal jako takový se ocitl na druhé a dokonce bych řekl že až na třetí nebo čtvrté koleji. Mnohem víc než kytarové ostří album využívá hutný a průrazný groove (Towards a Living Hell) a spíš než thrashový vztek přebírá zarputilost smrtícího žánru. Pokud něco zůstalo beze změny, pak jako první mě napadá jasné cílení na fanoušky old school metalu a naprostá (a troufám si tvrdit že i záměrná) absence vlivů moderny jakéhokoliv druhu.

 

1000bombs band

 

Ruku v ruce s old schoolovým pojetím a zkušenostmi jednotlivých muzikantů se pak odehrává řekl bych docela klasický příběh metalové desky, která minimálně ve své první polovině představuje bezchybně zpracované řemeslo. Střední až rychlejší tempo, tradiční kompozice, kytarová sóla na svých místech, přiměřený čas kolem třech čtyř minut, neoddiskutovatelný tah na branku – to vše rovným dílem přispívá k bezproblémovému poslechu a za sebe musím přiznat, že dát si do uší takovou desku, šitou čistě pro vypelichané metalové hastrmany, mě docela baví.

 

Pocit lehkého vyčerpání a recyklace nápadů přichází s pátou skladbou Towards a Living Hell, což by se ve světle následující skladby Pilsner Thrashquell dalo unést, protože s ní přichází něco zásadně horšího. Asi jsem schopen pochopit, že je to skladba pro pobavení a pro řádný mosh na koncertech, ale stejně tak zase druhá strana musí pochopit to, že to není skladba zapadající do celkového obrazu desky. Když to napíšu slušně. Po ní mám problém naskočit zpátky do poslechu a převládá ve mně dojem skřípajícího vykolejeného vlaku. Do popředí se víc dostávají thrashové prvky (Fire Takes Us All), které ještě víc nahlodávají dosavadní sevřenost alba, kompozičně je znát přinejlepším jistá šablonovitost, spíš bych ale řekl, že i sešup směrem dolů (jak zmíněná Fire Takes Us All, tak i následná Revelation of the Fallen). Závěru desky za mě dochází pára.

 

No a to je všechno. Bez závěrečné oddechovky osm regulérních skladeb, půl hodiny hracího času a pocit, že toho mohlo být víc, že ne všechno potřebuju slyšet opakovaně (od šesté skladby dál) a že třeba i ten titulní obrázek by nějaký nápad navíc ještě snesl. Baví mě hutnost především první poloviny desky, v mezích možností mě baví k tomu uměřeně nastavený zvuk, který vznikal na koleně a v něčem, co je nazýváno KSV Studios (asi tohle?), ale že bych v tom slyšel nějakou přidanou hodnotu, to nikoliv. Sentenced to War je deska ryze undergroundová, old schoolově metalová a až na výjimky docela důstojná. Větší ambice v ní neslyším.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Antony / 30.5.23 18:48

Recenze je napsána tak, že se z velké části shoduje s mými pocity. Super! Osobně album hodnotím na 100%, pořídil jsem si vinylovou limitku od Doomentia Recods a řadím je mezi TOP 2023. Desku s ohromným požitkem poslouchám tak, jak je na LP. Žádné přesouvání "VERDIKT22_neplatí nic" na začátek. Právě poslední uhrančivý a bolestný song dá následujícímu tichu vyznít. Ta deska se musí dodýchat. FORGOTTEN SILENCE dokázali vytvořit muziku nejvyšší úrovně, za což jim patří můj dík a obdiv. Jelikož v bookletu není otisknuta rusky promlouvaná pasáž a jazykem Mordoru vládnu, s dovolením ji zde uvádím i s překladem: Ты уже сегодня смотрел в окно? Нет? На улице очень жарко.. очень жарко.. Это ж кошмар.. Ключ у тебя есть? Давай, скажи, как часто ты входишь в эту квартиру? Каждый день.. ну серьезно, каждый день? Нет, это непонятно, потому что.. я тебе просто не верю. Почему ты так улыбаешься? Ага.. нет, я не хочу, чтобы ты меня видел в таком состоянии, потому что я.. мне стыдно. Помнишь? Помнишь в прошлый раз я просто боялась.. да.. да, я боялась! Я боялась.. я не хочу, чтобы меня видел в таком состоянии. Пожалуйста, уходи. Уходи, пожалуйста. Нет.. уже навсегда, не хочу тебя, уходи, пожалуйста! Десять, девять, восемь, семь, шесть, пять, четыре, три, два, один. Nоль! Už ses dneska podíval z okna? Ne? Venku je hrozné vedro.. hrozné vedro.. Je to děs. Klíč máš? Tak, řekni, jak často chodíš do tohohle bytu? Každý den.. vážně, každý den? Ne, není to jasné, protože.. já ti prostě nevěřím. Proč se tak usmíváš? Jo.. ne, nechci, abys mě takhle viděl, protože jsem.. cítím se trapně. Pamatuješ? Pamatuješ, jak jsem se minule bála.. ano.. ano, bála jsem se! Bála jsem se.. nechci, abys mě takhle viděl. Prosím, jdi pryč. Jdi pryč, prosím. Ne.. už napořád, nechci tě, prosím už jdi! Deset, devět, osm, sedm, šest, pět, čtyři, tři, dva. jedna. Nic!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky