Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
A Forest of Stars - A Shadowplay for Yesterdays

A Forest of StarsA Shadowplay for Yesterdays

Jirka D.26.12.2012
Zdroj: 2x černý 12" vinyl (# WOLF 050 LP)
Posloucháno na: Ortofon 2M RED / ProJect XPression III / ProJect Phono Box SE II pre-amp / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82
VERDIKT: Tato deska je elegantní, od skvělé muziky, přes nápaditou grafiku a výbornou vinylovou edici. Klub gentlemanů dokazuje, že jeho pozice je velice silná. Good job, gentlemen!

Vypustit do světa klip „Gatherer of the pure“ před vydáním desky byl vynikající tah. V tomto kontextu působí i slovo „klip“ příliš vágně a téměř vulgárně, jde totiž o dílo, dílo mistrovské a dalece přesahující běžné standardy metalové scény. Propojení hudební a vizuální stránky snad nikdy nebylo tak působivé.

 

A Forest of Stars je mladá kapela a jejich aktuální deska teprve třetí v řadě, přesto se jedná o vynikající a vyzrálou nahrávku. Jestli mě letošní album od německých AHAB přesvědčilo, že i v tak zatuchlém žánru, jakým je doom metal, jde i v roce 2012 přijít se svěžími a nadčasovými nápady, tak na poli black(ened) metalu podobnou práci odvedli právě AFOS. Když je navíc koncept hudební a vizuální podpořený vydavatelskou fantasií Prophecy productions (resp. Lupus Lounge), je výsledné dílo pastvou pro všechny smysly.

 

Kromě úvodní „Directionless resurrectionist“ a zvukového experimentu „Man’s laughter“ jsou skladby na nahrávce epicky rozsáhlé, vystavěné do nápaditých a až organicky živoucích kompozic, při jejichž poslechu vnímáte jejich růst, vývoj a postupnou gradaci, ať už přiznanou a zřejmou, nebo schovanou pod povrchem, kterou tušíte spíš instinktivně. Vnitřnímu pjetí desky výrazně napomáhá kontrast nervního vokálu a silně melodických a naoko přístupných a příjemných pasáží, které, ať už vystavěné kytarami, houslemi či flétnou, dávají skladbám snivý a místy až hypnotický ráz. Podlehnout této desce, valčíkovému taktu „Gatherer of the pure“, je velmi snadné a až nebezpečně nakažlivé a opojné.

 

Výbornému výsledku napomáhá i široká paleta nástrojů a zvuků, s nimiž je zacházeno citlivě a promyšleně tak, že aranže skladeb jsou bohaté a barevné, a nikoliv přeplácané. Všechny ty drobné fragmenty jsou poskládány do vynikající mozaiky, jejíž motiv vás zaujme při pohledu z dálky a okouzlí při detailním zkoumání. Vyjádřeno jedním slovem – elegance. Tato deska je elegantní, od skvělé muziky, přes nápaditou grafiku a výbornou vinylovou edici. Klub gentlemanů dokazuje, že jeho pozice je velice silná. Good job, gentlemen!

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Deliverance / 30.11.12 7:09

Dodneška nechápu co má tolikero lidí proti Axiomě... Nebyl bych daleko od pravdy, kdybych řekl, že Axioma je má snad nejposlouchanější deska vůbec... Plná božích nápadů (svého času u Enslaved novátorských), se skvělým zvukem, nepřístupná a zároveň tak lehká... I dnes bych jí napálil plných 100%. Naopak vychvalovaná Vertebrae je dost krkolomná a nezáživná, člověk aby se prodíral než najde výbornou pasáž... Ale jen můj dojem. K Riittiir zatím nechci psát unáhlená slova. Stoprocentní jako Axioma není, songy 5, 7 a 8 mě nudí, ale jinak rozestavěný styl posledních desek dotahují k dokonalosti. Třeba taková Roots of the Mountain je šperk. Larsenovy vokály jsou na celém albu parádní, naopak Grutle už to možná občas až přehání. Jelikož jsem vlastníkem originálek jak Axiomy, tak i Riitiir, tak jako výrazné negativum musím zmínit grafické zpracování desek. Hezký přední obrázek a čau nazdar. Obě desky jsem si koupil v digi verzích, takže ne v těch klasických, obvykle chudých jewel a čekal jsem od toho trochu víc, no. A dovolte mi dodat i to, že tahle recenze se opravdu nepovedla. Dlouho jsem nečetl takový žblept, recenzí bych to určitě nenazval.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

David Kasík / 31.12.12 22:38odpovědět

Úžasná hudba, krásný vinyl, jedna z desek roku.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky